17. června 2020
Když jsme loni v létě informovali o výběru společnosti Northrop Grumman pro vývoj obytného a logistického modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost), uvedli jsme, že v souladu s federálními nařízeními o akvizicích má tato firma omezenou pravomoc okamžitě zahájit práce na naléhavých požadavcích souvisejících s HALO, ale že smluvní podmínky budou teprve sjednány. Na tento krok došlo nyní – v tiskové zprávě z 5. června NASA oznámila přidělení kontraktu.
Podle tiskové zprávy získala kontrakt na návrh modulu HALO v hodnotě 187 milionů dolarů Orbital Sciences Corporation, dceřiná společnost vlastněná společností Northrop Grumman Space Systems. Přidělená částka financuje vývoj HALO až do předběžného přezkumu PDR, který je očekáván před koncem letošního roku. V tiskové zprávě byla i nová oficiální ilustrace sestavy PPE/HALO, kterou přinášíme v náhledovém obrázku. Důvěru ve věrnost ilustrace skutečnému návrhu vzbuzuje skutečnost, že zobrazené detaily na vnějším povrchu modulu HALO odpovídají detailům z náhledového obrázku květnového dílu našeho seriálu, který jsme převzali z květnové oficiální prezentace Gateway.
PDR je jedním z řady kontrolních bodů v procesu vývoje, kdy jsou posuzovány podrobnosti o konstrukci modulu, aby se zajistilo, že celý systém bude bezpečný, spolehlivý a splňující všechny požadavky mise. Podepsaná smlouva umožňuje společnosti Northrop Grumman dokončit návrh všech systémů a subsystémů. Rovněž stanovuje, že společnost podepíše se svými dodavateli smlouvy na počáteční subdodávky hardwarových prvků s dlouhou dobou výroby. Očekává se, že do konce letošního roku bude dokončena druhá smlouva na výrobu a sestavení modulu HALO pro integraci s energetickým a pohonným prvkem PPE. Oba prvky mají být vyneseny společně v listopadu 2023.
Ilustrační podoba návrhu modulu I-HAB od Thales Alenia, 2019
Zdroj: https://pbs.twimg.com
HALO však není jediným obytným modulem se schváleným kontraktem na vývoj. Pod vedením Evropské kosmické agentury je připravován mezinárodní obytný modul I-HAB a ESA již ukončila výběrové řízení na jeho vývoj a výrobu. Kandidáty byly společnosti Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. V loňském roce zpracovaly obě firmy alternativní studie a v letošním roce se hlavním dodavatelem modulu stala Thales Alenia Space. Tedy stejná společnost, která vyrábí pro Northrop Grumman hermetizované moduly nákladních lodí Cygnus, a která bude subdodavatelsky vyrábět i hermetizovaný modul HALO. Thales Alenia Space nyní hledá pro I-HAB subdodavatele. Za tímto účelem uspořádala 20. května Průmyslový den, na kterém nastínila proces zadávání zakázek a předpokládaný seznam poptávaného vybavení. Následně mohli zájemci do 3. června vyplnit formulář pro vyjádření zájmu o pozvánky do výběrových řízení. Postupné otevírání výběrových řízení se očekává v průběhu letošního roku a dokončení výběru průmyslového konsorcia v příštích dvanácti měsících. Geografické procentuální rozdělení programu I-HAB je uvedeno v tabulce.
| Země | Min | Max |
|---|---|---|
| Itálie | 35% | 40% |
| Francie | 30% | 35% |
| Německo | 5% | 10% |
| Belgie | 5% | 10% |
| Španělsko | 5% | 10% |
| Švýcarsko | 5% | 8% |
| Dánsko - Norsko – Velká Británie | 3% | 10% |
| Rumunsko | >0% | 5% |
| Maďarsko | >0% | 5% |
| Ostatní | >0% | 5% |
V závěru dubnového dílu jsme psali o záměru přidání velkoobjemového modulu do konfigurace Gateway. Modul by umožnil podporovat dlouhodobé mise včetně simulované expedice na Mars. Myšlenka nezapadla a v prezentaci Kena Bowersoxe z 9. června dostal modul název Exploration Command Module.
