Hvězdy nad Afrikou

Kolébka našeho druhu, kontinent dávných civilizací, neustále rostoucí populace (nyní s více než 1,2 miliardami duší) sužované kmenovými válkami, nemocemi, hladomory a otrokářstvím, zdroj nerostů pro celý svět prostřednictvím koloniálních mocností a nyní z velké části objekt čínské hospodářské expanze –  to vše, a mnohem více, je Afrika. Ve všech afrických státech existují společenské rozdíly, které jsou pro středoevropany těžko představitelné. Postupný rozvoj vzdělanosti a infrastruktury přispívá ke zvyšujícímu se výkonu průmyslu řady afrických zemí (mezi kterými jsou značné rozdíly) a k hospodářskému růstu (úhrn HDP afrických zemí se za 10 let zdvojnásobil a přesáhl 2,2 bilióny USD – asi jako Itálie nebo Brazílie podle Mezinárodního měnového fondu – IMF / v přepočtu na paritu kupní síly – PPP – je to nad 6 biliónů USD), a také k aktivitám vztahujícím se ke kosmu. Úhrn kosmického průmyslu v Africe dosahuje hodnot cca 7 miliard USD a předpokládá se vzestup na 10 miliard do roku 2024. (Pravda, jde jen o cca 2% celosvětových hodnot, asi tak 2x více než byla úroveň Austrálie v roce 2015, ale přesto jde o zajímavá čísla.) Odhaduje se, že kosmický sektor zaměstnává v celé Africe asi 8 500 osob.

Directory-of-all-Space-related-institutions-in-Africa-1068x399

Přehled institucí se vztahem ke kosmu v Africe
Zdroj: https://africanews.space/

V Africe je řada institucí, které se zabývají kosmickým výzkumem, výrobou a managementem. Nejsou ve všech afrických státech, ale přesto jsou překvapivě široce distribuovány v různých regionech – příklad vizualizace databáze více než 500 entit viz mapka Přehled institucí se vztahem v kosmu v Africe. Postupně se rozvíjí schopnosti zpracovávat data z družic a obsluhovat je, připravovat jednotlivé přístroje a vyrábět celé satelity. V roce 1996 byla transformována regionální organizace afrického rohu pro boj se suchem na Mezivládní autoritu pro rozvoj (IGAD), která se v posledních letech věnuje, prostřednictvím svého Regionálního generálního plánu rozvoje infrastruktury (IRIMP) také podpoře afrického kosmického ekosystému. V roce 2011 byla založena Pan-africká univerzita (což je konzorcium pro post-graduání výzkumně-vzdělávací programy) a v jejím rámci existuje Institut pro vesmírné vědy sídlící v Jihoafrické technické univerzitě Mysu  (South African Cape Peninsula University of Technology). (Dále v rámci Pan-africké univerzity existují – Institut pro vědy o vodě a energiích v Alžírsku, Institut přírodních věd a věd o Zemi v Nigerii, Institut základního výzkumu, technologií a inovací v Keni a Institut státní administativy, humanitních a společenských věd v Kamerunu.) V některých (celkem ve 14) státech existují dokonce kosmické agentury – např. v Egyptě, Etiopii, Keňi, Ghaně, Nigérii, Jižní Africe. V roce 2017 byla založena Africká kosmická agentura (jejíž sídlo v roce 2019 získal Egypt).

Map-of-African-Countries-with-statellites

Satelity vypuštěné pro africké státy
Zdroj: https://africanews.space/

Doposud byly pro osm afrických států vyneseny 33 satelity, v naprosté většině vyrobené plně mimo kontinent (další 3 byly vyneseny pro nadnárodní instituce satelity RASCOM-QAF1, RASCOM-QAF 1R pro Regionální africkou organizací pro satelitní komunikaci a další komunikační satelit New Dawn, financovaný Africkou rozvojovou bankou). Z toho 15 z nich bylo vypuštěno v posledních čtyřech letech. V souhrnu se jednalo o 14 družic pozorujících povrch Země, 10 komunikačních satelitů, 8 technologických demonstrátorů, jeden pro vědecké experimenty, jeden vzdělávací a jeden satelit s vojenským radarem. Některé státy již nyní připravují své vlastní družice, mj. Egypt v červenci vypustil svůj 1U NARSSCube 2 a jeho dvojče, NARSSCube 1, vypustí v listopadu. Mezi africkými státy jsou jen dva (Nigérie a Jihoafrická republika), které připravují své vlastní kapacity na výrobu nosičů a startovní rampy. Jedná se o Centrum pro vesmírnou dopravu a pohon (Centre for Space Transport and Propulsion – CSTP), jedno ze šesti center nigerijské Národní agentury pro vesmírný výzkum a rozvoj (National Space Research and Development Agency – NASRDA) a jihoafrická Univerzita KwaZulu-Natal, která připravuje sondážní rakety Phoenix. Phoenix-1B Mk II má být jednostupňová raketa s hybridním motorem. Má být necelých 5 m dlouhá s průměrem 0,17 m a má dosáhnout výšky 35 km.

