Gateway (prosinec 2019)

Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ…“. Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.

Návrh pilotovaného landeru od Boeingu

Návrh pilotovaného landeru od Boeingu
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

minulém dílu jsme psali, že NASA nutně potřebuje pomoc Kongresu v podobě financování pilotovaného landeru. V březnu NASA obdržela prezidentský příkaz urychlit návrat lidí na Měsíc z původního roku 2028 na rok 2024 a v květnu tento program pojmenovala Artemis. Původní prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2020 obsahovala pro pilotovaný lunární lander 363 milionů USD. Po příkazu urychlit přistání byla žádost o financování landeru dodatečně navýšena o 1045 milionů USD na celkových 1408 milionů USD. V lednu příštího roku hodlá NASA vybrat několik kontraktorů, kteří obdrží základní desetiměsíční smlouvu na rozpracování svých návrhů pilotovaných landerů. Fiskální rok 2020 začal již 1. října, ale vypracování kompromisní verze návrhu zákona zahrnujícího financování NASA se v rozpočtových výborech Sněmovny a Senátu zpozdilo. Dočasně, do 20. prosince proto bylo pro NASA schváleno zálohové financování. To znamenalo financování programů SLS, Orion, Gateway a CLPS v úrovni rozpočtů podle fiskálního roku 2019, ale pro nový program pilotovaného přistání na Měsíci nebyly k dispozici žádné prostředky.

Harmonogram klíčových milníků vývoje prvků Gateway. V rámci přezkumů jsou hodnoceny technické požadavky na systém a konstrukci, a také související rizika a požadavky na bezpečnost a spolehlivost. PPE má být vynesen koncem roku 2022, HALO koncem roku 2023. Výběr dodavatele logistických lodí byl odložen z prosince 2019 na leden 2020.

Harmonogram klíčových milníků vývoje prvků Gateway. V rámci přezkumů jsou hodnoceny technické požadavky na systém a konstrukci, a také související rizika a požadavky na bezpečnost a spolehlivost. PPE má být vynesen koncem roku 2022, HALO koncem roku 2023. Výběr dodavatele logistických lodí byl odložen z prosince 2019 na leden 2020.
Zdroj: https://www.gao.gov

16. prosince zveřejnily rozpočtové výbory Sněmovny i Senátu konečnou verzi rozpočtového zákona CJS, který mj. financuje i NASA. Zákon obsahuje 22,629 miliardy USD pro NASA, z toho na průzkum (Exploration) 6,018 miliardy USD. Nadále vyžaduje, aby sonda Europa Clipper (financovaná z rozpočtové kapitoly Science) byla vynesena raketou SLS (financovanou z položky SLS rozpočtové kapitoly Exploration), prodlužuje však lhůtu startu z roku 2023 na rok 2025. Kapitola Exploration obsahuje 2,586 miliardy USD pro SLS (včetně 300 milionů USD výslovně určených pro horní stupeň EUS), 1,407 miliardy USD pro Orion, 590 milionů USD pro pozemní systémy včetně požadovaného financování druhé mobilní vypouštěcí plošiny a 1,435 miliardy USD pro výzkum a vývoj (Exploration Research and Development).

Maximální rozsah Gateway předpokládaný v roce 2019

Maximální rozsah Gateway předpokládaný v roce 2019
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com

Poslední jmenovaná položka je rozčleněna na 450 milionů USD pro Gateway, 600 milionů USD pro Pokročilé cislunární a povrchové aktivity (zahrnuje pilotovaný lunární lander), 140 milionů USD pro Human Research Program (program je zaměřen na pochopení a zmírnění dopadů kosmických letů na lidské zdraví a výkonnost) a 245 milionů USD pro Advanced Exploration Systems (program Pokročilých průzkumných systémů je zaměřen na návrhy, vývoj, demonstraci a ověřování technologií mj. snižujících rizika při průzkumných misích).

17. prosince Sněmovna reprezentantů rozpočtový zákon CJS schválila. Senát jej schválil 19. prosince a prezident podepsal 20. prosince. Doprovodná zpráva přikazuje NASA, aby upřednostňovala výběr návrhů lunárních landerů, které kladou důraz na snižování plánovacího a inženýrského rizika, a především na ochranu života. I když přidělená částka na pilotovaný lander činí pouhých 42,6 % požadované částky, je to začátek. Poprvé od Apolla má NASA oprávnění a prostředky k zahájení vývoje pilotovaného lunárního landeru. Kongres dal najevo svoji podporu pilotovanému přistání na Měsíci, i když ukázal svoje výdajové limity a ani výslovně nezmiňuje rok 2024.

