Na Vostočném se pilně pracuje na nové rampě

O stavbě druhé rampy kosmodromu Vostočnyj jsme naposledy psali v únoru, kdy se projekt potýkal s administrativními komplikacemi. Ty jsou však již definitivně vyřešeny a práce se tak mohly rozběhnout. Momentálně tu kmitají domíchávače betonu, které vytváří základy nové rampy. Z nové rampy mají startovat nové ruské modulární rakety Angara, přičemž první start z této rampy by měl přijít v roce 2023, byť některé zdroje stále uvádí rok 2021 – ten je však považován za nereálný. Sluší se ještě připomenout, že na kosmodromu na Dálném východě už jedna rampa stojí – startují z ní rakety Sojuz, kterých odsud vyletělo už pět raket, z toho jedna byla neúspěšná. Kromě aktuálně budované rampy pro rakety Angara by měla na Vostočném v dalších letech vyrůst i rampa pro supertěžkou raketu, která Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway, ale i mnoho dalších projektů.

Stavba rampy pro rakety Angara na kosmodromu Vostočnyj.

Stavba rampy pro rakety Angara na kosmodromu Vostočnyj.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru

Tato jediná rampa již prošla fází údržby, ale do budoucna by měl tento kosmodrom plnit významnější úlohy než dnes. K tomu však musí vyrůst další startovní rampy – po dokončení té momentálně budované, by se měli dělníci pustit do stavby rampy, ze které má jednou startovat supertěžká raketa. Podle stále ještě platné vize by měla být označována Jenisej a jako postranní urychlovací bloky použije lehce upravené první stupně raket Irtyš (dříve Sojuz-5 či Sunkar).

Kosmodrom Vostočnyj vyrůstá nedaleko bývalé vojenské základny Svobodnyj. Za studené války to byla nejvýchodnější sovětská raketová střelnice a našli bychom tu rakety UR-100K. V devadesátých letech došlo vlivem dohody START-II k jejímu uzavření. Poté se odsud mezi roky 1997 a 2006 uskutečnilo pět orbitálních startů rakety Start-1, která je odvozena od mezikontinentální rakety RT-2PM Topol. Příkazem Vladimira Putina byl Svobodnyj uzavřen v roce 2007, protože agentura Roskosmos vyhodnotila náklady na udržování této malé základny jako příliš vysoké.

Základy startovní rampy raket Angara.

Základy startovní rampy raket Angara.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Primární ruský kosmodrom – v Kazachstánu umístěný Bajkonur – je ze všech ruských kosmodromů nejjižnější a díky tomu se hodí na starty misí, které mají mít nízký sklon vůči rovníku. Startují odsud tedy prakticky všechny ruské geostacionární družice, ale i mise na ISS. Pro lety na polární dráhy představuje vhodnou alternativu kosmodrom Pleseck. Vostočnyj leží na 51,8° severní šířky, takže je stále o něco severněji, než Bajkonur (45,9°) – pro lety na dráhy s nízkým sklonem vůči rovníku tedy budou rakety potřebovat více paliva, ale stále jde o místo vhodné pro mise mířící na geostacionární dráhy.

Pro Rusko je důležité, že využíváním kosmodromu Vostočnyj sníží svou závislost na Bajkonuru, který se po rozpadu Sovětského svazu nachází na území Kazachstánu, od kterého si jej Rusové pronajímají. Po roce 2020 by Rusové chtěli přesunout 45 % kosmických startů právě na Vostočnyj. Tím pádem by podíl využití Bajkonuru klesl ze současných zhruba 65 % na pouhých 11 %. Odliv by měl postupně pokračovat, takže ve výsledku by mělo z kosmodromů mimo Bajkonur startovat více než 90 % všech ruských kosmických misí.

První start z kosmodromu Vostočnyj proběhl v roce 2016, kdy Sojuz 2-1A s horním stupněm Volga vynesl výzkumnou družici Michail Lomonosov a dvě malé družice jako sekundární náklad. Původní plány firmy CSKB Progress počítal se dvěma rampami pro rakety Rus-M. Jejich vývoj však byl zastaven v roce 2011. Z jediné rampy proto startují rakety Sojuz a za pár let se z druhé rampy přidají Angary.