Egypt-NARSSCube-1-a-2 letové modely
Zdroj: https://africanews.space/…

V lednu 2016 přijaly hlavy států Africké Unie první Africkou vesmírnou politiku a strategii (jako jeden z klíčových mechanizmů pro STISA 2024 (Science, Technology and Innovation Strategy). Jejími vrcholnými (velmi obecnými) cíly jsou:
1. Vytvořit dobře koordinovaný a integrovaný Africký vesmírný program, který bude odpovídat potřebám kontinentu, a bude globálně konkurenceschopný.
2. Rozvíjet rámec předpisů, který bude podporovat africké odpovědné a mírové využívání vnějšího prostoru.
Mezi šesti vrcholnými úkoly potom jsou: zaměření na potřeby uživatelů, dostupnost vesmírných služeb, rozvoj regionálních služeb, dobré řízení vesmírného úsilí, koordinované vesmírné činnosti a podpora meziafrické a mezikontinentální spolupráce.
/Takto popsáno je to nic neříkající, doufejme, že další postup bude víc konkrétní – i když ani o Africké vesmírné agentuře není zatím moc slyšet./

V současnosti probíhá setkání afrických vědců v Nairobi, kde diskutují využívání kosmických technologií v řešení pohrom vázaných na počasí a klima na kontinentu. Konference organizovaná Regionálním centrem pro mapování zdrojů pro rozvoj (RCMRD) se zaměřuje na zemědělství a potravinovou bezpečnost, management zásobování vodou (mj. ve 30 afrických státech má přístup k nezávadné pitné vodě méně než 20% populace) a na řešení vodních kalamit, na využívání půdy a na rozvoj inovačních center. V celé Africe pracuje asi 2 000 osob v soukromých společnostech, které mají vztah ke kosmu. Jedná se o společnosti pracující v subsektorech jako je výroba satelitů, operátoři satelitních komunikací, návrhy pohonných systémů, vč. výrobců raketových motorů, a poskytovatelé SW pro pozemní stanice. Řada z nich (jako je Egyptian Satellite Co. (Nilesat), Nigeria Communication Satellite Limited (NIGCOMSAT), NewSpace Systems, SCS Space a Space Advisory Company) se nyní konečně dostávaní do zelených čísel. V řadě afrických států vznikají start-upy, které mají velké cíle. Příkladem je mj. Amaya Space,  výrobce nanosatelitů a servisní společnost z Kapského Města, založená v roce 2018 jako spin-off Technické univerzity Mysu (CPUT). Další společností je první výrobce malých satelitů, který vznikl na půdě Univerzity Stellenbosch, který byl začleněn do státního podniku Denel Spaceteq.

 

Zdroje informací:
https://drive.google.com/file/d/1R8Q2kTrwhL102C5Fnnb7BnTyY3Uuggjv/view

https://africanews.space/report/
https://africanews.space/the-pan-african-university-institute-for-space-sciences/
https://africanews.space/towards-addressing-food-security-in-africa-using-space-technologies
https://africanews.space/towards-africas-first-rocket-launch-from-its-soi
https://africanews.space/directory-of-all-space-related-institutions-in-africa/
https://africanews.space/list-of-space-agencies-in-africa/
https://www.esa.int/Our_Activities/Preparing_for_the_Future/Space_for_Earth/
https://africanews.space/report/
https://africanews.space/introducing-amaya-space-newspace-africa/


Zdroje obrázků:
https://africanews.space/…/Directory-of-all-Space-related-institutions-in-Africa.png
https://africanews.space/…/Map-of-African-Countries-with-statellites.png
https://africanews.space/…/Egypt-NARSSCube-1-and-2-Flight-models.jpeg

 

Hvězdy nad Afrikou, 5.0 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 1 639 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (9 votes cast)
(Visited 1 639 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


12 komentářů ke článku “Hvězdy nad Afrikou”

  1. Petr Groh napsal:

    Vida vida, i tam se něco děje.

    Kosmonautix je opravdu globální. To je fajn.
    Dík za článek.

  2. maro napsal:

    To porovnávání HDP je nesmysl. Musí se porovnávat HDP v přepočtu na paritu kupní síly (GDP PPP), protože jen to opravdu porovnává směňovaný produkt i uvnitř států. Když zedník postaví zeď v Německu tak se ta zeď v HDP Německa projeví 6 krát větší částkou než když stejnou zeď postaví bulharský zedník v Sofii. A to jen proto, že v Německu jsou 6 krát vyšší mzdy a ceny. Proto je nutné provnávat GDP PPP, které přepočítá HDP na paritu kupní síly a ta německá a bulharská zeď se projeví v celkovém čísle přibližně stejnou sumou. A v GDP PPP už souhrn afrických zemí dělá 6 bilionů USD, tedy jako Německo a Španělsko dohromady a to už není tak zlé.
    en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)

    • gg napsal:

      Nebude pravda spíš někde mezi? Na tu doma postavenou zeď se určitě vztahuje poměr domácích kupních sil. Co ale mezinárodní obchod? Třeba exportované suroviny se budou posuzovat jak?

