Pro odpad na Měsíc

V současné době se lidstvo vrací na Měsíc. Zatím prostřednictvím automatů a v blízké době i kosmonautů. Zajímavé pro ně bude navštívit nejen nové oblasti, ale i místa dopadu nebo přistání předchozích automatických i lidských výprav. V tomto případě bude zvláště zajímavé prozkoumat odpad zanechaný na měsíčním povrchu a hledání potenciálních přeživších mikroorganismů.

Lunární modul a dole vlevo pod ním pytle, které nakonec na Měsíci zůstaly (zdroj NASA)

Lunární modul a dole vlevo pod ním pytle, které nakonec na Měsíci zůstaly (zdroj NASA)

Kolem Měsíce a i na jeho povrchu začíná být konečně rušněji. Aktivity by navíc měly v budoucnu dále narůstat, jak je popsáno v nedávném článku. V něm se píše, že zájem bude hlavně o oblasti blízko jižního měsíčního pólu, které by měly mít výhodné podmínky pro existenci stálé základny. Velmi přínosná by však byla i návštěva míst, kde jsou zbytky a odpad po předchozích přistáních automatů a lidí na měsíčním povrchu. Bylo by zajímavé prozkoumat prvky konstrukcí a přístrojů, které byly dlouhodobě vystaveny podmínkám na měsíčním povrchu, hlavně silné radiaci a dramatickým změnám teploty. Možná ještě důležitější bude zjištění, zda takové podmínky mohou přežít i některé z pozemských mikroorganismů.

Mikroorganismy i další životní formy se už na Měsíc dostaly

Poslední selfie lunárního modulu Beresheet před jeho dopadem na povrch Měsíce (zdroj SpaceIL)

Poslední selfie lunárního modulu Beresheet před jeho dopadem na povrch Měsíce (zdroj SpaceIL)

Nedávno jsem měl populární a odlehčené povídání o návratu člověka k Měsíci a také oslavě 50. výročí přistání člověka na Měsíci v americkém městě Seattle. Zde vznikla firma Boeing, která je jedním z hlavních amerických dodavatelů kosmických technologií. Má přednáška následovala po jednání odborníků o odpadovém hospodářství, možnostech recyklace i energetického využití odpadu. Přemýšlel jsem, jak tato témata propojit. Recyklační hospodářství, efektivní využití odpadu a co nejvíce uzavřené ekologické systémy jsou pro budoucí základny na Měsíci velmi důležité. O tom není sporu. Navíc jsem si uvědomil, že jsme už na Měsíci dost odpadu zanechali. Průzkum, hlavně toho biologického, by byl extrémně zajímavý.

Astronauti Apolla 12 zkoumali přistávací modul Surveyor 3 (zdroj NASA)

Astronauti Apolla 12 zkoumali přistávací modul Surveyor 3 (zdroj NASA)

Sondy, které by měly dosednout na jiná vesmírná tělesa, se většinou sterilizují. Pokud jde o přístroje, tak u nich to není tak velký problém. Další překážkou, aby se živé mikroorganismy dostaly na měsíční povrch, je vakuum a radiace, kterým jsou vystaveny při přeletu. Ovšem ani v tomto případě neexistuje záruka, že proces sterilizace a letu nějaké odolné mikroorganismy nepřežijí. V případě člověka ovšem úplnou sterilizaci nelze uskutečnit. S člověkem se tak na Měsíc dostaly i rozsáhlé kolonie mikroorganismů. Navíc museli kosmonauté nechat na Měsíci veškerou nepotřebnou zátěž, tedy i širokou škálu odpadu. Včetně pytlů s různými exkrementy, které vyprodukovali během pobytu na jeho povrchu.

Některé živé organismy byly na povrch Měsíce dopraveny i záměrně. Nedávno se na Měsíc dostalo pouzdro s různými semeny, hmyzem a mikroorganismy při studentském biologickém experimentu na palubě přistávacího modulu čínské expedice, která dosedla na jeho odvrácené straně. Želvušky, což jsou extrémně odolné formy mnohobuněčného života, nesl na své palubě také soukromý izraelský lunární modul Beresheet. Tomu se sice nepodařilo měkké přistání a roztříštil se o měsíční povrch (viz třeba zde). Ovšem, jak bylo zdůrazněno, želvušky jsou velmi odolné a mohly přežít, byť ve stázi.

