Články autora 'Dušan Majer':

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Co prozradila debata Evropanů o kosmonautice?

Jak již pravidelní čtenáři našeho webu vědí, 10. září se v Praze sešlo sto lidí, kteří zde celý den diskutovali o kosmonautice a roli Evropské kosmické agentury. Nešlo ale o samostatnou akci. Stejné skupiny lidí se ten samý den věnovaly stejným tématům ve 22 zemích Evropy – jednalo se o první občanskou debatu o budoucnosti ESA. Účastníci během dne vyplňovali formuláře a právě tyto výsledky měly kosmické agentuře ukázat zajímavé informace. Některé trendy se projevily hned na první pohled, ale přesto si organizátoři vzali čas, aby mohli data vyhodnotit. Dnes již jsou výsledky k dispozici.

ČR zvýší svůj příspěvek do ESA

Každý český fanoušek kosmonautiky se musel zastydět při pohledu na sumu, kterou náš stát přispívá do rozpočtu Evropské kosmické agentury. nyní však přichází potěšující zpráva. Vláda schválila navýšení českého příspěvku – ze zhruba 530 na 830 milionů korun. Pokračuje tak již vloni zahájený trend zvyšování českého příspěvku, protože v roce 2015 vláda navýšila český rozpočet o 200 milionů z dřívějších 327 milionů, což byla opravdu velmi nízká, skoro až trapná účast. Současný příspěvek je již důstojnější, byť fanoušci kosmonautiky by si jistě přáli ještě větší investice. Doufejme tedy, že nastavený trend bude pokračovat.

Thomasův fotokoutek (1)

Jedním z čtenářsky nejoblíbenějších seriálů na našem webu byl Deník astronautky, ve kterém Michael Voplatka překládal zápisky, které na sociálních sítích prezentovala během svého pobytu na ISS italská astronautka Samantha Cristoforetti. Nyní bychom chtěli na tento oblíbený seriál navázat, ale zároveň jej nechceme kopírovat. Na ISS momentálně pobývá francouzský astronaut Thomas Pesquet, který se v prvních dnech pobytu ukázal jako aktivní přispěvatel na sociální sítě. Rozhodli jsme se jeho fotky zprostředkovat i našim čtenářům a doplnit je o přeložené popisky přímo od francouzského astronauta. Dnes přichází první díl a jsme velmi zvědaví, jak se Vám tento nový seriál bude líbit.

Adaptér pro Orion pomalu vzniká

Membrána pro adaptér OSA, sloužící k udržení plynů z SLS mimo kosmickou loď. Výrobce: Janicki Industries

Na náhledovém snímku dnešního krátkého článku vidíme techniky ze společnosti Janicki Industries, která sídlí v Houstonu, jak konstruují letový exemplář tzv. Orion stage adapter (OSA). Tento díl poslouží ke spojení kosmické lodi Orion a horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage) při premiérové misi rakety SLS. Snímek zachycuje pracovníky, jak instalují speciální membránu, jejímž úkolem je izolovat plyny z rakety od samotné kosmické lodi. Membrána je tvořena mnoha vrstvami uhlíkových vláken, které jsou navíc zpevněny pryskyřicí.

Rozhlédněte se po Marsu

Toto panorama bylo složeno ze 137 snímků, které rover Curiosity pořídil během solu 673. Fotky vznikly s využitím kamery MastCam. Konkrétně šlo o kameru širokoúhlou s ohniskovou vzdáleností 34 milimetrů. Vzniklá mozaika měří na šířku téměř 30 000 pixelů a umožňuje tak velmi věrně prožít virtuální prohlídku Marsu. Rover Curiosity na této fotce zrovna s pomocí svého spektrometru APXS analyzuje povrchový materiál ve stopách, které zbyly po otáčení kol. Rozhlížení je snadné – stačí chytit obraz myší a libovolně s ním pohybovat. Scrollovací kolečko se pak stará o přibližování / oddalování. Kliknutí na šipky Vás rovnou pošle na další místa, kde byly tyto sférické fotky pořízeny.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (odběrné zařízení)

Hlavním (a mediálně i vědecký nejatraktivnějším) cílem americké sondy OSIRIS-REx je odebrat vzorky hornin z povrchu asteroidu Bennu a dopravit je za Zemi pro podrobnou analýzu. Ke splnění tohoto cíle jsou potřeba dva hlavní systémy – mechanismus pro odběr a manipulaci s možná až dvěma kilogramy vzorků z povrchu asteroidu a návratové pouzdro, které tyto vzorky bezpečně dopraví na Zemi. V našem nepravidelném seriálu jsme se již seznámili s konstrukcí sondy i jejími vědeckými přístroji. Dnes se podíváme na zoubek právě systému TAGSAM (Touch-And-Go-Sample Acquisition Mechanism), který se stará o odběr vzorků a manipulaci s nimi. V příštím díle se zaměříme na návratové pouzdro.

Stručná rekapitulace evropské kosmonautiky

Prvního a druhého prosince se ve švýcarském Luzernu sejdou ministři 22 evropských států a Kanady. Budou zde jednat o prioritách ve financování evropského kosmického programu. V předstihu před touto důležitou akcí, která rozhodne o tom, kam bude ESA v dalších letech směřovat vzniklo hned několik videí, z nichž každé je zaměřeno na jeden konkrétní obor. Videa jsou opravdu povedená a slouží jako nádherný průřez toho, co všechno ESA dělá a že má být na co pyšná. Nezbývá než doufat, že ministři na začátku prosince rozhodnou zodpovědně a umožní této agentuře i nadále realizovat zajímavé mise.

Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

Evropská kosmická agentura má za sebou výrazný pokrok ve vyšetřování anomálie, která postihla 19. října přistávací modul EDM známý též jako Schiaparelli. Slovo anomálie je ve skutečnosti pouze eufemismem pro závadu, která nakonec vedla k havárii. Odborníci se při hledání příčiny museli probírat velkým množstvím údajů. Pozitivní je, že při analýze všech nasbíraných údajů zjistili, že modul pracoval velmi dobře ve fázích vstupu do atmosféry i hlavního brzdícího manévru.

Podpovrchový rezervoár ledu na Marsu

Data ze sondy MRO naznačují, že by se na Marsu, konkrétně v jeho lokalitě Utopia Planitia měl nacházet velmi zajímavý útvar. Aktuální zprávu vydala NASA společně s Geophysical Research Letters, odtud se informace šířila internetovým světem a dokonce ji přejaly i mnohé české zpravodajské portály. Aktuální studie se zakládá především na tvaru terénu v této oblasti s mnoha prasklinami a propadlinami. Podle autorů studie to vypadá, jako na některých místech Země, kde se nachází podpovrchový led, nebo trvale zmrzlá půda, tedy permafrost. I na Marsu by se tedy mohlo jednat o velký podpovrchový zásobník ledu.