Nákladní lander Blue Moon od Blue Origin byl vybrán do programu CLPS. Prodloužená verze landeru vybavená vzletovým stupněm by mohla dopravovat astronauty

Nákladní lander Blue Moon od Blue Origin byl 18. listopadu vybrán do programu CLPS. Prodloužená verze landeru vybavená vzletovým stupněm by mohla dopravovat astronauty.
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Ještě před schválením rozpočtu na fiskální rok 2020 se Bridenstine vyjádřil, že hledá způsoby, jak udržet úsilí o návrat na Měsíc v roce 2024, i kdyby agentura neobdržela veškeré požadované finanční prostředky. Záložní plán počítá s kreativnějším pohledem na problematiku. Program pilotovaných přistávacích systémů je součástí programu NextSTEP, v jehož rámci byly v letošním roce mj. financovány studie pilotovaného lunárního landeru. Bridenstine uvažuje o využití programu NextSTEP pro financování aktivit, týkajících se rozpracování návrhů pilotovaného landeru.

Starship od SpaceX byl vybrán do programu CLPS

Loď Starship od SpaceX byla 18. listopadu vybrána do programu CLPS
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Rovněž uvažuje, že na podporu vývoje by mohl být použit program CLPS. Tento program financuje dodávky užitečných zatížení na lunární povrch na komerčně vyvinutých lunárních landerech, ale v případě potřeby by mohl být přetvořen do podpůrných prací pro pilotované landery. „Nikde není psáno, že ta užitečná zatížení nemohou být lidé. Existuje tedy další mechanismus, pomocí kterého můžeme najít další zdroje, abychom mohli pokračovat vpřed“, řekl Bridenstine. Dodal, že program Centennial Challenges, který je řízen ředitelstvím NASA Space Technology Mission Directorate, by také mohl v případě finanční tísně podpořit Artemis. Bridenstine uznal, že je nutno pečlivě prostudovat, jak by tyto programy mohly být na podporu Artemis přizpůsobeny. „Musím mluvit s právníky o tom, co můžeme udělat, aniž bych musel jít do vězení. Musíme se podívat na kreativní způsoby, jak se můžeme pohybovat vpřed, a to i v tomto politicky nabitém prostředí.“

Úřad pro řízení a rozpočet OMB nyní připravuje prezidentskou žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2021. Ta má být zveřejněna v únoru příštího roku a Bridenstine slíbil Kongresu, že žádost bude obsahovat odhad celkových nákladů na financování pilotovaného landeru.

Horní stupeň EUS rakety SLS se čtyřmi motory RL10, v ilustraci od Nathaniela Kogy.

Horní stupeň EUS rakety SLS se čtyřmi motory RL10 v ilustraci od Nathaniela Kogy
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

NASA v říjnu oznámila, že pověřila Boeing zahájit výrobu centrálního stupně pro třetí SLS a že probíhají jednání o koupi až deseti centrálních stupňů a osmi horních stupňů EUS. Dlouhodobá výrobní smlouva má být dokončena v příštím roce. V souvislosti se smlouvou se Bridenstine nyní vyjádřil k očekávané ceně SLS. „Nesouhlasím s číslem 2 miliardy dolarů. Je to mnohem méně. Jedna SLS dnes stojí odhadem 1,6 miliardy dolarů. Řekl bych také, že číslo klesá, když si koupíte více než jednu nebo dvě. Myslím, že nakonec budeme v rozmezí 800 – 900 milionů dolarů. NASA zatím koupila pouze dvě SLS a teprve začínají jednání o financování třetí a čtvrté. Musíme se podívat na cenu, která vzejde z vyjednávání mezi NASA a naším hlavním dodavatelem. Toto vyjednávání a kolik koupíme, nakonec určí, jaké budou konečné náklady na raketu.“

Porovnání horních stupňů ICPS a EUS

Porovnání horních stupňů ICPS a EUS
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Dušan Majer

Schválením 300 milionů USD pro horní stupeň EUS rakety SLS na fiskální rok 2020 potvrdil Kongres opětovně svoji podporu hornímu stupni, schopnému dopravit k Měsíci spolu s Orionem dalších minimálně 10 tun souběžně vynášeného užitečného zatížení. Přidělená částka umožňuje pokračovat směrem k přezkumu Critical Design Review (CDR) a projít jím ve fiskálním roce 2020.

Nástroj Vertical Weld Center v budově 115 v MAF, ve kterém jsou svařovány válcové díly centrálního stupně SLS. Tento nástroj bude využíván i při svařování válce vodíkové nádrže stupně EUS. Budova 115 je plánována i pro finální vertikální montáž EUS

Nástroj Vertical Weld Center v budově 115 v MAF, ve kterém jsou svařovány válcové díly centrálního stupně SLS. Tento nástroj bude využíván také při svařování válce vodíkové nádrže stupně EUS. Budova 115 je plánována i pro finální vertikální montáž EUS
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Příprava výrobní techniky, svařovacích nástrojů a nezbytného vybavení směřuje po CDR a svaření vývojových exemplářů částí nádrží v montážních halách Michoud Assembly Facility v New Orleans k výrobě testovacího exempláře EUS, určeného pro strukturální zkoušky.

