Míří NASA skutečně na Mars?

Ve Space News vyšel dne 18. dubna článek Jeffa Fousta “Independent report concludes that a 2033 human Mars mission is not feasible” (Nezávislá zpráva se závěrem, že mise na Mars v roce 2033 není proveditelná). Článek popisuje jak STPI (Science and Technology Policy Institute), podle pokynů NASA, použil za základ své zprávy strategii, kterou NASA předložila ve zprávě ‘Exploration Campaign’, která navrhuje pokračující využívání nosiče SLS, lodě Orion a vybudování stanice u Měsíce – Gateway ve dvacátých letech. Potom by měla následovat nová pilotovaná loď Deep Space Transport (DST), která by měla letět od Měsíce k Marsu a zpět. NASA kontraktovala STPI, aby splnila požadavek Kongresu vložený do zákona o financování NASA pro rok 2017 – připravit posouzení pilotovaného letu na Mars, který odstartuje v roce 2033. STPI svou zprávu uzavírá konstatováním, že termín mise na Mars v roce 2033 nemůže být realisticky stanoven (podle současných ani teoretických plánů NASA). Pro tento termín by musely být zahájeny testy kritických technologií v roce 2022, což je krajně nepravděpodobné. Analýza STPI ukazuje, že nejbližší možný termín pro pilotovaný oblet Marsu je rok 2037. STPI také odhadla celkové náklady potřebné pro misi v roce 2037 na 120,6 miliardy (tj, cca 6 současných ročních rozpočtu NASA), z toho odhadem 33,7 miliardy USD pro další vývoj SLS a Orionu a 29,2 miliardy USD pro DST.

Umělecká představa kolonie na Marsu

Umělecká představa kolonie na Marsu
Zdroj: Robert Murray/Mars Society

Prezident Mars Society Dr. Robert Zubrin (vizionář a podporovatel osídlení Marsu) to dost nekompromisně komentoval. I když s ním určitě řada odborníků nesouhlasí, vyjadřuje názor, se kterým je potřebné se alespoň seznámit. Říká: “I když bych rád diskutoval se závěry této zprávy, ona vlastně dobře popisuje celý problém: Jestliže akceptujeme ‘Exploration Campaign’ představenou NASA – včetně SLS, Orionu, Gateway a DST jako nezbytnost, neexistuje cesta jak by NASA mohla být schopna uskutečnit oblet Marsu (vynechme přistáni) v roce 2033, nebo třeba i v roce 2133. Je otázkou, zda by jakákoli agentura (tak irracionální, aby přijala za svůj současný plán mise NASA k Marsu) byla vůbec kdy s to vyslat lidi k Marsu.”

Bude pro let k Marsu sloužit jako odrazový můstek pozdější verze stanice Gateway?

Bude pro let k Marsu sloužit jako odrazový můstek pozdější verze stanice Gateway?
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

“Ani Gateway ani Orion nejsou pro misi na Mars užitečné – Gateway je vůbec k ničemu a Orion je vážně příliš těžký ve srovnání s dostupnými alternativami jako je Dragon (26 tun vs. 10 tun). SLS, i když nabízí některé nové schopnosti, je předražená ve srovnání s Falconem Heavy, který je již v provozu, a ve všech ohledech zaostává za nyní budovaným novým nosičem SpaceX – Starshipem. Ale skutečně bláznivou součástí plánu mise NASA k Marsu je Deep Space Transport (DSP). Tento systém by měl využívat elektrický pohon (EP) k cestě z Gateway na Mars a zpět (s dobou trvání jedné cesty asi 300 dní). To podivně kontrastuje s tím, co dokáže již nyní chemický pohon (jak prokázaly mise Spirit, Opportunity a Insight, kderé dosáhly Mars za 180 dní po startu z LEO).

Dále zmínil, že jestliže je kosmická loď u Gateway, může se s chemickým pohonem dostat k Marsu při použití méně pohonných hmot než při použití EP. Navíc loď s EP sebou potřebuje vézt mohutný systém na výrobu elektrické energie o 500 kWe na pohon motorů, zatímco loď s chemickým pohonem potřebuje jen 10 kWe pro podporu života. Takže implementací futuristického DST, NASA vlastně navrhuje vytvořit systém, který dopraví astronauty k Marsu za dvojnásobek času, při potřebě dvojnásobné „suché“ i „mokré“ hmotnosti (dry, wet mass) a s mnohem vyššími náklady na vývoj, než je možné dosáhnout při použití v současné době dostupných chemických raket.

Ještě dodává: “Mimo to, jako by toho nebylo dost, DST má používat jako palivo xenon, který není dostupný na Měsíci, na rozdíl od kyslíko-vodíkového paliva, o kterém se předpokládá, že tam dostupné bude. Takže výběr nepotřebné, pomalé, drahé a přebujelé DST pro misi na Mars kompletně neguje jakoukoli naději, že lunární základna by mohla někdy hrát nějakou užitečnou roli v podpoře pilotovaného průzkumu Rudé planety. STPI má pravdu. Při použití současného plánu NASA nedosáhneme Marsu v roce 2033, ani později. Ale existuje jasná alternativa, kterou je plán Mars Direct (nebo obdobné). Ty využívají horní stupeň těžké rakety k odeslání nezbytného vybavení na cestu k Marsu, kde by zatím bylo do zásoby z marťanské vody a CO2 vyráběno palivo (metan/kyslík) na cestu posádky zpět na Zemi. Takže není potřeba žádné Gateway kroužící kolem Měsíce, ani loď s pokročilým pohonem. Jestliže to NASA myslí vážně s pilotovaným letem k Marsu, bude muset přijmou nějaký podobný praktický plán.“

„Základní otázkou je, zda se NASA bude řídit plánem vedeným záměrem /purpose-driven plan/, který utrácí finance, aby dosáhl svého cíle, nebo plánem vedeným snahou utrácet prostředky /vendor-driven plan/. Když dovolíme NASA zůstat u módu utrácení prostředků, nejenom, že nedosáhneme Marsu v roce 2033, ale je pochybné, že se v tom čase vůbec vrátíme na Měsíc. Když, ale budeme trvat na cíli, můžeme být na Měsíci v roce 2024 a na Marsu koncem desetiletí. Taková je volba, která nás čeká,“ uzavírá svou reakci Zubrin.

