Gateway (říjen 2019)

V minulém dílu našeho seriálu popisujícího aktuální dění kolem příprav kosmické stanice Gateway, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce, jsme si připomněli, že po energetickém a pohonném modulu PPE (Power and Propulsion Element) byly zahájeny výrobní práce i na obytném modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Dnešní díl bude zaměřen na první pilotovanou misi na stanici. Start čtyřčlenné kosmické expedice Artemis III je plánován na srpen 2024.

Polotovar ze slitiny hliníku a lithia, z něhož bude vyroben tunel Orionu pro Artemis III, vedoucí ke spojovacímu uzlu

Polotovar ze slitiny hliníku a lithia, z něhož bude vyroben tunel Orionu pro Artemis III, vedoucí ke spojovacímu uzlu
Zdroj: https://pbs.twimg.com

NASA 23. září oznámila, že přidělila společnosti Lockheed Martin kontrakt na výrobu kosmických lodí Orion pro mise Artemis III, IV a V s předpokládanou roční frekvencí startů. Hodnota smlouvy je 2,7 miliardy dolarů. Kabiny mají být minimálně jednou znovupoužitelné, například kabina z mise Artemis III má znovu letět na Artemis VI. Na základě této smlouvy NASA plánuje objednat ve fiskálním roce 2022 přípravu Orionů pro Artemis VI, VII a VIII za celkem 1,9 miliardy dolarů. Smlouva obsahuje závazek NASA objednat Oriony minimálně pro šest a maximálně pro dvanáct kosmických misí. Pro Artemis III již byly s předstihem na základě objednávek vyrobeny ingoty pro strukturu kabiny Orionu, probíhá výroba orientačních motorů, elektronických součástek pro avioniku a podobně.

V červenci byla podepsána dohoda mezi NASA a ESA o dodávce servisního modulu ESM-3 pro misi Artemis III. Jeho dodávka, stejně jako dodávka ESM-4, je součástí doplňkového barteru CSOS. V návaznosti na dohodu nyní ESA jedná s Airbus Defence and Space o pokračování stávající smlouvy na výrobu servisních modulů, respektive doplnění o ESM-3 v rámci pokračování programu E3P (E3P2), tedy od roku 2020 dále. Na ESM-3 se ale i v současném překlenovacím období pracuje, zejména na nálezech předběžného přezkumu technické koncepce PDR, a probíhají také jednání o zlevnění a zefektivnění dodávek některých komponent a o vylepšení SADA (Solar Array Drive Assembly) na základě dosavadních zkušeností. Probíhá i výběr a podpora evropských dodavatelů, nahrazujících nespolehlivé dodavatele komponent sestavy řízení tlaku PCA a sestavy řízení kapalin FCA ze Spojených států. Vzhledem k tomu, že dokončení vývoje a stavba ESM-3 je součástí programu E3P2, bude záležet na výsledcích jednání Rady ESA na ministerské úrovni, které se uskuteční ve dnech 27. a 28. listopadu.

Polotovar, z něhož bude vyroben díl kabiny Orionu pro Artemis III

Polotovar, z něhož bude vyroben díl kabiny Orionu pro Artemis III
Zdroj: https://pbs.twimg.com

8. října došel na ESA dopis od Jima Bridenstina s aktualizovanými plány a požadavky NASA na ESM. S ohledem na změny v programu Artemis/Gateway musí být dodatečně upraveny některé výkonnostní a bezpečnostní parametry a některé provozní aspekty. Další úpravy proběhnou na základě nálezů z ESM-1 a ESM-2. ESM-4 je nyní na úrovni PDR, ale čeká se na ESM-3, protože z důvodu modifikací se nedělají úkony paralelně. Dle finančního naplnění programu E3P2 se v jeho rámci počítá s dokončením ESM-3 a zahájením výroby první „sériové“ sady ESM-4 až 6, z nichž finančně pokryt by měl být pouze ESM-4, možná s drobným přesahem do programu E3P3. ESM-5 a 6 budou součástí E3P3, s jejich dodáním na Kennedyho vesmírné středisko se počítá v letech 2024, resp. 2025. V plánech ESA a evropského průmyslu se také počítá s druhou „sériovou“ sadou ESM-7 až 9.

Smlouva na výrobu nosných raket SLS je ve fázi přípravy. Probíhají jednání s Boeingem, jemuž má být v příštím roce přidělena rámcová smlouva na až deset centrálních stupňů a osm horních stupňů EUS. Zdánlivý nesoulad v počtech kusů je dán tím, že horní stupeň ICPS pro třetí let SLS a EUS pro čtvrtý let byly objednány již dříve. NASA s předstihem objednala a poskytla první finanční prostředky pro stavbu položek dlouhodobé výroby centrálního stupně CS-3. V předminulém dílu jsme zmínili tweet Boeingu z 31. července, podle něhož misi Artemis III vynese raketa SLS Block IB s novým horním stupněm EUS. NASA tuto informaci nepotvrdila, naopak 16. října oznámila, že jejím cílem je použít první EUS pro Artemis IV. Vzhledem k nižší nosnosti SLS Block I s horním stupněm ICPS bylo rozhodnuto, že obytný modul HALO, který bude vynesen komerčním nosičem, bude sloužit i jako nákladní modul, určený k dodání zásob pro misi Artemis III. Uvnitř HALO by měla být tuna vybavení a zásob, a pokud budou včas dodány skafandry xEMU pro práci na povrchu Měsíce, mohly by být také součástí nákladu. Rutinní dodávky nákladu pro další mise již mají zajišťovat komerční logistické kosmické lodě. Termín pro podání návrhů na komerční logistické služby byl původně do 1. října, byl však prodloužen do 16. října.

