Články autora 'Dušan Majer':

Amazon si pro svou síť koupil tři starty u SpaceX

Technologický gigant Amazon přidává do seznamu nosičů pro budování své družicové sítě novou raketu. Oznámení z 1. prosince informovalo veřejnost,  že si firma objednala tři starty raket Falcon 9 od SpaceX, v rámci kterých mají být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveny jednotlivé porce družic pro Projekt Kuiper. Šlo vskutku o nečekané rozhodnutí, jelikož firma SpaceX zůstala v létě 2022 mimo hru, když Amazon oznámil zajištění 77 startů, které mají obstarat rakety Ariane 6 od Arianespace, New Glenn od Blue Origin a Vulcan od United Launch Alliance. Tato velká objednávka navíc přišla poté, co si firma obstarala 9 startů raket Atlas V od United Launch Alliance. První z těchto devíti startů byl v říjnu využit k vynesení dvou prototypů družic, jelikož raketa Vulcan nabírá zpoždění.

Indický přístroj ASPEX přináší první data

Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován […]

Šestice malých družic pro průzkum Slunce

Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Progressu MS-25 k ISS

Poslední kosmickou lodí, která se v roce 2023 připojí k Mezinárodní kosmické stanici, bude ruská nákladní loď Progress MS-25. V pátek ji na oběžnou dráhu úspěšně dopravila raketa Sojuz 2.1a startující z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur a od té doby se Progress postupně blíží k orbitálnímu komplexu. Jelikož letí po takzvaném klasickém profilu, uplynou od startu do připojení zhruba dva dny. K automatickému připojení lodi na ruský modul Poisk by mělo dojít v neděli 3. prosince okolo 12:15 SEČ. Pokud tedy nemáte k nedělnímu obědu žádný program, nabízíme Vám náš živě a česky komentovaný přenos.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon začíná budovat jihokorejskou síť

Jižní Korea před lety oznámila, že v rámci Projektu 425 vybuduje svou první družicovou zpravodajskou síť. Z celkového počtu pěti družic se má v jednom případě jednat o optickou průzkumnou družici a ve zbylých čtyřech případech o družice radarové. Nyní se Projekt 425 dostává na pomyslný začátek, jelikož jej čeká první start (označovaný F1). O vynesení zmíněného elektrooptického teleskopu pro pozorování v infračervené části spektra se postará Falcon 9, který odstartuje 1. prosince v 19:19 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Těšit se můžeme na návrat prvního stupně na pevninskou plochu LZ-4.

Nezvyklý pohled na horizont Marsu

Mars Odyssey

Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.

ŽIVĚ: Startuje poslední letošní loď k ISS

Pokud nedojde k odkladu, měla by raketa Sojuz 2.1a zažehnout 1. prosince v 10:25 našeho času své motory a opustit vzletovou rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Necelých devět minut po startu by pak měl tento nosič doručit na oběžnou dráhu svůj náklad – bezpilotní kosmickou loď Progress MS-25. V jejích útrobách bychom našli pohonné látky, zásoby pro posádku, ale i vědecké experimenty. Progress stráví na oběžné dráze zhruba dva dny volným letem. Jeho připojení k Mezinárodní kosmické stanici na modul Poisk se plánuje na 3. prosince. Zatímco připojení Vám okomentujeme živě a česky, start bohužel z časových důvodů nestíháme a proto Vám jej nabízíme formou originálních přenosů – jak od Roskosmosu, tak od NASA TV.

Hubblův teleskop v bezpečném režimu

19., 21. a 23. listopadu vstoupila legendární observatoř do tzv. bezpečného režimu kvůli chybovým hlášením jednoho ze tří měřících setrvačníků. V prvních dvou případech byl provoz druhý den obnoven, ale chyba se opakovala. Vědecká pozorování jsou přerušena. 30. prosince 15:40

Posádka Artemis II si podepsala raketu

Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA a Jeremy Hansen z Kanady, kteří tvoří posádku mise Artemis II, svými podpisy ozdobili adaptér OSA, který spojí raketu Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion. K tomuto symbolickému činu došlo 27. listopadu na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zmíněný adaptér OSA se nachází v nejvyšší části rakety SLS, která vyrazí na misi Artemis II s touto čtveřicí astronautů v lodi Orion určené k pilotovanému obletu okolo Měsíce.

60. výročí motoru RL10

Raketový motor RL10 s dlouhým rodokmenem se v pondělí 27. listopadu dočkal významného jubilea. V tento den uplynulo 60 let od chvíle, kdy tento kyslíkovodíkový motor debutoval na horním stupni Centaur. 27. listopadu 1963 se motor RL10 stal prvním motorem spalujícím směs kapalného kyslíku a vodíku, který byl zažehnut v kosmickém prostoru. Ke zmíněné premiéře došlo v době plné změn. Vždyť k atentátu na J. F. Kennedyho uplynulo v době startu pouhých pět dní. Během následujících 60 let se do kosmického prostoru dostalo 522 motorů RL10, přičemž lví podíl na tomto čísle mají lety na raketách Delta a Atlas od United Launch Alliance. Tyto motory totiž najdeme na horních stupních Delta Cryogenic Second Stage a Centaur.