Zdroj informací: https://spacenews.com/
http://www.marssociety.org/

Zdroj ilustračních obrázků: NASA, Robert Murray/Mars Society

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

128 komentářů ke článku “Míří NASA skutečně na Mars?”

  1. Milda napsal:

    Mars je pro „běžný“ lidský život přece jen trochu z ruky. Mám na mysli zbytečně dlouhou zpáteční cestu, zdlouhavé zásobování i komunikaci. Bez podstatného pokroku ve vědě ve smyslu „obejití“ či spíše hlubšímu porozumění teorii relativity a následné technické realizace nelze počítat s rutinnim proniknutím za dráhu Měsíce, natož za pásmo planetek.
    Velký pokrok nesou sondy putující ke hranici sluneční soustavy, ale jen doba trvání a zpracování dat jejich mise začíná být srovnatelná s lidským životem.
    Nedokážeme ani distribuovat účinně nějakou využitelnou (například elektrickou) energii, natož abychom zkonstruovali pohon blížící se rychlosti světla…

  2. David R. napsal:

    Ještě k notorickému omylu s úžasně potřebnou těžbou izotopu Helia 3He na Měsíci. Těžit ho tam jistě lze a poté např. plnit na pouti do balonků. Bohužel se nyní nepracuje na jiném využití.
    Podmínky nutné k fúzi D + 3He jsou téměř o řád náročnější než pro fúzi D + T. Proto se nyní řeší asi 6 variant fúze D + T a žádná s Heliem.

  3. Martin napsal:

    Dá sa povedať že motor a projekt Vasimr je dobrá alternatíva ako chemické rakety ktoré sú leda dobre na letí orbitu Zeme. Ako každá nová technológia ako plazmový motor potrebuje čas na dlhý vývoj a efekt sa časom dostavy. Véd prvé lietadla boli tiež primitívne. A plazmový motor ako prvá verzia svetelných emisných pohonov ma budúcnu veľkú perspektívu. Ako aj ďalšie pohonné jednotky budúcnosti antihmoti. Až po hyper priestorový pohon. Dnes je ale pozemský človek a jeho veda a technika a spoločnosť na nízkom stupny duchovnej evolúcie a prírodnom technickom vývoji. Žijeme absolútne materialistickej spoločnosti a neschopnimi vedúcimi elitami ktoré nevedia riadiť štáty k evolúcii a vývoji každom smere. Véd keď tak sa vezme pozemský človek je ako dinosaurus na odstrel ak by došlo kataklizme z vesmíru tak ne mame žiadne vesmírne lode ktoré by sme na záchranu mohli použiť. Ani planetarnom priestore ani medzihviednom nie to potrebné pohonné jednotky a tím ani vesmírne lode bez tej to veci nie je možné lietať po vesmíre. A nikto z vonku nepríde na pomoc pozemským ľuďom lebo si za to môžu sami. Všetko je postaveno na prírodných zákonov príkazov Tvorenia prírody. Ak život človek podľa nich nejedná celí vývoj a pokrok viazne každom smere inteligentného života. Jak duchovnej evolúcie tak i materiálnom smere.

    • dolph1888 napsal:

      Motory typu VASIMR (magneto-plazmové) nejsou špatný nápad, protože mikrovlnný ohřev prodlužuje životnost motoru (způsob inicializace) a další výhodou je možnost regulace tahu / účinnosti. Tedy, že buď mohu mít velký tah za cenu menší účinnosti (větší spotřeba paliva) nebo menší, trvalý při vysoké efektivitě (na stejný výkon se v součtu spotřebuje méně paliva). Co je a bude problém je napájení. Pro testy na ISS u 200 kW modelu se počítá s bateriemi a minutovými zážehy (do 15 minut). V případě ostrého nasazení MW typů, bude třeba napájet dle současných představ sady 2 až 4 motorů po dobu několika týdnů, měsíců (záleží kam se poletí, 1/2 cesty zrychlování, pak otočení lodi a zpomalování) a to i dál od Slunce. Už na Marsu mají panely poloviční příkon než u Země. Dnešní nejvýkonnější a plochou ještě použitelné panely, pokud se nepletu jsou v řádech jednotek a nízkých desítek kW, což znamená, že nerozchodí ani demo VASIMRu (jejich možné využití končí Měsícem u méně výkonných jednotek). K napájení lodí disponujících takovými motory musí být tedy použit jaderný reaktor. Ideálně jednoduché konstrukce, s regulovatelným výkonem, jednorázový, účinně chlazený, dostatečně vzdálený od trupu samotné lodi s možností odhození. Prakticky není sci-fi film, kde by se uvažovalo o jiném způsobu napájení podobných pohonů. Stejně tak s nimi často počítají i skupiny usilující o dobytí Marsu, viz výroba metanu / kyslíku, napájení mobilním reaktorem, Mars Direct, R. Zubrin. Bohužel díky mnoha aktivistům, kterým nedochází, že solární výkon se vzdáleností od Slunce klesá a pokročilé pohony jím nelze napájet už od hranice Marsu (neumím si představit, jak poslat sondu s iontovými motory a sol. panely která má zaparkovat u Pluta, např. sonda Juno, kdyby měla podobný reaktor a výkonné iontové motory, mohla u Jupiteru elegantně zaparkovat za minimu času v libovolné vzdálenosti), lidé, z netechnických oborů, kteří do problematiky nevidí, nechápou, že lze zajistit, aby se i při nepovedené misi (destrukce nosiče) s reaktorem nic nestalo, brání díky svému hloupému strachu ostatním v pokroku. Co asi bude v budoucnu pohánět lodě s fúzním pohonem na cestě k novým světům? Pochybuji, že sol. panely, v mezihvězdném prostoru by asi nebyly to pravé ořechové. A 100% bezpečnost, dokonalost a eco-nezávadnost nebude dosažitelná ani tehdy. Dokonce také občas někdo umře, to je prostě život.