Základní struktura ESM-3 v hale společnosti Thales Alenia Space Italia v Turíně, květen/červen 2020
Zdroj: https://i.imgur.com
NASA se snaží na podporu pilotovaných misí Artemis zajistit stabilní dodávky kosmických lodí Orion a nosných raket SLS. Pokračuje proto v přípravě a uzavírání smluv s jednotlivými dodavateli. S Evropskou kosmickou agenturou je nasmlouváno dodání devíti servisních modulů ESM. V návaznosti na tuto dohodu oznámila ESA 26. května podpis smlouvy se společností Airbus Defence and Space na výrobu servisního modulu ESM-3 pro Artemis III. V aktuálním profilu této mise, plánované na rok 2024, není spojení Orionu s Gateway, ale v zájmu co nejjednoduššího letu na Měsíc přímo s lunárním landerem. Podle vyjádření Kena Bowersoxe z 9. června se však stále vyhodnocuje, co dává větší smysl – zda pro Artemis III využít Gateway nebo ne. Podpisu smlouvy na ESM-3 jsme se věnovali v samostatném článku. Airbus v tiskové zprávě zmiňuje hodnotu kontraktu ve výši přibližně 250 milionů EUR. Thales Alenia Space Italia ve svojí tiskové zprávě z téhož dne informuje o podpisu smlouvy s Airbusem na vývoj a výrobu termomechanických systémů pro ESM-3 v hodnotě přibližně 75 milionů EUR. Podíl Thales Alenia Space na výrobě modulu zahrnuje i ochranu před mikrometeoroidy, regulaci teploty a systém skladování a distribuce kapalin. Fakticky je rozpracována i technická koncepce ESM-4 až 6, které budou tvořit první sériovou sadu.
Díl Orionu s okny pro Artemis III vyráběný v AMRO Fabricating Corp. v Kalifornii, květen/červen 2020
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Evropských servisních modulů pro Orion je sice nasmlouváno devět, ale NASA má z programu raketoplánu pro servisní moduly jen pět motorů OMS-E. Proto NASA vybírá dodavatele pro výrobu nových hlavních motorů OME (Orion Main Engine), kompatibilních s rozhraním servisních modulů a s jejich funkčními požadavky. Termín pro podání návrhů uchazečů o výrobu motorů OME uplynul 11. června. Jako součást návrhu měli uchazeči ocenit dodávku motorů v množství 1, 2, 3 a 4 kusy. Na základě tohoto ocenění NASA rozhodne, zda bude objednávka zahrnovat minimální stanovené množství čtyř motorů nebo více. Tyto údaje budou sloužit pro posouzení návrhů z hlediska nabízených množstevních slev. Součástí poptávky bylo dodání certifikovaných motorů v souladu s požadavky na pilotované systémy, tedy vyhovujících analýze spolehlivosti a posouzení bezpečnosti, a dále poskytnutí požadovaného pozemního podpůrného vybavení pro integraci motorů OME do ESM.
Smlouva mezi NASA a společností Lockheed Martin na dodávku kosmických lodí Orion pro mise Artemis III, IV a V s předpokládanou roční frekvencí startů byla uzavřena již loni v září. Smlouva obsahuje závazek NASA objednat znovupoužití těchto tří lodí pro mise Artemis VI, VII a VIII. Současně smlouva předpokládá možnost objednávky dalšího znovupoužití těchto Orionů.
Válcový díl Orionu pro Artemis III vyráběný v Ingersoll Machine Tools Inc. v Illinois, květen/červen 2020
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Aerojet Rocketdyne rozšiřuje svůj výrobní provoz motorů RS-25 na kapacitu dodání čtyř kusů ročně a NASA prodloužila smlouvu na jejich výrobu na celé desetiletí. 16 letových motorů pro první čtyři mise SLS je zděděno z programu raketoplánu. Dodávka šesti nových letových motorů byla nedávno navýšena na 24, tedy pro lety SLS č. 5 až 10.
Certifikační tryska 6001 určená pro restart výroby, březen 2020
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Úplně prvním nově vyrobeným motorem bude neletový certifikační motor RS-25 č. 6001. Jeho finální montáž je plánována ve Stennisově středisku ve druhé polovině roku 2021. Nasazení k certifikačním zážehovým testům je plánováno na první čtvrtletí roku 2022, po ukončení série Retrofit 2 (s vývojovým motorem č. 0528) a Retrofit 3 (s vývojovým motorem č. 0525). Certifikační přezkum je plánován na druhé pololetí roku 2022 a dodání prvního nového letového motoru na rok 2023.
