Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.

Astrometrická družice Hipparcos
Zdroj: https://www.esa.int/

Pravidla jsou do značné míry podobná jako u Nobelovy ceny. Ocenění nelze získat posmrtně a vyznamenáno je vždy pouze několik málo jedinců v daném roce a kategorii. Tyto jsou celkem tři a od Nobelových cen se poněkud odlišují. Shawova cena se totiž udílí za biologii a medicínu, matematiku a za astronomii. Nás dnes bude zajímat nejvíce právě poslední zmíněná kategorie.

Shawovu cenu za astronomii získala v minulosti již celá řada významných vědců. Jmenujme například odborníka na reliktní záření Jamese P. E. Peeblese, objevitele zrychlené expanze našeho vesmíru Saula Perlmuttera, Adama Riesse a Briana Schmidta, klíčové muže projektu LIGO stojícími za objevem gravitačních vln Ronalda Drevera, Kipa Thorna a Rainera Weisse a opomenuti nebyli ani hlavní vědci starající se o výzkumný program některých kosmických sond. V roce 2010 obdrželi medaili Lyman Page, Charles Bennett a David Spergel za svůj podíl na sondě WMAP, o osm let později se stal laureátem ceny rovněž Jean-Loup Puget, jenž významně přispěl k úspěchu mise Planck.

Gaia
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Také v letošním roce ocenila odborná komise dva astronomy, kteří se v podstatě celou svou kariéru podíleli na misích význačných kosmických sond. Jmenovitě jde o švédského astronoma Lennarta Lindegrena a britského odborníka Michaela Perrymana. Oba muži se vyznají především v oboru astrometrie, což je obor zabývající se přesným měřením pozice a pohybů hvězd, ale i dalších nebeských objektů. Nepřekvapí tedy, že se v podstatě od počátku podíleli na zásadní astrometrické misi Evropské kosmické agentury (ESA) Hipparcos, která odstartovala v roce 1989 a i přesto, že nikdy nedosáhla původně zamýšlené oběžné dráhy, splnila všechny své úkoly v podstatě na jedničku. I na tom měli oba vědci významný podíl.

Po skončení činnosti této přelomové sondy navrhli nový, ještě ambicióznější projekt družice, jejímž cílem mělo být zmapovat pohyby a pozice až jednoho procenta všech hvězd v Mléčné dráze. Mise později získala název Gaia, do kosmického prostoru odstartovala v roce 2013 a funguje bez větších potíží dodnes. I ona si již připsala množství důležitých objevů. Přestože činnost observatoře Gaia ještě neskončila a množství výsledků tedy teprve přijde a bude zpracováno, rozhodli se zástupci komise udělující Shawovu cenu za astronomii, že přínos Perrymana a Lindegrena je natolik zásadní, že si zasluhuje ocenění již nyní.

Michael Perryman (vlevo) a Lennart Lindegren (vpravo), letošní držitelé Shawovy ceny za astronomii.
Zdroj: https://www.iau.org/

Oficiálně bylo rozhodnutí oznámeno na tiskové konferenci 24. května, oba laureáti si cenu převezmou na slavnostním ceremoniálu letos na podzim. Kromě zvýšení prestiže a popularity náleží Perrymanovi a Lindegrenovi též zlatá medaile a diplom. Oba astronomové si také rozdělí prémii ve výši 1,2 milionu USD.

Použité a doporučené zdroje

• Shawova cena: https://www.shawprize.org/
• Hipparcos: https://www.cosmos.esa.int/web/hipparcos
• Gaia: https://sci.esa.int/web/gaia

Zdroje obrázků

• https://i.ytimg.com/vi/l6Dy20T3EDI/maxresdefault.jpg
• https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2002/02/hipparcos_testing/9169538-5-eng-GB/Hipparcos_testing_pillars.jpg
• https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/0/01/Gaia_spacecraft.jpg
• https://www.iau.org/static/archives/images/screen/iau2204a.jpg