Pracovní ruch na stavbě rampy Site 1A

Pracovní ruch na stavbě rampy Site 1A
Zdroj: https://www.roscosmos.ru

Startovní rampa pro rakety Sojuz se označuje jako Site 1S a jde celkově o osmou rampu raket Sojuz na čtyřech různých kosmodromech – po dvou komplexech na Bajkonuru, čtyřech na Plesecku a jednom v Kouru. Vybavení rampy na Vostočném s označením 371SK14 připomíná to v Jižní Americe – obslužná věž zde nahrazuje sklopná ramena s přístupovými patry, což je scéna, kterou dobře známe z Plesecku a Bajkonuru.

Nyní vyrůstá druhá rampa s označením Site 1A, která bude určena pro rakety Angara. Tyto rakety zatím letěly dvakrát – pokaždé v jiné konfiguraci a pokaždé z kosmodromu Pleseck, kde je jejich jediná funkční rampa. Rakety Angara by ráda využívala firma ILS (International Launch Services), která nabízí zahraničním zákazníkům komerční starty na ruských raketách. Jejich plány přetrvávají i přes zpoždění, která je potkala.

Modulární podstata raket Angara by měla umožnit postupné nahrazení hned několika raket, které momentálně Rusko využívá. V současné době se pro vynášení malých armádních družic využívá raket Rokot, o něco větší družice pak létají na Sojuzech, přičemž nová konfigurace Sojuz 2-1v bez postranních bloků pomáhá zacelit mezeru mezi kapacitami těchto raket. Pro nejtěžší náklady pak Rusové používají rakety Proton.

Start těžké verze nosiče Angara A5

Start těžké verze nosiče Angara A5
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Raketa Angara v konfiguraci 1.2 je schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu třítunový náklad. Poprvé (a zatím naposledy) startovala 9. července 2014 z kosmodromu Pleseck. Nově by se jejím domovem měla stát právě budovaná rampa Site 1A na Vostočném.

První (a také zatím poslední) start těžké varianty Angara 5 proběhl 23. prosince 2014 opět z kosmodromu Pleseck. Tato verze by měla po roce 2023 vynášet z Vostočného družice mířící na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nejnovější informace dokonce hovoří o tom, že by se na Angaru 5 měla vrátit nová kosmická loď v posledních letech známá jako Federace, pro kterou by se prý mělo nově používat označení Orel. V posledních letech se počítalo s tím, že tuto loď bude vynášet chystaná raketa Irtyš.

Betonování rampy Site 1A pro rakety Angara.

Betonování rampy Site 1A pro rakety Angara.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru

Firma ILS by chtěla pokračovat ve využívání raket Proton-M k vynášení těžších nákladů, ale lehká Angara 1.2 je považována za přímého konkurenta ostatních raket na trhu nosičů malých družic. Práce na rampě Site 1A provádí Výrobní a konstrukční asociace z Kazaně, přičemž nejprve je potřeba vyztužit základy, na kterých jednou vyroste struktura samotné rampy. Bude se tu nacházet také integrační oblast označovaná jako Budova 4.

Jak již bylo uvedeno, z Vostočného by měly startovat i ruské supertěžké rakety. Pro ně má vzniknout rampa PU3, její stavba však pravděpodobně nezačne před rokem 2023. Na tomto kosmodromu je dost místa pro vybudování celkem sedmi startovních ramp, pokud to bude potřeba. Ostatně ještě před zahájením samotné stavby vznikl ambiciózní plán, který počítal s provozem velkého množství raket včetně těch, které jsou vypouštěné ze vzduchu, ale očekával se i kosmický turismus. Uvidíme tedy, jak se bude Vostočnyj vyvíjet a rozrůstat.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.roscosmos.ru/
https://www.tellerreport.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26751/4094626533.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26751/3606437399.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26751/5602857229.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26751/5847497588.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/DSC_0244.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26751/6239330324.jpg

Na Vostočném se pilně pracuje na nové rampě, 5.0 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 3 097 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (6 votes cast)
(Visited 3 097 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


45 komentářů ke článku “Na Vostočném se pilně pracuje na nové rampě”

  1. BlackSheepOI2 napsal:

    Ak by si niekto našiel čas na popísanie rámp pre Sojuz a ich doslišnosti, prípadne vývoj v čase, bol by som povďačný. Zdá sa, že práve na nich je možnosť sledovať istý vývoj. Iné projekty sú relatívne krátko trvajúce…

  2. Roman Chodura napsal:

    Díky za článek. Ještě bych doplnil, že Rogozin před pár dny přislíbil, že druhá Angara A5 by měla startovat buď ještě před nebo po vánocích.