Podle tiskové zprávy z 1. května má smlouva v celkové hodnotě téměř 3,5 miliardy USD pokrýt výrobu motorů RS-25 do konce desetiletí. Z toho následná smlouva na výrobu osmnácti motorů má hodnotu 1,79 miliardy USD. Cena zahrnuje práci na výrobě a testování motorů, výrobě nástrojů, instalaci na centrální stupně SLS, technickou podporu a činnosti související s ověřováním mise. Rychlost výroby se má zvýšit ze dvou na čtyři motory za rok. Aerojet Rocketdyne současně studuje možnosti případného dalšího zvýšení kapacity výroby na šest až osm motorů za rok.
V letošním roce je očekáváno uzavření smlouvy mezi NASA a Boeingem na výrobu dalších centrálních stupňů SLS. Pokud jde o postranní vzletové stupně SRB, současná zásoba jejich segmentů vystačí na osm letů SLS. Na základě smlouvy s NASA pracuje Northrop Grumman v rámci programu BOLE (Booster Obsolence and Life Extension) na řešení problémů spojených s případným vývojem vylepšených boosterů využívajících technologie motorů na tuhé pohonné hmoty z komerční rakety OmegA. Tyto činnosti však nenahrazují ani nevylučují budoucí veřejnou soutěž na nové pokročilé boostery.
Dokončený demonstrační exemplář panelu adaptéru USA s nanesenou vrstvou tepelné izolace, květen 2020
Zdroj: https://www.dynetics.com/
V minulém dílu jsme mimo jiné informovali o výrobě neletového demonstračního exempláře panelu adaptéru USA (Universal Stage Adapter) týmem RUAG Space v Decaturu v Alabamě. Adaptér má v konfiguraci rakety SLS Block 1B navazovat svým spodním okrajem na nový horní stupeň EUS (Exploration Upper Stage) a má chránit velká užitečná zatížení při jejich vynášení do hlubokého vesmíru. Hlavním účelem výroby demonstračního kompozitního panelu MTD (Manufacturing Test Demonstrator) je v dostatečném předstihu před přezkumem návrhu CDR prokázat vysokou věrnost návrhu konstrukce adaptéru. MTD slouží k ověření aspektů výroby, kontrolních procesů, manipulace a testování. Na panel MTD byla nyní nanesena tepelná izolace. Za zmínku stojí fakt, že na mnoha starších ilustracích SLS byl adaptér bez tepelné izolace.
Po dokončení demonstrace výroby panelu zahájí Dynetics demonstraci výroby kompletní sestavy adaptéru. Demonstrace bude zahrnovat kompletní svislý spoj s použitím nástrojů v komplexu firmy Dynetics. Použitá technologie svislých spojů má umožnit eliminovat spojovací prvky běžně používané v kompozitních spojích. Tím bude umožněna nižší hmotnost adaptéru USA. Bezprostředně po dokončení činností na MTD bude tým připraven zahájit práci na kompletním vývojovém exempláři adaptéru, nazvaném DTA (Development Test Article). Kompletní adaptér se bude skládat ze čtyř panelů, bude mít maximální průměr 8,4 metru a výšku 9,9 metru. Dynetics spolupracuje s Marshallovým střediskem na plánovaných testech odolnosti adaptéru na tamních testovacích stanovištích. Testy budou součástí certifikace adaptéru pro kosmický let.
Výkres raket SLS Block 1 a a SLS Block 1B. Adaptér USA má dle výkresu tepelnou izolaci.
Zdroj: https://i.redd.it
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.cosmos.esa.int/
https://www.airbus.com/
https://www.thalesgroup.com/
https://beta.sam.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://govtribe.com/
https://ntrs.nasa.gov/
https://www.dynetics.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gateway_ppehalo_angles_003.png
https://pbs.twimg.com/media/EDdJlmKWwAETZ4g.jpg
https://i.imgur.com/HEM4dz5.png
https://pbs.twimg.com/media/EZsXgukXkAETqSf?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EZsXgwpX0AAyG7h?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/03/RS-25-New-Nozzle-Jacket.jpg
https://www.dynetics.com/_images/banners/dyn-banner-eaec125e7c.jpg
https://i.redd.it/i30q73od6ie31.jpg
Rubrika 
Štítky: 
.jpg)
Nahrávání ...
