Kosmotýdeník 514 (18.7. – 24.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Další Cygnus bude mít zpoždění – kvůli válce na Ukrajině

Loď Cygnus vyfocená Samanthou Christoforetti

Loď Cygnus vyfocená Samanthou Christoforetti
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/astrosamantha/

V polovině srpna měla k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit osmnáctá zásobovací mise lodi Cygnus, kterou provozuje společnost Northrop Grumman a která společně s lodí Dragon 2 od SpaceX vozí náklad, který si objednává NASA v rámci programu komerčních dopravců nákladů na stanici. Bohužel byl však plánovaný start odložen až na polovinu října a důvodem jsou nespecifikované problémy v dodavatelském řetězci.

Start byl jako tradičně naplánován pomocí rakety Antares z Mid-Atlantic Regional Spaceport ve Virginii. Smlouva NASA o komerčních zásobovacích službách se společností Northrop Grumman platí až do mise NG-25, která je plánovaná na rok 2026. Ruská agrese na Ukrajině však výrazně komplikuje některé dodavatelské řetězce, které jsou provázané. Ostatně loď Cygnus se vyrábí z řady částí na dvou kontinentech a současné turbulentní změny její výrobu komplikují. Loď není schopná přečkat návrat zpět na Zemi a naložena odpadem při návratu shoří v atmosféře. Pro každý let je proto třeba vyrobit novou loď a stejně tak i nosnou raketu Antares, která ostatně také využívá komponenty z jiných států, konkrétně z Ruska.

Raketa Cygnus využívá ruské motory

Raketa Cygnus využívá ruské motory
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/

Josh Dinman, mluvčí společnosti Northrop Grumman, uvedl, že zpoždění startu mise NG-18 je „způsobeno především problémy v dodavatelském řetězci“. Víme, že přetlakový nákladní modul kosmické lodi Cygnus, který vyrábí italská společnost Thales Alenia Space, byl dodán na místo startu na ostrově Wallops na východním pobřeží Virginie a zpracování nosné rakety Antares pro misi NG-18 pokračuje také na místě startu. Zde by tedy měly být všechny komponenty na místě, ačkoli se buď některé hodně opozdily, anebo schází. Servisní modul lodi Cygnus prochází závěrečnými testy ve výrobním závodě družic společnosti Northrop Grumman v Dulles ve Virginii. Představitelé NASA minulý týden přiznali zpoždění, ale na dotaz ohledně podrobností o důvodu skluzu v harmonogramu odpověděli, že tuto informaci může poskytnout pouze společnost Northrop Grumman.

Raketa Antares společnosti Northrop Grumman používá motory RD-181 ruské výroby a tělo prvního stupně s přetlakovými nádržemi vyrábí ukrajinská společnost Južnoje. Válka na Ukrajině vyvolala zcela logicky otázky ohledně budoucnosti programu raket Antares, ale představitelé společnosti Northrop Grumman na začátku tohoto roku uvedli, že firma má v zásobách hardware pro další dva starty rakety Antares koncem tohoto roku a začátkem roku 2023. Northrop Grumman však potřebuje další dodávky z Ruska pro starty Antares, které přijdou po misi NG-19 v příštím roce.

„Máme vše, co potřebujeme pro další dva starty,“ řekla Kathy Warden, prezidentka a generální ředitelka společnosti Northrop Grumman. „Takže nedojde k okamžitému přerušení letů a máme připravený plán, že v případě potřeby bychom mohli využít další zdroje i po těchto dvou startech.“

Loď Cygnus

Loď Cygnus
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/

Ředitelka však bohužel neuvedla, o které záložní možnosti jde. Z minulosti se nabízí příklad, kdy některé lodě Cygnus byly vypuštěny na raketě Atlas V společnosti ULA. Stalo se tak po havárii při startu rakety Antares v roce 2014. Aby společnost mohla i nadále plnit dodávky nákladu na stanici, využila zmíněný mnohem větší, silnější a dražší nosič. Nicméně raketa Atlas V má aktuálně zcela naplněný startovní harmonogram a žádný další exemplář už nepřibude. I Atlas V využívá ruské motory a nové motory již nezíská. ULA mezitím hodlá přejít na raketu Vulcan, která využívá metanové motory BE-4 americké společnosti Blue Origin. Nicméně Vulcan zatím nestartoval, první start by mohl proběhnout na přelomu letošního a příštího roku a jeho pravidelné uvedení do provozu je zatím otázkou. „Naším zájmem je udržet funkční vztahy mezi Ruskem a USA kolem kosmické stanice, a právě k tomu se tyto raketové motory používají – k dopravě nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici,“ řekla Warden. „Nicméně úzce spolupracujeme s NASA, abychom se ujistili, že v tomto případě následujeme vedení a priority americké vlády.“

Kosmický přehled týdne:

V pátek po jednom dni odkladu odstartovala z kalifornského pobřeží další raketa Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. SpaceX tak tento rok uskutečnila svůj 32. start, čímž právě překonala svůj dosavadní rekord v počtu startů, který byl 31 startů za rok, které byly uskutečněny v roce 2021. Na počátku roku 2022 Elon Musk nastínil, že očekává, že Falcon 9 uskuteční letos až 60 startů, což je vzhledem k tomu, že je červenec, stále ještě možné splnit, nebo se k tomu číslu přiblížit. Pro start byl použit první stupeň s číslem B1071, pro který to byla čtvrtá mise. Stupeň úspěšně odvedl svoji práci a následně úspěšně přistál na plovoucí plošině v Tichém oceánu. Jednalo se tak o 132. přistání prvního stupně Falconu 9. Páteční mise také překonala rekord v nejkratším časovém rozpětí mezi jednotlivými starty společnosti SpaceX z kosmodromu na západním pobřeží, když zkrátila dobu mezi jednotlivými starty z 23 na 12 dní. Předchozí let společnosti SpaceX z Vandenbergu se uskutečnil 10. července s předchozí várkou internetových družic Starlink. SpaceX před startem uvedla, že letos během svých prvních 31 startů dokázala do kosmického prostoru vynést již 351 tun užitečného nákladu.

