Články autora 'Dušan Majer':

AKTUALIZOVÁNO: Posádka Sojuzu se vrátila domů

Posádka Sojuzu TMA-12M. Zleva: Swanson - Skvorcov - Artěmjev

Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev startovali do vesmíru 25. března. Byli součástí 39. a 40. dlouhodobé posádky na ISS a teď jejich půlroční kosmické dobrodružství končí. Dnes večer našeho času už nastoupili do anatomicky tvarovaných křesel ve své lodi Sojuz TMA-12M a pár desítek minut po naší půlnoci se oddělí od modulu Poisk. V tu chvíli začne na Mezinárodní vesmírné stanici oficiálně fungovat 41. dlouhodobá expedice. Pozornost se ale bude soustředit na odlétávající Sojuz. Ne nadarmo se říká, že nejriskantnější jsou v kosmonautice start a pak návrat. Doufejme, že všechno půjde podle plánu – v našem krátkém článku budete moci živě sledovat aktuální dění pomocí přímého přenosu, který poskytuje portál spaceflightnow.com.

Tajný ruský satelit shořel nad Amerikou – omylem

Druhého září si stovky lidí od středního Colorada po jižní Wyoming všimli ohnivé koule na obloze, která svítila a rozpadala se. K pozorování došlo kolem půl jedenácté večer místního času. O případu informovala místní média a začal se hledat původce tohoto zřídka vídaného jevu. Hledání bylo nakonec úspěšné – viník byl nečekaný – ruský snímkovací satelit vyslaný před pár měsíci na oběžnou dráhu. Dnešní článek ukáže, jak se povedlo satelit vystopovat.

Saturn V do posledního šroubečku

V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.

Jaké komety jsme zatím navštívili?

Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.

Blíží se cesta domů

Trojice kosmonautů ve složení Steve Swanson, Oleg Artěmjev a Alexander Skvorcov pobývá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice od 28. března letošního roku. Pomalu se tedy naplňuje jejich tradiční půlroční limit, po kterém se posádky střídají. Swanson a spol. by se měli na Zemi vrátit 11. září a náš dnešní článek shrne všechny události z posledních dnů, které s návratem souvisí. Celý proces totiž ani zdaleka neobnáší jen prosté obléknutí skafandrů, nasednutí do křesel a oddělení od stanice. Tomhle vrcholu předchází celá řada příprav a kontrol.

ŽIVĚ: Start Falconu 9 s AsiaSat 6

Pokud se všechno podaří, měly by se dnes na floridském kosmodromu zapálit motory rakety Falcon 9. Ta vynese na dráhu přechodnou ke geostacionární telekomunikační družici AsiaSat 6. Startovní okno se otevírá v 6:50 SELČ a končí v 10:04 SELČ. Pro SpaceX, která provozuje rakety Falcon se bude jednat o druhý start v poměrně krátké době – naposledy Falcon startoval 5. srpna s družicí AsiaSat 8. Náš dnešní krátký příspěvek Vám přináší všechny informace, které budete k dnešnímu startu potřebovat na jednom místě – včetně živého vysílání, které zajišťuje web spaceflightnow.com.

ESA zve všechny do svého technologického centra

Už za méně než měsíc se opět po roce otevřou brány technického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském Noordwijku. Centrum zvané ESTEC (European Space Technology and Research Centre) se všem zájemcům otevře už v neděli 5. října. Pokud máte možnost se do Nizozemí vypravit, určitě neváhejte. Organizátoři slibují velmi atraktivní program – od setkání s kosmonauty až po zhlédnutí experimentálního zařízení IXV. A to nemluvím o desítkách modelů kosmické techniky, které budou rozmístěné po všech chodbách.

Hayabusa 2 pod drobnohledem

Dokončená sonda Hayabusa 2

Dnes vyšel na našem webu článek rozebírající pokrok v přípravách mise Hayabusa 2, která se na konci roku vydá k asteroidu 1999 JU3, ze kterého odebere vzorky a následně je dopraví na Zemi. V rámci dne otevřených dveří pro média mohli žurnalisté nafotit dokončenou sondu ve výrobní hale kampusu Sagamihara v Tokyu. Jedním z těch, kdo se k nové sondě dostali byl japonský bloger Koumei Shibata, jehož povedené snímky převzal specializovaný portál spaceflightnow.com. Nyní Vám tuto galerii přinášíme také se všemi popisky přeloženými do češtiny.

Druhá Hayabusa je připravená

O přípravách některých misí má člověk informace téměř v reálném čase. Naopak u jiných je zpráv jako šafránu. Fanoušci kosmonautiky už začínali mít v posledních měsících trochu strach, jak to vypadá s japonskou sondou Hayabusa 2. Japonci sice před dvěma lety prohlásili, že chtějí startovat v roce 2014, ale rok se překulil do své druhé poloviny a stále bylo ticho po pěšině. Před pár dny ale dorazila ze Země vycházejícího slunce pozitivní zpráva – Hayabusa 2 je postavená.

Všechny rakety světa (skoro)

Kosmonautika existuje teprve pár desítek let. Ovšem za tu dobu už dokázali lidé vymyslet a hlavně zkonstruovat nepřeberné množství raket. Od malých sondážních nosičů, které létají pouze na suborbitální skoky až po těžkotonážní rakety schopné dopravit náklad k jiným planetám. Asi jen stěží byste hledali fanouška kosmonautiky, který by nevěděl, jak vypadá Saturn V, nebo ruský Proton. Ale co třeba francouzský nosič Diamant, izraelský Šavit, nebo britský Black Arrow? To jsou perličky, o kterých se moc často nemluví, přesto by se na ně zapomínat nemělo. Naštěstí ale existují šikovní lidé, kteří umí prohledat archivy a dát všechny možné rakety dohromady. Náš dnešní krátký příspěvek přináší jednu takovou povedenou rekapitulaci.