  3. Roman Chodura napsal:

    O tom startu se ví už delší dobu. Má se otestovat modifikovaný horní stupeň Blok DM-03.
    https://ria.ru/20190906/1558408630.html?in=t

    • Radim Pretsch napsal:

      Rogozin mluví o ruské “jolce”, což je Nový rok, nikoliv vánoce. A to ještě velmi vágně “…mohou ji vypustit k jolce, po jolce…”. Já sázím na informace russianspaceweb.com

      O tom, že poletí druhá Angara 5 se skutečně ví už “delší” dobu. Jen pořád není jasné kdy… 😉

  4. Radim Pretsch napsal:

    Držím Vostočnému palec, další rozvoj si jistě zaslouží. Osobně však vidím několik otazníků, možná spíš vykřičníků.

    1) rampu staví zbankrotovaná firma, která byla kvůli tomuto kontraktu účelově oddlužena státem po té, co ostatní uchazeči odmítli účast v tendru. Podle majitele jedné z uvažovaných firem je rozpočet o 20% podhodnocen – https://thebell.io/kosmodrom-vostochnyj-ostalsya-bez-spasitelya-agalarov-otkazalsya-ot-proekta/

    2) doposud nebyla dokončena fáze 1 výstavby Vostočného, na kterou měla výstavba druhé rampy navazovat – riziko kanibalizace nerealistického rozpočtu a pracovních kapacit s dopadem na kvalitu a rychlost

    3) návrat Federace-Orla na Angaru podle mě ilustruje nejasnosti kolem využití Angar. Na komerčním trhu není, podle samotných Rusů, bez dotování konkurenceschopná, drahá je i pro Roskosmos. Rampa by se tak bohužel mohla stát další černou dírou na, tolik chybějící, peníze…

  5. frank napsal:

    Mimochodem v článku zmíněný Putin byl na Vostočném na inspekci před 3-4 dny a zcela oficiálně cituji zprávu Gazeta.ru ” přišel pomoci vyřešit problémy s jeho výstavbou” 🙂 aby pak na zasedání Восточного экономического форума ( Východní ekonomické fórum?) slíbil zahraniční partnery/investory pro Vostočnyj.

    Pro mě je ale možná podstatnější komentář Jurije Borisova ( místopředseda vlády), který kritizoval program supertěžké rakety zejména s tím, že rozpočet je příliš široce specifikován ( 1,1-1,7 bilionu rublů) což podle něj ukazuje na špatné plánování-

    Také zatím úplně nevím, co si mám představit pod příkazem pana Putina ” optimalizovat výrobních nákladů Rosskosmosu” zejména po tom co řekl, že se musí zamezit plýtvání, zvýšit spolehlivos i konkurenceschopnost vůči novým raketovým systémům v zahraničí tak aby si Rusko udrželo pozici na trhu nosičů.

    Celkově mi přijde tahle návštěva jako pojeb od Putina a Borisova směrem k Rosskosmosu a pravděpodobně i k ministerstvu obrany, na fotkách se Šojgu netváří moc nadšeně, což mě u pravděpodobného ruského muže číslo tři přijde docela nezvyklé, na druhou stranu při návštěvě Putina to vypadalo, že výstavbu Vostočného prakticky jistě převezme Vojensko-stavební komplex, čili armáda. Rogozinovi se ale podařilo Putina přesvědčit, že to nebude třeba. Že ” se to zvládne” i bez armády….

  6. BlackSheepOI2 napsal:

    Momentálne, ak sa to vezme, tak by to mala byť vlastne jediný rojekt takéhoto rozsahu. Snáď to bude mať dostatočnú kvalitu, bude to dokončené v čas a v primeranej cene. Zasa nebuďme príliš kritický na navyšovanie rozpočtu u tak komplikovaného projektu keď na SR a ČR aj pár km dialnic vie byť problémom.