Umělecká představa pilotovaného landeru

Umělecká představa pilotovaného landeru
Zdroj: https://www.nasa.gov

V rámci mise Artemis III je stále plánován pilotovaný výsadek na Měsíci. Poté, co zaměstnanci NASA prošli vyjádření komerčních společností k aktualizovaným technickým specifikacím pilotovaného lunárního landeru, vydalo Marshallovo vesmírné středisko 30. září poptávku na návrhy tohoto komerčního landeru. Poptávka byla 16. října doplněna o další zpřesňující informace. Na základě přezkumu komentářů společností byly z poptávky odstraněny požadavky, které průmysl vnímal jako potenciální brzdy vývoje, při zachování všech opatření v oblasti bezpečnosti. Byl snížen počet požadovaných technických zpráv a formálních administrativních náhledů do projektu. V zájmu zjednodušení landeru NASA potvrdila zrušení podmínky jeho tankování, ovšem s tím, že i takové návrhy jsou vítány. Pro Artemis III NASA předpokládá udělení kontraktu až dvěma dodavatelům. Jeden vybraný dodavatel má zajistit lander pro pilotované přistání na Měsíci v roce 2024, druhý dodavatel v roce 2025. Na podporu mise Artemis III má být druhý dodavatel pro případ nutnosti připraven připojit svůj lander ke Gateway do 31. října 2024. V hlavní variantě, kdy lander druhého dodavatele bude požadován až pro Artemis IV, se NASA zavázala k náhradě nutných výdajů na jeho uskladnění a související personální zabezpečení.

Přestože NASA v zájmu udržitelnosti dlouhodobého průzkumu Měsíce preferuje přestup posádky z Orionu do landeru na stanici Gateway, pro maximalizaci šancí na realizaci pilotovaného přistání v roce 2024 chce přezkoumat všechny možnosti k dosažení mise. Je proto otevřená i alternativním návrhům na spojení landeru přímo s Orionem, bez Gateway. Stanice však bude připravena podporovat přistávací expedici, a proto návrhy, které ji nevyužívají, musí obsahovat odůvodnění včetně technické analýzy, analýzy dopadů na misi Artemis III, a také popis další evoluce systému v souladu s požadavkem na využití Gateway pro mise počínaje rokem 2026. I pro návrhy, které nebudou v roce 2024 využívat Gateway, musí stanice sloužit ke zprostředkování komunikace posádky landeru se Zemí. Pokud se dodavatel landeru rozhodne využít komerční nákladní nosič odvozený od SLS, může vyjednávat přímo s výrobci SLS a pozemních systémů (Aerojet Rocketdyne, Boeing, Northrop Grumman, ULA a Jacobs), aby poskytli nákladní raketu přímo, bez zprostředkování NASA. Podmínkou však je, takový návrh nesmí mít negativní vliv na dodávky raket SLS pro vynášení Orionů.

Požadavky na sestupnou nosnost landeru pro Artemis III

Požadavky na sestupnou nosnost landeru pro Artemis III. Mimo to musí lander podporovat nejméně 100 kg vědeckých zařízení.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Další ústupky NASA se týkaly výkonu landeru, kapacity užitečného zatížení a globálního přístupu na lunární povrch. Posun oproti původním požadavkům nastal i v tom, že NASA souhlasila s obavami průmyslu ohledně podmínky vícenásobné použitelnosti landeru do roku 2028 a i tento požadavek odstranila. Ohledně dodržení tohoto požadavku vyjádřilo své obavy několik společností. Jeho vyškrtnutím NASA umožnila průmyslu větší flexibilitu při řešení úkolu udržitelnosti programu. Návrhy na lander je možno podávat do 1. listopadu. V prosinci nebo v lednu by mohli být vybráni tři až čtyři kontraktoři, kteří obdrží desetiměsíční základní smlouvu na rozpracování svých návrhů. Po skončení této fáze má být počet dodavatelů zredukován na nejvýše dva. Finanční podpora společností je však závislá na dosud nejistém přidělení finančních prostředků na vývoj landeru v rozpočtu NASA na fiskální rok 2020.

Požadavky na vzletovou nosnost landeru pro Artemis III. Batohy PLSS skafandrů xEMU mohou být ponechány na Měsíci, preferovanou variantou je však jejich návrat na Gateway.