      • David R. napsal:

        Nevím proč řešíte zrovna motory. Na Marsu je 10 jiných věcí které nikdo skoro ani nezačal řešit. Dopravu na Mars zvládne Starship a lépe to zatím nevyřeší nikdo. Pokud jde o VASIMR tak s ním nelze odstartovat ani přistát. Ano, je skvělý ale jen by vše zkomplikoval.
        Mimochodem k reaktoru: zatím řádově nepoužitelný poměr hmotnosti k výkonu. Co má vyšší šance jsou odlehčené solární panely. Výrobci tvrdí že jsou schopni snížit hmotnost na Watt proti dnešní 20x.
        Potom by to bylo pro Mars reálně použitelné.

      • Alois napsal:

        Muskůva superloď silně připomíná kosmické lodi připomínající vzducholoď na zádi s maličkým motorem s řadou okének u nichž cestovatelé s loveckými dalekohledy pozorují příkladně Saturnovy prstence, tak jak si cestování Sluneční soustavou představovali Ciolkovský a spol..

      • bill napsal:

        To byl krásný výstižný příklad. Mám rád Vaše myšlenky.

      • Racek napsal:

        No jo, opravdu připomíná. A taky si myslím, že loď pro Mars bude vypadat úplně jinak než nám předvádí p. Musk. I když se to moc dobře čte a čistě matematicky to jakž takž vychází. Konec konců, asi 15 let před Apollem předváděl von Braun návrhy měsíční lodě o váze desetitisíců tun. Taky mu to vycházelo. Bohužel, po kostech hrdinů se jako vždy přežene šedá lůza a ….

      • dolph1888 napsal:

        Řeší se v reakci na předřečníka. Dále se řeší proto, že je třeba uvažovat nejen o chemických motorech pro přelet (start zatím vždy musí probíhat pomocí chemických až fúzní v budoucnu vše změní – nevyžadují vakuum pro svůj chod – magneticky stlačené peletě deuterium / tritium je jedno v jakém prostředí je zažehnuta, nicméně produkují sice slabší radiaci, nicméně stíněna být musí), ale také o iontových, elektricky napájených. Ty totiž šetří vynesené palivo, kde získaná tonáž může být využita k vynesení reaktoru. Především však tyto motory umožňují mnohem rychlejší přelet mezi planetami, v řádech 1 – 2 měsíců, nemusí čekat na startovací okno, pozici planet, v nouzi může taková loď opustit Mars kdykoliv a doletí. Nevím proč by byla neefektivní váha / výkon (reaktoru), dnes jsou na ponorkách reaktory, které dávají i desítky MW použitelného výkonu (tepelného i nad 100 MW), kdy pro vesmír je možné oželet mnoho regulačních systémů. Stačí nižší výkon – menší reaktor, jednoduchý start, omezená regulace, bez výměny paliva, chlazení aktivní a radiátory (není dořešeno, také díky „strašpytlům”) v případě poruchy je možné odhození. Žádný panel, ani nejpokrokovější technologie nedá třeba 4 x 2MW, bez ohledu na vzdálenost od hvězdy po dobu dní, týdnů, měsíců. Reaktor ano, dokud nespotřebuje palivo. Dokonce může letět daleko do soustavy, kde se Slunce jeví už jen jako jasnější hvězda. Když mohu vynášet stovky až tisíce lidí a tuny nákladu k Marsu (plán), nevidím důvod, proč by nemohly odstartovat tři nosiče, se třemi reaktory, vždyť plánované rakety mohou vynést nad 100t nákladu? Stejně si neumím představit panely, které pohání mohutné výrobníky (viděl jsem vnitřní konstrukci demonstrátoru, který ovšem vyráběl zanedbatelně paliva, nicméně vyráběl) metanu, které budou muset za omezený čas, vyrobit tuny paliva a ještě ho udržet uskladněné v použitelném stavu. Síť panelů, která by musela být na Marsu položena by byla vzhledem k jeho vzdálenosti od Slunce a pohybu (více eliptická dráha), impozantní. Ale máš pravdu, že mnoho technologií, především z hlediska přežití člověka není dokončeno, dokonce ještě kolikrát nejsou ani provozní prototypy, materiály, postupy. Ona také část nosičů je ta snazší.