Kongres tlačí na dokončení vývoje EUS, aby byl připraven letět již na Artemis III. V říjnovém dílu jsme napsali: „V předminulém dílu jsme zmínili tweet Boeingu z 31. července, podle něhož misi Artemis III vynese raketa SLS Block IB s novým horním stupněm EUS. NASA tuto informaci nepotvrdila, naopak 16. října oznámila, že jejím cílem je použít první EUS pro Artemis IV.“

Tento rozpor mezi vyjádřením Boeingu a NASA má další pokračování. Listopadový senátní návrh nového autorizačního zákona pro NASA v části SEC. 202. (b) a (c) přikazuje administrátorovi NASA pokračovat ve vývoji stupně EUS tak, aby byl připraven pro třetí let SLS a do 90 dnů od přijetí zákona informovat příslušné výbory Kongresu o plánu na dostupnost EUS pro tento let. Naopak, v části SEC. 201. (a) obecně uvádí pilotované přistání na Měsíci jako cíl, ale neurčuje žádný termín.

Čtyři motory RL-10, určené pro budoucí použití v horních stupních SLS, počínaje Artemis II. Motory mohou být použity v horních stupních ICPS i EUS.

Čtyři motory RL-10, určené pro použití v horních stupních SLS, počínaje Artemis II. Motory mohou být použity v horních stupních ICPS i EUS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

9. prosince Boeing oznámil, že horní stupeň EUS zvýší nosnost rakety SLS pro třetí lunární misi v roce 2024 a pro další lety, a že NASA očekává, že EUS poletí na misi Artemis III. To však vyvolalo ostrou reakci administrátora NASA a dosavadní zákulisní boj se dostal na veřejnost. Bridenstine označil postoj Boeingu za ohrožení přistání na Měsíci v roce 2024. „Nikdo v NASA nevěří, že EUS bude k dispozici pro Artemis III. Všichni naši dodavatelé lobbují v Kongresu, aby dosáhli toho, co je v jejich nejlepším zájmu, i když to nemusí být v nejlepším zájmu národa. Toto je další příklad. Mým úkolem jako administrátora NASA je zajistit, abychom udělali to, co je správné pro zemi a pro daňového poplatníka“, řekl Bridenstine.

Stavba nového zásobníku na kapalný vodík na startovním komplexu 39B, 1. října. Ve spojení se stávajícím zásobníkem umožní tankovat SLS s horním stupněm EUS.

Stavba nového zásobníku na kapalný vodík na startovním komplexu 39B, 1. října. Ve spojení se stávajícím zásobníkem umožní tankovat SLS s horním stupněm EUS.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Administrátor naznačil, že Boeing tlačí na NASA skrze Kongres, a že zákulisní machinace se odrazily v senátní verzi nového autorizačního zákona pro NASA. Současně se Boeing snaží získat i veřejnou podporu při utváření národní kosmické politiky – jak, kdy a zda se kosmická agentura vrátí na Měsíc, když skrze média a sociální sítě říká, že NASA potřebuje EUS. Bridenstine se naopak obává, že EUS zpozdí start Artemis III a plán přistání na Měsíci v roce 2024, a je otevřeně proti urychlení jeho vývoje. Uvedl, že zatímco EUS bude jednou pro NASA velkým přínosem, jakýkoli plán, který vyžaduje, aby byl stupeň připraven do roku 2024, snižuje pravděpodobnost splnění mandátu Bílého domu vrátit lidi na Měsíc v témže roce.

Japonská nákladní loď HTV-X bude založena na technologii lodí HTV pro ISS

Japonská nákladní loď HTV-X bude založena na technologii lodí HTV pro ISS
Zdroj: https://danielmarin.naukas.com/

Průkopnický projekt odlehlé kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce i povrchová část programu Artemis, vedené Spojenými státy, udělaly v letošním roce velký krok kupředu a inspirují i další státy. Kanada se zavázala dodat pro Gateway robotický systém Canadarm3. NASA podepsala dohodu o spolupráci i s Austrálií. Australský premiér Scott Morrison oznámil, že tamní vláda utratí v příštích pěti letech celkem 102 milionů USD do demonstrace technologií použitelných pro Gateway a Artemis. NASA předpokládá, že Austrálie přispěje v oblastech, jako je robotika, automatizace a dálkové řízení, přičemž se má vycházet ze zkušeností australských společností v těžbě.