Návrat na Měsíc a GAT nejsou závod, s tím souhlasím, ale jen proto, že není s kým závodit. Je to technologická výzva pro nejvyspělejší stát a současně i prestižní předvedení toho kdo v kosmu vládne. Mezinárodnost hází všechny do jednoho pytle a někteří se jen vezou. Spolupráce by byla kdyby zúčastněné strany měly obdobné prostředky pro dopravu nákladů a kosmické lodi pro operace u Měsíce, nebo projekty financovaly systémem fifty-fifty.
Takové prostředky nikdo krom USA nemá, takže bych účast vč. ESA a Kanady nazval přizváním k dílčí účasti na americkém projektu. Jistě nikdo nepochybuje o tom, že USA jsou plně schopny realizovat GAT i návrat na Měsíc bez Evropy i Kanady, jen by je to stálo o něco více, nebo místo 2024 by bylo 2026.
Při pohledu do historie, zjistíte překvapivý fakt, že sám JFK nabízel Rusku společný projekt letu na Měsíc. To bylo ovšem v době kdy se skutečně závodilo a Rusové nejen že tajili jak na tom jsou, ale holedbali se jak tam budou první. Pokud by svůj program realizovali pod veřejnou kontrolou, určitě by jim JFK spolupráci nikdy nenavrhl.
Snad nechcete posuzovat úspěchy podle toho, kdo kolik utratí peněz. Ani netuším, kdo kolik na projekt vlastně dává. USA jsou určitě v čele, ale to spíš kvůli těm politickým otočkám a nesmyslným misím pro politické preference, které plundrují rozpočet NASA.
V první řadě by mělo jít o vědu a výzkum. Technologická výzva to rozhodně je, ale spíše pro jednotlivé firmy, než pro státy. A státům jde hlavně o zvýšení konkurenceschopnosti svých firem a přínosu pro ekonomiku.
Když se podíváte, tak zhruba půlka celé stanice se staví v Evropě. Nějaké americké vůdcovství nad celým projektem je spíše politická iluze. Je pravda, že většina astronautů budou Američané, ale astronauté jsou z pohledu vesmírné vědy a výzkumu spíše jen dělníci.
Američané na měsíční projekt nevydávají nejvíce peněz kvůli „politickým otočkám a preferencím“. Václav má pravdu, že je to proto, že nikdo jiný (ani stát, natož organizace) takové prostředky k dispozici nemá. Stačí porovnat rozpočty na kosmický výzkum.
Samozřejmě, že u tohoto projektu (jako u všech ostatních), jde především o vědu a výzkum. To, že to sebou nese prestiž je samo sebou, ne hlavní cíl.
To, že se jedná o americký projekt rozhodně není „politická iluze“. Američané ten projekt reálně vymysleli a řídí, protože jako jediní na to mají dostatečné kapacity.
Jejich roli nejde zúžit na to, že mají nejvíc astronautů. To už se spíš zamyslete nad tím, kdo bude zajišťovat dopravu k Měsíci… Jak materiálu, tak lidí. Bez toho by to nešlo především.
To je jako tvrdit, že ISS je projekt SpaceX a vymyslel ji Musk, protože tam přece vozí lidi :D. Kdo dováží náklad i lidi do vesmíru začíná být stále méně významné. A to je jen dobře.
Američané vymysleli SLS a projekt Deep Space Gateway pro cesty dále do Sluneční soustavy. Což je fakt, že by nikdo jiný asi nezafinancoval. Ale současnou podobu stanice, a především její účel pro výzkum Měsíce, to je spíše projekt ESA která na Měsíc mířila od začátku.
Jestli se někdy SLS využije a o nějakém americkém vedení a kapacitám kteří jiní nemají se bude dát mluvit, to se ještě uvidí. Aktuálně schválený projekt to ale není.
Nezlobte se, ale to je opravdu hloupý příměr. ISS musel nejdříve někdo sestavit a dopravit na LEO. Toto zajišťovaly Amerika a Rusko. Míchat do toho Muska, kterého si NASA pouze najímá na dopravu? To je nesmysl a nemá se situací Gateway opravdu nic společného.