Požadavky na vzletovou nosnost landeru pro Artemis III. Batohy PLSS skafandrů xEMU mohou být ponechány na Měsíci, preferovanou variantou je však jejich návrat na Gateway.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Zakladatel společnosti Blue Origin Jeff Bezos oznámil 22. října, že společnost podá návrh lunárního landeru, vyvíjeného společně s dalšími třemi společnostmi. V rámci týmového uspořádání bude Blue Origin vystupovat jako hlavní dodavatel a poskytne sestupový stupeň, založený na vyvíjeném nákladním landeru Blue Moon. Lockheed Martin poskytne pilotovaný vzletový stupeň, využívající systémy vyvinuté pro Orion. Northrop Grumman postaví na základě pohonného modulu nákladní lodi Cygnus přeletový stupeň zajišťující přepravu landeru od Gateway na nízkou oběžnou dráhu Měsíce. Draper Laboratory poskytne naváděcí systémy a avioniku pro lander. Přestože společnosti Blue Origin a Lockheed Martin představily na jaře své vlastní návrhy landeru, vzhledem k naléhavosti termínu 2024 se všechny čtyři společnosti rozhodly spojit své síly. Výhodou společného návrhu je, že většina technologií je již ve vývoji. Společný návrh landeru potvrdili Rick Ambrose a Lisa Callahan, viceprezidenti společnosti Lockheed Martin, a také Frank DeMauro, viceprezident Northrop Grummanu. Podle Brenta Sherwooda, viceprezidenta Blue Origin, je lander navržen tak, aby plně využil kapacitu rakety New Glenn, ale aby mohl být vynášen i jinými nosnými raketami. Odmítl však říci, zda by všechny tři stupně mohly být vyneseny společně na raketě New Glenn či kolik raket by bylo potřeba k dopravě landeru k Měsíci. Sdělil, že očekává velmi rychlý výběr návrhů, aby mohly být práce zahájeny již v lednu. Callahan, DeMauro a Sherwood uvedli, že jejich společnosti nejsou zapojeny do žádných jiných návrhů landeru. Jennifer Jensen z Draper Laboratory uvedla, že účast Draperu na tomto návrhu není exkluzivní.

Zatímco proces získání pilotovaného landeru řídí Marshallovo vesmírné středisko, vývojem a získáním skafandru pro práci na povrchu Měsíce bylo pověřeno Johnsonovo vesmírné středisko. To vydalo 4. října žádost o informace. Žádost je prostředkem k provedení průzkumu trhu s cílem identifikovat strany, které mají zájem a schopnosti podporující výrobu skafandrů. Současně je žádost příležitostí průmyslu vyjádřit své připomínky, slouží tedy pro informační a plánovací účely NASA. Získané informace budou využity ke zvolení nejlepšího přístupu NASA ke strategii kontraktu. Obsahu žádosti jsme se věnovali v samostatném článku, proto připojujeme jen infografiku publikovanou v doprovodném dokumentu k žádosti. Zájemci mohou podat svoji odpověď do 4. listopadu. Vydání žádosti o návrhy skafandru je očekáváno až po posouzení připomínek.

Financování

Přenosný subsystém podpory života a subsystém informatiky skafandru xEMU

Přenosný subsystém podpory života a subsystém informatiky skafandru xEMU
Zdroj: https://www.fbo.gov

1. října začal ve Spojených státech fiskální rok 2020. Protože státní rozpočet je stále projednáván, podepsal prezident Donald Trump 27. září rezoluci o zálohovém financování do 21. listopadu. Na základě této rezoluce jsou mimo jiné nadále financovány jednotlivé programy NASA, například stanice Gateway, na úrovni svých rozpočtů skončeného fiskálního roku 2019. Nové programy, například pilotovaný lunární lander, mohou být financovány až po schválení zákona o rozpočtových prostředcích na fiskální rok 2020. Administrátor NASA Jim Bridenstine doufal, že bude mít k dispozici finance pro program Artemis nad úrovní fiskálního roku 2019, rezoluce však neobsahuje žádné výjimky.

Předběžný koncept panelu landeru s rozhraním pro připojení skafandru. Panel je určen pro dodávku médií do skafandru.

Předběžný koncept panelu landeru s rozhraním pro připojení skafandru. Panel je určen pro dodávku médií do skafandru.
Zdroj: https://www.fbo.gov/