      • maro napsal:

        Kdepak. Drtivá většina HDP je to co se udělá a spotřebuje doma. Berte to tak, že jsou to všechny platy řemeslníků, zemědělců, právníků, učitelů, dokonce i vojáků. Ten mezinárodní obchod, zvlášť v případě Afriky je absolutně mizivý.

        • gg napsal:

          Že to je “většina” nemusí nic znamenat. “Většina” je i 51%, takže export může klidně být skoro polovina. Podíval jsem se (na theglobaleconomy.com) na ekonomicky nejproduktivnější africké země a “od oka” mi přišlo, že dlouhodobý podíl exportu je v průměru kolem 25%. To bych neoznačil za “absolutně mizivé”. (Samozřejmě by bylo lepší spočítat třeba celkový export za dekádu a vydělit ho celkovým HDP za dekádu, ale na to musím nejdřív stáhnout data.) Odtud se mi jeví, že i když porovnání (celého HDP) na základě PPP je určitě lepší, tak také není úplně přesné.

          • maro napsal:

            Tak tady jde o to, že i když ten export a import není úplně “mizivý”, tak je většinou mizivý rozdíl obchodní bilance. Tedy, že za ty importované high tech věci se platí typicky z peněz za exportované suroviny. A import a export se pro GDP samozřejmě od sebe odčítají. A tedy je jedno, v jakém přepočtu se ten import uvádí, protože ve stejném přepočtu se uvádí i export. A ta dvě čísla se od sebe odečtou, takže do GDP nebo GDB PPP jde za import/export nula

          • Racek napsal:

            No jo, vzpoměl jsem si na šoumena ekonoma prof. Tlustého, když vykládal výpočet HDP státu … Jo, to je už přes 40 let.
            Problém HDP afriky je to, že příliš velká část spotřebuje prosté uživení neuvěřitelně rychle se množící populace (samozřejmě, obrovská korupce). Suma vzdělanců sice roste, ale její podíl klesá. Takže na vědu, fungující státní správu a ochranu prostředí peníze nezbývají. Bez toho se bohužel nedá moc dělat.
            Takže až na výjimky přelidněné africké země přežívají jen díky postupně devastace přírodního prostředí za mocné účasti amerických, evropských a čínských koncernů. A nakonec je nutno říci, že v Africe vládne islám, fundamentální forma křesťanství a místní zvyky. Tohle nemůže skončit dobře.
            Přitom Afrika vědce má a plodí. Taková Jižní Afrika, Egypt dokázali už velké věci, celkem fungující státy jako Maroko, Alžír či Tunis … Bohužel, mnozí zůstávají po studiích v cizině. Do bídy zpět se jim nechce. Takže situace je jak u té nekonečné písničky o psu a jitrničce … zacyklovaná.
            Pro zajímavost chci uvést, že již v padesátých a šedesátých letech zkoušel Egypt rakety El Káhir, nosností téměř na úrovni Scudů. Takže, a fantazie má pracuje, vhodný první stupeň pro nosič, že 🙂

    • bohyn napsal:

      Souhlas s @gg Afrika se neobejde bez nákupu technologií a tam je PPP mimo

      • maro napsal:

        Nákup technologií je z položky import a export a ty se vzájemně vyruší. Pokud má země relativně vyrovnanou obchodní bilanci, tedy že třeba ta africká země dováží drahé high tech technologi a naopak vyváží suroviny, třeba ropu, tak se ten vliv export-import vyruší. A tedy je úplně jedno v jakých cenách se počítá. Když bude za draho nákup technologií, bude ve stejné cenové kategorii, tedy “za draho” i ten vývoz surovin. A na celkový přírůstek bohatství země, tedy GDP nebo GDP PPP to nebude mít vliv.

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Máte pravdu – informaci o PPP jsem doplnil, ale o tom článek není.

  3. Hawk napsal:

    Dik za clanek, zajimavy muze byt i pohled do Jizni Ameriky, ta bude na tom mozna podobne,kdyz nepocitam Francouzskou Guyanu.
    V nosicich zaostava stejne jako Afrika.Po tragedii brazilskeho nosice VLS na zacatku stoleti je v tomto smeru nejak ticho po pesine.
    Mozna i v ostatnich oblastech, i kdyz reputaci trochu zachranuje Brazilie, ktera se myslim angazovala/angazuje na ISS.

  4. Viktor napsal:

    Velmi zajímavý článek. Bude určitě zajímavé sledovat, jak se africké státy postupně budou celkově technologicky vyvíjet i v oblasti kosmonautiky a vesmírmého programu. Díky za něj.

Zanechte komentář