Po 50 letech opět na Měsíc, ale tentokrát z Prahy

Na Měsíc s posádkou se nelétá každý den a popravdě řečeno na světě jsou generace lidí (mezi ně patří také autor), které podobné dobrodružství nepamatují a znají ho pouze z vyprávění a knih. Možná třeba za 100 let budou lunární výpravy zcela běžné, ale jen jedna mise bude navždy tou první a právě tu si v uplynulých dnech připomínal doslova celý svět a ani Česká republika nebyla výjimkou. V českých krajích probíhaly nejrůznější přednášky a připomínkové akce, ale nejvýrazněji se do oslav úspěchu veleúspěšné mise Apollo 11 zapojila Praha, která mimo jiné nabídla velmi netradiční způsob připomenutí, který stejně jako pilotované mise na Měsíc, nejsou k vidění každý den.

Snad každý fanoušek kosmonautiky si nějak připomněl 50 leté výročí slavného a prvního přistání člověka na Měsíci a ani já jsem nebyl výjimkou. Oslovila mě akce – Moon 50: Zpátky na Měsíc, která probíhala o víkendu 20 a 21. července v Praze na Žižkově. Osobně jsem se rozhodl využít až druhý, nedělní termín, protože 20. července jsem si onen slavný okamžik chtěl připomenout přeci jen v soukromí a vlastním způsobem.

Za víkendovou akcí Moon 50: Zpátky na Měsíc stojí iniciátoři: Filip Liška, Ondřej Boháč, František Pecháček, Marek Vocel, Martin Kotas, Evžen Hart, Roman Dušek, které spontánně napadlo uspořádat tuto jedinečnou akci a díky tomu měli návštěvníci jedinečnou možnost oslavit tuto průkopnickou událost v lidských dějinách naprosto netradičním způsobem. Již při pohledu na Žižkovskou věž jistě nejednoho fanouška raketové techniky napadne, že v jistých ohledech připomíná raketu. Není tedy v Praze snad ideálnější plochy k projekci a simulaci startu rakety Saturn V, která měla ve skutečnosti 110 metrů a průměr 10 metrů, jako právě zde. Nutno říct, že jsem byl velmi mile překvapen. Ještě před samotným finále v areálu pod věží probíhal doprovodný program, který moderoval Jakub Kohák, který se úkolu ujal se ctí. Od 19:00 hodiny se v amfiteátru u Žižkovské věže vystřídala řada zajímavých hostů, jako například: Petr Kulhánek, Marek Aldorf (ESA BIC Prague) nebo  Jan Spratek (Vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury ESA) a další. Show hudebně doprovodila skupina The Breakers, která hrála známé hity jako např. Johnny B. Goode od Chucka Berryho nebo I Feel Good od Jamese Browna a přispěla dobré náladě v místě „startu“.

Akci minimálně v neděli doprovázelo i povedené počasí a čím více se blížilo vyvrcholení celé akce, které mělo vypuknout přesně ve 22:17, tím více bylo cítit i vzrůstající napětí. Hloučky lidí postupně hledali nejlepší místo s výhledem na čelní pilíř mohutné, 216 metrů vysoké televizní věže, která se za pár okamžiků měla, alespoň na chvilku, proměnit na slavnou startovací rampu 39A na mysu Canaveral.

Žižkovská věž se proměnila na odpalovací rampu největší rakety v dějinách.

Žižkovská věž se proměnila na odpalovací rampu největší rakety v dějinách. Foto: Karel Zvoník

Pár minut před zahájením projekce už měl každý své místečko a šeptavé rozhovory tisíce lidí pod lampami „dokreslovaly“ atmosféru – a pak se setmělo. Umělé osvětlení po celém areálu bylo bez upozornění vypnuto a zraky přihlížejících se zvedly k věži. Ještě před samotnou projekcí se však událo něco, na co jsem nebyl připraven. Napravo od vysílače se na obloze objevila světelná tečka, která se pomalu pohybovala k jihu a postupně se rozjasňovala. Bylo mi hned jasné, že se jedná o přelet Mezinárodní kosmické Stanice (ISS) a načasovaní nemohlo být lepší. Přiznám se, že jsem pociťoval silný nával emocí a tento okamžik si budu pamatovat opravdu dlouho. Šum v okolí mi navíc prozrazoval, že nejsem sám, kdo si úkazu všiml. Bohužel jev mnozí považovali, v lepším případě za dron nebo obyčejnou družici, a v tom horším dokonce za UFO. Nicméně na větší debatu nebyl čas, protože z reproduktorů se ozvala dramatická hudba, která zahájila asi 15 minutovou podívanou.

Na pilíři se objevila silueta rakety Saturn V doprovázená potleskem a pokřiky údivu přítomných a když se z reproduktorů ozvaly první tóny Dvořákovy Novosvětské symfonie – šel jsem téměř do kolen. Na okamžik jsem přestal vnímat své okolí a ocitl se v Americe před 50 lety. Došlo k odklopení obslužných ramen a hlasatel hlásil 20 sekund do startu. Na řadu přišlo známé odpočítávání a Žižkovem zaburácel hřmot 5 raketových motorů F1 ze záznamu a potlesk a ohlasy se ozvaly ten večer podruhé, nikoli však naposledy. Raketa pokračovala ve zkráceném letu a došlo i na ukázku oddělení jednotlivých stupňů. Podívanou doprovázely i doprovodné efekty.