2. září schválil rozpočtový výbor Senátu svoji verzi návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na fiskální rok 2020. Návrh financuje pilotovaný průzkumný program částkou 6,2 miliardy dolarů. Tato částka zahrnuje 2586 milionů dolarů pro SLS (plně vyhovuje původní žádosti NASA z 11. března o 1775 milionů i navýšení z dodatečné žádosti NASA z 13. května o 511 milionů, a navíc přidává dalších 300 milionů určených na horní stupeň EUS, ačkoli NASA jeho financování pro fiskální rok 2020 nepožadovala). Pro Orion je navrženo 1400 milionů dolarů (opět plně vyhovuje původní žádosti o 1266 milionů i dodatečnému navýšení o 141 milionů). Pro Gateway je navrženo 500 milionů dolarů (březnová žádost byla 821 milionů, v květnu bylo žádáno snížení o 321 milionů na úkor většího amerického obytného modulu plánovaného na rok 2026 ve prospěch lunárního landeru). Pro lunární lander rozpočtový výbor navrhuje 744 milionů dolarů (NASA v březnu žádala o 363 milionů dolarů, v květnu žádost navýšila o 1045 milionů). Netrpělivě očekávaný výstup ze zasedání je považován za potvrzení podpory výboru pro návrat astronautů na Měsíc poté, kdy 16. srpna NASA přidělila řízení programu pilotovaného landeru Marshallovu vesmírnému středisku, sídlícímu v Alabamě, tedy v domovském státě předsedy senátního podvýboru CJS Richarda Shelbyho (R). Výborem navržená výše financování pilotovaného landeru pro fiskální rok 2020 umožňuje dosáhnout významného pokroku v jeho vývoji, komplikuje však plán přistání na Měsíci za pouhých pět. O rozpočtu by měl ještě hlasovat celý Senát, který se nakonec bude muset na finální verzi dohodnout se Sněmovnou reprezentantů.

Harmonogram produkce skafandrů xEMU

Harmonogram produkce skafandrů xEMU
Zdroj: https://www.fbo.gov

Pro srovnání, rozpočtový výbor Sněmovny reprezentantů navrhl 17. května 2150 milionů dolarů pro SLS (včetně 200 milionů pro EUS), 1425 milionů dolarů pro Orion a 821 milionů dolarů pro Gateway. Bylo to však pouhé tři dny po doručení dodatečné žádosti NASA. Výbor se tehdy dodatečnou žádostí nezabýval, přičemž oproti původní žádosti přidal na SLS i Orion, a ponechal požadovanou částku na Gateway. Důvodem ignorace dodatečné žádosti byla skutečnost, že podvýbor CJS, který navrhuje rozpočtové prostředky pro NASA, byl již daleko ve svých jednáních o návrhu zákona. Slyšení o dodatečné žádosti NASA uspořádal José Serrano (D), předseda podvýboru CJS Sněmovny reprezentantů, až 16. října. Zde zopakoval svůj dřívější skepticismus k proveditelnosti návratu astronautů na Měsíc v roce 2024. Původní plán 2028 je podle něj lepší, bezpečnější a nákladově efektivnější volbou, a tento plán podporuje. Podle svých slov nehodlá riskovat neúspěch mise ani jiné vládní programy jen proto, aby potěšil prezidenta.

Předpokládaná časová osa vývoje a výroby skafandru xEMU. Při zadání zakázky na výrobu koncem roku 2020 by dodavatel obdržel přístup ke kompletním datům CDR a také k „živé“ projektové dokumentaci. Termín pro dodání skafandrů pro první přistání na Měsíci je 31.3.2023.

Předpokládaná časová osa vývoje a výroby skafandru xEMU. Při zadání zakázky na výrobu koncem roku 2020 by dodavatel obdržel přístup ke kompletním datům z přezkumu CDR a také k „živé“ projektové dokumentaci. Termín pro dodání skafandrů pro první přistání na Měsíci je 31.3.2023.
Zdroj: https://www.fbo.gov

Serranovi také vadí, že Jim Bridenstine nesdělil Kongresu celkové finanční náklady na program přistání na Měsíci (Bridenstine řekl, že NASA bude připravena poskytnout úplný odhad nákladů až v únoru, protože stále jedná s Národní kosmickou radou a Úřadem pro správu a rozpočet o tom, jakou úroveň plánovaného rizika jsou ochotni přijmout – financování několika společností místo jedné by bylo nákladnější, ale snížilo by riziko zpoždění programu). Serrano argumentoval, že toto je jeho poslední funkční období a považuje za nezodpovědné učinit první krok bez znalosti nákladů, a zavázat tak neznámou částkou své nástupce. Za problém považuje i to, že dodatečná žádost NASA má být podle návrhu Bílého domu financována na úkor fondu vzdělávacích grantů Pell. Žádný z členů podvýboru nevyjádřil nesouhlas s návratem na Měsíc, debata se vedla pouze nad náklady a termínem přistání. Několik členů podvýboru, například Charlie Crist (D) a Robert Aderholt (R), vyjádřilo podporu roku 2024.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Michal Václavík (Česká kosmická kancelář) – informace o ESM
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.fbo.gov/
https://www.fbo.gov/
https://spacenews.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacepolicyonline.com/

Zdroje obrázků:
http://www.collectspace.com/images/news-091819a-lg.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EFLUHR9X4AAZ3uc.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EFLUHRoXYAAPF5X.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hls_hero_00000_0.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46645.0;attach=1585658;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46645.0;attach=1585660;image
https://www.fbo.gov/utils/view?id=d1def301ee8b81c372ff0fd3558f4189

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

53 komentářů ke článku “Gateway (říjen 2019)”

  1. Jiří Hošek Redakce napsal:

    Vzhledem k velkému počtu dotazů průmyslu k poptávce na návrhy pilotovaného landeru NASA vyřídí tyto dotazy do 29. října (původně 25. října). V souvislosti s tím byl prodloužen i termín pro podání návrhů o čtyři dny, z 1. listopadu na 5. listopadu.

