Poté, co čínská kosmická loď nové generace dosáhla v květnu při nepilotovaném letu na oběžnou dráhu Země vyššího apogea a návratové rychlosti než Orion v roce 2014, dostala naléhavost nepilotované mise Orionu na oběžnou dráhu Měsíce nový rozměr. Jakého pokroku v přípravě se podařilo dosáhnout od minulého dílu a v kterých pracovištích byla z důvodu pandemie COVID-19 pozastavena aktivita? Jaký je další plán? Dnešní článek se pokusí tyto otázky zodpovědět.

Pomocné vzletové stupně SRB

V pozadí spodní výstupní kužel pro levý SRB, v popředí pro pravý SRB v budově RPSF, prosinec 2019
Zdroj: https://www.nasa.gov

Hlavním úkolem uplynulého čtvrtletí byla přeprava spodních dílů vzletových stupňů rakety SLS do budovy Rotation Processing & Surge Facility (RPSF). Budova se nachází 800 metrů severozápadně od montážní haly VAB a je určena pro kontrolu zrna pohonných hmot a povrchu segmentů, jejich otočení do vertikální polohy a pro přípravné práce před přepravou do haly VAB.

Už v listopadu 2019 byl z Promontory dopraven kamionem do RPSF spodní výstupní kužel pro levý SRB. V prosinci 2019 jej následoval pravý spodní výstupní kužel. Účelem kuželu je zvýšit tah SRB a chránit spodní lem během startu.

Oba spodní lemy míjely 9. června 2020 na cestě do budovy RPSF montážní halu VAB
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Spodní lemy byly připraveny na kosmodromu v budově Booster Fabrication Facility. Každý lem obsahuje systém řízení vektoru tahu, který bude na základě příkazů z avioniky umístěné v horní části vzletového stupně ovládat naklánění výstupního kuželu, a to pomocí dvou redundantních hydraulických jednotek. K vnějšímu povrchu lemu jsou připevněny pomocné separační motory. Levý spodní lem již letěl při jedenácti misích raketoplánu, pravý při devíti misích. Oba lemy byly 9. června zakryty ochrannou fólií a převezeny do budovy RPSF. Přeprava obou lemů byla synchronizována se železniční přepravou palivových segmentů, které byly touto dobou na cestě na kosmodrom, a je zachycena v krátkém pětiminutovém videu.

5. června byla ze železniční stanice Corinne v Utahu vypravena železniční souprava s deseti palivovými segmenty SRB. Po příjezdu do Kennedyho vesmírného střediska dne 15. června zamířilo osm přepravních kontejnerů se středovými a horními segmenty do úložiště železničních vozů na Suspect Siding, izolované oblasti poblíž dráhy Launch and Landing Facility, kde byly dočasně odstaveny. Odsud budou segmenty postupně odesílány na paletách do dvou skladovacích budov, nacházejících se nedaleko budovy RPSF. Zde budou zkontrolovány a dočasně uloženy.

Na rozdíl od nich zamířily dva spodní segmenty po příjezdu na kosmodrom rovnou k budově RPSF. Železniční vůz s pravým spodním segmentem zajel přímo do budovy a šel rovnou na přípravné práce pro sestavení pravé spodní sestavy. 16. června bylo v budově RPSF pořízeno krátké čtyřminutové video, které ukazuje odstranění krytů ze segmentu, stále umístěného na vozu s klimatizační jednotkou.

19. června byl segment po inspekci paliva a kovového povrchu segmentu vyložen z vozu a otočen do vertikální polohy v přípravě na vložení do jednoho ze dvou pracovních míst, určených pro sestavení spodních částí vzletových stupňů. Zde bude segment spojen se spodním lemem. Sestavování má pokračovat připojením spodního výstupního kuželu. Nakonec pracovníci připojí obruč pro budoucí připevnění k centrálnímu stupni a nainstalují tepelnou clonu a senzory.

Pravý spodní segment SRB byl v budově RPSF 23. června 2020 přemístěn k integračním buňkám s připravenými spodními lemy
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Všech deset segmentů by mělo být připraveno na převoz do haly VAB do konce září. Jako první budou na přepravní paletě přesunuty do VAB dokončené spodní sestavy.