  4. dolph1888 napsal:

    Pilotovaná mise na Mars se (myslím si) neuskuteční ani po roce 2030, sázel bych spíš až na období 2040 – 2060. První překážkou je typ pohonu, při uvažování přímého letu k Marsu (Mars Direct), je u chemického pohonu nutná výroba paliva pro návrat přímo na planetě. Nejsou v reálných podmínkách vyzkoušeny žádné systémy, které by spolehlivě vyrobily dostatek metanu / kyslíku a ještě je třeba uvažovat o tom, zda vůbec solární panely budou schopné něco takového uživit, vždy se v tomto případě sázelo na mobilní jaderný reaktor (jednorázový), ty jsou zatím také jen v plánu a to z velké části díky „aktivistům”. Zmíněný mobilní reaktor by také byl třeba v případě, že přelet bude uskutečněn pomocí pokročilých iontových (2050+) nebo fúzních motorů (nejvíc bych věřil magneticky stlačovaným peletám deuterium / tritium, deuterium / Helium-3 až po roce 2100). Je těžké si představit, jaké panely, se vzrůstající vzdáleností od Slunce, dodávají stále mnoho desítek (později stovek) MW pro pohon a systémy. Samotná loď také nebude legrace jak ukázalo poslední zdržení lodi Crew Dragon, stačí jeden nepovedený statický test motorů (záchranných, hydrazin) a vše se o měsíce / roky zdržuje. Největší překážku nakonec bych viděl v obytných modulech, jejich provedení, radiační odolnosti při nízké hmotnosti, spolehlivé zabezpečení hermetizace při prašnosti a velkých výkyvech teplot, nouzové zásobování energií pro recyklaci vody / kyslíku. To samé platí také pro lehký skafandr, zajišťující dostatečný tlak a teplotu (na Marsu není třeba tak mohutný jako do volného vesmíru), který ovšem opět musí radiačně chránit, musí mít dostatečně spolehlivý a účinný, mobilní zdroj energie pro napájení životu nezbytných systémů. Možná ještě zásobování. Na Marsu budou vždy muset být dostatečné zásoby potravin, náhradních dílů a velká redundance důležitých systémů (zdvojení, možnost přesměrování funkcí) pro případ nouze nebo pokud nedorazí některá ze zásobovacích mísí. Představa, že rok či dva si vystačí několik lidí s pár tunami zásob je dle mě také dost scestná. Jsou pokusy s 3D tiskem obydlí (v pozemských podmínkách), zatím se však ukazuje, že taková radiačně nechrání a nemají žádnou pevnost.

    • Hawk napsal:

      „Crew Dragon, stačí jeden nepovedený statický test motorů (záchranných, hydrazin) a vše se o měsíce / roky zdržuje“
      Presne tak, i kdyz Rusove po lonske patalii Sojuzu cely system rychle znovuzprovoznili.
      Rozhodujici pro dalsi vyvoj bude spolehlivost SLS. Pokud si clovek osvoji Mesic alespon stejne jako LEO, t.j. dlouhodoba zakladna s plnou energetickou a castecnou potravinovou sobestacnosti, tak to misi na Mars opet trochu priblizi. Pokud SLS selze muzeme asi na Mars v tomto stoleti zapomenout, protoze nez se NASA oklepe z neuspechu a zalozi novy podobny projekt bude dalsich 10-20 let fuc. Jinak divokou kartu ma Elon se svoji BFR.

  5. Jarda napsal:

    No nevim. Tvrdit, ze nema smysl posouvat se na Mars ci Mesic kvuli financim a vydajum, je asi jako pred 500 lety rict: „Proc se snazit s lodi doplout na druhy kraj sveta. Prece uz vsechno mame v Evrope, tak proc nevydat finance na lepsi stavbu kocaru?“ A vysledek toho, ze se to stalo pocitujeme kazdy den. Lidstvo bez cile vymre a nebude tam jina alternativa. Nove hranice jsou to, co nas posouva dal. Nehlede na ekonomiku.

    • Jan Jančura napsal:

      Ta ekonomika je určující podnět – proč Portugalci a Španělé chtěli do Indie a jejích panovníci ty výzkumné plavby financovali? Protože chtěli dovést levněji koření, ne přes arabské resp. benátské a janovské překupníky. Jedna loď s kořením zaplatila celou výpravu. Podobně rybáři hledali vydatnější loviště, jiní zase zlato.

      • Hawk napsal:

        Expansionismus s ekonomickou motivaci jde urcite ruku v ruce.
        onecne kdyz na Mesici nekdo vykolikuje uzemi blizko naleziste ledu, HE-3 atd. muze byt do budoucna ve vyhode. Mozna existuji dohody typu o spolecnem mirovem vyuziti Mesice, jenze kazda dohoda trva pouze do doby do kdy jsou ji zucastnene strany ochotny akceptovat.
        Ale ne vzdy musi jit o  ekonomickou motivaci – cesty na poly, zdolavani nejvyssich hor.

    • duro napsal:

      prebeha nastuduj si historiu tej doby kym zacnes placat nezmysly

    • 3,14ranha napsal:

      re: Jarda
      ono to bylo složitější. Vygooglete si a udělejte si čas na celý záznam přednášky:
      „Dobývání indiánských říší v 16. století pátečníci“

      Ještě Kolumbus byl v podstatě jen „hloupý“ kupec, co se snažil pouze najít lepší cestu do Indie. Objev Ameriky byla čistá náhoda a veliké štěstí pro kolumbovu posádku (kolumbus vsadil na špatný výpočet zemského rovníku a nebýt ameriky, umřel by hlady asi na půlce cesty do skutečné indie).