A spekulovat, že Gateway, či snad dokonce Artemis, jsou projekty ESA a že se ještě uvidí, kdo je/ bude v čele jejich realizace? Že se teprve uvidí, jestli se pro Gateway využije SLS či americké kapacity obecně? Tak to jsme každý úplně jinde.
Myslím že DSG i návrat na měsíc je skutečně z významně největší části Americký projekt. Evropa sice staví nějaké moduly (což je výborné), ale z celku to je jen menšina práce. Největší náročnost a náklady je SLS a jeho provoz. I ten Orion – evropská část servisního modulu (zaplaťpánbu za něj) je ta menší část. Zkrátka ze 2/3 či 3/4 to bude Americká záležitost a asi i osazenstvo kosmonautů tomu bude odpovídat. Ale i tak se můžeme těšit na prvního evropského astronauta/astronautku u měsíce a na povrchu !
Od samého počátku jsem byl kritikem strategie GAT. Odsouvala návrat Američanů na Měsíc někam hluboko do třicátých let, což mohlo umožnit “ nabrat dech “ Rusku, případně i Číně. Zásah Trumpa situaci zásadně změnil, samozřejmě pokud vyhraje volby. Návrat Američanů je na dohled, navíc má naději i Evropan a Kanaďan, což nebude jistě příjemné Rusku a Číně. GAT je stejně tak jak tak pro Rusko s padesát let starou technologií a Čínu, která kopíruje ruský program a je někde kolem roku 1980 ve stádiu přípravy “ Miru“, technicky vlastními silami nedostupná a to je ještě pravděpodobné, že se na GAT podívají další Evropané či Japonec. Pokud tedy práce na GAT neohrozí návrat Američanů na Měsíc jsem všemi deseti pro.
V případě Muska jeho superloď a superraketa překonávají Orion a SLS o jedu až dvě generace, což je hodně na obvyklý kvalitativní a kvantitativní skok, termíny beru s rezervou s ohledem na Muskkonstant.
Mi je úplně jedno, kdo tam bude první, když tam bude vlastně jen třináctý. Podstatnější je, aby to nebyla jen krátkodobá návštěva ala Apollo ale dlouhodobější projekt. U toho by však bylo přínosnější než soutěžit tak spolupracovat jako u ISS. Jak jsem již uvedl, tak za reálnější projekt považuji však Gateway.
Tohle není závod, nejde o to kdo tam bude první. Návrat na Měsíc bez stanice je zbytečné utrácení peněz.
Nevím proč, ale po přečtení mám zvláštní pocity, které se dají vyjádřit slovy: smutek, vztek, tunel, šaškárna, trapnost, pijavice, výsměch, mrhání, pláč atp.
Malá úleva je, že to neplatíme my, ale především chudáci amíci.
No a vlastně ještě něco, na podzim budou volby že?
Jako mrhani resp. jistou dvojkolenost vidim snahu za kazdou cenu pristat na Mesici v prubehu vystavby a zprovozneni Gateway.
Gateway za soucasnych podminek je nejlepsi reseni:
1.) zaruci pritomnost cloveka u Mesice
2.) nebude jiz takovy problem kdykoliv se na Mesic vratit, zakladni dopravni infrastruktura bude diky Gateway kdykoliv dostupna, t.j. hlavne tezke human rated nosice
3.) komercni prilezitosti pro tezke nosice , zasobovani Gateway a mozna do budoucna i preprava lidi.
4.) realny trenazer pro pripavu letu lidi na Mars
Pouhe pristani na Mesici zavazni osudem Apolla a na budouvani lidske zakladny na Mesici nejsou finance, a obavam se s ohledem na ekonomicou situaci ,ze v dohledne dobe ani nebudou, mozna nakonec budeme radi, kdyz se Gateway vubec dokonci.
Naprostý souhlas, taky si myslím, že by měla mít Gateway přednost jako reálnější projekt.
Myslím si, že máte přehnané reakce. V podstatě je pilotovaný let na Měsíc a zvlášť na Mars po všech stránkách extrémní záležitost a v žádném případě levná. Srovnávat Muskovy vize letu na Měsíc a Mars s vysoce rozpracovaným projektem SLS je nesmysl. Nikdo není schopen odhadnout zda, kdy a za kolik se podaří Muskovi jeho vize uskutečnit. Tak se alespoň něco reálného v pilotovaných letech bude dít.
