U.S. Space Command
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.
Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.
Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výsledky vyhledávání:
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.
Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.
Americká sonda Europa Clipper je určena k průzkumu Jupiterova ledového měsíce Europa, u kterého bude studovat jeho obyvatelnost. Aby se ale dostala do hlubšího vesmíru, bude potřebovat pomoc od gravitačního pole Marsu. 1. března sonda prosviští jen 884 kilometrů nad povrchem rudé planety – provede zde totiž takzvaný gravitační manévr. Ten ohne a celkově pozmění trajektorii Europa Clipperu na jeho kriticky důležitou fázi cesty k Jupiteru. Blízké průlety kolem planet jsou navíc pro vědce bonusovou možností k průzkumu.
Tři měsíce po startu z Kennedyho kosmického střediska na Floridě zbývá americké sondě Europa Clipper k jejímu cíli (vstupu na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 2030) ještě 2,6 miliardy kilometrů. Jakmile se dostane k největší planetě Sluneční soustavy, bude (po nezbytných úpravách dráhy) moci začít pořizovat podrobné snímky ledového měsíce Europa, k čemuž využije své vědecké kamery. V současné době jsou ale v centru pozornosti jiné kamery, jejíchž úkolem je fotografovat velmi vzdálené okolí sondy.
Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Sonda Europa Clipper byla po úspěšném startu na raketě Falcon Heavy odpojena od druhého stupně a nyní ji čeká fáze rozkládání.
Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.
Americká sonda Europa Clipper se posouvá opět o krok blíže ke startu. Titulní fotografie tohoto článku byla pořízena 11. září, když technici v hale Payload Hazardous Servicing Facility připravovali sondu na nadcházející plnění pohonnými látkami. Europa Clipper má prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa, který je již delší dobu považován za jedno z nejnadějnějších prostředí z hlediska potenciální obyvatelnosti v celé Sluneční soustavě. V rámci této mise dojde k výzkumu, zda by podpovrchový oceán Europy mohl nabízet podmínky nezbytné pro život. Europa totiž může mít všechny ingredience pro život, jak jej známe – vodu, organické látky a zdroj chemické energie.
NASA 9. září oznámila, že mise Europa Clipper prošla revizí nazvanou Key Decision Point E. To umožňuje misi postoupit do finálních příprav na start v třítýdenním okně, které se otevře 10. října na vrcholu rakety Falcon Heavy. 10. září 8:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.