Vlevo mezinárodní modul I-HAB, uprostřed nová podoba evropského modulu ESPRIT (modul umístěný bočně na středový modul HALO)

Vlevo mezinárodní modul I-HAB, uprostřed nová podoba evropského modulu ESPRIT (modul umístěný bočně na středový modul HALO)
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com

Japonská aerokosmická agentura JAXA získala do rozpočtu na příští rok 100 milionů USD na vývoj nákladní lodi HTV-X pro logistické dodávky na Gateway včetně vylepšeného horního stupně pro nosnou raketu H3 a 11 milionů USD na vývoj systémů zabezpečení životních podmínek v mezinárodním obytném modulu I-HAB.

Ministři členských států Evropské kosmické agentury odsouhlasili koncem listopadu na Radě ESA „Space19+“ poskytnutí 300 milionů EUR v průběhu příštích tří let na vývoj modulů I-HAB (2025) a ESPRIT (2027) a 150 milionů EUR na evropský logistický lander Heracles (Human Enhanced Robotic Architects for Lunar Exploration and Science). Program landeru je nyní označován EL3 (European Large Logistic Lander).

Heracles v konfiguraci pro dodávku nákladu, například roveru pro astronauty programu Artemis

Heracles v konfiguraci pro dodávku nákladu, například roveru pro astronauty programu Artemis
Zdroj: https://www.esa.int

Původním scénářem pro Heracles byla nákladní vědecká návratová mise předcházející americkému pilotovanému povrchovému programu. Mise počítala se 70denním pobytem v neprobádaných a nepřístupných lunárních regionech jižního pólu a s dopravou 15 kg vzorků na Gateway, přičemž rover by pokračoval v celoroční práci na Měsíci. Program je založen na nosné raketě Ariane 64. Od doby, kdy byla vypracována původní mise, však NASA svůj plán urychlila, načež byl v ESA rozpracován scénář i pro další druh misí. Konkrétně jde o dodávku až 1,7 tuny nákladu na podporu pilotovaných misí v americkém programu Artemis. Mise Heracles by měly být připraveny do roku 2027.

Umělecká představa landeru Heracles s nákladem včetně nehermetizovaného roveru pro pilotovaný program

Umělecká představa landeru Heracles s nákladem včetně nehermetizovaného roveru pro pilotovaný program
Zdroj: https://www.esa.int

Roskosmos chce v roce 2028 dopravit raketou Angara-A5 ke Gateway přechodovou komoru

Roskosmos chce v roce 2028 dopravit vlastní raketou ke Gateway přechodovou komoru
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Anatoly Zak informoval 20. prosince v doprovodném textu k obrázku ruských modulů NEM a UM o snaze Roskosmosu mít v projektu Gateway větší roli

Anatoly Zak informoval 20. prosince v doprovodném textu k obrázku ruských modulů NEM a UM o snaze Roskosmosu mít v projektu Gateway větší roli
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com

Přeji vám krásné prožití vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, hodně zdraví a životní spokojenosti. Věřím, že tento seriál ve svém prvním roce přinesl dostatek informací k základní orientaci v novém mezinárodním pilotovaném programu. A zůstaňte naladěni – v prvních lednových dnech vyjde tradiční čtvrtletní článek o přípravě misí Artemis I a II.

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://twitter.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.washingtonpost.com/
https://spacenews.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spacenews.com/
https://spacepolicyonline.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/happy_crowd.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/HLSliftofffromMoon_hi-res.jpg
https://www.gao.gov/assets/710/703432.pdf
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/architecture/2019_infograph_1.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_ascent.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-14-003943.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/exploration_upper_stage_infographic_final_0.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/P1100217.35pct.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/19a5050-002_AR_logo.25pct.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20191001-PH-CSH01_0007~small.jpg
https://danielmarin.naukas.com/files/2019/11/Captura-de-pantalla-108.png
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/esprit/imp_esprit_2019_1.jpg
https://www.esa.int/…/Heracles_cargo_Moon_landing_pillars.png
https://www.esa.int/…/European_Large_Logistic_Lander_unloading_cargo_pillars.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/shm/shm_exterior_2019_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/lunar/mpp/service_module/sm_nem_um_notional_1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

45 komentářů ke článku “Gateway (prosinec 2019)”

  1. hansnasa napsal:

    Takhle napsaný článek se čte jedním dechem.Díky

  2. atlas napsal:

    Celkom pozitivne spravy, vyzera ze vsetky staty budu pekne spolupracovat aby sa ludia znovu dostali na mesiac.
    A dufam ze boeingu jeho lobby nevyjde a kvoli nim sa neodlozi pristatie cloveka na mesiaci.
    Aj ked z clanku som nepochopil ze preco boeing tlaci? EUS aj tak vyvinu a dostanu zaplatene, tak preco velmi chcu aby sa pouzil skor, a pripadne kvoli nemu oneskoria misiu na mesiac?

