5. března 2020
Teleskop pojmenovaný Wide Field Infrared Survey Telescope (zkráceně WFIRST) prošel kritickým programově-technickým milníkem a na jeho konci dostal oficiální zelenou k zahájení vývoje hardwaru a jeho zkouškám. WFIRST uvidí plochu 100× větší, než jakou dnes pokrývá zorné pole Hubbleova teleskopu. Vědci díky tomu budou schopni detekovat slabé infračervené záření z různých částí vesmíru, ale těšit se můžeme i na vytváření ohromných panoramat okolního prostoru. Vědci by mohli díky těmto měřením lépe porozumět tajemstvím temné energie, ale očekávají i objevy exoplanet.
Návrh teleskopu WFIRST je již v pokročilé fázi a měl by používat díly s prověřenými technologiemi. Mezi prověřenými kusy hardwaru vyčnívá optická sestava srovnatelná s Hubbleovým teleskopem, který před lety na NASA převedl Národní průzkumný úřad NRO. Při konstrukci WFIRST se využijí také zkušenosti získané Dalekohledu Jamese Webba – vlajkové lodi infračervené astronomie, která má startovat příští rok.
Diagram teleskopu WFIRST
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Když teď projekt prošel posledním významným milníkem, mohou pracovníci začít finalizovat celý návrh. Postaví třeba testovací inženýrské modely, na kterých si ověří, že jejich design přečká extrémní podmínky startu a pobytu v kosmickém prostoru. Vývoj WFIRST má stát 3,2 miliardy dolarů, při započítání nákladů na pět let provozu, vývoj technologického demonstrátoru schopného zobrazit planety u cizích hvězd, by se měly celkové náklady dostat na 3,934 miliardy dolarů.
Program tedy dostal zelenou, ale kvůli financím zatím není jisté, jaké nabere zpoždění. Zákon o konsolidovaných položkách na fiskální rok zajišťuje financování programu WFIRST do září 2020. Návrh rozpočtu na rok 2021 navrhuje ukončit financování mise WFIRST a zaměřit se na dokončení Dalekohledu Jamese Webba. Agentura prý není připravena na další dalekohled s cenou několika miliard dolarů, dokud nebude Webb úspěšně vypuštěn a nasazen do provozu.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wfirst_phatsim_context_annotated.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/11/04014037/wfirst_cutaway.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Stejně začínám nabývat dojmu, že budoucnost kosmické astronomie není v čím dál větších dalekohledech, ale ve velkém počtu propojených menších dalekohledů, kdy jich na vysoké dráze (nad geostacionární drahou) budou kroužit stovky
U přístrojů, které vyžadují chlazení, stínění, přesnou orientaci v prostoru, směrové datové spojení atd. může být přínos mít jednotky kusů, např. 4, kdy cena „kopie“ už je výrazně pod cenou originálu, a mohou fungovat jak společně, tak i samostatně. Ale platit výše vyjmenované věci 100x asi už tak výhodné nebude.
V tom tvrzení je několik zásadních problémy.
1/ aby nahradily tento teleskop menší dalekohledy, tak jen pokud jde o sběrnou plochu, je potřeb např. 25 přístrojů o průměru 0,5m.
2/ pozorují se extrémně slabé objekty- takže pokud na 1/2 m dalekohled dopadne žádný nebo 1foton, nic se nezeznamená. Pro 2,5m dalekohled je ta plocha 25x větší- což je podstatné
3/ spřažení více přístrojů na oběžné dráze – v případě optických přístrojů- je celkem mimo technické možnosti. I v případě optických dalekohledů na zemi, kde je mezi nimi vzdálenost do 100 m a ta vzdálenost je konstantmí, pevná, je to opticky vrcholný výkon.
4/ Dalekohled na geostacionární nebo jen vyšší dráze bude obíhat Zemi za 1 nebo jednotky dnů. U dalekohledu na L2 to bude trvat celý rok. Význam to má v tom, že je dalekohled po velmi dlouhou dobu osvětlen Slunce z jednoho směru konstantně a může se s tím konstrukce i optika snadno vyrovnat a lze dělat velmi dlouhé expozice. A to tak, že dalekohled bude svojí konstrukcí ( jeho optika i detektory) chráněn před světlem Slunce. Tohle na klasické dráze i vyšší GEO dráze nelze
Jsem v kosmonautice laikem, ale protiargumenty Davida R a milantose se mi jeví logicky správné. A pokud jde o financování takovýchto projektů, které posunou zásadním způsobem poznání lidstva, bylo by záhodno, aby se na něm podílelo lidstvo jako celek. Vím, že je to nereálné, ale představme si nějakou formu celosvětové daně pro vědu, ze které by se projekty hradily. O jejich výběru by pak nerozhodovaly národní kongresy, ale světová vědecká rada.
Dobrý den,
chápu že to myslíte dobře, ale jednoduše řečeno se mýlíte (nemáte dostatek informací z astronomického oboru).
Já jsem jen amatér a laik, ale zatímco spojovat-sčítat digitální signál z radioteleskopů už lidstvo umí (i když jsou k tomu potřeba superpočítače – viz. ALMA).
Tak u optické části světla se zatím dělají nesmělé pokusy se soustavami zrcadel kde ty teleskopy musí být rozmístěny ve 2D ploše s přesností na nanometry a světlo se skládá přímou optickou interferencí (lidstvo nedokáže dostatečně přesně změřit amplitudu a fázi optického spektra aby je bylo možné pro tento účel převést na digitální signál).
Více spojených teleskopů vám může pomoci simulovat přesnost (rozlišení teleskopu jinak stoupá úměrně s průměrem objektivu). Ale nezískáte tím citlivost. Vy potřebujete doslova nasbírat dostatek fotonů ze slabých zdrojů a tam se můžeme bavit o toku třeba v jednotkách fotonů na metr čtverečný za den ! Potřebujete zrcadlo aspoň o velikosti Hubbla nebo JWST aby slabé signály nebyly vyhozeny spolu se šumem.
A pak je tady ještě ten problém se samotnou náhradou – museli bychom se bavit o statisících až milionech tun vybavení. Protože astronomie není jen o jednom nejlepším teleskopu na světě, ale i o stovkách a tisících dalších „anonymních“ přístrojů po celém světě. I samotné detektory (bez teleskopu) jsou často větší než by se vůbec vlezlo do jakékoli chystané rakety (my máme problém je přemisťovat tady na Zemi, natož je dopravit do vesmíru)
Hmm, vývoj je schválen, ale potřebné prostředky nikoli. Takže to je dobrá zpráva, nebo špatná?
Já bych řekl, že dobrá. Projekt je připraven a jen čeká na otevření penězovodů. 😉
Finanční prostředky na WFIRST jsou do 30.9.2020. Tyto finanční prostředky (na WFIRST) nebyly požadovány už před dvěma roky (na fiskální rok 2019) ani loni (na fiskální rok 2020), ale Kongres s tím nesouhlasil a v obou případech potřebné prostředky uvolnil. Existuje tedy určitá nenulová pravděpodobnost, že si Kongres bude za svým názorem stát i tentokrát.