      Teprve když se rozhlásilo že na západě existuje kontinent plný zlata, drahokamů, půdy a důvěřivých (byť násilných) domorodců, tak se začali objevovat misionáři, dobrodruzi a dobyvatelé (tj. skuteční objevitelé ameriky v pravém slova smyslu).

      PS: Upřímně, pokud chce někdo letět na Mars (natož ho kolonizovat), tak by už teď měl začít testovat hardware a HLAVNĚ posádky na antarktidě, na Sahaře a ve velehorách (ve srovnání s marsem jsou všechny tyhle SMRTÍCÍ lokace učiněný ráj).

      Jestli trénink na pobyt na ISS trvá několik měsíců tvrdého drilování a polovinu zájemců vyřadí lékařská komise… jak tvrdý bude trénink a lékařská komise při cestě na Mars ?

      • Jarda napsal:

        Nezpochybnuji nic z toho, co pisete a dava to smysl. Jedine na co chci poukazat je, ze pokud se lidstvo zastavi a nema dalsi metu, tak je konec. A je jedno jestli tu metu dosahli nahodou, shodou stesti, ale vzdy existoval nekdo, kdo mel cil a to bylo to, co hnalo lidstvo dopredu. Kdyz to neni, prichazi upadek.

  6. David R. napsal:

    Aby nedošlo k mýlce, že jsem zcela proti kolonizaci Marsu. Jen mi nedává žádný smysl „dobytí Marsu“ 50 let starou technologií ve stylu Apollo. Tam bohužel není ani ten technický přínos. Proto jsem napsal, že mne nebude mrzet, když NASA na Mars ve slíbeném čase nepoletí.
    Plány typu „A už tam zůstaneme“ se pěkně poslouchají, ale hůře realizují.
    Technicky ano, ale fianční stránka i skromné trvalé základny – to je mnohonásobek nynějšího rozpočtu NASA (dokud nebude Starship). Jak už jsem psal, pouze hrozba totální zkázy Země by mohla vést k uvolnění takových finančních prostředků, které by umožnily na Marsu skutečně „zůstat“. To by pak ovšem musela být cílem úplně technologicky soběstačná kolonie (schopná pžežít zkázu Země). Co to obnáší:
    Vývoj, výrobu a dovoz roverů a robotů pro těžkou práci, výrobu energie,
    Těžbu / výrobu základních surovin in situ – vzduchu, vody, raketového paliva, stavebních a konstrukčních materiálů (z dosti bídných surovin),
    Ražbu tunelů, povrchové stavby, infrastruktura, pěstování rostlin,
    Transfer téměř všech technologií ze Země a jejich adaptace na absenci ropy a mnoha dalších „pozemských“ surovin.
    Na toto rozpočet NASA rozhodně nestačí. Vidím snad tři alternativní možnosti:
    1. Něco jako jako velmi drahá polovojenská základna.
    2. Vystavět kolonii na „pionýrských touhách“ mnoha jedinců, kteří si zaplatí jednosměrnou letenku (to by bylo skutečně hodně odvážné, ale „never say never“)
    3. Teraformace Marsu jako ekonomicky atraktivní cíl – budoucí prodej teraformovaných pozemků – pak se peníze (investoři) jistě najdou, ale to by muselo být opravdu jakž takž reálné – zatím na to nejsou technologie (mám na mysli technologie umožňující provádět potřebné megastavby za rozumné ceny – nutností je 99% replikace robotů in situ).

    • tycka napsal:

      „technologicky soběstačná kolonie “
      Hlavně nutnost rozjet výrobu spoustu náročných technologií – především kompletně výrobu veškeré elektroniky.
      A to ještě musíte vzít v úvahu, že i suroviny potřebné pro výrobu budou nejspíš jako na Zemi různě roztoušené po celé planetě. Takže budete řešit i dopravu nejspíš na značně velké vzdálenosti – kterou na Zemi velmi usnadňuje moře.
      Takže zálohování civilizace kolonií na Marsu nelze brát ještě velmi dlouhou dobu brát proto vážně.

  7. Peter P napsal:

    Nebol by som az taky pesimista. Zubrin je urcite velmi zaujimavy popularizator a jeho Mars direct v dobe ked s nou prisiel davali zmysel. Lenze prisala doba kedy sa cena vynasania nakladu do vesmiru moze dramaticky znizit. SpaceX, BlueOrigin a mozno aj dalsie.
    Dokonca aj Gateway mi dava vacsi zmysel pokial sa zapoji suktromny sektor. FalconHeavy NewGlen mozu relativne lacno vynasat naklady vratane paliva az na orbitu mesiaca. Dokonca aj nove technologie ktore su dnes iba v nakresoch mozu najst za 5 az 10 rokov uplatnenie (vratane Sparshipu). Ked sa budovalo ISS tak nimto nepredpokladal ze tam budu lietat sukromnici niekolko krat do roka a ze posadky budu mozno niez vynasane komercne. Gateway moze sukromnemu sektoru otvorit moznosti a v roku 2030 sa na cestu na Mars budeme pozerat inou optikou. Je dobre ze sa z LEO dostavame dalej…

    • 3,14ranha napsal:

      Mě tak trochu připadá že Zubrin se staví do role zneuznaného génia a čím je starší tím je ehm, hubatější. Já chápu že se může cítit zklamaný, ale opravdu je tak odstřižený od reality, že nevidí převažující celospolečenský nezájem o pilotované lety na Mars ? Je schopen uznat že jaderné reaktory pro vesmír jsou samy o sobě běh na dlouhou trať a navíc bude bezpodmínečně nutné změnit veřejné mínění zblbnuté ekofanatiky ?