    • Radim Pretsch napsal:

      Jednak je tu čerstvá zkušenost s první fází – montážní hala, rampa pro Sojuz, etc. Špatná kvalita, přetažené termíny (dodnes není dokončená) a předražená (pokud se nemýlím, tak za tohle padly i nějaké tresty vězení).

      A potom tu jsou obdobné projekty na Bajkonuru – modernizace Gagarinské rampy a rekonstrukce rampy Zenitů pro Sojuz 5. Oba projekty sice aktuálně zamrzly http://www.russianspaceweb.com/baikonur_r7_1.html#2000s, potenciálně ale mohou spolu s Vostočným naplnit pořekadlo “mnoho psů, zajícova smrt”.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Situácia je pre Rusko komplikovaná. Investovať časť obmedzeného rozpočtu do Bajkonuru, ktorého prenájom sa sám o sebe predražuje a je mimo územia Ruskej federácie určite nie je veľmi vhodné riešenie. Preto sa snažia Kazachov alebo potencionálnych záujemcov zapojiť do financovania týchto aktivít a vytvoriť z toho skôr nejaký medzinárodný projekt. Popravde okrem Kazachstanu by bolo v tejto nestabilnej situácii dosť ťažké si predstaviť nejaký vážny záujem. Ak by sa aj prestavba dokončila, otázne je ako sa dohodne prenájom a komu to nakoniec ostane. Investovať do cudzieho sa nikomu nechce.
        Z tohoto dôvodu investicia do nového kozmodrómu nie je nelogická. Možno práve tu by bolo jednoduchšie získať finančnú podporu iných krajín, keďže majiteľ je trval ý. Je tu ale Ruská národná hrdosť, vojenský sektor,…
        Okolnosti vzniku tomuto kozmodrómu veľmi neprajú. O tých problémoch s kvalitou – existujú nejaké hodnoverné články, prípadne zhodnotenia čo konkrétne utrpelo? Defraudácia a ponosovanie sa na nízku kvalitu je dnes v móde. Otázne ostáva, kto alebo čo je meradlom.
        Aj o kvalitách našich novostavieb sa vedú siahodlhé debaty…

        • frank napsal:

          Obecně jsou měřítkem jen výsledky a  sami Rusové jsou s nimi zatím silně nespokojeni, nejedná se tedy o nějaké ohováranie Ruska, ale o tvrdou realitu kterou dokonce, pro mě neuvěřitelně, osobně na místě řeší nejvyšší ruské vedení.

          To je pro mě poněkud neuvěřitelné jak v Rusku nedokáží oddělit management od politické/výkonné moci. Tohle by se nestalo ani v Číně, aby generální tajemník nebo prezident jeli ” něco osobně prozkoumávat a  odborně řešit , možná tak před 30-40 lety, ale dnes na to mají lidi.

          • Racek napsal:

            Jaksi nechápu otázku. Pro Rusko je Vostočnyj otázka prioritního zájmu, Kazachstán po odchodu Nazarbajeva začíná být poněkud nestabilní a lze odtud očekávat všechno. Takže zájem z nejvyšších míst je pochopitelný. A taky jejich způsob práce. On je totiž někdy docela efektivní.
            Kontrola , nebo spíše inspekce takových akcí je naprosto běžná, konec konců jde o státní peníze. A pokud se kontrola oddělí od managementu, to zažila naše milovaná vlast před cca 30 lety. Říkalo se tomu tunelování, prováděné právě managementem. Ono věřit v čestnost lidí se nevyplácí.
            Konec konců, vedoucí představitelé státu by se občas měli podívat, co se děje mezi plebsem, že. Nebo 10 000 km daleko. No a prodražení … o kolik se prodražil třeba teleskop WEB. A přece jen, ruské ceny jsou i tak mnohem nižší než u nás na západě.
            Problém ruských zakázek je možná až příliš velký tlak na ceny a řada podniků zbrojařského průmyslu jede v červených. Nebo zkrachují. O čemž se lze dočíst i u nás, třeba na armádních serverech (Armádní noviny). Nejnižší cena má totiž řadu úskalí. Příliš často jsem to zažil.

