Vega-C míří vstříc premiérovému letu

Umělecká představa rakety Vega-C za letu.

Evropská kosmická agentura společně s průmyslovými partnery se postupně blíží vstříc prvnímu startu nové evropské rakety Vega-C, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. Tato raketa by měla po zavedení do služby nabídnout lepší výkon a dosáhnout na širší spektrum oběžných drah. V březnu letošního roku projekt prošel kritickým zhodnocením návrhu a mohl se přesunout vstříc kvalifikační fázi. Závěrečné zkoušky v rámci této fáze prověří celý návrh i výrobní procesy, sestavování i letový hardware a software, stranou nezůstanou ani pozemní podpůrné systémy. Počítačová simulace letu zase ukáže, zda raketa a pozemní technika spolupracují tak, jak mají.

Čas do premiéry se postupně krátí, ale průmysloví partneři zatím napnutý harmonogram zvládají. Statické zážehy motoru P120C pro první stupeň a motoru Zefiro 40 pro stupeň druhý provedené v Kourou a na Sardinii potvrdily, že tyto motory na tuhé pohonné látky jsou kvalifikovány pro let. Tím ale zkoušky neskončily – následovaly dodatečné testy vibrací, struktury, nárazů, ale i zkoušky v aerodynamickém tunelu. Těmito testy bylo také zakončeno komplexní zkoušení všech motorů.

Zhodnocení systému a podsystémů, které tvoří nosnou raketu, ale i zhodnocení pozemních systémů bylo úspěšně dokončeno a neodhalilo žádnou závadu. Nyní celý projekt čeká další fáze – předběžné zhodnocení požadavků, které je plánováno na polovinu letošního roku. Na evropském kosmodromu v Kourou úspěšně proběhly úpravy již existujícího startovního komplexu raket Vega, aby mohl odbavovat nosiče Vega-C. Došlo třeba k instalaci jeřábu, nebo vyztužení mobilní věže.

Velmi originální pohled na raketu Vega na startovní rampě

Velmi originální pohled na raketu Vega na startovní rampě
Zdroj: http://www.esa.int/

Rakety Vega využívá evropská kosmonautika od jejich zavedení do služby v roce 2012. Nejslabší z rodiny evropských raket letěla zatím 14× a ani jednou neselhala. Tenhle nosič je schopen realizovat suborbitální i orbitální mise, vynášet sdílené i vyhrazené náklady na dráhy od rovníkové po heliosynchronní. Vega-C bude na tomto odkazu stavět a má se stát pilířem programu Vega Space Transportation System. Jeho cílem je oslovit široké spektrum zákazníků s různými družicemi různého tvaru a rozměrů s hmotností 1 – 2300 kilogramů. Čím více zákazníků nová raketa osloví, tím větší šance je, že si ji někdo vybere. A čím více startů bude mít, tím rychleji se zaplatí její vývoj.

Vega C- má díky širokému spektru adaptérů pokrýt široké spektrum nákladů.

Vega C- má díky širokému spektru adaptérů pokrýt široké spektrum nákladů.
Zdroj: http://www.esa.int

V rámci zkoušek a ověření celého konceptu má Vega vynést letos v létě větší množství malých družic. Využije k tomu inovativní dispenzer SSMS (Small Spacecraft Mission Service), který cílí na stále rostoucí trh malých družic. Během této sdílené mise dojde k vypuštění sedmi mikrosatelitů a 35 cubesatů. SSMS, který mimochodem vzniká v brněnské firmě SAB Aerospace, má létat i na raketě Vega-C, kde bude mít k dispozici větší aerodynamický kryt a o 700 kg vyšší nosnost. „Nabízíme různé konfigurace, které se přizpůsobují počtu družic a jejich velikosti. Najednou jich můžeme na orbitu poslat až 16. Ve spodní části zvané HEX můžeme umístit až 96 U (tedy velké množství CubeSatů),“ uvedl Petr Kapoun, provozní ředitel SAB Aerospace a dodává: „Chystaný Proof of Concept Flight poletí již letos v září, ještě na stávající raketě VEGA. Jsme připraveni zařízení dodávat pro VEGA C až 3x ročně po dobu dalších deseti let, tak abychom uspokojil obrovskou poptávku, která po této službě vznikla. Jsme hrdí na to, že Česká republika dělá vesmír dostupnější a také, že posouváme potenciál rakety VEGA.“

Venus (Vega Electrical Nudge Upper Stage)

Venus (Vega Electrical Nudge Upper Stage)
Zdroj: https://www.esa.int

SSMS ale není určen pro všechny typy nákladů. Pro jiné typy poslouží adaptéry Vespa (pro vynášení dvou družic) a Vampire (pro jediný vynášený náklad). ESA se navíc stále nevzdala projektu Space Rider, který má startovat právě na raketě Vega-C a který by měl nabídnout možnost návratu z oběžné dráhy na Zemi. Pokračuje i vývoj dodatečného urychlovacího stupně Venus (Vega Electrical Nudge Upper Stage), který sdílí stejný servisní modul jako Space Rider a měl by být schopen zvyšovat oběžnou dráhu až tunových družic. ESA předpokládá, že by se tento systém mohl uplatnit při tvorbě družicových sítí, lunárních misí i servisování družic.

