Články autora 'Dušan Majer':

Webbův teleskop studoval kometu z hlavního pásu

Americko-evropsko-kanadský Teleskop Jamese Webba pomohl uskutečnit dlouho očekávaný vědecký průlom. Tentokrát se z něj radují vědci, kteří studují Sluneční soustavu a zaměřují se především na původ vody, která se dostala na Zemi a umožnila zde vznik života. S využitím palubního infračerveného spektrometru NIRSpec se astronomům podařilo v okolí komety z hlavního pásu planetek poprvé detekovat plyn, konkrétně vodu. Potvrdilo se tak, že voda z mladých věků Sluneční soustavy se v těchto oblastech mohla zachovat ve formě ledu. Ovšem úspěšná detekce vody přináší nové otazníky. Na rozdíl od jiných komet totiž u komety 238P/Read nebyl detekován žádný oxid uhličitý. Nová studie nedávno vyšla v časopise Nature.

Servisní modul druhého Orionu prošel akustickými testy

Inženýři si nedávno mohli odškrtnout další splněný milník v rámci příprav na prví pilotovanou misi lodi Orion, tedy Artemis II. Evropský servisní modul této lodi totiž uvnitř budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku úspěšně prošel sérií akustických zkoušek. Během těchto testů byl servisní modul obklopen velkými reproduktory a na jeho tělo byly usazeny mikrofony, akcelerometry a další vybavení. S pomocí těchto snímačů pak inženýři monitorovali efekty různých akustických úrovní.

Začala výstavba kosmodromu ve Skotsku

Společnost Orbex zahájila výstavbu kosmodromu Sutherland Spaceport. Oficiální ceremoniál se uskutečnil 5. května a pokud půjde vše dobře, půjde o první kosmodrom umožňující vertikální starty raket z území ostrova Velká Británie. Budoucí kosmodrom se nachází na severním pobřeží Skotska a má se stát domácí základnou ve Skotsku působících firem. Ty by mohly využívat zdejší infrastrukturu až k 12 startům raket ročně, které by mohly dopravovat družice na nízkou oběžnou dráhu Země. Sama firma Orbex, která ve Skotsku sídlí, má tu výrobní i testovací zázemí (a kromě toho v Dánsku najdeme její designové a další testovací zázemí) se snaží pokročit ve vývoji své ekologicky příznivé rakety Prime, jejíž první start by mohl přijít ještě před koncem letošního roku.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti aktivují radiátor modulu Nauka

Dvojice Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin již společně vykonala tři výstupy do volného kosmického prostoru a dnes si střihnou čtvrtý. Začátek kosmické vycházky označované jako VKD-58 je naplánován na 17:55 našeho času. Oba kosmonauti oblečení do svých skafandrů Orlan MKS (Prokopjev bude mít oblek s červenými, Petelin s modrými pruhy) vystoupí z přechodové komory modulu Poisk, aby především uvolnili jistící svorky radiátoru na modulu Nauka, který následně vyklopí. Ano, jde přesně o ten radiátor, který stejná dvojice 19. dubna přemístila z modulu Rassvet na modul Nauka.

Tory Bruno: Vulcan by mohl letět v létě

To, že Elon Musk čas od času na Twitteru prozrazuje zajímavé detaily z příprav projektů firmy SpaceX, je známá věc. Méně se však už ví, že podobně aktivní je na stejné síti také šéf společnosti United Launch Alliance, Torry Bruno. Jeho zatím poslední porce tweetů se týkala příprav na premiérový start rakety Vulcan, která má časem nahradit rakety Atlas V i Delta IV. Premiéra nové rakety sice měla podle plánů ze začátku roku proběhnou zhruba v tomto období, ale plány se musely změnit. Při pozemních testech neletového exempláře horního stupně Centaur V totiž došlo k explozi, což si logicky vynutilo také odklad prvního startu nové rakety.

Na stanici Tiangong čekají nové zásoby

Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek dorazila 10. května na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala ten samý den v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.

ESA připravila pro Aeolus řízený zánik

Oběžná dráha evropské družice Aeolus určené k měření větru se začne již brzy snižovat, což v důsledku povede k jejímu ohnivému zániku v atmosféře. Agentura ESA se nyní snaží naplánovat celý postup tak, aby z hlediska bezpečnosti výrazně překonal mezinárodní standardy a agentura ESA se dostala na vrchol v oboru bezpečného fungování v kosmickém prostoru. Samotná družice Aeolus vážící 1360 kilogramů již překonala svou plánovanou životnost. V jejích nádržích už zbývá jen velmi málo pohonných látek, ale i tohle malé množství bude stačit pro závěrečné manévry, které operátoři naplánují tak, aby se Aeolus dostal řízeně do atmosféry, kde zanikne. Experti se budou snažit navést družici k zániku nad oceánem, což ještě více sníží už tak hodně malou pravděpodobnost, že by nespálené úlomky mohly při dopadu na Zemi někomu ublížit. Sama agentura ESA tvrdí, že půjde o první asistovaný zánik svého druhu, který bude i ukázkou zodpovědného přístupu k eliminaci stále většího problému kosmické tříště a neřízených vstupů do atmosféry.

Experti řeší problémy pohonu Lunar Flashlight

Odborníci z NASA pokračují v řešení momentálně nedostatečně výkonného pohonného systému CubeSatu Lunar Flashlight. Podařilo se jim vypracovat metodu, s jejíž pomocí byl jeden ze čtyř palubních raketových motorů doveden do stavu, kdy poskytuje více tahu. Malá družice však bude v dalších dnech potřebovat více tahu (který navíc bude muset být stabilnější), aby mohla dosáhnout plánované oběžné dráhy. Novou metodu vypracovali experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, Georgia Tech a Marshallova střediska v alabamském Huntsville. Nový postup má za cíl vyčistit potrubí pohonného systému od předpokládaných překážek.

Vega-C vynese ClearSpace-1

Ve druhé polovině roku 2026 má z kosmodromu CSG odstartovat mise, která stáhne do atmosféry 112 kilogramů těžký kus kosmického odpadu. 9. května 17:05

Čínský miniraketoplán se vrátil

Když 4. srpna loňského roku odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa CZ-2F/T, dopravila na oběžnou dráhu bezpilotní miniraketoplán Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi 2 (Čchung-fu Š‘-jung Š‘-jen Chang-tchien Čchi).  Na konci srpna pak stroj upravil svou oběžnou dráhu na téměř kruhovou ve výšce 600 kilometrů. Nyní jeho mise skončila. V noci na dnešek se malý okřídlený stroj vrátil na pevnou zemi, když dosedl na základnu Lop-nur (Lobnor) v čínské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang). Na oběžné dráze tedy strávil 276 dní a 8 hodin. Vzhledem k vysokému stupni utajení, které celý projekt provází (záběry ze startu byly zveřejněny až se značným zpožděním) asi nikoho nepřekvapí, že oficiální snímky chybí i z přistání.