Projekce známé stopy na povrchu Měsíce.

Projekce známé stopy na povrchu Měsíce. Zdroj: https://www.facebook.com/zpatkynaMesic/ Foto: Radoslav Vnenčák

Projekce pokračovala až k Měsíci, kde jsme byli svědky simulace přistání první posádky na jeho šedém a nehostinně působícím povrchu. Po dosednutí se opět ozval potlesk, který ukončila slavná slova Neila Armstronga a na věži se objevila známá fotografie stopy v měsíčním prachu, která je dodnes jedním ze symbolů programu Apollo. Tato fotografie podle mého názoru perfektně reprezentuje myšlenku dobývání vesmíru člověkem – druhem, jenž na planetě Zemi není dlouho a kterého právě charakterizuje vzpřímená chůze a který po sobě zanechává stopy všude tam, kam pronikne. Objevitelské výpravy, které vyvrcholily oním krokem na povrch Měsíce, který jakoby nám měl připomínat, že je to touha člověka po poznání, jeho zvědavost a odhodlání, ne krutost a nenávist, co nás vede k vznešenějším cílům.

Velkolepá projekce skončila přistáním posádky ve vodách oceánu za doprovodu posledního velkého potlesku, projevů štěstí a hrdosti. Momentů, které by skutečně spojily celé lidstvo v jeden celek je v historii opravdu velmi málo. Většinou to ovšem bylo vyvolané utrpením světových válek a následnou solidaritou nebo například právě objevováním vesmíru. Jsou chvíle na které se zkrátka nezapomíná a myslím, že podobně to cítila i většina přítomných. Po skončení se na Žižkově opět rozsvítila světla. Na pilíři vysílače zůstal Saturn V a svět jakoby se vrátil opět do své všednosti. Celý program byl poté zakončen v amfiteátru, kde byl promítán dokument: Poslední člověk na Měsíci. Za sebe musím vyseknout obrovskou poklonu pořadatelům a iniciátorům celé akce a věřím, že na tento zážitek budou přítomní ještě i po letech vzpomínat stejně jako já.

Zdroje informací:
https://www.moon50.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.facebook.com/zpatkynaMesic/
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Po 50 letech opět na Měsíc, ale tentokrát z Prahy, 4.8 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 1 457 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (12 votes cast)
(Visited 1 457 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Po 50 letech opět na Měsíc, ale tentokrát z Prahy”

  1. JanHonnza napsal:

    Husí kůže a slzy v očích. Nádhera. Děkuji.

  2. michal napsal:

    Děkuji za pěkný článek.

    Promítání jsem viděl v neděli z parku Sacre Coeur. Počasí přálo a viditelnost byla výborná. Z té dálky vynikly impozantní rozměry rakety. Když se pak obraz vydal vzhůru, úplně jsem si představil, jak za chvíli dorazí rachot motorů…
    ISS na úvod, která přeletěla nad hlavou a zapadla za Žižkovskou věží, vypadala, jako kdyby k programu patřila.

  3. Radek napsal:

    Děkuji pánové.
    S ISS neopakovatelný žážitek.

  4. Jaromír Kuželka napsal:

    Při pohledu na projekci Saturnu V na Žižkovskou věž mi to nedalo nevzpomenout na Járu Cimarmana, ležícího, spícího a naše české moře, vždy v neděli odpoledne:-)
    Jinak oceňuju nápad a mrzí mne že jsem s dětmi nedorazil – asi by získali dobrou představu o velikosti té bíločerné špičaté věci:-)

  5. Jan Mládek napsal:

    Trochu škoda ale že to bylo tak strašně zrychlený, trochu tu projekci protáhnout by tomu neuškodilo, moderátor na čt24 to ani nestíhal popisovat co se zrovna děje. No a ti kosmonauti na závěr, nevím jestli se mám smát a nebo brečet, tato část se jistě dala udělat i jinak, řekl bych důstojněji, třeba promítnout tváře michaela, niela a buzze, nebo to jak sestupuje niel z lunárního modulu a dělá ten malý krůček pro člověka. Ale což už, snad se lidi díky tomu budou víc zajímat o kosmonautiku, a třeba se nějaký český kosmonaut z ESA dostane jednou na tu naši Lunu, ale to je píseň vzdálené budoucnosti, hlavně proto že zatím nejsme žádní velcí hráči v ESA na to aby se český občan vůbec dostal do posádky mířící k ISS, ale snad se to časem změní
    Jinak ten den jsem vzal svého otce do Brněnské Hvězdárny na Vzhůru na měsíc 3D, a pak jsme zkoukli ty dva speciály na ČT24 a debatovali o tom. Takže příjemně strávený večer 🙂

    • Karel Zvoník napsal:

      Žižkov byl naprosto super v tom, že byl právě vyvážený jak pro naprosté laiky, tak i fanoušky kosmonautiky. Myslím, že oba tábory tato akce potěšila, ale stále platí pravidlo, že nelze vyjít vstříc úplně všem. Ostatně kdo chtěl přišel a věřím, že odcházel pln emocí a zážitku, který se nevidí každý den.

  6. V_A napsal:

    Dá se někde sehnat záznam?

Zanechte komentář