  2. Kamil napsal:

    Zaujala mě informace, že si firmy mohou koupit SLS i bez zprostředkování NASA. To jsem zvědavý, kdo si ji za 2 miliardy objedná. Nebo že by byla k mání za mnohem míň a ty miliardy bude platit jen NASA?

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      NASA tuto možnost přidala na základě dotazu nejmenované společnosti. Podle různých indicií (například vyjádření Douga Cooka 18. září při slyšení před Sněmovnou reprezentantů) touto společností mohl být Boeing.

    • Hawk napsal:

      Ja se obavam, ze komercni sfera neni na tak tezke nosice pripavena a nepotrebuje je. Cestu musi proklestit statni sektor a pomalu se to diky Gateway rysuje:
      – vyneseni modulu stanice
      – doprava nakladu na stanici

      Jestli nekdy bude zakladna na Mesici mohou se na nabali se dalsi komercni zalezitosti. Soukroma spolecnost muze treba postavit ze svych financnich zdroju lunarni elektrarnu a prodavat el. energii lunarni zakladne.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Tady je potvrzení, že nabídka Boeingu bude obsahovat vynesení landeru pomocí SLS.
      https://twitter.com/BoeingSpace/status/1187115328389746688

      Vaše úvaha, že komerční SLS pro lander by mohl být levnější, je v souladu s ekonomickou teorií. Pravděpodobně se můžou přiblížit k mezním nákladům, které udávají přírůstek celkových nákladů, pokud se produkce zvýší o jednotku. Na velikost mezních nákladů nemá vliv úroveň fixních nákladů, protože dodatečné fixní náklady (např. jednorázové náklady na vývoj, na většinu infrastruktury, náklady na část režie) jsou při výrobě dodatečné jednotky nulové. Mezní náklady jsou určeny pouze variabilními náklady.

  3. Alois napsal:

    Moje představa o výrobě kosmické techniky je položena do čistých hal, svařování přesnými automaty v inertním prostředí atd. Když vidím jak to Musk vaří na louce jako nějaký ropovod, tak jaksi pochybuji.

    • Karl napsal:

      Většínou se mi Alojzovi příspěvky, mírně řečeno, nezamlouvají. V tomto případě musím přiznat, že to vidím naprosto stejně. Spíš to připomíná výrobu kulis do divadla, ale potom se ta kulisa zvedne, popoletí a zase přistane opodál, tak nevím :o)

    • Vojta napsal:

      On ten ropovod je taky zajímavá technologie. Třeba je nutné každý svar přímo v terénu rentgenovat, ventily musí zvládat po desítky let fungovat v ne úplně příjemném prostředí a tak dále.
      Přiznám se, že nesleduji vývoj StarShip až tak pozorně (vlastně jen z článků zde), ale nestaví venku jen kostru? Motor, nádrže a podobné citlivější věci přece přivážejí z výrobních hal.
      A mimochodem, Němci za války zvládli vyrábět V2 ve špinavých tunelech za pomoci nekvalifikovaných otroků a taky to létalo (bohužel). Tohle je přece jen trochu vyšší úroveň.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Motory staví jinde, nádrže ne.

      • Pavel Kralicek napsal:

        ještě bych jen doplnil, že i tlakové nádrže, pohyblivé aerodynamické prvky, jejich motory a baterie byly také dodány hotové jen k montáži. Tímhle přístupem už mi taková stavba přijde trochu reálnější…i když je to skutečně od dob V2 asi poprvé co se raketa takhle staví. Samotný tubus a dómy nádrží se dají lehce otestovat na těsnost a netěsnosti lehce opravit novým svarem.
        Co se týče montáže, viděl jsem na jednom z fór i foto automatického svářecího robota, kterého testovali při vertikální integraci jednotlivých dílů Starship (čili robot nebyl na zemi ale ve vzduchu), takže uvidíme jak nakonec bude probíhat sváření u dalších prototypů.

    • Atlas napsal:

      Otazka znie presne naopak.
      Je to nutne?
      Stavat prototypy v klinicky cistych halach?
      Necakaju ze prototyp bude realne vozit ludi tak naco stavat obrovsku halu?
      Zrujnuje musk firmu len kvoli tomu ze postavi halu pre nieco co nakoniec moze zlyhat?
      To nie je stat ze si potom len skrtne jeden projekt a ide sa dalej.

