Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

30. dubna 2023

Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Příprava na přistání na Měsíci

V rámci mise Artemis III se lidé opět vrátí na povrch Měsíce a to poprvé od letu Apolla 17, který proběhl v roce 1972. Tentokrát však posádka nové mise zamíří do oblastí jižního pólu Měsíce, kde se bude soustředit na studium tohoto místa, u kterého se skrývají zásoby vody. Specifické světelné podmínky a neustále zastíněná místa však vyžadují podrobnou přípravu z oběžné dráhy, která NASA pomůže najít vhodné místo pro přistání s minimálním rizikem. Pro nafocení takto nevhodně „nasvětlených“ míst je však třeba speciální vybavení. Jedním ze způsobů, jak získat kýžené informace, je hypercitlivá optická kamera nazvaná ShadowCam. Přístroj dodaný NASA letí spolu s pěti dalšími korejskými přístroji na palubě sondy řízené agenturou KARI (Korea Aerospace Research Institute), která nese název KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter), ale je známá také jako Danuri. Tato mise odstartovala v srpnu 2022 a nachází se na oběžné dráze Měsíce.

Kamera ShadowCam, vyvinutá společností Malin Space Science Systems a Arizonskou státní univerzitou (ASU), je výrazně citlivější na světlo než jiné lunární kamery. Pořizuje snímky s vysokým rozlišením trvale zastíněných oblastí, na které nikdy nedopadá přímé sluneční světlo. Od prosince loňského roku, kdy se Danuri dostala na oběžnou dráhu Měsíce, pořizuje ShadowCam rutinně snímky oblastí severního a jižního pólu Měsíce.

Na jednom z prvních snímků kamery ShadowCam z oběžné dráhy Měsíce, který poskytl natolik detailní pohled na danou oblast než kdykoli předtím, je trvale zastíněná stěna a dno kráteru Shackleton, který se nachází poblíž jižního pólu. Úroveň detailů na tomto snímku je dechberoucí a je umožněna schopností kamery ShadowCam pracovat za extrémně slabého osvětlení – je dokonce 200krát citlivější než kamera sondy Lunar Reconnaissance Orbiter.

Kráter Shackleton s neuvěřitelnými detaily
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Šipka označuje stopu balvanu, který se skutálel po stěně kráteru. Pozorování těchto stop pomáhá vědcům charakterizovat tvar a rychlost kamene a také vlastnosti regolitu, což prohlubuje naše znalosti o geotechnických vlastnostech Měsíce.

Test focení při osvětlení zemským světlem
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Kamera ShadowCam byla navržena tak, aby nabízela pohledy do zastíněných oblastí v blízkosti pólů. Nicméně existují i zkušebně pořízené snímky, které byly pořízeny za asistence světla odraženého od Země v době, kdy tato část Měsíce byla ve stínu. Výše uvedený snímek odhaluje vnitřek kráteru Bruce a světlé pásy, které vznikly sesouváním půdy po stěnách kráteru. Kamera tento snímek pořídila těsně po novu Měsíce. Během novoluní, ve stejnou dobu, kdy bychom ze Země viděli tenký měsíční srpek, by člověk na Měsíci viděl téměř plně osvětlenou Zemi. Stejně jako může úplněk osvětlovat Zemi, může plně osvětlená Země poskytovat slabé světlo na Měsíci. Ačkoli je zemský svit asi desetkrát slabší než osvětlení dostupné v průměrné trvale zastíněné oblasti ze slunečního světla odraženého od okolních měsíčních prvků jako jsou svahy a hory, kamera ShadowCam byla přesto schopna zobrazit povrch s řadou detailů. To svědčí o schopnostech přístroje.

Kráter Marvin a ukázka toho, jak kamera dokáže využít odražené světlo
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Z výše uvedeného textu tedy plyne, že existují dva typy sekundárního osvětlení, které umožňují kameře ShadowCam pořizovat snímky v oblastech, kam nedopadá přímé sluneční světlo. Prvním je zemský svit, který osvětluje povrch Měsíce. Druhým je osvětlení, které je výsledkem slunečního světla odraženého od blízkých geologických útvarů, jako jsou hory a stěny kráterů, které se tyčí dostatečně vysoko nad povrchem, aby odrážely přímé sluneční světlo. To využívá kamera k pořizování snímků na pólech Měsíce.

