Kosmotýdeník 522 (12.9. – 18.9.)

Kosmotýdeník 522 (12.9. – 18.9.)

18. září 2022

Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start rakety Electron, která vynesla první exemplář nově budované konstelace radarových družic. Zároveň Rocket Lab oslavila dvě kulatiny. V dalších tématech se podíváme na zajímavý japonský lander pro Měsíc, čínský výstup do volného prostoru, anebo na přípravu komerční mise Polaris Dawn. Přeji dobré čtení a pěknou neděli.

30 / 150 Rocket Lab má za sebou kulatiny

Udaná čísla ovšem neznačí roky, ale počty konkrétních událostí. 15. září totiž úspěšně odstartovala raketa Electron společnosti Rocket Lab z kosmodromu Mahia (z nové rampy LC-1B) a úspěšně vynesla japonskou radarovou družici StriX-1. Pro raketu Electron to byl již třicátý start! A za těchto třicet startů úspěšně vynesla 150 kusů družic do kosmického prostoru.

StriX 1 je první komerční družicí nové japonské společnosti Synspective, která plánuje vytvořit konstelaci 30 radarových snímkovacích družic. StriX 1 však není první družicí, kterou pro ně Electron vynesl. Už v únoru letošního roku se díky této raketě na oběžnou dráhu dostal ověřovací exemplář StriX-β a v roce 2020 tomu předcházel demonstrační exemplář StriX-α.

Start rakety Electron
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Flotila družic společnosti Synspective bude poskytovat radarové snímky s vysokým rozlišením povrchu celého světa. Družice budou díky vyššímu počtu schopny dodávat snímky konkrétních oblastí v krátkých časových intervalech. Radarové zobrazovací družice mají tu výhodu, že dokáží přinést obraz povrchu planety i v noci a také skrz občasnost, což společnosti Synspective a dalším společnostem s podobnými konstelacemi poskytuje možnost pozorování za téměř každého počasí. Podle společnosti Synspective je hmotnost StriX 100 kilogramů.

Rozložitelná radarová anténa StriX 1 pracuje v pásmu X a po vyklopení má úctyhodnou délku 5 metrů. Se svojí anténou dokáže pozorovat detaily na zemském povrchu o velikosti pouhého jednoho metru. Anténa a solární panely družice byly při startu uloženy tak, aby se vešly pod aerodynamický kryt Electronu. Společnost Rocket Lab upravila aerodynamický kryt, aby se do něj vešly družice Synspective ve tvaru krychle, která se blíží limitům rozměrů tohoto krytu ve standardní konfiguraci.

Mise StriX 1 byla druhým startem ze tří, které si společnost Synspective u Rocket Lab zakoupila v rámci jediné zakázky. „Jsme s nimi od vypuštění první demonstrační družice společnosti Synspective až po pomoc při budování jejich konstelace SAR (radar se syntetickou aperturou). Je pro nás ctí, že můžeme být se společností Synspective u toho, když úspěšně vypouští svoji první již komerční družici své nové konstelace,“ řekl Peter Beck, zakladatel a generální ředitel společnosti Rocket Lab. „Společnost Synspective byla jediným zákazníkem tohoto startu. Ve spolupráci s námi je schopna vybudovat svou konstelaci přesně dle svých požadavků a nemusí se podřídit kompromisům při sdílených misích – což je při budování nové družicové konstelace velmi důležitá přednost.“ StriX-1 tak byla vynesena přesně na požadovanou dráhu a nemusela se na ni dostávat z nějaké kompromisní dráhy, což by ji stálo palivo navíc a tudíž by se zvětšily i její rozměry.

Příprava družice StrinX-1
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Synspective je jednou z mnoha komerčních společností, které aktuálně vyvíjejí snahy o zřízení konstelace družic pro dálkový průzkum Země. Společnost uvádí, že její radarové družice budou poskytovat snímky v téměř reálném čase, které zákazníkům pomohou reagovat na přírodní katastrofy, zkoumat přírodní zdroje, sledovat městskou aktivitu a monitorovat lodní dopravu a najde se ještě mnoho aplikací, kde se tato data budou hodit.

„Na rozdíl od předchozích dvou družic, které jsou klasifikovány jako demonstrační, je StriX 1 naší první předkomerční družicí pro plnohodnotné zahájení činnosti,“ uvedla společnost Synspective. „Jsme na počátku sériové výroby dalších exemplářů, které budou vybaveny vylepšenými akumulátory a budou mít mnohem rychlejší datovou propustnost, aby bylo možné přijmout více informací a uspokojit potřeby široké škály zákazníků od vlády až po soukromý sektor.“

Společnost Synspective uvedla, že po družici StriX 1 vypustí do konce roku 2023 ještě další tři družice. Cílem společnosti je mít do roku 2026 na oběžné dráze celou konstelaci 30 družic.