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Důvod, o kterém spekuluji, že je hlavní, jsem do článku nepsal, protože ve zdrojových článcích není uveden. Boeing předložil na základě otevřené výzvy NASA návrh lunárního landeru, jehož sestupový a vzletový stupeň by byly dopraveny na oběžnou dráhu Měsíce společně jedinou raketou SLS Block 1B s horním stupněm EUS. Logicky je tedy v zájmu Boeingu, aby mu NASA vývoj EUS urychleně financovala. Představitelé Boeingu tvrdí, že montážní středisko v Michoud má kapacitu k expedici jednoho centrálního stupně každých osm měsíců. Bridenstine byl k tomuto vyjádření skeptický a tvrdil, že plány na urychlení výroby SLS neviděl. I to může být jedním z důvodů, proč Bridenstine mluví o odkladu termínu přistání na Měsíci kvůli EUS. Podle Boeingu samozřejmě bude všechno včas. Souboj komerčních společností o zakázky na rozpracování návrhů landeru má být rozlousknut v lednu.

      • Atlas napsal:

        Dakujem za odpoved.
        Cize klasika, za vsetkym treba hladat peniaze.
        Inak si nemyslim aj keby dostali peniaze ze to stihnu.
        Predsalen vsetko v tejto oblasti meska. Aj bez eusu neviem ci je rok 2024 realny.
        Ale velmi sa tesim ze to ide napred a maju peniaze a teda v nasledujucom desatroci uvidime pristatie ludi na mesiaci.

      • pbpitko napsal:

        Naopak, za peniazmi teba hľadať všetko ostatné ! 🙂

      • 3,14ranha napsal:

        Naštěstí nejsme nikdo v kůži Jima Bridenstina, takže si můžeme dovolit beztrestně spekulovat.

        Já nemám křišťálovou kouli, takže nevím jak dopadnou všechny zkoušky SLS včetně green runu, ale pokud zkoušky dopadnou dobře tak nevidím jediný důvod proč by Boeing nedokázal SLS sekat jak Baťa cvičky (pokud mu to někdo zaplatí :-D). Výrobní linka už má dětské nemoci dávno za sebou a už teď v předstihu vyrábí některé části SLS nejméně v třetím exempláři.

        Pro srovnání v roce 1985 startovaly raketoplány celkem 9x ! A i po katastrofě Challengeru a konci studené války startovaly raketoplány běžně 7x za rok. Až na motorovou sekci je centrální stupeň SLS srovnatelný s external tankem u raketoplánů.

  3. Po dohodě s Jirkou Hoškem zde dávám doplnění, aby se již nemuselo zasahovat do samotného článku: „Stav v ESA po Radě ESA na ministerské úrovni není popsán správně. Na Radě ESA na ministerské úrovni se členské státy rozhodly přispět do programu E3P2 celkem 1953,25 milionu euro, což představuje 98,65 % požadovaného rozpočtu (což je mimochodem skvělý výsledek pro danou oblast aktivit ESA v porovnání s předešlými Radami ESA na ministerské úrovni). Příspěvek do programu E3P2 není nutně vázán na konkrétní aktivitu a členské státy mohou dát ESA jistou volnost. Pro aktivity na BLEO (ESPRIT, I-HAB, CLTV) je optimálně potřeba 320 M€, na měsíční aktivity (Luna 27, EL3, ISRU, využití MoO a komerční spolupráce) 150 M€. Oboje bez potřebného vědeckého výzkumu a technologického vývoje, který je průřezový skrze programem a má své optimální rozpočty 180, resp. 80 M€. V rámci Gateway je „alokováno“ 90 M€ na ESPRIT, 200 M€ na I-HAB a 30 M€ na CLTV. V článku uváděný EL3 nespadá do aktivit BLEO, ale do LRE, s optimálním rozpočtem 40 M€ v E3P2. Všechny výše uvedené částky jsou čerpáním na aktivity z E3P2, nejde o jejich konečnou hodnotu, protože všechny se budou realizovat i v průběhu další fáze programu E3P.“

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Jen dodám, že informace uvedené v článku ohledně příspěvků členských států ESA jsem čerpal ze zdrojů č. 2 a 3, uvedených pod článkem. Počátkem prosince jsem se to ještě u Michala Václavíka snažil ověřit a získat podrobnější informace. Každopádně díky za dnešní doplnění a upřesnění.