První pokus hledání mikroorganismů přeživších na Měsíci

Astronaut Pete Conrad a fotograf s kamerou sondy Surveyor 3 (zdroj NASA JSC photo S-69-62290)

Astronaut Pete Conrad a fotograf s kamerou sondy Surveyor 3 (zdroj NASA JSC photo S-69-62290)

Druhá výprava, která přistála na Měsíci, se vypravila do východní oblasti Oceánu bouří. Zde o dva a půl roku dříve 20. dubna 1967 přistála sonda Surveyor 3. Modul Apolla 12 dosedl 19. listopadu 1969 ve vzdálenosti 163 m od ní. Kosmonauti Pete Conrad a Alan Bean se k ní vypravili o den později 20. listopadu při měsíční procházce. Před návratem z ní odmontovali televizní kameru a další části (hlavně kusy kabelů) a vzali je na Zemi.

Po dopravě do laboratoří a odvolání karantény 7. ledna 1970 proběhly stěry a kultivace. Uvnitř kamery byla nalezena malá kolonie běžných bakterií Streptococcus mitis. Předpokládalo se, že tato kolonie přežila cestu na Měsíc, pobyt na jeho povrchu a návrat zpět. Zpráva o tomto výzkumu, kterou napsali F. J. Mitchell a W. L. Ellis, vyšla v roce 1971 ve sborníku druhé vědecké konferenci o Měsíci.

Místo přistání Apolla 12 a Surveyoru 3 vyfotografovanému měsíční družicí Lunar Reconnaissance Orbiter (zdroj NASA)

Místo přistání Apolla 12 a Surveyoru 3 vyfotografovanému měsíční družicí Lunar Reconnaissance Orbiter (zdroj NASA)

Problémem je, že v průběhu dopravy z Měsíce na Zemi nebyla kamera uložena v hermetické krabici, ale v nylonovém vaku, který teoreticky nevylučoval možnost kontaminace při přepravě. Také průběh stěrů a kultivace nebyl proveden podle současných představ o čistých místnostech a realizací takových výzkumů. Prohlídka originálních filmových materiálů ukázala, že výzkum neodpovídal současným standardům. Nelze tak zaručit, že se materiál nekontaminoval při přepravě z Měsíce na Zemi nebo při samotném zkoumání a kultivaci. Analýza, která zpochybňuje původ baktérií z Měsíce, vyšla v roce 2011.

Originální záznamy průběhu manipulace a analýzy kamery Surveryoru 3 dopravené z Měsíce ukazují na to, že podmínky neodpovídaly současným standardům (zdroj John Rummel/NASA)

Originální záznamy průběhu manipulace a analýzy kamery Surveryoru 3 dopravené z Měsíce ukazují na to, že podmínky neodpovídaly současným standardům (zdroj John Rummel/NASA)

Pro měsíční původ baktérií naopak svědčí to, že růst při kultivaci začal po delší době, což znamená, že bakterie byly pravděpodobně zapouzdřené ve formě spor. Trvalo tak delší dobu, než se probudily k životu. Pokud by šlo o kontaminaci po návratu na Zemi, zahájení růstu by mělo být okamžité a jeho průběh rychlejší.

Nyní už nelze spor o původu bakterií v kameře Surveyoru 3 vyřešit. Jedinou možností je přivezení nových vzorků z Měsíce. Proto bude zajímavé se vydat k místům přistání výprav Apolla. Při jejich návratu a analýze by se pak dodržela všechna opatření pro zabránění kontaminace.

Závěr – pro odpad na Měsíc

Bližší fotografie pytlů s odpadem na povrchu Měsíce (zdroj NASA)

Bližší fotografie pytlů s odpadem na povrchu Měsíce (zdroj NASA)

Jistě se tak najde v programu návratu člověka na Měsíc místo pro průzkum míst, kde přistáli astronauti na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Bude velmi zajímavé zjistit, jestli alespoň některé z mikroorganismů, které se v zanechaném odpadu vyskytovaly, přežily půlstoletí na povrchu Měsíce. Může to záviset na tom, jak hermetické byly vaky, ve kterém biologický odpad je. Na tom závisí, co se stane s tekutinami v nich a jak efektivně budou mikroorganismy v hibernaci chráněny. Určuje to pak také, jakou šanci mají pro přežití.