Kdo by si ale myslel, že vývoj skončí Vegou-C, ten by se mýlil. Program Vega-Evo (zkráceně Vega-E) má ještě zvýšit konkurenceschopnost po roce 2025 a nabídnout široké spektrum konfigurací založených na kombinaci základních bloků. Práce na Programu Vega-EVo přitom probíhají už nyní – paralelně s vývojem rakety Vega-C.

Rakety Vega

Rakety Vega
Zdroj: http://www.esa.int/

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/17559154-2-eng-GB/Artist_s_view_of_Vega-C.jpg
http://www.esa.int/…/05/vega-c_features/19420921-1-eng-GB/Vega-C_features.jpg
https://www.esa.int/…/18908143-1-eng-GB/Vega_electrical_nudge_upper_stage.png
http://www.esa.int/…/17273654-1-eng-GB/Vega_configurations.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Vega-C míří vstříc premiérovému letu”

  1. Urbis napsal:

    Asi je můj názor dost proti proudu, ale koncept malého jednoduchého raketoplánu na lehké raketě, která se bude dál evolučně vylepšovat, se mi líbí mnohem více, než Muskova supertěžká Spaceship.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To je jako kdybyste porovnával oceánskou kontejnerovou loď s plavidly na Vltavě. Každá možnost má svůj význam, ale má sloužit k jinému účelu. Porovnávat je mezi sebou není úplně fér.

      • frank napsal:

        Myslím, že to srovnání kulhá, no minimálně na jednu nohu 🙂
        Pokud dnešní lodě tak spíš místo kontejnerovky velký “ oceánský cruise ship“ a proti němu typický Středomořský trajekt ve smyslu dopravních lodí/trajektů Pireus-řecké ostrovy, Brindisi – Jadran či Baltské nebo Norské trajekty. Přirovnání k Vltavským plavidlům je už trošku přes čáru:)

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, ale v základu si rozumíme. 😉

      • Urbis napsal:

        Účel obou konceptů je v podstatě stejný – udělat vesmír přístupnějším místem.

    • frank napsal:

      Tak hlavně aby Spaceship nakonec nedopadla jako Airbus 380, ten se taky mnohým před 10-12 lety jevil jakohřebík do rakve menších letadel aby se nakonec stalo to, co se děje teď, není pro něj takové využití a menší stroje mu zastavily výrobu, která se ani nestačila zaplatit…

      • Samo2 napsal:

        Star Ship je novátorský koncept počítajúc s 100% znovu použiteľnosťou. A 380 prišiel ako konkurent B 747. Zatiaľ sa ukazuje že čím väčšia raketa tým lepšie znovu použiteľná a teda lacnejšia. Ak sa StarShip dostane pood 10 mil/štart tak bude na cene Electronu so schopnosťou letieť kamkoľvek. Pri lietadlách sa len ukazuje že aj keď koncept veľkých lietadiel nebol zlý, viac sedačiek na jeden stroj a menej potrebného personálu pre aerolinky = lepšia potenciálna návratnosť, menšie náklady na personál. Malé sú zasa ale lacnejšie na prevádzku, efektívnejšie teda menej paliva, lepšie servisovateľné a pristanú takmer na každom bežnom letisku.

      • Urbis napsal:

        „Zatiaľ sa ukazuje že čím väčšia raketa tým lepšie znovu použiteľná a teda lacnejšia“

        S tímhle právě vůbec nesouhlasím a nevím, podle čeho tak usuzujete. Znovupoužitelnost dává smysl v případě, že máte vysoký počet startů s minimálním opotřebením. Ovšem čím větší raketa, tím je větší i zatížení jak na celý stroj, tak na infrastrukturu kolem něj. Start supertěžké rakety není žádná sranda, docílit vysokého počtu startů je těžko představitelné. Jen údržba kosmodromu bude velice nákladná záležitost. Tady budou mít obrovskou výhodu právě malé, jednoduché stroje na malých raketách.

Napište komentář k Urbis

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.