Výše uvedený snímek, pořízený druhým typem osvětlení, ukazuje okraj kráteru Marvin, vzdálený asi 26 km od jižního pólu. Ve směru osvětlení malých kráterů na okraji dochází k odchylkám o více než 90 stupňů ve srovnání se směrem osvětlení malých vnitřních kráterů, protože sekundární osvětlení vychází z širokého oblouku, nikoli z bodového zdroje světla.

Následující snímek ukazuje širší oblast v okolí kráteru Marvin. Bílá oblast na levé straně je místo, kde se povrch nacházel v přímém slunečním světle – zdroji sekundárního osvětlení uvnitř zastíněných částí. Kamera ShadowCam byla navržena pro práci při slabém osvětlení, takže oblasti osvětlené sluncem jsou přesvětlené.

Kráter Marvin a osvětlená a tedy přesvětlená část
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Kamera ShadowCam nebude schopna fotit přímo astronauty misí Artemis, pokud se budou nacházet v přímém slunečním světle, protože by výsledné snímky byly naprosto přesvětlené. Nicméně kamera bude schopna využít odraženého světla od Země pro jejich vyfocení v případě, že se budou procházet během měsíční noci.

Kosmický přehled týdne:

Evropská sonda JUICE má problém s rozevřením 16 metrů dlouhé antény RIME. Jejím úkolem má být nahlédnutí pod horní vrstvy ledu jupiterových ledových měsíců (až do hloubky 9km). V současnosti je vyklápěcí proces asi ve třetině a předpokládá se, že na vině je malý kolík, který brání dalšímu pohybu. Týmy pracují na vyřešení tohoto problému. Naštěstí na řešení mají dostatek času. Nicméně vyklopení celé antény je důležité pro práci možná nejzásadnějšího přístroje celé mise.

#ESAJuice deployment status update: our 16 m-long ice-penetrating RIME antenna is not yet fully deployed as planned. Work is ongoing to resolve an issue currently preventing it from being released from its mounting bracket.

Details 👉 https://t.co/AIr13dQzMw pic.twitter.com/ABC2Ok8DXj

— ESA's Juice mission (@ESA_JUICE) April 28, 2023

V pátek proběhl z Mezinárodní kosmické stanice výstup do volného prostoru, který provedla dvojice astronautů, přičemž jeden si zapsal jedno prvenství. Výstup vedl zkušený astronaut NASA Steve Bowen a sekundoval mu Sultan Al Nejadí ze Spojených arabských emirátů (SAE). Společně pracovali na přípravě místa pro další nové solární panely iROSA a na palubu stanice přinesli porouchanou anténu. Al Nejadí se stal vůbec prvním občanem SAE, který se dostal do volného prostoru. Jednačtyřicetiletý Al Nejadí byl v roce 2018 vybrán jako jeden z prvních dvou astronautů Spojených arabských emirátů a je první osobou z arabského světa, která bude žít a pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici během dlouhodobé expedice. Tato EVA je 261. výstupem do volného prostoru na podporu montáže a údržby Mezinárodní kosmické stanice a zatím čtvrtým výstupem v tomto roce. Na příští měsíc jsou naplánovány dva ruské výstupy do kosmu, které mají pokračovat ve vybavování laboratorního modulu Nauka.

Česká republika se připojí k dohodě Artemis Accords. 3. května v 16:00 SELČ budete moci ceremonii sledovat na NASA TV. Za Českou republiku bude na místě přítomen český ministr zahraničí Jan Lipavský, kterého doplní administrátor NASA Bill Nelson a také úřadující náměstkyně ministra Jennifer R. Littlejohn a český velvyslanec ve Spojených státech Miloslav Stašek. Více informací v angličtině zde.