Sestavování vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošině v hale VAB však nebude započato, dokud na testovacím zařízení B-2 ve Stennisově středisku neproběhne zážeh Green Run centrálního stupně. Současným cílem je umístit spodní sestavy vzletových stupňů na podpěrné sloupky VSP na mobilní plošině přibližně dva až čtyři týdny po zážehu. Integrace vzletových stupňů by měla trvat asi měsíc, ale v rozvrhu je další měsíc jako rezerva pro případ problémů. Jako poslední budou do haly VAB převezeny horní sestavy vzletových stupňů s avionikou, které jsou nyní uskladněny v budově BFF. Oba vzletové stupně SRB by měly být dokončeny před příjezdem centrálního stupně na kosmodrom, aby mohl být neprodleně vložen mezi ně.

Pohled do budovy BFF před přepravou spodních lemů do RPSF, 9. června 2020. Vpravo jsou umístěny obě horní sestavy vzletových stupňů.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Jedním z důvodů, proč segmenty vyčkají před sestavením vzletových stupňů na synchronizaci časového plánu s centrálním stupněm, je dvanáctiměsíční životnost sestavených boosterů počínaje spojením prvních segmentů. Po této době vyžadují demontáž, kontrolu včetně inspekce pohonné hmoty a případnou údržbu. Jde o požadavek z doby raketoplánu, a hlavním limitem jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Plánovači se však snaží o důvěryhodný předstartovní harmonogram na příští rok obsahující dostatečné rezervy, aby k této situaci nedošlo.

Mezitím probíhají v severozápadním kvadrantu High Bay 4 haly VAB v rámci školení personálu a prověrek jeřábů zkoušky spojovacích technik inertních neletových dílů pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní sestavy a středového segmentu. Zkoušky mají být dokončeny v srpnu usazením spodní sestavy v severovýchodním kvadrantu High Bay 3 na mobilní vypouštěcí plošině a připojením středového segmentu.

Zkoušky spojovacích technik v High Bay 4 haly VAB
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Infografika znázorňující postup sestavování SRB
Zdroj: https://www.nasa.gov

Letová historie segmentů SRB určených pro Artemis I
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Centrální stupeň

Aktivity Green Run centrálního stupně rakety SLS na testovacím stanovišti B-2 ve Stennisově středisku byly pozastaveny v polovině března z důvodu pandemie koronaviru. K datu vydání článku bylo ve Stennisově středisku zaznamenáno 17 potvrzených případů COVID-19. Po zavření střediska byly zachovány pouze některé nezbytné aktivity. Na místě byl povolen pouze personál potřebný k provádění nezbytných činností souvisejících s bezpečností a zabezpečením stanoviště a stupně. Občas sem chodili zaměstnanci při zachování odstupů zkontrolovat stav stupně pro ujištění, že je vše v pořádku.

Horní část centrálního stupně SLS na stanovišti B-2, 14. května 2020
Zdroj: https://www.nasa.gov

V polovině května začala NASA dálkově provádět předběžné kroky k obnovení testů a 27. května přešlo středisko ze stupně 4 na stupeň 3, který umožňuje návrat omezeného počtu zaměstnanců do práce. NASA se tak mohla vrátit k přípravám centrálního stupně na Green Run. Práce neprobíhaly v původně plánované rychlosti, ale byly prováděny bezpečným způsobem se zřetelem na ochranu pracovníků, zintenzivňovaly se pomalu a metodicky. Kvůli tropické bouři Cristobal, které prošla v blízkosti střediska 7. června, byly přípravné práce opět zastaveny přibližně na deset dnů.

Po návratu k normálnímu provozu trvalo opětovné nakonfigurování stupně asi tři dny, dalších asi deset dnů uplynulo, než byla dokončena veškerá práce spočívající v nastavení pro zapnutí stupně. Tato práce spočívala v instalaci a aktivaci balíčku Stage Controller mezi infrastrukturu stupně a testovacího stanoviště. Kontrolér poskytuje rozhraní pro ovládání a monitorování systémů z testovacího řídicího střediska, bude systematicky řídit zapínání a testování jednotlivých systémů stupně, provádět kontrolu systémů stupně a infrastruktury stanoviště. Bude organizovat odpočítávání, plnění nádrží palivem a zážeh, vydávat posloupnost příkazů, předávat provozní parametry testovacímu týmu a ovlivňovat testovací kritéria pro kritické provozní parametry.