V současné době máme daleko propracovanější metody pro zajištění sterility a čistoty laboratoří. Máme tak možnost zabránit možnosti kontaminace přivážených vzorků a zajistit, aby byly případné výsledky nalezení mikroorganismů spolehlivé a průkazné. Výzkumy by mohly ukázat, jaká je šance mikroorganismů přežít vesmírné cestování a dlouhodobý pobyt ve vakuu a radiačním prostředí i při změnách teploty v extrémním rozsahu.

Psáno pro Kosmonautix a Osla.

Dnes už lze zajistit podmínky, aby nedošlo ke kontaminaci během přepravy i analýzy vzorků (zdroj NASA)

Dnes už lze zajistit podmínky, aby nedošlo ke kontaminaci během přepravy i analýzy vzorků (zdroj NASA)

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

15 komentářů ke článku “Pro odpad na Měsíc”

  1. pbpitko napsal:

    Dve poznámky :
    1. Náraz do Mesiaca rýchlosťou 1 km/s by mohol „vyprodukovať” zrýchlenie (spomalenie) možno až 1000 G. Neverím že by to mohli prežiť aj tie chúďatá želvušky, Leda že by boli dômyselne chránené sofistikovanými deformačnými zónami, a to asi neboli.
    2. Ak pripustíme že by aj tak mohli prežiť, mali by sme pripustiť že mikroorganizmy zo Zeme sú na Mesiaci hádam už 3.5-4.0 miliardy rokov, od čias vzniku života na Zemi. Dostali by sa tam po drtivých dopadoch meteoritov na Zem, ktoré dopravili do vesmíru horniny zo Zeme spolu s mikroorganizmami v nich, a niet pochýb že by niektoré z nich sa ocitli na Mesiaci. Na zemi sme našli dosť veľa meteoritov pochádzajúcich z Mesiaca. Nie je teda vylúčena možnosť že by sa niečo zo Zeme mohlo dostať na Mesiac. Pravda, s ohľadom na 6x vyššiu gravitáciu Zeme by to bolo menej pravdepodobné, nie však vylúčene. Kto vie ?, možno raz na Mesiaci nájdeme aj meteorit zo Zeme. To by bola bomba !
    pb 🙂

    • pbpitko napsal:

      No, Beresheet dopadol pod veľmi malým uhlom, takže hádam by nejaké mohli prežiť !?

    • Dan napsal:

      Řekl bych, že 1000 G je pro želvušky, tedy jejich klidovou formu něco jako pro lidi pofoukání bebíčka. Jsou neskutečně drobné (vstupuje do hry zákon mocnin) a odolné.
      Mrkněte na http://www.osel.cz/9634-uz-zname-prvni-kandidaty-pro-mezihvezdny-let-hadatka-a-zelvusky.html – v předposledním odstavci se píše o desetinásobku Vašeho odhadu G.

      • Petr Groh napsal:

        Nevím, zdá se mi, že problém nebude ve velikosti zpomalení, ale spíš v teplotě.
        V místě dopadu vidím záblesk, několik tisíc stupňů a oblak odpařeného kovu, kamene…a želvušek.
        🙂

      • Dan napsal:

        Zbývalo dost paliva, přistávací motor nenastartoval včas. Tomu bych přisoudil záblesk. Ale máte pravdu, že ta kinetická energie se musela umořit. Do rozházeného regolitu, dezintegrace těla landeru, deformací (a tepla) a to není zanedbatelné. Mě šlo jen o to, že 1000 G je pro takové tvorečky pohodlně přežitelná hodnota.

