U.S. Space Command
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.
Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.
Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výsledky vyhledávání:
Sonda Hera Evropské kosmické agentury se od svého vypuštění před dvěma roky postupně vzdalovala od Země. Tento stroj, velikostí zhruba srovnatelný s osobním automobilem, se nyní připravuje na svou nejnáročnější operaci od startu: sérii brzdicích manévrů, které zpomalí jeho přílet k cílové dvojplanetce. Hera odstartovala 7. října 2024 z floridského mysu Canaveral, jen krátce před příchodem hurikánu Milton. Od té doby měl řízení sondy většinou na starost Isaac Newton. Její dráhu upravily dva manévry v hlubším vesmíru a průlet kolem Marsu na jaře 2025, který změnil její kurz a zvýšil rychlost.
Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.
Evropská kosmická agentura nyní nabízí evropským výzkumníkům a soukromým firmám vzácnou a vzrušující možnost nechat jejich inovativní software fungovat přímo v hlubokém vesmíru na palubě evropské sondy Hera vzdálené miliony kilometrů od Země. V polovině roku 2027 by sonda Hera měla dokončit primární úkoly své mise planetární obrany u planetek Didymos a Dimorphos. Sonda se poté vtělí do jiné role. Stane se jedinečnou létající softwarovou laboratoří 150 milionů kilometrů od Země. Ze svého jedinečného pozorovacího místa v hlubokém vesmíru má Hera umožnit evropským inovátorům otestovat postupy nové generace pro palubní inteligenci, zpracování obrázků, činnosti založené na umělé inteligenci, či autonomii přímo na sondě, která je v reálných podmínkách kosmického letu.
Venuši se někdy kvůli podobným rozměrům obou planet přezdívá sestra Země, ve skutečnosti však podobnost obou světů jejich rozměry v podstatě končí. Na rozdíl od Země, která je domovem nesmírného množství forem života, není Venuše pro život, jak jej známe, příznivá – přinejmenším pokud jde o její povrch. Je to tím, že na povrchu Venuše panuje průměrná teplota 464 °C a drtivý atmosférický tlak, který dosahuje 92násobku tlaku na hladině pozemského moře. To odpovídá zhruba tlaku, jaký by na nás působil kilometr pod mořskou hladinou. Tyto extrémní podmínky jsou důvodem, proč i nejodolnější sonda dokázala na povrchu Venuše pracovat jen něco málo přes dvě hodiny.
Úspěšný manévr v hlubokém vesmíru navedl evropskou sondu Hera na kurz, který povede k jejímu setkání s dvojplanetkou Didymos ještě v letošním roce. Sonda cestuje k jediným dvěma planetkám, jejichž oběžné dráhy byly záměrně pozměněny lidskou činností. Až Hera dorazí k dvojplanetce, pomohou její měření vědcům odpovědět na otázky, které zůstávají poté, co americká sonda DART narazila do menší ze dvou planetek, měsíčku Dimorphos. Díky tomu Hera pomůže udělat z kinetického impaktu dobře pochopenou a zopakovatelnou techniku pro obranu Země. To je ale zatím ještě daleko. Hera zatím dokončila svůj druhý manévr v hlubokém vesmíru na cestě ze Země k Dimorphosu. Při manévru bylo spotřebováno 123 kilogramů hydrazinu z palubní nádrže a došlo ke změně rychlosti o 367 m/s, což ESA přirovnává ke změně srovnatelné se zrychlením stacionárního objektu do nadzvukové rychlosti.
Program NIAC působí mezi ostatními programy agentury NASA jako zjevení. Zatímco ostatní programy se snaží co možná nejvíce využívat ozkoušené technologie a i ty nové musí být dostatečně prověřené a vyzrálé, NIAC k tomu přistupuje přesně opačně. Jeho cílem jsou koncepty, které zatím neprokázaly svou životaschopnost, ale ukrývají potenciál do budoucna. Pokud tedy mají být za pár let, či desetiletí, prakticky využívány, musí nejprve dostat šanci prokázat, že opravdu fungují. A právě to je účel programu NIAC – provést prvotní selekci na zajímavé, ale nerealizovatelné nápady a na nápady odvážné, ale realizovatelné. V našem seriálu si postupně představujeme projekty, které NASA finančně podpořila, aby ukázaly, co v nich je.
7. října roku 2024, tedy přesně před rokem, odstartoval z Floridy Falcon 9 s evropskou sondou Hera. Ale tento start nebyl až do poslední chvíle jasný. Kromě administrativních překážek spojeným s dočasným uzemněním Falconů kvůli anomálii při předešlém startu, se přidal i problém s počasím – na Floridu totiž směřoval hurikán. Přesto se start uskutečnil a sonda Hera si od té doby vede skvěle. Nejen na napínavý start, ale i na události z následujících 12 měsíců se zaměřilo povedené video z dílny Evropské kosmické agentury. Kromě zajímavých rozhovorů a povedených obrázků se můžete těšit i na zmínky o dalších projektech, které těží z odkazu mise Hera, jako jsou Comet Interceptor a Ramses.
Při cestě přes hlavní pás planetek se evropské sondě Hera podařilo pořídit její první fotografie planetek. Sonda směřuje k planetce 65803 Didymos a jejímu věrnému průvodci, který dostal pojmenování Dimorphos. Jejím úkolem bude studovat výsledky záměrné kolize mezi americkou sondou DART a Dimorphosem. Nové snímky prokázaly schopnosti Hery zamířit kamery na slabý cíl a udržovat jej v zorném poli vědeckých přístrojů.
12. března se evropská sonda Hera dočkala svého jediného plánovaného gravitačního manévru, když prolétla skoro 5 000 km nad povrchem Marsu, což ji dostalo do vzdálenosti méně než 300 kilometrů od měsíčku Deimos. Během průletu byly aktivní i některé přístroje sondy, takže vědci mohli otestovat jejich fungování. Dnes se podíváme na časosběrné video z kamery AFC (Asteroid Framing Camera), která produkuje snímky s rozlišením 1020 × 1020 pixelů. Původní snímky pořízené ve stupních šedi byly dobarveny na základě dříve pořízených informací o jednotlivých povrchových strukturách.
Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART, bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.