Články autora 'Dušan Majer':

Thomasův fotokoutek (6)

Ani v roce 2017 nepřijdete o Thomasův fotokoutek, který si už za poslední týdny stačil nasbírat nemalý počet pravidelných čtenářů. Také dnes vydáváme článek, ve kterém Vám přinášíme fotky, které na ISS pořídil francouzský kosmonaut Thomas Pesquet. Jak se již stalo tradicí, fotky doplňují originální komentáře přímo od samotného autora snímků. My jsme tyto popisky jen přeložili do češtiny, aby si je mohli vychutnat všichni čtenáři. Pojďte se tedy kochat krásami naší planety a nahlédněte do nevšedně všedního života na ISS.

Rok 2016 z pohledu našeho portálu

Kdo čte náš blog pravidelně, ten už ví, že se na Nový rok v krátkém článku věnujeme statistikám našeho portálu a hodnotíme, jak byly jednotlivé subdomény navštěvovány. Tento článek je pro nás jakýmsi symbolickým ukončením roku starého – další články, které pro vás chystáme už se z kategorie „rekapitulace starého roku“ překlopí do kategorie „na co se těšit v roce novém“. V roce 2016 zažil náš portál opravdu velmi slušnou návštěvnickou porci, ostatně podívejte se sami. Těchto čísel jsme dosáhli jsem díky Vám. Jsme rádi, že se k nám stále vracíte, opravdu nás to těší.

Co si pustit na astro-párty?

Je Silvestr – poslední den roku – a to je čas, kdy se starosti hází za hlavu a lidé se chtějí bavit. I na našem portálu jsme si řekli, že pro Vás připravíme odlehčený článek s neobvyklým tématem, jehož úkolem bude pobavit čtenáře. Ostatně napadlo Vás někdy, kolik hudebních skladeb má svůj tématický přesah do kosmonautiky? Nemám teď na mysli skladby, které vznikly přímo pro kosmonautiku – těm jsme se věnovali v seriálu TOP5. Dnes se budeme věnovat běžným písničkám, které se ale svými názvy hodí k letům do vesmíru. Projdeme přitom všechny možné hudební styly. Naše kosmická párty právě začíná a DJ pouští první kousky!

Jaký byl rok 2016?

Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.

Nejistá budoucnost rakety Pegasus

Nejneobvyklejší raketa světa – Pegasus-XL nestartuje příliš často – 15. prosince vynesla na oběžnou dráhu osm malých družic CYGNSS pro výzkum hurikánů a již brzy začne na Vandenbergově základně v Kalifornii stavba dalšího exempláře. Tato raketa odstartuje v polovině roku 2017 a prozatím jde o poslední nasmlouvanou zakázku pro tento nosič. Kolem budoucnosti této jedinečné rakety se tak objevuje stále více otazníků. Současná doba totiž malých družicím moc nepřeje a i přesto je v téhle oblasti velká konkurence.

Pohled na další díl pro Falcon Heavy

Raketa, která tu měla už několik let být, raketa, která se při své premiéře stane nejsilnějším nosičem současnosti, raketa, která už od pohledu budí respekt – Falcon Heavy. SpaceX moc dobře ví, jak je mezi fanoušky kosmonautiky tenhle nosič populární a proto se snaží čas od času vydat nějakou zprávu, která ukazuje, že práce pokračují. Včera firma vydala na sociálních sítích zprávu, ve které nejen avizuje, že si Falcon Heavy odbude svou premiéru v příštím roce, ale navíc připojila i snímek dílu, kterému se říká interstage, což můžeme přeložit jako mezistupeň. Jde o válcovitý plášť, který se umístí na vrchol centrálního stupně a zajistí jeho spojení se stupněm horním. Právě v tomto mezistupni bude zasunutá tryska motoru horního stupně. Jak dokazuje fotka, kterou jsme použili jako titulní snímek článku, interstage pro první let Falconu Heavy se již připravuje ve výrobní hale.

Problémy při startu čínské rakety

Čínská raketa Dlouhý pochod 2D odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan včera ve 4:23 našeho času. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu první dva satelity z nově budované série družic pro komerční sledování Země. Zatímco krátce po startu se zdálo, že všechno proběhlo podle plánu, v dalších hodinách se při analýze orbitálních dat ukázalo, že náklad nebyl dopraven na správnou oběžnou dráhu. Následná kontrola zjistila, že hned několik naplánovaných událostí při letu rakety neproběhlo podle předstartovních plánů.

Návrat SpaceX do služby? Snad už příští týden!

Podle všeho se zdá, že už brzy by mohl skončit půst, který prožívají všichni fanoušci společnosti SpaceX. Optimismus do žil jim totiž vlil oficiální tweet od společnosti Iridium – právě deset družic této firmy má startovat na Falconu, který bude první raketou po havárii z 1. září. V tweetu se píše, že satelity byly během víkendu natankovány, natlakovány a došlo i ke spojení obou vypouštěcích adaptérů. Tankování paliva do družic bývá známkou, která ukazuje, že start už nebude daleko. Vyšetřování příčin nehody již skončilo a SpaceX již odeslala zprávu s výsledky na federální letecký úřad FAA, který po prozkoumání udělí povolení k návratu do služby. Toto svolení zatím nebylo vydáno a proto ještě neznáme oficiální termín, kdy by mělo dojít ke startu.

Proton se do služby vrátí až příští rok

Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.

Známe příčinu zmatení sondy Juno

Sonda Juno vznikla v rámci programu New Frontiers

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.