  4. Pavel Kralicek napsal:

    Jinak pro porovnani aktualni casovy plan SpaceX, ktery prave predstavila Gwynne Shotwell na konferenci IAC:
    Pristani Starship na Mesici bez posadky jen s vybavou – 2022
    Oblet s posadkou 2023
    Pristani s posadkou 2024
    …vzhledem k tomu, ze to rika ona a ne Elon Musk veril bych tomu terminu opravdu prece jen vic.
    Takze tu mame krasny Space race 2.0 … opet mezi dvema ideologiemi:
    tradicni pristup proti riskantnejsimu “all in” pristupu
    Statni/polostatni proti soukromemu
    …mame se na co tesit!!!
    https://twitter.com/djsnm/status/1186838749100904448?s=21

  5. Alois napsal:

    Pro udržení pilotované kosmonautiky v konkurenci stále sofistikovanějších automatů je třeba mít kam létat a tudíž nový program, který nelze dost dobře zastavit. Tedy mezinárodní a navíc dosažitelný nosiči alespoň některých účastníků. Tomu přesně odpovídá GAT.
    Základna na Měsíci, nebo skromnější pilotované přistání na jeho povrchu, punc mezinárodnosti nemají, jsou výhradní doménou USA a několik desítek let ještě budou.
    Další prezident, pokud to nebude opět Trump, klidně zruší Artemis, ale GAT si zrušit netroufne, stejně jako prezidenti před ním nezrušili ISS i když požírala obludné částky, ale návrat na Měsíc bez problému hladce padl.

  6. Majo napsal:

    Samozrejme máte pravdu,veď ja im držím palce.Ono to pôjde,len pomaličky.Všetko je otázka peňazí.Vďaka bohu sa do toho zapojili aj súkromníci,čo bolo nevyhnutné,tak sa to znova rozbieha.Držím palce,nech máme čo sledovať.

  7. Majo napsal:

    Dušan Majer,áno to sa hovorí,že by to tak malo byť,nechcem byť skeptik ale myslíte si,že to tak aj dopadne?

  8. Majo napsal:

    Ivy:Tiež si myslím,že robia mega haló okolo toho navrátenia na Mesiac pritom vlastne zopakujú to isté čo urobili v Apolle.Ano,Majú väčšie,silnejšie,bezpečnejšie rakety ale to by sa dalo čakať po 50 rokoch.A tiež si myslím,že urobia pár misií artemis,nejakú tu mini gateway a cca koniec.Nový prezident,rozpočet atď.Človek by čakal viac a nielen recykláciu.Akože som rád,že sa znova čosi deje,čo sa týka pilotovanej kozmonautiky,ale posun takmer žiadny.
    Jedine SpaceX má pokrok.Dúfam,že to všetko zabehne,lebo toto je to isté dookola.Elektronika,bezpečnosť,materiály išli dopredu a viem,že NASA nebude nikdy to čo bývalo ale naozaj sa mi zdá,že pár krát sa vystrelia na Mesiac a na dlhšie ticho.Nič dlhodobejšie napr. ako má SpaceX.

  9. Roman Chodura Redakce napsal:

    Jaký nosič vynese moduly PPE a HALO stále není známo?

  10. lvy napsal:

    No tak jak vidím, tak Boeing dostal slušnou finanční injekci ve formě vyrobte nám extrémně předražené díly. Ano, NASA si musí Boeing udržet a ztráty z Maxů budou značné, takže se jim to takto vykompenzuje a nikdo si nebude moci stěžovat a zavádět cla, protože to není forma subvence.

    No a my se máme nač těšit, protože to asi dopadne jako se Saturnem V, takže nějaké kousky SLS zbudou i na muzea až to v budoucnu zařízne nový prezident atp. 🙂

  11. VojtaCSC napsal:

    Víte někdo zhruba o kolik dražší by byl znovupoužitelný lander oproti jednorázovému? Když si představím cenu jednoho stratu SLS (případně i soukromého nosiče) na kterém bude startovat, a porovnám to s dovozem „pouze“ paliva, říkám si, že to nemůže vyjít dobře. Obzvláště s rostoucím počtem přistání na Měsíci v průběhu životnosti GAT. Děkuji

  12. Kamil napsal:

    Lander tedy bude jen pro 2 lidi? A jak dlouhý pobyt na Měsíci má umožnit?

  13. Hawk napsal:

    Jsem sam komu prijde toto reseni jako kontraproduktivni?
    Gateway je dlouhodoba investice, obetovat vetsi modul ve prospech landeru mi neprijde jako vyhodny kseft.

    „Pro Gateway je navrženo 500 milionů dolarů (březnová žádost byla 821 milionů, v květnu bylo žádáno snížení o 321 milionů na úkor většího amerického obytného modulu plánovaného na rok 2026 ve prospěch lunárního landeru).“

  14. Alois napsal:

    Od počátku vize urychleného návratu na Měsíc v roce 2024, nyní projektu Artemis, se GAT této vize jaksi nehodí.
    Současné křečovité podmínky zapojení GAT do varianty přistání “ bez GAT“ tomu svědčí, k čemu bude dobré příkladně spojení při přistávání přes GAT. Také mi není jasné proč má Gruman vyvíjet nějaký přeletový stupeň pro dopravu landeru na nízkou oběžnou dráhu Měsíce od stanice GAT. To se nejprve dopraví lander na protáhlou dráhu kolem Měsíce, bude absolvovat operace stykovky s GAT, pak se připojí na tahač a ten jen dopraví na nízký orbit / vše asi bez posádek / a tam bude čekat na Orion ? Není to trochu kostrbaté abych nepoužil impresivní výraz ?
    Na druhou stranu dává NASA dodavatelům konkrétní objednávky na výrobu komponentů k návratu na Měsíc, což dává naději že se v roce 2024 Artemis povede a některý z posledních, tuším tří Američanů, co se na Měsíci procházeli, se toho dožije.

