Co veze Dragon CRS-19?

Na 2617 kilogramech v útrobách včera vypuštěné lodi Dragon mají velký podíl vědecké experimenty – celkem jich Dragon nese 38! Tyto experimenty pokrývají široké spektrum vědeckých oborů  – namátkou od snímkování Země přes potravinářství, šíření ohně až k biologii. V dnešním článku se podíváme na několik experimentů, které Dragon nese a které jsou z nějakého důvodu zajímavé. Je však potřeba znovu zopakovat, že nejde o kompletní výčet. ISS je unikátní laboratoř, na které již proběhly tisíce experimentů a vědci stále její potenciál nevyčerpali.

Hyperspectral Imager Suite (HISUI)

Hyperspectral Imager Suite (HISUI)
Zdroj: https://ssl.jspacesystems.or.jp/

Hyperspectral Imager Suite (HISUI) je reprezentantem nové generace hyperspektrálních snímačů povrchu Země. Hyperspektrální snímkování nabízí vysoké rozlišení snímků ve všech barvách světelného spektra, takže přináší více informací o vlastnostech snímaného objektu. Každý materiál na povrchu Země – hlína, kameny, rostliny, sníh, led či lidmi postavené stavby – odráží unikátní světelné spektrum, díky čemuž je možné na pořízených snímcích identifikovat a odlišit jednotlivé materiály. HISUI má prověřit chování celého systému v podmínkách kosmického letu a vyzkoušet průběh sběru dat. Stejně tak se bude prověřovat i užitečnost snímků pro úkoly jako je třeba hledání nerostných zdrojů, aplikace v zemědělství, lesnictví a dalších příbuzných oborech. Tento přístroj navazuje na přístroj ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer) umístěný na americké družici TERRA.

Klíčení ječmene na ISS v rámci experimentu Barley Germination, který vynesl Dragon na misi CRS-13.

Klíčení ječmene na ISS v rámci experimentu Barley Germination, který vynesl Dragon na misi CRS-13.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Malting ABI Voyager Barley Seeds in Microgravity je experiment zaměřený na studium ječmene. Tento materiál obsahuje antioxidanty, vitamíny a minerály. Sladování přeměňuje škrob ze surových zrn na různé cukry, které se dají využít v pivovarnictví, destilování i výrobě potravin. Vědci ale potřebují porozumět procesu, jak ječmen reaguje na mikrogravitaci. Odborníci by totiž tuto plodinu rádi využili při dlouhodobých kosmických misích, ale k tomu potřebují informace, aby věděli, jakou cestou se vydat. V rámci tohoto experimentu se bude prověřovat automatizovaný proces sladování, přičemž výsledky se budou porovnávat s kontrolními vzorky na Zemi.

AzTechSat-1 během předstartovní přípravy

AzTechSat-1 během předstartovní přípravy
Zdroj: https://www.nasa.gov/

AztechSat-1 je výzkum, který si klade za cíl vyzkoušet komunikaci mezi cubesaty a družicovou sítí GlobalStar na nízké oběžné dráze. Taková komunikace by mohla snížit závislost družic na pozemních stanicích. Těch by nemuselo být tolik, což by snížilo náklady a zároveň by se i mohl zvýšit objem přenášených dat. Spolehlivá mezidružicová komunikace je přitom nezbytná pro budoucnost pilotovaného výzkumu. Družice (mimochodem první cubesat postavený mexickými studenty vypuštěný z ISS) bude vypuštěna z japonského modulu Kibón.

Confined Combustion je výzkum, který chce porozumět tomu, jak se plameny šíří v různě tvarovaných uzavřených prostorech v mikrogravitaci. Pochopit proces šíření ohně a jeho chování jsou nezbytné úkoly pro zajištění bezpečnosti astronautů na oběžné dráze, ale i pro zvládání ohně na Zemi. Vědci chtějí v rámci tohoto experimentu studovat interakci mezi postupujícími plameny a okolními stěnami. Šíření ohně v uzavřeném prostoru (budovy či kosmické stanice) představuje větší riziko než oheň na otevřeném prostranství – je totiž urychlován teplem vyzařovaným zpět z okolních zdí. S tímto experimentem souvisí i další experiment Studying flames in microgravity, který nabídne vědcům lepší pohled na fyzikální procesy spojené s hořením, když se z celé složité rovnice odstraní gravitace.

Confined Combustion během zkoušek v pozemním gloveboxu.