      • pbpitko napsal:

        Netuším ako by mohli nadobudnúť zrýchlenie 10 kG s vínimkou nárazu do pevnej horniny pri rýchlosti zopár % c. Taká rýchlosť je pre nás naprosto vylúčena – aspoň pre najbližšie tisícročie. Pomocou obrích laserov na Zemi to celkom určite nepôjde. A ani neverím že by to bolo možné s laserom na obežnej dráhe okolo Zeme. Laserový lúč zďaleka nie je dokonale ideálny, napr. v rozbiehavosti laserového lúča. Heisenbergov princíp neurčitosti to vylučuje. Na vzdialenostiach rádovo desiatok svetelných rokov by bol rozptyl tak veľký že by nehnul ani jedinou želvuškou, nie to ešte cube-satom. A nie je to zďaleka jediný dôvod.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Vami zminovany laser ma za ukol urychlit miniaturni sondy, ktere budou startovat z blizkosti Zeme, na rychlost cca 0.2c. Toho se dosahne zamerenim extremne silneho paprsku na plachtu sondy a odpovidajicimu obrovskemu zrychleni v pocatku cesty. Pak uz sonda jen pokracuje stalou rychlosti a laser vysle na cestu dalsi sondu. Je to jako cvrnkani kulicek. V zadnem pripade nebude ten laser nekam svitit roky.

    • dfx napsal:

      Kedze ich hmotnost je blizka nule gramom, tak aj napriek vysokej rychlosti pri dopade je ich kineticka energia blizka nule Joulom. Ak ich tam poslali vysusene alebo ak vyschli cestou, tak to v pohode mohli prezit.

  2. Jožka Somík napsal:

    Je to velká otázka, jestli život ze Země dokáže přežít v podmínkách vesmíru tak dlouho – 50.let.
    No a například na tom Měsíci se nabízí odpověď, jen si pro ní zaletět. 🙂

    Já mám zato, že exkrementy pánů z Apolla, letěly zpět domů, právě kvůli výzkumu. Ale nevím.

    • frank napsal:

      Podle NASA je na Měsíci „přesně“ 96 pytlů s organickým odpadem 🙂
      Na Apollu 16 proběhl experiment s 9 druhy mikroorganismů, které na několik dní nechali v otevřeném kosmu a některé přežily.

      • Vladimír Wagner Redakce napsal:

        Díky za doplnění. Perfekt, tak je vidět, že je opravdu pro co si na Měsíc doletět. Pro odpadové firmy to bude dobry byznys 🙂

      • frank napsal:

        Když si vzpomenu na sci-fi Ondřeje Neffa o Měsíci, tak se nakonec stejně na měsíci najde o pěkných pár desítek tun víc artefaktů pro obchody se suvenýry, než tam ve skutečnosti doletělo, ale falešné pytle s odpadky mezi nimi asi nebudou 🙂

  3. Vladimír Wagner Redakce napsal:

    Ono to není tak úplně pravda, že dnes se tam nic neposílá. Izraelci tam poslali želvušky a Číňané celou malou Noemovu archu s živočichy ve studentském experimentu 🙂

  4. Štěpán Krňanský napsal:

    Díky moc za zajímavý článek..

    I když patřím do nejrannější generace mileniálů, musím uznat že daši dědové to měli prostě jednodušší.. A možná i díky tomu zjistíme zajímavé poznatky..

    Umíte si představit, že by dneska astronauti jen tak něco vyhodily na povrch planety? A tím spíš vlastní exkrementy? A přitom, pokud se nám podaří dostat zpět na měsíc a odebrat tyto ehm „vzorky“, můžeme zjistit věci, které při krátkodobém (několikaročním) výzkumu nemůžeme.

    Dnes posíláme téměř dokonale sterilní sondy a nabízí se spíš filosofická otázka, jestli je to lepší.. Jako vždy odpověd nemá jen jednu možnost.. Mohli jsme teoreticky měsíc zaplavit biologickým materiálem, který na něm nemá co dělat. Nadruhou stranu z něj můžeme získat údaje, o které se generaci mých dědů ani nesnilo..

    A teď co je lepší?
    .
    PS: doufám že nejsem moc mimo téma, jestli ano tak se omlouvám..

    • mates napsal:

      Záleží na konkrétním tělese. Dovedu si zcela snadno představit, že i při budoucích misích na Měsíc astronauti nechají na povrchu vše nepotřebné včetně exkrementů. Nevidím důvod se s tím tahat zpět, snad s výjimkou njakých výzkumných účelů.

      Sondy se důkladně sterilizují jen v případě, že míří na místa, kde se očekává nutnost planetární ochrany. V případě tak mrtvého tělesa jako je Měsíc se to neprovádí ani dnes.

Napište komentář k Tomas Kratochvil

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.