      Dokonce i mezi vědci jsou hlasy které tvrdí že už se veškerá věda bude řešit JENOM robotickými sondami a pilotovaný program je vlastně jen překážkou vědě…

      Kdyby nic jiného, odložení nějaké studie do archivu je v NASA úplně normální. NASA má všemožných studií a odložených projektů plné šuplíky.

      • bill napsal:

        Ano, Dr. Zubrin je hodně zklamaný. Věnuje projektu Mars extrémní energii a nedokáže ten obrat pochopit.

  8. Michal napsal:

    Koho by to zajimalo, na redditu mam infografiku a s vyuzitim Starship lodi mi vyslo prvni lidske pristani / cca 2tydenni pobyt pro vyuziti stejneho preletoveho okna na cestu zpet) na Marsu realisticky v roce 2031 (pokud pujde dobre vyvoj SH/Starship a hlavne take isru + dalsich marsovskych technologii) https://www.reddit.com/r/Colonizemars/comments/b27psj/mars_base_step_by_step_starship_dreaming_v3/

      • Michal Majzner napsal:

        Diky! Jsem rad, ze se libi! Ma to 3 verze, kazdou dalsi jsem vylepsoval na zaklade komentaru ze subredditu colonizemars a take spacexlounge (kde je mnohem vice lidi).

    • Jan Jančura napsal:

      To schéma počátků kolonizace Marsu je zajímavé, ale abych se sám pro sebe rozhodl, zda je reálné, tak mi chybí dvě základní informace. Máme o Marsu dost informací, abychom mohli začít vyvíjet technologii výroby vodíku z povrchu Marsu – zda to bude z povrchových hornin, podpovrchového ledu či vody a taky stanovili nejvýhodnější místo vybudování první marsovské základny. Pokud ne, tak před prvním přistáním dle schématu musí proběhnout důkladnější, asi robotický, průzkum Marsu vč. případného návratu vzorků z Marsu na Zem. Druhá otázka je kdo tu všechnu nezbytnou infrastrukturu bude vyvíjet a hlavně ji financovat. Jen podle optimistického odhadu nebude po cca 20 let rentabilní (tedy plně hrazena s příspěvků kolonizátorů). NASA po celých dvacet let??

  9. Kamil napsal:

    Za svůj život jsem slyšel a viděl asi 50 plánů na let k Marsu. Spoustě z nich jsem věřil a zklamal se. A jediný, kterému věřím dosud, je ten Elona Muska. Spíš teď mu věřím mnohem víc, než když byl představen. Největší otazník jsem měl kolem financí, jestli se dá vynášením družic vydělat na let na Mars. Dá, ale musíte vynášet svoje družice a vytvořit globální komunikační systém, kde budete inkasovat za koncové služby, to je základ projektu Starlink. Kdo sleduje aktivity Elona Muska, tak ví, ze vše, co dělá, je zaměřeno na Mars, elektromobily počínaje, přes baterie, tunely a umělou inteligenci až po čištění vody v nějakém zapadlém městečku nebo záchraně fotbalistů z jeskyně. A věřím, že je natolik inspirující a propojující osobností, že se k jeho úsilí přidá i NASA. Ostatně plán na přistání na Měsíci do pěti let je realizovatelný jen s jeho raketou StarShip.

    • iss84 napsal:

      …In Elon Musk we trust 🙂 …súhlasím, skôr bude Musk Na Marse ako NASA, zdá sa…

      • Kamil napsal:

        Tady ve střední Evropě nám nic jiného než víra či nevíra v cizí plány nezbývá. A pořád je zábavnější věřit aspoň jednomu plánu, než depresivně být skeptický ke všem.

    • Alois napsal:

      Jen bych připomněl že Musk již před dvěma lety chtěl vozit turisty k obletu Měsíce což je proti letu na Mars hračka a skutečností je, že nemá dodnes certifikaci ani pro let na LEO a po nedávné explozi kabiny asi hned tak mít nebude.

      • Kamil napsal:

        S Dragonem dál než na zemskou orbitu se stejně létat nebude. Na Měsíc i Mars nás dostane až Starship

      • Jaro Pudelka napsal:

        Prosím, skúste si dôkladne naštudovať, prečo Elon menil veľmi efektívne svoje plány. A potom sa skúste vyjadriť. Lebo inak pôsobíte ako vzorový troll – mimochodom dosť často.

      • Alois napsal:

        Zkuste diskutovat k věci a ponechat si své “ rady“.

      • duro napsal:

        zrusil to preto, ze to bol nerealny nezmysel a tiez ekonomicka samovrazda pre spacex
        to, ze ty uveris kazdej hluposti co povie je tvoja osobna vec, ale to neznamena, ze tomu overia ostatni
        oblet mesiaca na dragone bola od zaciatku hlupost a islo len o muskovo pr

      • Alois napsal:

        Asi to taková hloupost nebyla když se dostala do zdejší ankety nejočekávanějších událostí roku. Panovalo z toho obecné nadšení, podobně jako nyní v případě Muskovy superlodě, zkuste si vzpomenout, jestli jste tomu tehdy nedal svůj hlas.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pán, na kterého reagujete, je chronický provokatér, který u nás dostal ban.