Test 2 – Avionika: Zapnutí a vypnutí avioniky

Centrální stupeň SLS o patro níž, květen 2020. Stupeň je dlouhý 64,6 metru.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Poté bylo připraveno zapnutí avioniky centrálního stupně. Zkouška zapnutí avioniky byla druhou v řadě osmi testů kampaně Green Run. Avionika zahrnuje systémy, které budou při misi Artemis I řídit start a let rakety – tři redundantní letové počítače, řídicí elektroniku a počítače pro sběr letových dat a monitoring stavu stupně. V minulém týdnu Stage Controller avioniku centrálního stupně postupně zapínal a zahájil tak běh testu. Na letových počítačích běžel nahraný softwarový balíček a zkoušky probíhaly podle metodického souboru kroků ověřujících spolehlivost interakce softwaru a hardwaru. Systémy fungovaly dobře, reakce byly velmi dobré a nedocházelo k žádným neshodám. V rámci ověření vzdáleného připojení byla data z testu přijímána i v řídicích střediscích v Marshallově a Johnsonově vesmírném středisku. 29. června byla avionika vypnuta a nyní NASA analyzuje získaná data. Po analýze dat bude test považován za dokončený.

Účelem dalších postupných zkoušek kampaně Green Run je ověření, že všechny avionické, hydraulické a pneumatické systémy stupně fungují správně podle příkazů softwaru. Testy budou trvat několik měsíců, aby se týmy ujistily, že vše funguje správně.

Test 3 – Zabezpečení proti selhání: Simulace potenciálních problémů v rámci prověrky bezpečnostních systémů řízených kontrolérem včetně zabezpečení stupně a návratu do bezpečné konfigurace.

Test 4 – Pohon: Zkouška těsnosti pohonného systému a funkční zkouška ověřující provozní a tlakovou integritu palivového potrubí a ventilů v motorové sekci při okolních teplotách, spočívající v zadání příkazů a ověření následných činností.

Test 5 – Kontrola vektoru tahu: Ověření systému naklánění motorů a všech souvisejících pneumatických a hydraulických systémů.

Test 6 – Odpočítávání: Simulace odpočítávání včetně zapnutí avioniky, simulace plnění paliva, tlakování a zážehu. Během zkoušky odpočítávání a simulovaného zážehu budou systémy stupně, například avionika, ventily, čerpadla, hydraulika a ovládání vektoru tahu motorů, uvedeny do plného provozu.

Osm testů kampaně Green Run. Po analýze dat z testu avioniky bude možno odškrtnout test 2.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Test 7 – Wet Dress Rehearsal (WDR): Reálné tankování pohonných hmot do obou nádrží, vypouštění paliva, návrat testovacího stanoviště do bezpečného stavu.

Podle aktualizovaného harmonogramu by k testu WDR mohlo dojít koncem září. Před testem budou z forward skirtu, intertanku a motorové sekce odstraněny vnitřní přístupové plošiny. Během testu budou nádrže stupně naplněny kapalným vodíkem a kyslíkem. Poprvé bude integrovaný stupeň provozován v kryogenních podmínkách a poprvé budou testovány i provozní postupy. Letové počítače budou během testu v činnosti a budou monitorovat stav stupně. WDR bude první příležitostí ke sledování reakce vnější pěnové izolace a všech systémů uvnitř stupně na kryogenní cyklus plnění a vyprazdňování nádrží. Test ověří, zda se systémy stupně chovají podle specifikace. Údaje budou porovnány se současnými analytickými modely. Až dosud jsou totiž s výjimkou několika komponent jediným prověřeným hardwarem čtyři motory RS-25.

Test 8 – Zážeh: Osmiminutová činnost čtyř motorů RS-25 odpovídající době letu kosmického nosiče.

Centrální stupeň SLS v testovacím stanovišti B-2
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Jakékoliv anomálie objevené během testu WDR budou muset být vyřešeny před posledním testem, kterým bude osmiminutový zážeh všech čtyř motorů RS-25. Test slouží k ověření návrhu a poskytne klíčovou validaci připravenosti hardwaru. Před březnovým přerušením práce byl test plánován na srpen. Z důvodu pokračujícího omezení pracovní kapacity kvůli pandemii koronaviru a dalších možných přerušení z důvodu počasí je nyní načasování zážehu nejisté. V současnosti je odhadováno přibližně kolem druhého říjnového týdne.