  4. athlo napsal:

    Rusové dodali krásné vizualizace. Dodali i termíny?

  5. Jara napsal:

    Bude to nejak takhle: Při delším pobytu u orbitu Měsíce se zjisti, ze kosmické záření je natolik nebezpečné pro lidsky organismus, ze lidé budou moci přežít jen par měsíců… bude to drahé … mezitím pokroči technologie na Zemi a budou androidi s umělou inteligenci a jen Ti budou cestovat a pracovat dal než za Měsícem … nějakých 100 let? A i potom si místo toho aby naše lidská slabá schránka cestovala vesmírem raději navlekneme na hlavu brýle pro virtuální realitu a budeme na dálku ovládat stroje..

    • athlo napsal:

      I želva se hýbe rychleji než signál přenášený přes vnitřní sluneční soustavu.
      Vemte si třeba, že už jenom na Mars vám může sigál putovat až 20 minut (jednosměrně) ze Země, nešlo by tedy v žádném případě o interakci, na to je vždy potřeba uvažovat nejméně lidi někde jinde na tomtéž vesmírném tělese (SpaceX a Mars) nebo na orbiťe (vladní agenury a Měsíc).
      Pokud mohl Digenes žít v sudu, resp. Jonáš uvnitř velryby, inženýři vyrobí sud vhodný pro život v meziplanetárním prostoru. 😉

    • Majo napsal:

      Neexistuje nejaká ochrana vesmírnych lodí proti žiareniu?Či to ešte nikdy nikto ani neskúšal.Samozrejme,že magnetosféra nás chráni ale ďalej od Mesiaca budeme len topinky.Pämatám sa ako Musk na cesty na Mars povedal,že to není treba.Ja si myslím,že tí prví astronauti budú pokusní králici ako povedal Jara,zistia ,že už od Mesiaca niesme chránení a tak ľahko to nepôjde.Buď ochrana lodí alebo upgrade ľudí.Inak asi ťažko.SS bude tak do roku 2025(ak nebudú nehody)vyrobená a trocha zabehnutá ale bez radiačnej ochrany to nepôjde.To nehovorím o dlhších cestách.

    • Jara napsal:

      Pravda… 2 novy alternativy po 100 letech:
      A) lidské vědomi se nahraje do stroje
      B) modifikace DNA povede k rezistenci

      • 3,14ranha napsal:

        Ještě existuje „brute force“ řešení – cca 1 metr tlustá vrstva vody (= dvojitý plášť obytné části lodi).

        Jednodušší verze (cca 10cm vody a jen kolem spacích kójí) měla být součástí habitat modulu na ISS. Ale nakonec se modul nerealizoval.

  6. H@ns napsal:

    Bylo by moc hezký, kdyby všechny plány vyšly. Pokud možno s co nejmenším zpožděním.
    Ovšem když vidím, co času si žádá certifikace Crew Dragonu a Starlineru, nedá mi to a pokud se má vše stihnout, mělo by už být skoro veškeré hardware hotové a jen dolaďovat pár detailů. Ovšem ono je skoro všechno jen na papíře. A ten jak známo snese všechno.
    Držím palce, ale nevím nevím. Už teď to s tímto přístupem vidím bledě.
    Doufám, že se mýlím.

  7. ptpc Redakce napsal:

    Ako vždy výborný článok! 🙂

    Mal by som jednu otázku. NASA požadovala na vývoj pristávacieho landeru cca o 1 mld $ viac. Vyhradené na to už mala cca 400 miliónov $. Ale dostala naviac len cca 400 milónov $ (40 %). V súčasnosti je celková suma na vývoj a výrobu pilotovaného landeru cca 800 miliónov $. Pochopil som to správne?

    P.S.: Prajem príjemné sviatky. 🙂

  8. Majo napsal:

    Keby nebolo Muska,tie preteky by bohvie kedy opäť začali.Možno druhá studená vojna alebo katastrofa.A aj to budú pozadu.

  9. Majo napsal:

    Inak,ak sa mýlim tak všetky superťažké nosiče sú len v pláne nie?Ruský Jenisej?Čína,Európa,USA to nič a súkromníci len SX.Myslím tie nosiče na Mars a ďalej nielen stale tie na úrovni Falconu heavy,čo ešte ani nemajú postavené….:D

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      V úrovni, kterou zmiňujete, tedy nad Falcon Heavy, to ještě nemá postavené ani SpaceX.

    • Peter S. napsal:

      Musk ma dobry marketing, ale jeho Starship stale neexistuje. Ved aj len Crew Dragon vyvijaju uz snad 8 rokov. Nie vsetko je take jednoduche, ako si oni myslia.
      Takze na Starship si este peknych par rokov pockame, nehovoriac o Starshipe pre ludi. Dovtedy budeme mat ine rakety, ako napriklad SLS.