    • Tomáš P napsal:

      Muskovo Star ship je hezká, ale bral bych jí jen jako možná lepší, levnější raketoplán ( uvidíme v praxi ) pro velké náklady na orbitu max až na Měsíc. Na to mi přijde ideální. Ale na Mars tomu od začátku nevěří. Ne, že by to nebylo možné technicky. Ale zatím co každý rok pořád mění design, nikdy neukázal jak o těch 100 lidí co může až být uvnitř bude postaráno. Na 100 je to malý, 20 max. Co zásoby? Mikrogravitace. Nemá to zatím žádnou ochranu před zářením. Co bezpečnost? Crew Dragon má motory Superdraco na odstřelení. Co má Starship? Pouze nouzový poklop na vyskočení jako u Space Shuttle?

  10. Matrail napsal:

    Dr. Roberte Zubrine,jste jako ja.Plany NASA jsou k H***u!!!!

  11. Martin napsal:

    Srandista dik za vitku. Tudiš ten to plazmový motor má už svoj funkčný prototyp len chce to vývoj a podporu. Ta firma je súkromná a ma obmedzené zdroje.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nejmenuji se Vítek, ale Dušan. A nemyslel jsme to v legraci.
      Jestli si myslíte, že funkční prototyp znamená jasnou cestu k realizaci, pak jen dáváte najevo, že nevíte, jak to ve světě techniky funguje. Je to mnohem složitější, než se vám zdá.

      • Mário napsal:

        Presne tak prototyp ešte nič neznamená. Ak by to bolo také ľahké už máme fúziu v malíčku a nekonečné a lacné množstvo energie. To čo funguje v laboratóriu bude v reále musieť pracovať v úplne iných podmienkach. Ten pohon bude musieť byť takisto mimoriadne spoľahlivý. Je množstvo problémov ktoré bude treba vyriešiť aj keď ten motor bude fungovať. Ako napríklad dodávka energie. A energie to bude potrebovať veľa. Nikto nedokáže predpovedať či to bude fungovať aj po technickej stránke. Je veľa vecí o ktorých teoreticky vieme ale technologicky ich nedokážeme vytvoriť.

      • duro napsal:

        majer nevies citat? on ta nikde neoznacil za Vitka, rychlo sa mu ospravedl za krive obvinenie 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pán napsal, cituji: „Srandista dik za vitku.“ Tudíž to vypadalo, že mne oslovil jako Vítka. A o tom, kdo se má komu omluvit na našem portálu rozhodně nerozhoduje člověk, kterému byl udělen ban.

      • Tommy napsal:

        Asi myslel ironicky “dík za výtku”.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Aha, nepředpokládal jsem, že by někdo mohl udělat takovou hrubku.

  12. Martin napsal:

    Keby tie ťažké miliardy dali do projektu plazmoveho motoru Vasimir od firmy Rocketstar tak by cca do roku 2024 boli aj na mesiaci a aj na Marse len že hlúposť usakov nezna hraníc.Ten to plazmový motor a jeho magnetické pole ktoré smeruje a urýchľuje plazmu na vysoký výkon a rýchlosť by stačil na pohon slnečnej sústavy. A je ho generácie výkonnejšie varianty by nám umožnili lietať lacno a rýchlo.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Váš komentář je postaven na emocích a nikoliv na faktech, což jste jen potvrdil útočným výpadem v samotném závěru. Víte, možná by bylo lepší se nejprve zamyslet, než něco podobného napíšete. Existují projekty, do kterých můžete nalít libovolné množství peněz a stejně se výsledku nedočkáte – třeba kvůli tomu, že na to dosavadní technologie nestačí.
      A ještě na úplný záběr, když už chcete kritizovat někoho, že je hloupý, zkuste aspoň ve svém komentáři neudělat chybu, že špatně napíšete název projektu, který tak obhajujete. Správě je to vasimr.

    • Racek napsal:

      Vasimr potřebuje hlavně silný energetický zdroj řádi megawat a ten k dispozici rozhodně není a hned tak nebude. Navíc se výzkum u energetických reaktorů v USA a i v Evropě téměř zastavil, půdu získává Rusko a Čína, a ty zase letět na Mars v nejbližších letech nemohou a Rusko ani za 50 let.

  13. Martin napsal:

    Keby tie ťažké miliardy dali do projektu plazmoveho motoru Vasimir od firmy Rocketstar tak by cca do roku 2024 boli aj na mesiaci a aj na Marse len že hlúposť usakov nezna hraníc.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Váš komentář je postaven na emocích a nikoliv na faktech, což jste jen potvrdil útočným výpadem v samotném závěru. Víte, možná by bylo lepší se nejprve zamyslet, než něco podobného napíšete. Existují projekty, do kterých můžete nalít libovolné množství peněz a stejně se výsledku nedočkáte – třeba kvůli tomu, že na to dosavadní technologie nestačí.
      A ještě na úplný záběr, když už chcete kritizovat někoho, že je hloupý, zkuste aspoň ve svém komentáři neudělat chybu, že špatně napíšete název projektu, který tak obhajujete. Správě je to vasimr.

    • David R. napsal:

      BTW, docvaklo mi to až nedávno, VASIMR dojel (rozuměj, jeho plánované použití na ISS) na tom, že na ISS byly přestárlé baterky, které by nevydržely takovou zátěž.

  14. Alois napsal:

    Nadšení pro kosmonautiku je hezká věc, ale je dobré stát přitom alespoň jednou nohou na zemi. Nadšenci byli určitě i mezi našimi dědy v dobách Apolla. Představte si jak tehdy by kamenovali toho, který by se odvážil tvrdit, že raketoplán je nesmysl, že se ze stále stanice na LEO se nikdy na Měsíc nepoletí a že stálá stanice na Měsíci a let na Mars nebudou ani ke stému výročí Sputniku-1.