Do Stage Controlleru bude nahrán software Green Run Application Software (GRAS), který bude řídit zážeh. GRAS je varianta letového softwaru Flight Computer Application Software (FCAS), v němž byly algoritmy pro navádění, navigaci a řízení nahrazeny subsystémem pro test Green Run. Subsystém eliminuje naklánění motorů z důvodu minimalizace zatížení působícího na samotné testovací stanoviště B-2. Tahový vektor tedy bude směřovat nahoru a na stupeň nebudou tlačit boční síly. Účelem testu Green Run, simulujícího celou dobu letu, je zjištění, jak nádrže, palivová potrubí, ventily, systém tlakování, avionika a software společně fungují a zda jsou jejich služby poskytované motorům v předpokládané kvalitě. V případě, že se některé parametry dostanou mimo předpokládané hodnoty, může být zážeh okamžitě ukončen. Letové počítače převezmou úplnou kontrolu nad stupněm na začátku automatické startovní sekvence (ALS) třicet sekund před zážehem. Po ukončení činnosti motorů provedou několik úkonů, jako je uzavření ventilů obou nádrží, než předají řízení zpět pozemnímu softwaru Stage Controller, který bude řídit komplexní zajištění stupně a pozemního systému.

Spodní část centrálního stupně SLS u stanoviště B-2, leden 2020
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Jedním z požadovaných výsledků testu jsou informace o tom, jak se systém chová při vyprazdňování palivových nádrží během činnosti motorů a nahrazování kapalin v nádržích plynným vodíkem a kyslíkem, vracejícími se ze systémů motorů. Primárním účelem je validace současných analýz, které modelují chování stupně. Testovací kampaň pomůže ověřit analytické modely chování stupně během plnění, odpočítávání, zážehu, vlastního letu a vypnutí motorů.

Po testu Green Run budou na stanovišti B-2 renovovány motory, opravována tepelně izolační pěna a jakékoli další poškození stupně. Míru poškození není možné přesně odhadnout, opravu je však možno dokončit v Kennedyho vesmírném středisku v hale VAB souběžně se sestavováním rakety. Problém s poškozením stupně je dán dlouhodobým tepelným zatížením na stanovišti B-2, které je odlišné oproti letící raketě. Při letu totiž raketa rychle opustí hustou atmosféru, čímž se tepelné zatížení sníží, zatímco při statickém testu provedeném na úrovni hladiny moře zůstává tepelné zatížení konstantní po celých osm minut práce motorů. Pro dodatečnou tepelnou ochranu během testu byla proto spodní část motorové sekce zakryta dočasnou ochrannou stříbrnou fólií.

V závislosti na zážehu Green Run bude upřesněno datum startu. NASA má vysokou míru důvěry v termín listopad 2021, který obsahuje několik rezerv v plánu. Odstavení stupně, způsobené koronavirem, však vyvíjí neočekávaný tlak na sladění harmonogramu ostatních částí rakety SLS a kosmické lodě Orion s kritickou cestou, kterou představuje centrální stupeň. Po nezbytné renovaci bude stupeň nakonfigurován na cestu do Kennedyho vesmírného střediska, sejmut ze stanoviště a naložen do člunu Pegasus. Člun se se svým nákladem vydá na cestu do přístaviště poblíž montážní haly VAB. Dodání centrálního stupně na kosmodrom je odhadováno přibližně na začátek roku 2021.

Uvnitř haly VAB bude stupeň přesunut do prostorné centrální chodby. Zde technici nakonfigurují části destrukčního systému rakety pro případ vychýlení dráhy z letové trajektorie. Přibližně tři týdny po příjezdu na kosmodrom má být stupeň zvednut a bude provedena jeho kontrola. Následně bude v sekci High Bay 3 integrován mezi pomocné vzletové stupně SRB, sestavené na mobilní vypouštěcí plošině. Předpokládá se, že souběžně s další integrační prací rakety bude dokončena renovace centrálního stupně včetně motorů po případném poškození zážehem Green Run. Za tímto účelem mají pracovníci vstoupit i dovnitř motorové sekce.