          • Radim Pretsch napsal:

            ad Racek – kterou otázku jste nepochopil?
            ad frank a Racek – co kdybychom se od pivní politologie vrátili zpět k tématu, aktuální situaci na Vostočném? 😉

          • Racek napsal:

            No, oddělení managementu od státní moci při státních zakázkách. Jak prosté. A omlouvám se za obšírné zdůvodňení, myslím že to bylo stejně zbytečné. A souhlasím, nemá to cenu.

        • Radim Pretsch napsal:

          Abych debatu vrátil k tématu – Vostočnému, potažmo ruským kosmodromům.

          Rusové se snažili do financování Vostočného zapojit Japonsko a Jižní Koreu. Oba státy však neměly zájem. Na Bajkonuru se o totéž snaží s Kazachstánem a SAE. Byť došlo k nějakým dohodám, jejich naplňování a zejména přísun petrodolarů zatím vázne. Rusko je prostě problematický partner, obzvlášť pokud mu má někdo svěřit své peníze.

          Pokud se týká kvality výstavby první fáze Vostočného, doporučuji následující odkaz http://www.russianspaceweb.com/vostochny2016.html, zejména závěr.

          Podle mě je lepší koukat kdo a kde dělá něco dobře, než poukazovat na to, že jiní to dělají taky blbě.

          • Petr Klíma napsal:

            Mne by zajímalo, proč je Vostochnyj tak na severu …

            Vždy jsem měl za to, že kosmodrom co nejblíž rovníku je výhodnější …

            souřadnice:
            Bajkonur 45.9187693N

            Vostochnyj 51.8831375N

            takže si o víc než 5° pohoršili

            a přitom měli možnost jít až na např.

            Vladtivostok 43.1738709N tzn. skoro o 3° si polepštit od Bajkounuru a o skoro 8° od Vostochnyj.

            Víte někdo proč to tak je?
            Napadla mne Čína, ale ta je 100 km od Vostochnyj …

            Třeba i Sachalin by byl výhodnější pokud nechtěli lítat nad Japonskem …

          • Dušan Majer napsal:

            Pro stavbu kosmodromu je vždy nutné zohledňovat celou řadu faktorů, přičemž blízkost k rovníku je jen jedním z nich. S Michalem Václavíkem jsme tohle téma rozebrali v jednom z dílů pořadu Vesmírná technika – https://www.mall.tv/vesmirna-technika/podminky-pro-vznik-kosmodromu

          • Radim Pretsch napsal:

            Dovolím si malé selfpromo https://www.kosmonautix.cz/2014/05/kosmodrom-vostocny-fenix-vstavajici-z-popela/ + následná diskuze.

            Pro podrobnější info Vás odkážu na russianspaceweb.com a A.Zaka.

      • Roman Chodura napsal:

        Modernizace Gagarinske rampy je nesmysl. Měli by z toho raději udělat muzeum.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        @Radim Pretsch
        Ak myslíš časť “specialists found presence of low-quality concrete under the surface of the launch pad”, tak to nepovažujem za niečo super výnimočné. Máte podobné problémy pri stavbe dialníc, ak nie vy, tak na SR je takmer pri každej stavbe. Tu sa jedná o oveľa komplexnejší projekt a aj mnohokrát náročnejší. V konečnom dôsledku sa tvrdí, že nejde o kritickú chybu.

        • Radim Pretsch napsal:

          Souhlasím, že české dálnice a jejich výstavba jsou měřítkem zoufalství (viz naše zvlněné ostravská dálnice do Polska, atd.). Ve srovnání s nimi je Vostočný opravdu příkladem stavby 21.století ;-).

          Pokud se týká Vostočného, o kvalitě psal Zak na více místech. Jen jsem to rychle nenašel. Nejednalo se jen o beton na rampě, ale také o korodující ocelové konstrukce a propad v kanálu pro odvod spalin.

          Samo o sobě by to nebylo nic kritického, ale protože je to jen jeden z kousků celé mozaiky problémů kolem výstavby Vostočného tak to ve mě moc optimismu ohledně rampy pro Angary nevzbuzuje.