Elon Musk se v sobotu večer na Twitteru rozpovídal o jeho pohledu na první let sestavy Super Heavy Starship. Byl celkem optimistický a odhaduje další let sestavy v řádu nejbližších měsíců. Rampa dle něho dopadla celkem dobře a její opravy nebudou tak náročné. Zmínil také, že let proběhl přibližně dle jeho očekávání nebo jen o trochu lépe. Souhrn vám jistě přineseme v podrobnějším článku, anebo se brzy objeví na webu elonx.cz. Toto téma probíráme na tomto místě na fóru.

Přehled z Kosmonautixu:

Témata, která v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika, jsme vám už představili v rámci některého z našich článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Na začátek jsme vám představili výzkum NASA ohledně 3D tisku žáru odolných materiálů, které mohou najít uplatnění při tisku komponent pro letadla a kosmické lodě. Nepřišli jste ani o tradiční měsíční přehled aktuálního vývoje nové mezinárodní stanice Gateway, která má vzniknout v prostoru u Měsíce. V úterý vyšel další díl seriálu Vostok, který sleduje osudy stejnojmenného sovětského pilotovaného programu. Dramatickým se stalo sledování prvního pokusu o přistání na Měsíci v podání společnosti ispace, která k Měsíci vyslal svůj lander HAKUTO-R. Přistání bohužel dopadlo špatně, jelikož modulu pravděpodobně došlo před přistáním palivo. Jakou barvu má planetka Dimorphos? Pokročilý přístroj vyvíjený pro evropskou misi Hera si povrch planetky prohlédne hned v širokém spektru barev, které přesahuje limity lidských očí. Evergreenem týdne byly odklady připravovaného startu Falconu Heavy. Ani jeden z pokusů nakonec kvůli počasí nevyšel. Snad se dočkáme 1. května v 01:29 SELČ. Mise InSight sice již skončila, ale data, která tato mise na povrchu Marsu nasbírala, se budou ještě dlouho analyzovat. Nyní například přišly zprávy o tom, jak zpřesnila podobu marsovského jádra. Studium temné hmoty a energie, to bude jeden z úkolů nového amerického teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope. Základní struktura tohoto teleskopu už existuje. I přes své značné stáří jsou oba Voyagery stále cenným zdrojem informací z míst, kam se žádná sonda ještě nevydala. Nyní byla vypracována nová metoda, která sondám zajistí více energie pro vědeckou činnost. V pátek jsme si pro vás připravili tradiční měsíční Pokec s Kosmonautixem. Živě a česky jste společně s námi mohli sledovat start rakety Falcon 9, která vynášela dvojici telekomunikačních družic O3B. V sobotu jsme se věnovali supermasivním černým dírám. Týden jsme pak zakončili novým dílem Vesmírné techniky.

Snímek týdne:

NASA zveřejnila snímek z 51. letu vrtulníčku Ingenuity, který létá v atmosféře Marsu už více jak dva roky. Při tomto letu urazil stroj vzdálenost 188 metrů ve výšce 12 metrů nad povrchem a při rychlosti 4 m/s. Let trval 136 sekund. Snímek zachycuje nejen marsovský povrch, ale také vozítko Perseverance v levém horním rohu.

Snímek povrchu Marsu pořízený vrtulníčkem Ingenuity během 51. letu
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Kosmonautika nejsou jen úspěchy. Naopak, cesta k úspěchu je zde více než kde jinde dlážděna výbuchy, roky snažení a hledání nápravy nad tím, co se napoprvé nepovedlo. Svůj díl smutku si nyní vybere japonský tým firmy ispace, který ztratil svůj první lunární lander HAKUTO-R, který zřejmě kvůli nedostatku paliva dopadl příliš tvrdě na povrch Měsíce (vyšetřování však ještě probíhá). Video ukazuje zásadních 14 minut, od nadšeného sdílení živých video záběrů z oběžné dráhy Měsíce, až po dlouhé a smutné čekání na to, až se lander ozve z povrchu. Už nyní pracuje firma na analýze dat a chystá se na další mise v letech 2024 a 2025.