Kosmotýdeník 501 (18.4. – 24.4.)

Kosmotýdeník 501 (18.4. – 24.4.)

24. dubna 2022

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na přípravu na start opravné mise lodi Starliner s názvem OFT-2. Dále se zaměříme na poškozené metanové potrubí Super Heavy B7, či na záznam zatím nejsilnějších marsotřesení, která zaznamenal lander InSight. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Začala příprava rakety Atlas V pro misi lodi Starliner

Na Cape Canaveral Space Force Station začalo sestavování rakety Atlas V, která má v polovině května vynést loď Starliner na nepilotovanou misi OFT-2, během které by se mělo ověřit, že je loď schopná vynést i posádku. První stupeň rakety byl ve středu zvednut z přepravníku a ve vertikální poloze umístěn do vertikální obslužné věže. Byl tak dokončen milník zvaný Launch Vehicle On Stand. Po něm začne sestavování jednotlivých částí rakety.

První stupeň Atlasu V, který vynese misi OFT-2 lodi Starliner
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

První budou umístěny dva postranní urychlovací motory na tuhé pohonné látky AJ-60A. Po nich se pak nad první stupeň vyzvedne a následně umístí dvoumotorový horní stupeň Centaur a tím bude dokončena stavba rakety. Začátkem května pak Boeing a ULA přesunou kosmickou loď Starliner z hangáru v Kennedyho vesmírném středisku do vertikální integrační věže u rampy. Poté bude následovat vývoz na rampu, předstartovní zkoušky a pokud vše půjde dle současných plánů, tak by start měl proběhnout 18. května.

Po startu by měla následovat zhruba týdenní mise. Den po startu by se loď měla připojit k Mezinárodní kosmické stanici, kde setrvá zhruba pět dní a poté se vrátí zpět na Zemi. Přistát by měla na jednom z vybraných míst na pevné zemi pomocí padáků a airbagů.

Mise OFT-2 je opravnou misí, která je náhradou za nezdařenou nepilotovanou zkušební misi OFT, která proběhla v prosinci roku 2019. Při tomto letu vinou softwarových chyb nedokázala loď doletět ke stanici a předčasně bezpečně přistála. Následovala řada softwarových i hardwarových změn v konstrukci lodi a Starliner byl připraven ke startu v srpnu 2021. Loď byla připojena k raketě Atlas V, vyvezena na rampu a pár hodin před startem se přišlo na problém s nefunkčními ventily palivového systému v servisním modulu lodi. Po několika dnech, kdy se technici snažili problému porozumět a vyřešit jej přímo na rampě, byla nakonec raketa odvezena zpět do vertikální integrační věže.

Poté, co se ukázalo, že je problém závažný, byla loď od rakety odpojena a odvezena na podrobnou kontrolu a opravu. Při zkoumání problému se zjistilo, že ventily zřejmě zkorodovaly v důsledku interakce okysličovadla (oxidu dusičitého) s vlhkostí, která prosakovala do trysek na servisním modulu kosmické lodi a poté pronikla teflonovým těsněním uvnitř samotného ventilu. Zkorodované ventily představovaly velký problém a vyžadovaly zevrubnější opravu. Servisní modul určený pro tuto misi byl nakonec odstraněn a místo něj dostala loď jiný servisní modul, který byl původně určen pro první pilotovanou výpravu Starlineru.

Boeing také uvedl, že tým Starlineru navrhl nový systém proplachování palivového potrubí, který má pomoci zabránit vniknutí vlhkosti do ventilů během nadcházející přípravy na starty a to jak ve výrobní hale tak pak v drsnějším prostředí přímo na rampě, kdy je loď vystavena povětrnostním vlivům a zejména pak vzdušné vlhkosti. Ke spojení lodi a nového servisního modulu došlo 12. března.

Loď Starliner
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zajímavé je, že zatímco první stupeň rakety Atlas V, který byl původně určen pro start mise OFT-2 v srpnu 2021, byl nakonec použit pro start mise Lucy, tak horní stupeň i urychlovací motory byly posledních osm měsíců uskladněné a čekaly na opakování pokusu o start. Nový první stupeň Atlasu V byl dopraven z továrny ULA v Decatur v Alabamě na člunu Pegasus, který je primárně určen pro převoz centrálních stupňů raket SLS. Společnost ULA však nemůže v současnosti využívat velká dopravní letadla Antonov a tak musela přistoupit k tomuto řešení.