Adaptéry a horní stupeň ICPS

Kromě centrálního stupně je jediným velkým prvkem, který není dosud na Floridě, kuželový adaptér Launch Vehicle Stage Adapter (LVSA). Ten se nachází v Marshallově středisku v Huntsville v Alabamě a do Kennedyho vesmírného střediska má být přepraven člunem Pegasus letos v létě. Pegasus je nyní ukotven v přístavišti poblíž továrny MAF v New Orleans, připraven vyrazit pro adaptér do vnitrozemí proti proudu řeky Mississippi. Očekává se, že po naložení adaptéru dorazí na Kennedyho vesmírné středisko na přelomu července a srpna. V hale VAB bude adaptér uložen v sekci High Bay 4. Jakmile bude v sousední sekci High Bay 3 integrován centrální stupeň mezi pomocné vzletové stupně SRB, bude adaptér LVSA usazen na horní část centrálního stupně.

Vzhledem k odkladu startu byl horní stupeň Interim Cryogenic Propulsion Stage (ICPS) vrácen ze svého úložiště v budově Space Station Processing Facility (SSPF) do Delta Operations Center (DOC) kvůli pravidelné údržbě a inspekci. Přesun do DOC byl vyhodnocen jako praktičtější vzhledem k absenci potřebného vybavení v SSPF. ICPS nyní zůstane uskladněn v DOC až do data přípravy k letu. Poté bude připojen na adaptér LVSA.

V SSPF zůstává uskladněn adaptér Orion Stage Adapter (OSA). V sestavě nosné rakety SLS bude připojen na horní stupeň ICPS.

Hmotnostní simulátor Orionu v Langleyho výzkumném středisku
Zdroj: https://www.nasa.gov

Za účelem zkrácení předstartovní přípravy byl z harmonogramu odstraněn částečný modální test nosiče. V plánu zůstal integrovaný modální test v hale VAB, který zahrnuje kompletní raketu SLS s připevněným 34tunovým hmotnostním simulátorem Orionu a záchranné věžičky Mass Simulator for Orion (MSO). Ten bude během testu sloužit jako maketa kosmické lodi. Orion se tak vyhne riziku poškození během testu. Simulátor má stejnou hmotnost a těžiště jako Orion. Byl postaven a stále se nachází v Langleyho výzkumném středisku v Hamptonu ve Virginii. Před integrovaným modálním testem budou do rozhraní v jednotlivých stupních rakety napojeny přívodní hadice a napájecí a datové kabely z obslužných ramen mobilní plošiny. Modální test se uskuteční v okamžiku, kdy budou hadice a kabely zatahovány zpět. Během testu budou měřeny rezonanční frekvence plně sestavené rakety.

Orion

Kosmická loď Orion je připravována k letu v montážní buňce Final Assembly and Test (FAST) v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building (O&C). Počátkem dubna byly z lodi odstraněny přístroje použité při testování na zkušební stanici Plum Brook. Dne 21. dubna byla bez problémů dokončena inspekce a testy, které ověřily, že Orion je ve stejném stavu jako před přepravou do Plum Brook a zpět. Do lodi byl nahrán nový software a následovaly testy těsnosti pohonného systému a systému ECLSS, dodávajícího vzduch a vodu. Práce dosáhly udržovacího bodu, kdy další činnosti budou synchronizovány s přípravou nosné rakety po zážehu jejího centrálního stupně. Může však být rozhodnuto o jiném řazení těchto úkolů a některé práce mohou být provedeny dříve. Nejbližší činnosti spočívají v opětovné instalaci čtyř solárních panelů včetně otestování uvolňovacího mechanismu, umístění lodi na adaptér Spacecraft Adapter (SA), instalaci předního krytu forward bay cover a v instalaci tří panelů Spacecraft Adapter Jettisoned (SAJ), chránících loď během startu, kolem servisního modulu.