      • KarelTv napsal:

        Ano tak nějak. SH, Starship je pořád jenom koncept. Je docela dobře možné, že se ukáže nějaký zásadní problém a vše bude poněkud jinak. Něteří diskutující se tváří, jako kdyby už s tím pomalu lítali. Nadruhou stranu by úplně stačilo, kdyby dokázali postavit velký nákladní nosič s nosností přibližně SLS a třetinovou cenou za start. A ani by nemusel mít reusable 2. stupeň.

  10. Majo napsal:

    Ešte pokračovanie….Všetko na úrovni Falcon heavy a ten už lietal.Niektorí to majú len na papieri ale skúšky a lietanie,ďaleko.Namietať sa na to nedá,je to tak.Okrem toho niekto tu spomínal,že aby sa dožil misie ku Europe,keď to potlačí SLS,ale veď tam nebude lander.Z dialky,obletov bude hlavne mapovať pre ďaľšie misie,kde bude lander.Budú aj nejaké merania ale je to o ničom bez porianeho landera,ktorý urobí merania aspoň z tých výtryskov(keď nie vrtanie).Čiže na pekné fotky a spektrograf a neviem čo možem kašlať či sa dožijem,je to len príprava na lander ale objavy nečakajte.

  11. Majo napsal:

    Jedine,čo je na túto dobu a má skutočný vyznam je Spacex so Starshipom.Ostatné je slabé a len,aby čosi mali.Aj keď je rozpočet nižší,aj keď idú do toho súkromníci,lebo inak by sa takmer nič nedialo.Aj SLS,no čakal som viac.ULA a podobne?Všetko na úrovni Falcon Heavy.Naozaj superťažké nosiče a ku tomu aj skutočná inovatívna loď jedine od SpaceX.(samozrejme,keď ho zalieta ale aj tak má ku tomu najbližšie)Ostatní naozaj na úrovni Falconu Heavy a možno tak o 10-15 rokov budú na úrovni SpaceX.keď bude lietať so SS.

  12. Alois napsal:

    Nechápu jak mohl být Starschip vybrán do programu CLPS a hlavně kolik bude jeho vývoj stát NASA. Vždyť nemají nic ani nosič a náklady na vývoj budou enormní, srovnatelné, nebo pravděpodobněji vyšší než náklady na vývoj STS a na jeho nosnosti odpovídajícím landery, tj. kolem 30 tun. Starschip Space-X má mít tuším přes 100 tun, někam k 150 tunám. Pokud program CLPS má směřovat k realizaci v projektu Artemis má na vše Space-X 4 roky, což se jeví jako málo pravděpodobné.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      V rámci programu CLPS se vybrané společnosti mohou ucházet o kontrakty na komerční dopravu konkrétních nákladů na povrch Měsíce. Výběr společnosti SpaceX do programu znamená, že se může účastnit soutěží o dopravu těžších nákladů na povrch Měsíce. Ale neznamená to automaticky, že jí NASA bude platit vývoj lodi Starship. Vývoj landerů v rámci CLPS si dosud společnosti hradily samy.

  13. KarelTv napsal:

    Opět parádní článek se spoustou informací, tohle téma je prostě nejatraktivnější! Děkuji autorovi.