Kosmický přehled týdne:

Bylo zveřejněno zajímavé video zachycující pokusné odhození malého modulu LEV-1, který bude součástí japonské mise SLIM. Cílem mise SLIM je vyzkoušet velmi malé a nenáročné přistávací zařízení pro Měsíc, které dokáže na povrch dopravit samo sebe a pár kilogramů nákladu. Hmotnost celé sondy bude kolem 250 kilogramů (suchá hmotnost 190 kilogramů). Na povrchu pak lander přistane pomocí malého motorku a položí se na bok. Během přistávacího manévru budou vypuštěny dva malé moduly LEV 1 a 2. LEV 1 bude například malé hopsadlo, které se přískoky bude schopné pohybovat po povrchu.

#こんな試験やってたんです

【LEV-1とLEV-2の分離試験】
月面での分離まで，LEV-1およびLEV-2は非火工の駆動装置(NEA)により機械的に保持されます．
NEA駆動後，保持装置が解放され，LEV-1がばねで押し出され，それに抱え込まれる形でLEV-2も一緒に放出されます．
[LEV担当]#JAXA #月探査 pic.twitter.com/948BahiYyJ

— 小型月着陸実証機SLIM (@SLIM_JAXA) August 24, 2022

Jak informoval Michal Václavík na Twitteru, z čínské stanice Tiangong, která je v současnosti obývaná tříčlennou posádkou, byl v sobotu proveden výstup do volného prostoru. Trval celkem 4 hodiny a 12 minut.

Dnes proběhl druhý výstup posádky (Čchen Tung a Cchaj Sü-če) Šen-čou 14 do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice. Trval celkem 4 hodiny a 12 minut (od 7:35 do 11:47 SELČ). I když se to zdá málo, tak to bylo dle plánu, který byl 4-5 hodin. pic.twitter.com/kv6pZutxk2

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) September 17, 2022

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden i tentokrát jsme pro vás vydávali minimálně dva články o kosmonautice denně. V této rubrice si je shrneme, abyste se dozvěděli o tématech, které nejsou v Kosmotýdeníku, ale psali jsme o nich už klasické články během týdne. Začali jsme přípravou na druhý pokus o start rakety Alpha společnosti Firefly. Raketa však nakonec v tomto týdnu neodstartovala. Ani tento měsíc jste nepřišli o pravidelný měsíční přehled aktualit a novinek kolem programu připravované stanice u Měsíce s názvem Gateway. Věnovali jsme se také zprávě o tom, že cesta k prvnímu kanadskému kosmodromu je otevřena. Dalším několikrát odloženým startem, který se navíc pravidelně konal kolem třetí hodiny ráno, byl pokus o start rakety Falcon 9, která měla vynést družice konstelace Starlink. Nakonec start vždy odložilo počasí. Ke kosmonautice patří i nehody a tak jsme se dočkali smutného zakončení bezpilotní mise suborbitálního stroje New Shepard. Během havárie však zafungoval záchranný systém a bezpečně odnesl kabinu od pracujícího stupně. Podívali jsme se dále na to, co přináší partnerství firem Apple a Globalstar. CubeSat CAPSTONE, který má ověřit specifickou oběžnou dráhu pro stanice Gateway, má problémy. Už pár dní je v bezpečnostním módu. Naopak CubeSat LICIACube se úspěšně oddělil od mateřské sondy mise DART a chystá se na sledování dramatického divadla při střetu sondy s planetkou. Podrobněji jsme se také zaměřili na aktuální dění na základně Boca Chica, kde probíhá vývoj systému Super Heavy Starship. V sobotu pak vyšel další díl seriálu Vesmírná technika. Týden jsme uzavřeli sledováním pátého pokusu o start rakety Falcon 9 s družicemi konstelace Starlink.

Snímek týdne:

Jared Isaacman a jeho komerční posádka se pečlivě připravují na první misi programu Polaris (Dawn), která se stane historicky první komerční misí, kde výstup do volného kosmického prostoru provede neprofesionální astronaut. V rámci této mise budou také poprvé vyzkoušeny skafandry pro použití mimo loď od SpaceX (zatím jsme je ještě neviděli ani na fotce). Fotky jsou z aktuálního tréninku, který posádka podstupuje. Pětidenní mise by měla odstartovat v prosinci letošního roku. Následovat by měly ještě další dvě mise a ta poslední snad i s lodí Starship – pokud bude úspěšně dokončen její vývoj.

Jared Isaacman během nácviku výstupu z lodi Crew Dragon do volného prostoru
Zdroj: https://twitter.com/

Posádka mise Polaris DAWN
Zdroj: https://twitter.com/

Video týdne:

Neúspěchy jsou pevnou součástí kosmonautiky a cennými zkušenostmi pro další vývoj. Alespoň to si může říct společnost Blue Origin po havárii suborbitálního raketového stroje New Shepard, který naštěstí havaroval při nepilotované misi, při které vynášel vědecké experimenty. Při havárii došlo k aktivaci záchranného systému a kabina uzpůsobená pro vynášení lidí aktivovala záchranný motor a odletěla do bezpečné vzdálenosti od raketového stupně. Následně pak úspěšně přistála na svých padácích.