    • Kamil napsal:

      Tak Gateway má smysl, když se uvažuje o znovupouzitelnem landeru

    • vozik napsal:

      Vesmirny tahac by sa samozrejme vyuzival v pripade, ze by posadka prestupila do landeru cez Gateway. To, ze su teraz umoznene navrhy aj bez prestupu cez Gateway, neznamena, ze vsetky zapojene timy to budu tak chciet spravit. Ak je ciel co najrychlejsie a najjednoduchsie pristatie na mesiaci za cenu jednorazovosti vsetkeho vybavenia, tak je Gateway zbytocna. Ale ak je dlhodoby ciel opakovane pouzitie landeru, tak sa Gateway hodi.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Otázka:
      Současné křečovité podmínky zapojení GAT do varianty přistání ” bez GAT” tomu svědčí, k čemu bude dobré příkladně spojení při přistávání přes GAT.

      Odpověď:
      Lander má přistát u jižního pólu Měsíce a může tedy mít problémy s přímým komunikačním spojením se Zemí. Oběžná dráha Gateway má aposelenium ve výšce cca 68000 km nad jižním pólem, takže má být po téměř celou dobu nad horizontem. Spojení přes Gateway se tedy jeví jako logické.

      Otázka:
      Také mi není jasné proč má Gruman vyvíjet nějaký přeletový stupeň pro dopravu landeru na nízkou oběžnou dráhu Měsíce od stanice GAT. To se nejprve dopraví lander na protáhlou dráhu kolem Měsíce, bude absolvovat operace stykovky s GAT, pak se připojí na tahač a ten jen dopraví na nízký orbit / vše asi bez posádek / a tam bude čekat na Orion ? Není to trochu kostrbaté abych nepoužil impresivní výraz ?

      Odpověď:
      Uvažujete chybně. Přeletový stupeň má být ve většině scénářů součástí landeru ještě před jeho připojením ke Gateway. Následně u Gateway zakotví Orion (Orion nebude na nízké oběžné dráze Měsíce). Na konci minulého dílu (stačí kliknout na odkaz v prvním odstavci dnešního článku) jsou infografiky s různými scénáři misí. Z nich by vše mělo být zřejmé.

  15. BlackSheepOI2 napsal:

    Pri prostriedkoch na to vynakladaných, by ma zaujímalo porovnanie s odhadom nákladov na návrat na Mesiac od Rusov a číny ako rovnako riadenými národnými projektami.

    Z článku a vyhodnotení vyznieva, že Gateway je skôr brzdou, resp. prvkom vyžadovaným od konštruktérov pre použitie aj keď ho technicky nepotrebujú. Nemalo to byť skôr naopak? Zvýšenie efektívnosti ciest na Mesiac s použitím Gateway? Momentálne to skôr vyzerá ako nutné zlo, kde nepoužitie Gateway už v návrhoch musí byť podložená štúdiami.

    • Atlas napsal:

      Prave gateway je hlavny dovod. Ako inak chces zistit co ludom spravi dlhodoby pobyt mimo ochranne pole Zeme?
      Druha vec je kvoli comu maju ist len na mesiac a zase domov?
      Aky prinos by mala navsteva Mesiaca okrem fajocky ze ok, vieme to aj teraz?

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Presne to popisuje Alois pod mojim príspevkom. Zjednodušene, je to setup, ktorý riešilo ZSSR s ťahačom a Sojuzom pre prílet na Mesiac kvôli nedostatku nostnosti rakety. Pre Mesiac je Gateway brzdou. Zdá sa, že priamy prílet a odlet by bol efektívnejší aj jednoduchší.

        Celkom aj tak nechápem Váš príspevok. Bavíme sa o dlhodobom pobyte na Mesiaci a nie na Gateway. Teda oveľa dôležitejšie ako pobyt na Gateway je skúmať dôsledky pobytu na Mesiaci, ak sa nepletiem.
        Ja neznižujem význam Gateway ako nástupcu ISS, ale nechápem komplikácie ohľadom nutnosti použiť Gateway pre prístup na Mesiac.