Ukládání Orionu do buňky FAST, 30. března 2020. Zbytky ochranného obalu z přepravy z Plum Brook byly odstraněny až v buňce.
Zdroj: https://live.staticflickr.com

Jakmile bude větší jistota ohledně celkového harmonogramu SLS, tým umístí Orion na přepravní paletu a přepravník, a převeze jej na servisní pracoviště v budově Multi-Payload Processing Facility (MPPF) pro naplnění systému RCS hypergolickými pohonnými hmotami a pro naplnění dalších systémů chladicí kapalinou a některými dalšími komoditami. Dalším úkolem týmu bude přesun Orionu do budovy Launch Abort System Facility (LASF) k integraci se záchrannou věžičkou LAS.

Orion bude na raketu SLS připojen po jejím integrovaném modálním testu. Pracovníci následně provedou kompletní testování rozhraní pro ověření spojení telemetrie a dat mezi všemi částmi nosné rakety a kosmické lodi.

Poté bude sestava vyvezena na startovní rampu 39B. Zde se uskuteční zkušební tankování pohonných hmot do centrálního stupně a do horního stupně, a také zkrácené devítisekundové zkušební odpočítávání bez zážehu motorů. Po vyprázdnění nádrží je v plánu návrat do haly VAB. Asi týden a půl až dva týdny budou instalovány některé letové baterie a budou provedena konečná uzavření otvorů. Nakonec se sestava vrátí na rampu a přibližně po týdnu má dojít ke startu.

Artemis II – pilotovaný oblet Měsíce

Mise Artemis II, která bude prvním pilotovaným letem Orionu i SLS, zřejmě definitivně sklouzla na rok 2023. V uplynulém čtvrtletí byla zahájena kompletace záchranné věžičky systému LAS. Dne 13. dubna dorazil z Promontory na Kennedyho vesmírné středisko tahač s transportním kontejnerem, v němž byl převezen únikový motor Abort Motor. Tento záchranný motor je určen pro nouzové oddělení a vzdálení kabiny Orionu od nosné rakety. O dva dny později byl motor v budově LASF spojen s odhazovacím motorem Jettison Motor. Ten je určený k oddělení LAS od kabiny Orionu v bezpečné vzdálenosti od rakety.

Kompletace záchranné věžičky pro Artemis II v budově LASF, 15. dubna 2020. Vlevo abort motor uchycený celkem třemi popruhy, vpravo jettison motor uchycený dvěma popruhy. Při pouhém běžném zhlédnutí fotografie si čtenář neuvědomí, že abort motor má přibližně trojnásobnou délku oproti jettison motoru.
Zdroj: https://live.staticflickr.com

Pohled z opačné strany. Zcela vlevo je ve svislé poloze sestavený LAS pro Artemis I.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Kabina Orionu pro Artemis II je připravována v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V čisté místnosti probíhá svařování potrubí pohonného systému a systému zabezpečení životních podmínek ECLSS. Po dokončení svařování bude těsnost potrubí ověřena zkouškami. Souběžně má pokračovat instalace subsystémů kabiny. Půjde o instalaci dalších komponent systému zabezpečení podpory životních podmínek ECLSS včetně systému odstraňování oxidu uhličitého a dalších podpůrných systémů pro posádku. Další významnou činností bude instalace základní sady klíčových prvků avioniky pro navigaci a řízení.

Přesun Orionu do čisté místnosti, 10. června 2020
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Ve stejné budově probíhá také instalace sekundárních struktur v adaptéru modulu pro posádku CMA. Po dokončení bude proveden funkční test adaptéru, jehož cílem je ověření připravenosti na spojení s evropským servisním modulem. Ten je připravován v hale společnosti Airbus v Brémách v Německu. Odeslání dokončeného servisního modulu na Kennedyho vesmírné středisko je plánováno na první polovinu roku 2021.

Evropský servisní modul ESM-2 pro Artemis II
Zdroj: https://www.esa.int

Instalace pomocných motorů na ESM-2
Zdroj: https://www.esa.int

Palivové nádrže pro ESM-2
Zdroj: https://www.esa.int

Prostory továrny Michoud Assembly Facility v New Orleans, v níž se nachází díly pro centrální stupeň nosné rakety SLS pro Artemis II, byly pro montážní týmy kvůli nemoci COVID-19 od 20. března uzavřeny. Oblast New Orleans byla obzvláště těžce zasažena ohniskem choroby. Ačkoli nebylo ohnisko tak velké jako v regionu New York, bylo v New Orleans a okolí šíření infekčního viru vysoce významné.