Pokud bude mise OFT-2 úspěšná, umožní to Boeingu provést zkušební pilotovaný let s posádkou na palubě, který by mohl proběhnout na konci letošního roku. Tím by NASA získala dvě soukromé pilotované lodě, díky kterým by přístup k Mezinárodní kosmické stanici byl zajištěn i v případě, že by některá z lodí měla nějaký problém.

Kosmický přehled týdne:

Kvůli problémům s počasím (silný vítr u pobřeží Floridy) v přistávací oblasti se poněkud prodloužil pobyt čtyřčlenné komerční posádky mise Axiom 1 na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Původně měli přistávat 19. dubna. Odlet je nyní plánován na pondělí 25. dubna v 02:55 SELČ a přistání okolo 19:00 SELČ. Posádka má na palubě dostatek zásob, nicméně opoždění odletu této mise zdržuje start další standardní expedice. Start mise Crew-4 byl proto také odložen na 27. dubna a posádka dosavadní mise Crew-3 si pobyt také o několik dní prodlouží a odletí na začátku května.

Crew Dragon mise Axiom 1
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Ačkoli nemá SpaceX stále povolení od FFA provozovat lety lodi Starship a nosiče Super Heavy ze základny Boca Chica, probíhají přípravné práce na sestavě, která měla provést první orbitální let. Tou se měla stát loď Starship S24 a nosič Super Heavy B7. Bohužel však u B7 došlo dle uniklé fotografie k deformaci metanového potrubí jdoucího skrz malou přistávací nádrž. Poškození vzniklo zřejmě nesprávným postupem obsluhy, či selháním systému vyrovnávání tlaků. Budoucnost B7 je nejistá, dle Elona Muska by mohlo alespoň dojít k opravě tak, aby se B7 dal využít na statické zážehy na rampě. Mezitím bude možné dokončit B8, který zřejmě při prvním orbitálním letu B7 nahradí.

Poškozené metanové potrubí na Super Heavy B7
Zdroj: https://spaceexplored.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden i tentokrát naleznete v této rubrice přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Na začátku jsme vás informovali o japonském lunárním landeru, který se chystá na misi k Měsíci. Následně jsme se mohli živě dívat na vycházku EVA, během které začalo oživování evropského robotického ramene ERA. V úterý jste se mohli těšit na aktuální vydání dalšího dílu seriálu, který mapuje osudy sovětských pilotovaných vojenských stanic. Věnovali jsme se také přípravě na první start nové evropské rakety Ariane 6, na který se musí připravit a ozkoušet i systém rampy dodávající palivo do rakety. Návrat na Měsíc a dlouhodobá přítomnost lidí u tohoto souputníka vyžaduje rozšířit znalosti rizik pro stroje i lidské zdraví. ESA se chystá podrobně zmapovat radiační zátěž při letu k Měsíci. NASA dokončila výrobu válcové sekce vodíkové nádrže, která projde testy jakožto testovací exemplář pro kontrolu svarů horního stupně EUS pro raketu SLS. 19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Živě jste mohli sledovat start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Po nějakém čase jsme se opět podívali na průběh aktivit vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na povrchu Marsu. Sonda Lucy má od svého vynesení problém s ne úplně zaaretovaným solárním panelem. Tým sondy se nyní pokusí tento problém napravit. V sobotu jsme se podívali na historii kosmologie, reliktního záření a kosmického výzkumu. A sobotní večer tradičně přinesl nový díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Snímek týdne vás tentokrát zavede na Twitter, kde Petr Brož z geofyzikálního ústavu AVČR vysvětluje, co za informace nám může přinést záznam zatím největšího marsotřesení, které zaznamenala sonda InSight a které dosáhlo 4,2 magnitudo a následně druhé s magnitudo 4,1. Jsou to největší zemětřesení, které seismometr SEIS na InSight zatím zaznamenal. Tato marsotřesení se odehrála na druhé straně planety, než je sonda a seismické vlny pak prošly oblastí jádra a odrazily se k sondě. Díky získaným datům můžeme nyní lépe odhadnout, jak jádro Marsu vypadá a z čeho se skládá. Sonda InSight stále ještě pracuje, ačkoli se jí tenčí energie získávaná ze zaprášených solárních panelů.

Zatím nejsilnější zaznamenané marsotřesení
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

JPL představila skvělý záznam, který ukazuje přechod marsovského měsíce Phobos přes sluneční disk. Snímky pořídila kamera Mastcam-Z umístěná na vozítku Perseverance, která je vybavená i schopností zoomovat.