      • Atlas napsal:

        Gateway ma byt ako vyskumna stanica aj kvoli ceste na mars.
        A aj kvoli skuske techniky ci odola vesmirnej radiaci, noveho tienenia atd.
        Na mesiaci je rozne tienenie, cize dlhodoby pobyt ludi a aj techniky tam nevyskumas.
        Zakladna na mesiaci je vhodna ako test dlhdobej zakladne na marse, od coho sme sakra daleko.
        To co pise alois, ok tiez nechapem tu kombinaciu, preco by lander nemohol ist rovno zo stanice gateway ale musi tam byt medzikrok.
        Tak ci tak si myslim ze stanica vo vesmire je pre buducnost ovela prinosnejsia ako stanica na mesiaci.
        Samozrejme ideal by bol mat obe.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Tak to sa potom zhodneme, že kombinácia Mesiac a Gateway príde vynútená a divná z pohľadku technických komplikácií a nákladov.
        Význam Gateway ako aj význam misie na Mesiac nijako neznižujem.

        Otázkou pre mňa ostáva, či misia na Mars bude mocť nejako profitovať zo spojenia Gateway+Moon lander. Žeby bol plán na rovnaký scenár aj pre misie na Mars?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ještě před několika lety se hovořilo o možnosti Fáze 2 stanice Gateway. Při ní by měla být ke stanici připojena loď DST (Deep Space Transport), která by zde byla připravena a doplněna zásobami pro let k Marsu. posádka by zde do ní přestoupila a vydala se k Rudé planetě. Tam by DST zůstal na oběžné dráze a provedl výsadky na povrch – sám by do atmosféry nevstupoval. Po návratu k Zemi by posádka opět přestoupila na Gateway a DST by se připravil na další misi.
        Pokud tento scénář stále platí, dají se tam najít různé souvislosti.

      • atlas napsal:

        @BlackSheepOI2
        Podla mna urcite, vsak presne nejako tak bude musiet prebiehat pristatie na Marse(na orbite hlavna lod, z ktorej pristane lander). Sice na Marse je nejaka atmosfera, ale motoricke pristatie musi byt tiez.
        Cize ako trening pred misiou na Mars je to podla mna spravny plan.
        Muskove poslatie spaceshipu a jeho nasledny start z povrchu Marsu mi pride ako este poriadne vzdialene scifi.
        Aj o tom ze sa dozijem pristatia ludi na Mars trochu pochybujem, nieto spaceshipu.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        @Dusan Majer – tak nejako si to zhruba pamätám, ale otázkou aj keď nepoloženou ostáva, ako sa ten prvotný plán zmenil. Aj Apolo fungovalo na podobnom princípe ale nebolo to o trvalej základni na obežnej dráhe Mesiaca.
        V súčasnosti, ak sa nebude riešiť opakovateľne použiteľný lander, tak tento koncept je plytvanim prostriedkov. A tie isté pravidlá platia aj pre Mars. Ak sa Gateway ako komplex nevie vydať na cestu k Marsu, potom aký je význam Gateway?
        Ako zdroj PHM/energie asi nie. Ako prestupná stanica je dosť ďaleko a na energeticky nie veľmi výhodnej pozícii. Opravte ma ak sa mýlim ale Gateway na LEO mi príde ako ľahšie dosiahnuteľný zo Zeme a teda vhodnejším ako dokovacie zariadenie pre lety mimo Zem. Ale ak by niekto chcel, možno by to mohol prerátať.
        Je to len môj nepodložený subjektívny názor.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Gateway má mít dva významy. Ten první je, že se na ní bude ověřovat, jak lidé a palubní systémy reagují na meziplanetární prostředí. Systémy, které budou na Gateway se mají použít i pro let k Marsu. Druhým úkolem je, že má sloužit jako zastávka DST u Země, kam planetolet vždy přiletí, přeloží posádku, provede se servis a doplní zásoby. A kromě toho Gateway umožní vypravovat pilotované i robotické výsadky na povrch Měsíce, což ale s Marsem přímo nesouvisí, ale nepřímé souvislosti se tam najít dají.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        @Atlas – plne súhlasím. Len skôr to spojenie Zem Gateway Mesiac mi trochu uniká. SpaceX si stále nechávam v zálohe, lebo ak sa to podarí, tak bude to prelom v celom ponímaní súčasných kozmických letov. Otázkou je, či NASA riešenie je je skutočne príliš prekombinované.

      • Hawk napsal:

        O dlouhodobem pobytu na Mesici se bohuzel v dohledne dobe vazne neuvazuje. Financne na to nikdo nema. Gateway je maximum mozneho.

        Ja jsem myslel, ze lunarni base by byla vyhodna i jako trenink pro Mars, ale Dugi me vyvedl z omylu:

        „metody získávání kyslíku by se na Měsíci i Marsu lišily – zatímco na Měsíci se dá tavit lunární regolit, který obsahuje hodně oxidů, na Marsu je vhodnější buďto elektrolýza vody (ta je i Na Měsíci, ale je jí méně), případně z oxidu uhličitého v atmosféře. Voda je podle všeho na Marsu a Měsíci vázána trochu jinak – zatímco na Marsu by měl být norm“

        https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=51&t=3037&start=10

Napište komentář k Karl

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.