Před 55 lety odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala povrch Marsu.
28. listopadu 7:00
Žádné relevantní články.
Třetí probuzení SLIMu
Lunární lander SLIM přežil i třetí lunární noc. Ihned po probuzení odeslal snímek ze své navigační kamery.
24. dubna 14:00
SLIM opět obživnul
Japonský lunární lander se včera ozval i po třetí přečkané noci! Původně byl stavěný pouze na přečkání jednoho lunární dne a navíc přistál v nestandardní pozici.
24. dubna 13:05
Start rakety Electron
Z kosmodromu Mahia nosná raketa Electron. Rakety vynesla dvě družice na rozdílné retrográdní oběžné dráhy. Vynesena byla jihokorejská družice NeonSat-1 a experimentální solární plachetnice NASA ACS3.
24. dubna 10:00
Informační podpůrné síly
Čína spustila 19. dubna Informační podpůrné síly (ISF) Lidové osvobozenecké armády (PLA). ISF fakticky nahrazuje Síly strategické podpory (SSF), které velely vesmírným silám PLA.
24. dubna 8:00
PLD Space
Společnost PLD Space 23. dubna oznámila, že k dnešnímu dni získala od svých průmyslových a kvalifikovaných institucionálních akcionářů 78 milionů eur na rozšíření výrobních zařízení pro svou nosnou raketu Miura.
23. dubna 14:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
Když už jsem se díval na rekordy ve spojení tak jsem se podíval na stav kosmických závodů mezihvězdných sond. Je to zajímavé, možná že by to mohl být námět na článek pro některého z redaktorů.
Sluneční soustavu opouští pět amerických sond. Jasně vede funkční Voyager-1 ve vzdálenosti 148 AU a který má i největší rychlost. Na druhém místě se stále drží nefunkční Pionner-10 ve 123 AU, kterého ale v dubnu 2022 předhoní funkční Voyager-2. Na posledním, pátém místě je současná funkční sonda N.H. ve 46 AU, Voyagery nedožene nikdy, neb má nižší rychlost ale dožene oba Pioneery, Jedenáctku za 100 let a Desítku za 185 let.
Ještě pro doplnění.
Sluneční soustavu podle některých autorů opouštějí ještě urychlovací motorové jednotky uvedených pěti sond: Pioneer 10 – Star 37E S/N 40016, Pioneer 11 – Star 37E S/N 40017, Voyager 1 – Star 37E S/N 40066, Voyager 2 – Star 37E S/N 40065, New Horizons – Star 48B. Bylo by dobré zmínit i tyto objekty.
Někde jsem četl, že tak činí pouze čtyři. V případě Pioneera-11 proletěl poslední stupeň před Jupiterem a jeho gravitace jej zpomalila.
Sonda tehdy aby doletěla k Marsu vzdálenému 225 mil. km musela 2x překonat světový rekord ve spojení, který drželi Rusové s neúspěšným Marsem-1. Pro zajímavost uvedu vývoj světových rekordů v dálkovém spojení umělých kosmických těles, současný platný rekord stále roste, neb jeho držitel se stále vzdaluje.
1. Rusko – 1957 – Sputnik 1 – 927 km.
2. Rusko – 1957 – Sputnik 2 – 1.650 km.
3. USA – 1958 – Explorer1 – 2.850 km.
4. USA – 1958 – Vanguard1 – 3.840 km.
5. USA – 1958 – Pioneer 1 – 128.000 km.
6. Rusko – 1959 – Luna 1 – 550.000 km.
7. USA – 1959 – Pioneer 4 – 660.000 km.
8. USA – 1960 – Pioneer 5 – 0,25 AU – / 36.000.000 km./
9. USA – 1962 – Mariner 2 – 0,55 AU – / 86.000.000 km /
10.Rusko – 1962 – Mars 1 – 0,70 AU – /106.000.000 km /
11.USA – 1964 – Mariner 4 – 2,30 AU – /346.000.000 km /
12.USA – 1972 – Pioneer10 – 70 AU
13.USA – 1977 – Voyager 1 – 147 AU – stále pracuje
Škoda, že se do zprávy nevešel odkaz na takovou fotografii.
První snímky lze vidět např. na https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/mission_page/MR_Mariner_4_page1.html.
Dnešní výročí se ale vztahuje ke startu sondy; snímkování proběhlo až v červenci 1965.
Ano souhlasím. Mělo tam být odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala. Opravím to.