          • BlackSheepOI2 napsal:

            Odpoveďou by mohla byť snaha o zkresanie nákladov, čo sa viac krát preberalo. Vraj odhad a dohodnuté ceny sú podhodnotené a to spôsobuje existenčné problémy pri realizácii za dodržania správnych podmienok. U nás sa to rieši cez dodatky, ako to funguje v Rusku pri štátnych zákazkách, to povedať neviem.

            V každom prípade, je možné, že to ohrozí údržbu a celkové náklady na chod. Snáď nie celkovú kvalitu. Aj keď niekde sa preberalo, že neboli celkom dobre zamerané vráta na obslužnej veži…

  7. Jiří Kos napsal:

    Článek dobrý (jako obvykle), diskuse pod ním (překvapivě) velmi dobrá.
    (Mimochodem, neměl jsem možnost blahopřát Kosmonautixu k sedmému výročí a proto tak dodatečně činím teď. Jen tak dál!)

  8. frank napsal:

    Pivní politologie je pěkný výraz, klidně vám na něj přenechám práva, jen jsem reagoval na podivuhodný příspěvek BlackSheepOI2, s Rackem jsme se vůbec o ničem nebavil, tak bych prosil nespojovat.. Co jsem nedávno, také včera a dnes přečetl na ruském tisku ohledně Vostočného ukazuje na prohlubující se problém a velmi konkrétně jsem popsal návštěvu Vladimíra Putina na Vostočném a snahu přehodit další výstabu na obranu, nu a  jestli vám to přijde mimo tématické , tak je to vaše právo.

    • Radim Pretsch napsal:

      Jak je z vlákna zřejmé, reagoval jsem na váš příspěvek z 15:03, ve kterém jste se z Vostočného dostal až ke generálnímu tajemníkovi KS Číny (a Racek následně k tunelování v ČR), nikoliv na ten o Putinově návštěvě. Ten mi samozřejmě tématický přijde. Jeho se ovšem moje výzva netýkala, jak je patrné na první pohled. To mi nepodsouvejte.

    • BlackSheepOI2 napsal:

      Podivný? Snažím sa len brať veci zo širšieho uhla. Neviem ako by dopadla kontrola a porovnanie kvality jednotlivých kozmodrómov. Ale určite je dobré, že nejaká kontrola vôbec existuje. Snáď sa s tým nejako popasujú a vykonajú nápravu.
      Ale súhlasím s Radim Pretsch. Je to krajina s iným prístupom.

  9. Roman Chodura napsal:

    Počítalo se na Vostočném někdy i s pilotovanými lety na Sojuzu?

    • Radim Pretsch napsal:

      Takové úvahy skutečně v Roskosmu probíhaly. Souviselo to se zadáním, že první pilotovná mise z Vostočného proběhne, tuším, v roce 2015 nebo 2016.

      Roskosmos dokonce plánoval, že by k danému termínu vyjímečně proběhl jediný pilotovaný start a pak by se pilotovaný program vrátil na Bajkonur.

      Plán narazil na nepřekonatelné potíže – nezbytný přesun záchraných týmů z Bajkonuru, neexistence prostředků pro záchranu posádky po nouzovém přistání v oceánu,atd., a byl nakonec v dubnu 2015 zrušen http://www.russianspaceweb.com/vostochny2015.html Víc se k tomu dá najít, pokud proklikáte uvedený odkaz a tuším, že jsem o tom psali v té době i na Kosmonautixu.

      • Roman Chodura napsal:

        Díky, ale záchranný systém se tam bude stejně muset i tak vybudovat, jestli chtějí posadit lidi na Angaru a pak případně na Jenisej.

        • Radim Pretsch napsal:

          To máte pravdu. Jenže v té době to nebylo reálné, navíc se mělo opravdu jednat jen o jednorázovou akci.

  10. RiMr napsal:

    “Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway”

    …tak to snad raději ani ne… měl jsem pocit, že už z toho sešlo, že to (neúčast Ruska na Gateway) celé akcelerovala kauza “vrtačka a žvejka”?

  11. Miloš napsal:

    Druhá rampa? A tá prvá má akú kadenciu? Tatatatata a nekdy i vetsi?

Zanechte komentář