Adaptér Spacecraft Adapter pro Artemis II v továrně Michoud, květen 2020
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Rostoucí počet onemocnění koronavirem v okolí továrny a s tím související rostoucí počet pracovníků v karanténě si vyžádal zásadní opatření, v jehož důsledku zůstali v zařízeních továrny jen zaměstnanci udržující bezpečnost a nouzový chod. O měsíc později, 18. května továrna splnila podmínky pro přechod ze stupně 4 na stupeň 3, čímž byl umožněn přístup pracovníkům, kteří pracují na kritických úkolech vyžadujících práci na místě.

Horní díl centrálního stupně Forward skirt prochází v rozlehlé budově 103 integrační činností zaměřenou na vedení kabelových svazků. Intertank je také v integraci v budově 103 a vedení kabelových svazků je u něj v počáteční fázi. Kromě kabeláže je vnitřek intertanku vybavován trubkami a dalším vybavením. Oba díly již mají dokončenou tepelnou izolaci.

Intertank v budově 103, duben 2020
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Nádrž na kapalný kyslík byla po základním nátěru v buňce P budovy 131 těsně před pozastavením prací v polovině března přesunuta do budovy 103. Po obnovení prací je nádrž vybavována senzory. Jakmile bude tato činnost dokončena, bude nádrž vrácena do budovy 131, tentokrát do buňky N pro aplikaci tepelně izolační pěny.

Nádrž na kapalný kyslík byla natřena základovou barvou a 16. března 2020 přemístěna do budovy 103. Zcela vlevo je za plentou vidět nádrž na kapalný vodík.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Nádrž na kapalný kyslík, květen 2020
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Nádrž na kapalný vodík se také nachází v budově 103. Po obnovení prací bude ve svislé poloze v buňce E výškové budovy 110 vnitřek nádrže očištěn vodou a v jinak nedostupných místech pod obručemi v blízkosti kupolí bude na nádrž nanesena základová barva. Po opětovném překlopení do vodorovné polohy a po umístění do rotačního a přepravního zařízení RATT bude nádrž přemístěna do buňky P budovy 131, kde bude natřena základovou barvou.

Motorová sekce v budově 103
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V motorové sekci byly v budově 103 instalovány závěsy pro uchycení motorů a kryogenních palivových potrubí. Před přerušením prací bylo dosaženo pokroku i v orbitálním svařování trubek pro vedení kapalin, a také v instalaci pneumatických a hydraulických systémů.

V Decaturu je vyráběn horní stupeň ICPS-2. Jeho výroba nebyla ovlivněna žádnými problémy s dodávkami ani problémy v týmu. Vodíková nádrž stupně byla dokončena a vyrábí se kyslíková nádrž. Protože bude stupeň certifikovaný pro pilotovaný let, existují u tohoto exempláře určité konstrukční změny oproti ICPS-1. V Huntsville začala výroba adaptérů LVSA a OSA. Segmenty vzletových stupňů SRB jsou dokončeny a uloženy v Promontory.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://blogs.esa.int/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200615-PH-KMO01_0176~medium.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sls_aft_exit_cone_arrival_adjust.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200610-PH-JBS01_0113~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200623-PH-JBS01_0076~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200609-PH-JBS01_0009~medium.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/sls_booster_stacking_infographic.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/06/artemis1boosters.jpg
https://www.nasa.gov/sites/…/image/s20-016_ssc-20200514-s00616_core_stage_activity.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/…/image/green_run_checklist_infographic_test1_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/P1160660.35pct.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EW9fPsVWAAwxXNv?format=png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lrc-2019-h1_p_orion-101102.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49749929377_7ab837ebfb_b_d.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49833456011_12318ee341_b_d.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200415-PH-LHM01_0002~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200610-PH-GEB01_0002~orig.jpg
https://www.esa.int…/European_Service_Module_2_assembly.jpg
https://www.esa.int/…/Working_on_European_Service_Module_2_engines.jpg
https://www.esa.int/…/European_Service_Module_2_tanks.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EYkt4xdUEAEd8yn?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/uploads/2020/04/CS2-IT-April-2020-RR.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/04/MAF_20200316_CS2-LOX-epb.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EYkZSPVWkAUWaTb?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/uploads/2020/04/MAF_20200124_CS2_ES_SBS.jpg