Ruský kosmonaut Oleg Artěmjev a evropská astronautka Samantha Cristoforetti ve čtvrtek uskutečnili společný výstup do kosmického prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Úkoly této EVA se točily kolem přípravy evropského robotického ramene, které bude pracovat na modulu Nauka. Například na vnější stranu modulu přechodové komory Poisk nainstalovali adaptér pro evropskou robotickou ruku a uvedli vnější ovládací panel ruky do režimu hibernace, dokud nebude opět potřeba při některém z budoucích výstupů do kosmu. Čtvrteční EVA byla třetím výstupem do kosmu, jehož cílem bylo aktivovat evropskou robotickou ruku a připravit ji na budoucí operace. Společný výstup EVA je raritou. Naposledy neruský astronaut provedl výstup do volného prostoru v ruském skafandru Orlan v roce 2009, kdy astronauti NASA pracovali s ruskými kolegy. Cristoforetti, bývalá pilotka italského letectva, se stala čtvrtým evropským astronautem, který provedl výstup do volného prostoru v ruském skafandru, ale prvním Evropanem, který jej provedl na ISS. Předchozí tři výstupy proběhly ještě v osmdesátých a devadesátých letech 20. století ze stanice Mir. Během současného výstupu bylo vypuštěno také deset ruských CubeSatů určených k provádění radiotechnických experimentů. Práce na evropském robotickém rameni pomohla připravit konstrukci, která se nejvíce podobá jeřábu. Ta má umožnit přemístit přechodovou komoru uloženou na modulu Rassvet do její budoucí pozice na modulu Nauka. K tomuto přemístění dojde při budoucím ruském výstupu do vesmíru.

 Samantha Cristoforetti během příprav na EVA

Samantha Cristoforetti během příprav na EVA
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/astrosamantha/

Přehled z Kosmonautixu:

Jako obvykle jsme pro vás připravili shrnutí všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní shrnout. Začali jsme informováním o připravovaném statickém testu vylepšeného motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS. Další článek na téma navázal a podívali jsme se do floridské haly VAB, kde probíhají konečné přípravné práce na raketě SLS pro její první misi. Hned potom jsme opustili super raketu a naopak se podívali na malý CubeSat, který čeká prozkoumání vztahů Země a Slunce. Bohužel došlo k odkladu připravovaného amerického roveru VIPER, který však nečelí technologickým výzvám při stavbě, ani škrtům v rozpočtu, ale NASA chce umožnit firmě Astrobotic, která bude rover na Měsíc dopravovat, aby provedla testy navíc. Naopak u další komerční firmy – RFA jsme vám přinesli zprávu, že pokračuje v testech motoru Helix. Raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX dostala od NASA velmi zajímavou zakázku. Vynášet bude teleskop Nancy Grace Roman Space Telescope. Chystá se první komerční mise k Marsu a rovnou s landerem, kterou by chtěly uskutečnit firmy Relativity Space a Impulse Space. Odložený start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink jsme sledovali Živě a česky. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného prostoru, kterého se účastnil Rus a Italka. Seriál TOP 5 pokračoval v nabušeném tématu fyzikálních kosmických observatoří. Tentokrát se zaměřil na ty aktuálně funkční. V dalším shrnutí jsme se podívali na aktuální aktivity na základně Boca Chica, kde probíhá vývoj nosiče Super Heavy a lodě Starship. V neděli nás pak čekal očekávaný start nejsilnější čínské rakety CZ-5, která vynášela první laboratorní modul kosmické stanice Tiangong. Po tomto startu jsme vás v neděli ještě pozvali na další komentovaný přenos, který bude sledovat start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink.

Snímek týdne:

V neděli v 8:22 SELČ úspěšně odstartovala nejsilnější čínská raketa CZ-5B, která vynášela jeden z nejočekávanějších nákladů letošního roku. Na oběžnou dráhu vynesla první laboratorní modul čínské kosmické stanice se jménem Wentian. Start jsme sledovali Živě a česky a můžete si jej ze záznamu pustit zde. Nový modul by se k základnímu modulu stanice Tiangong měl připojit dnes mezi 21:00 a 21:30 SELČ.. Další zajímavosti o modulu, stanici i dnešním startu naleznete třeba na Twitteru Michala Václavíka.

Start rakety CZ-5B s laboratorním modulem Wentian

Start rakety CZ-5B s laboratorním modulem Wentian
Zdroj: https://twitter.com/

Video týdne:

Ve čtvrtek proběhl test vylepšeného motoru na tuhé pohonné látky, který bude jednou pohánět raketu SLS block 2. Některé systémy testované při tomto dvouminutovém zážehu však budou implementovány už do současných motorů SRB. Video zachycuje celý test, který je velmi netradiční a spektakulární podívanou.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/astrosamantha/with/52178303837/
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Cropped_NG-11_Launch.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Cygnus_Enhanced_spacecraft.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Cygnus_NG-18_Patch.png
https://twitter.com/ANGELCH85676477/status/1551098420588212226

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.