  14. Tonotime napsal:

    Málo sa spomína, že prvotný cieľ na Mesiaci niesu len ľudské pilotované misie na Mesiaci.
    Cieľ by mal byť vybudovať na Mesiaci Mesačnú základňu. Ak Europania chceli rozvinúť svoje aktivity (často aj z chamtivosti) v znovuobjavenej Amerike, Austrálie potrebovali vybudovať pevné prístavy a základne.Prví osadníci tam mali kvôli tomu nesmierne kruté podmienky. Neskôr už Europské veľmoci dovážali z Ameriky tony zlata, striebra. Európu obohatili znovuobjavené kontinenty potravinami ako zemiaky, kukurica, paradajky. Naštartoval sa svetový obchod. A nakoniec Európu oslobodzovali aj vojaci z Ameriky.
    Prvá vstupná brána do vesmíru sa stala obežná dráha Zeme. Stavali sa síce Saljuty, Mir, ISS, Gateway pre ľudské posádky. Obežná dráha je ale pre život nevhodná, drahá. Obežnú dráhu neustále zaplňujú nepilotované satelity, ktoré sa nemusia vrátiť na Zem, nemusia niesť kopec životu podporných, bezpečnostných a záložných systémov. Stali sa nesmierne dôležité. Najskôr od vedeckých, cez armádne, špionážne. Neskôr už komunikačne, cez počasie, vracajú do svetovej ekonomiky stovky miliárd. Až po tie navigačné ako GPS, Galileo,Glonass, Beidu. Už nemusíme toľko cestovať aby sme sa niečo dozvedeli, stačí zdvihnúť mobil, zapnúť TV, počítač. Aj tá navigácia z obežnej dráhy nám čoraz efektívnejšie navádza auta, lode, lietadla, niekedy zachraňuje. Druhá svetová hospodárska kríza aj kvôli rozšíreniu ľudských aktivít na obežnú dráhu bola oveľa miernejšia ako prvá. Narastá ale veľký nepomer medzi ľuďmi pilotovanými a robotickými misiami na obežnej dráhe. Pre život je obežná dráha nehostinná a cez príliš nákladná.
    Ak sa chcú ľudia, veľmoci na Mesiac vraciať častejšie, proste tam tu Mesačnú základňu, prístav musia postaviť z viacero hľadísk. Aj Gateway, ISS určite znížia riziko ľudských nákladných misii na Mesiaci. Pritom sa už teraz ráta, že aj Gateway nebude nepretržite osídlená. Na Mesiaci by sme ale, už mali postaviť nejaké Mesačné základne pomocou robotických misii. Už by to riadne znížilo riziko budúcich ľudských misii na Mesiaci.Rakety SpaceX sa už vedia vraciať a pristávať na Zemi. Na Mesiaci ale nie sú pristávacie plošiny, navigácia. Elon Musk nesmierne zlacnil vynášanie tovaru a ľudí do vesmíru, základnou myšlienkou, že nemusíme všetko čo vynesieme do blízkeho vesmíru zahadzovať a tvoriť vesmírne smetie.
    Tie stavby Mesačných základni by už teraz mohli zabezpečovať rôzne roboty, 3D tisk, ťažobné zariadenie. Navigovať by tie roboty mohli aj operátori zo Zeme. Tých vzácnych kovov na Mesiaci bude asi veľa, napríklad dopadol tam aj veľký počet asteroidov. Na takej Mesačnej základni si už môžu objednať vesmírny súkromníci postaviť hotel pre vesmírnych turistov.Určite existuje veľa možnosti aj pre výrobu ťažbu na Mesiaci, ktorej vyhovuje nízka gravitácia. Možno sa tam neskôr presadí aj poľnohospodárstvo. Niektorým rastlinkám tam môže nízka gravitácia nesmierne vyhovovať. A prvotné poľnohospodárstvo v skleníkoch, tak neskôr môže nesmierne obohatiť nielen vedu života,ale aj jedálničiek pre turistov a posádky na Mesiaci. Ja si Mesačnú základňu na Mesiaci predstavujem asi tak, že sa tam zavrtame pod povrch, alebo vhodne začneme upravovať Mesačné jaskyne a máme aj hlbší geologický prieskum, možno aj vzácne kovy na Zemi ťažko dostupné, neekologické. Pod povrchom nebudú také extrémne teplotné rozdiely, radiácia, mesačný prach, hrozba mikrometeoritov.
    Cieľ našej generácii je rozbehnúť efektívnu výrobu, stavby, ťažbu, servis, základne-prístavy v blízkom vesmíre a na Mesiaci. Naštartovať inovativných vesmírnych súkromníkov, zálohovať život. Je veľmi neefektívne posielať tam stále jednorazové drahé vedecké misie a zahadzovať ich.

  15. Alois napsal:

    SLS je tedy slaboučká, 26 a 35 tun k Měsíci to je zatraceně málo. Pro srovnání Saturn 5 dokázal před padesáti lety 49 tun. Snaha ušetřit použitím komponentů z raketoplánu se notně prodraží. Samozřejmě pro GAT to stačí, ale pro návrat na Měsíc nikoli. Budou potřeba nejméně dvě SLS pro jedno přistání. Inu v Americe jsou zřejmě tak bohatí, že si mohou dovolit levné věci, i když pochybuji že SLS bude levnější, při pohledu optikou inflace, než Satun-5.

  16. Racek napsal:

    Moc hezké překvapení na Vánoce, tenhle článek. Konečně se situace začíná vyjasňovat, i nové vedení NASA má jasný názor a prosazuje ho. Ovšem ten rok 2024 … nevím, nevím. Celonárodní nadšení asi taky už není takové jako v letech šedesátých. Každopádně to bude napínavé!
    No a osobně, Využití SLS pro sondu k Europě mě potěšilo, vypadá to, že bych se příletu k Europě mohl dočkat na tomto světě 🙂 Je vidět, že Kongres i té kosmické vědě fandí. A nebo se taky chtějí dočkat výsledků, jako já 🙂

Napište komentář k Jiří Hošek

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.