Confined Combustion během zkoušek v pozemním gloveboxu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

RR-19 alias Rodent Research-19 má za cíl prozkoumat teoretické metody prevence úbytku kostní a svalové hmoty. Lidská těla se vyvinula v prostředí trvalého působení gravitace. Astronauti musí při svých misích cvičit každý den několik hodin, aby bojovali s tím, že jim slábnou svaly a křehnou kosti. Tyto projevy se ale netýkají jen astronautů, ale jsou i přirozenou součástí stárnutí, sedavého způsobu života a také při některých onemocněních. RR-19 bude studovat myostanin (MSTN) a activin, molekulární signály ovlivňující svalovou degradaci. Vědci očekávají, že by to mohly být cíle pro prevenci tohoto jevu – jak při kosmickém letu, tak při rekonvalescenci pacientů na Zemi. Studie také podporuje vývoj terapií pro široké spektrum podmínek, které způsobují úbytek svalové a kostní hmoty na Zemi.

RiTS během zkoušek v bazénu NBL.

RiTS během zkoušek v bazénu NBL.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

RELL (Robotic External Leak Locator) je experiment, který se na ISS dostal už v roce 2015. Mít díru v kosmické lodi není nic příjemného, ale když už k tomu dojde, je potřeba najít otvor včas a rychle jej opravit. V dubnu 2019 se na ISS dostal druhý exemplář zařízení RELL. Operátoři mohou na robotickém manipulátoru Dextre využít těchto nástrojů k rychlé detekci úniku na stanici, což pomůže inženýrům vytvořit plán řešení. Dragon při misi CRS-19 nese zařízení RiTS (Robotic Tool Stowage), což je dokovací stanice, která umožňuje přístrojům RELL, aby byly uloženy vně stanice, kde jsou snadno přístupné a v případě potřeby. Uložení vně stanice eliminuje nutnost spoléhat se na posádku a přístupnost přechodové komory, aby se přístroj dostal ven. Technologie by se měla na ISS ozkoušet, aby se dala v budoucnu použít i na jiných místech – od stanice Gateway až po základny na povrchu Měsíce či Marsu.

(CAL), tedy Cold Atom Laboratory již na ISS pár měsíců pobývá, ale Dragon nyní nese několik vylepšení tohoto víceúčelového zařízení, které vytváří obláčky atomů podchlazených na teploty, které jsou mnohem nižší než v hlubokém kosmu. Tyto atomy se při tak nízkých teplotách prakticky nepohybují, takže se stávají ideálními objekty pro studium od základních vlastností hmoty až po kvantové charakteristiky. Takový výzkum by byl za vyšších teplot buďto složitý nebo úplně nemožný. Mikrogravitace umožní ochlazení vzorků na ještě nižší teploty než na Zemi a také umožní vědcům pozorovat tyto obláčky po delší dobu. Vylepšení na palubě Dragonu obsahuje hardware, který umožní vědcům měřit drobné změny gravitace. Tím by se otevřely brány k experimentům zaměřeným na nejrůznější teorie spojené s gravitací. Ve výsledku by to mohla být cesta k vývoji nových vylepšených senzorů, které by například pomáhaly s navigací kosmických sond a lodí, nebo studovaly zemské klima.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/CRS-6_Dragon_from_ISS_%28ISS043-E-122200%29.jpg
https://ssl.jspacesystems.or.jp/…/sites/28/2019/09/Figure.2.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/malting.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/photo_sep_30_7_29_16_am.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2019e062138.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rits.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Co veze Dragon CRS-19?”

  1. Pavelll napsal:

    Hodne zajimave pristroje a smery vyzkumu, dik.

  2. Palach napsal:

    Jak je vidět, žádný dlouhodobý let se neobejde bez piva asi počítají s účastí Čechů a při jejich spotřebě se neobejdou bez mini pivovaru.

    • frank napsal:

      Tak dovedu si představit, že první řeský nano-pivovar vynesený Spacexem, by potěšil mnohé…:)

      • frank napsal:

        český 🙂

      • Jiný Honza napsal:

        To si představujete moc jednoduše. Zatím sotva zvládli klíčení ječmene a výrobu sladu. A co chmel? Jak se bude pnout? No a pak kvašení. Svrchně, spodně, jak to tam ty kvasinky poznají. A co ležák ve stavu beztíže, nebude to líták? Spousta otázek, evidentně je před námi ještě mnoho let experimentů a tvrdé práce pro vědce, než se narazí první vesmírný sud. Ještě že tu ISS máme.
        🙂

Napište komentář k frank

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.