Přesně tak, souhlasím že Ivův příspěvek je přehnaný. Někteří dělají pomalu jako že Starship/SH už lítá. Myslím že budeme rádi, když to za pár let dotáhnou alepoň do nějaké nákladní verze, která přitom nebude tak drahá jako SLS. To by byl velký přínos.
Prosím jak můj příspěvek souvisí s tím co píšete??? Předem děkuji za odpověď.
Spíš vy byste měl vysvětlit, co svým příspěvkem vlastně chcete říct.
Já tím svým příspěvkem myslím přesně to, co jsem v něm napsal. Každé slovo které mě napadlo má nějaký důvod a je pravda, že jsem tam ještě měl dopsat černou díru.
Abych to upřesnil, nepřijde mi normální vymyslet projekt, který používá ověřená vcelku hotová řešení a který má zajistit úsporu nákladů a času, který ve výsledku trvá mnohem déle než by měl a stojí mnohem více než by měl.
Napíšu vám to ještě jinak, rozhodnete se stavět dům a vyberete si montovanou stavbu, protože vám řeknou, že většinu hlavních dílů mají hotovou a tak se to vyplatí než stavět nový dům od nuly. Ve výsledku vám dům budou stavět podstatně déle než slíbili, zaplatíte za něj podstatně více, než na co byla podepsaná smlouva. Bude se vám to líbit?
Ivo: Teda takovou míru škarohlídství a negativismu, to aby člověk pohledal.
Američané by s vámi nesouhlasili, že jsou chudáci. Naopak jsou určitě na tenhle projekt patřičně hrdi (a že mají dobrý důvod). Což samozřejmě neznamená, že k němu nejsou kritičtí.
NASA také není spolek hlupáků, kteří by si za vlajkovou loď svého pilotovaného programu zvolili projekt, který by odpovídal charakteristice z vašeho prvního přípspěvku.
Váš komentář není ani věcnou kritikou. Spíš to na mě působí dojmem, že Gateway či návrat na Měsíc prostě leží v žaludku z principu.
Takže jej můžete buď ignorovat, a mít svůj klid, nebo zvolit Muskův přístup. Tomu se nelíbilo, jak se řeší doprava do vesmíru ale neřečnil a udělal to po svém.
Omlouvám se všem reagujícím, teď jsem si všiml, že když jsem to ráno rozespalý psal, tak jsem nenapsal, že se to týká druhé části tohoto článku.
Radim Pretsch: „Váš komentář není ani věcnou kritikou. Spíš to na mě působí dojmem, že Gateway či návrat na Měsíc prostě leží v žaludku z principu.“
Já jsem z toho jen velice smutný. Nic mi v žaludku neleží a nejraději bych byl, kdyby byla na Měsíci už dávno stálá základna. Víte pro mě kosmonautika docela hodně znamená, měl jsem možnost si sáhnout na všechny pilotované typy amerických lodí co byly ve vesmíru a k tomu i na jednu ruskou. Dokonce mám doma kousek z STS a kousek z rampy, kde startoval Shepard. No a pak když vidíte to, co se děje dneska, tak jsem z toho prostě smutný…
Být z dnešního stavu kosmonautiky, obecně i pilotované zvlášť, smutný, to opravdu nepochopím. Ale vás by zřejmě nic nepřesvědčilo, i když by mohly stačit články na Kosmonautixu.
Kdo bude prvním Evropanem na Měsíci? Někdo z Itálie?
Luca Parmitano nebo Thomas Pesquet? 😀
Soupis evropských astronautů je tady:
https://www.kosmonautix.cz/2017/05/inventura-sboru-evropskych-astronautu/
Myslim, ze puvodni narazka byla na to, ze Italie da do rozpoctu nejvice prostredku, hned za ni je Francie takze by to mohl bejt nekdo z techto statu. No a Luca a Thomas mi prijdou jako idealni, jak vekem tak zkusenostmi…ale uvidime 🙂
Z Italů bych nevynechával ani Samanthu Cristoforeti. To je moje favoritka na Evropana č.1