  15. Alois napsal:

    Jedinou cestou je stálá základna na Měsíci se třemi dny pro evakuaci. Až to bude bez chyb dlouhodobě fungovat na Měsíci bude možné uvažovat o Marsu.

  16. Lukas napsal:

    Chceli by, ale pri sucasnom nezodpovednom nakladani s peniazmi danovych poplatnikov nemaju sancu.ked sa pozrieme na historiu orion a sls ,ich pociatocny vyvoj siaha az do roku 2004 s mensimi zmenami. To je nonsens.nijak inak to neviem ani nazvat.pri takomto tempe ,tam nebudu naozaj nikdy.sama Nasa spomaluje vyvoj svojimi nezmyselnymi poziadavkami na bezpecnost.tak sakra ,prijmeme urcitu mieru rizika, alebo prestanme do vesmiru lietat uplne.

  17. Jonathan napsal:

    Elon Musk by k výčtu důvodů, proč kolonizovat Mars, ještě přidal nebezpečí spočívající v možnosti, že se umělá inteligence vyvíjená na Zemi vymkne kontrole a zničí lidstvo. Technologické prostředky jako atomové bomby nebo chemické a biologické zbraně k tomu už máme, nanotechnologie zažívají prudký rozvoj…

  18. Goodman napsal:

    Několikrát v diskuzi padlo, že přistání na Marsu nemá valný přínos. Něco takového bych čekal na novinkách, nebo jiném všeobecném fóru, nikoliv na specializovaném. Je to pro mě velkým zklamáním, že někdo kdo sám sebe považuje za nadšence do vesmíru může vypustit něco takové z úst.
    Přínos je obrovský, nejenom v posunutí lidském poznání, ale především v technologickém pokroku. Jak již někdo napsal v komentáři přede mnou, bude potřeba provést neskutečné množství nových technologických vylepšeních, které se jistě odrazí i ve zlepšení života na Zemi. Musíme si uvědomot, že ony miliardy jsou určené i na základní výzkum. A peníze investované do vědy nejsou nikdy vyhozené z okna, protože dříve či později se úsilí mnohonásobně vrátí. Krom toho kosmonautika vytváří desítky tisíc nových vysoce kvalifikovaných míst, čili je i výborným stimulem ekonomiky.
    A hlavně, každý kdo si říká, k čemu je dobré přistání na Měsíci nebo na Marsu? A k čemu je dobrý vrcholový sport? K čemu je dobré lézt na hory, kde už někdo jiný byl? K čemu je dobré dělat tisíce drobných každodenních radostí, které k ničemu dobré nejsou? A když už bych si měl rýpnout i do astronomů, k čemu je dobré poznání, jak veliký je vesmír ? Vědět víc, nás lidi, liší od opic. Takže máme dvě možnosti. Buď ustrneme na současném stupni vývoje a budeme dělat věci co „mají smysl“ a jednou vyhyneme (což může být relativně již brzy), nebo se začneme chovat jako lidi.
    A propó řada lidí dříve tvrdila, že zkoumat jak fungují hvězdy nemá reálný dopad na kvalitu života. A o pár desítek let později, na základě poznání hvězd, se pokoušíme sestrojit nevyčerpatelný zdroj energie pomocí jaderné fúze.

    • tonda napsal:

      Tak pod Tvůj příspěvek bych se podepsal.Je to tak jak píšeš!

    • maro napsal:

      Je to o ekonomice. Jasně že americký občan může utíkat ke kongresu a horovat za lidské poznávání Marsu. Ale hned vedle přijde druhý a řekne že za stejné peníze tam robotické mise objeví a realizují mnohem víc a lidstvo se dostane dál. A pak samozřejmě může přiběhnout třetí a říct že celý Mars je kravina k ničemu a že ty peníze je třeba věnovat na výzkum mořského dna na naší vlastní planetě protože o něm víme taky strašně málo. Není to o tom jestli budeme zkoumat a nebo sedět pod palmou a užívat si slunce. Je to o tom, kterým směrem ten pokrok posouvat právě teď. Kam ty finance směřovat s nějakou větší efektivitou.

      • bill napsal:

        Souhlas. A ještě k víc výše uvedeným příspěvkům. Nemyslel jsem to tak, že kolonizovat Mars není výzva nebo hodně zajímavý podnik. Jen si prostě myslím, že v tuto chvíli to není to nejdůležitější po čem se půjde. Mě ten Mars připadne spíš tak nejak zneužitý jako téma pro oslnění mas. Takové jiné „apollo gesto“ Jenomže to teď není pro masy téma, tak se jde politicky od toho. Nic nekončí, jen to bude střízlivější a pragmatičtější. V tichosti se to odsune na pozdější dobu. Zatím se to bude řešit přes robotické sondy a potom zase přes robotické sondy… až jednou možná příjde ten správný moment. Také si myslím, že ty oceány jsou veliké téma, hlavně jak to udělat, abychom je brzo nezahubili.

      • Goodman napsal:

        Tak dělat výzkum, abychom nezničili život v moři, nemusíme. To se stačí zeptat mě. Odpověď dvěma slovy – nědělat bordel. Pokud se nebudou valit miliony tun plastů do moře, tak to bude OK i bez složitých analýz.

      • Goodman napsal:

        Ano to je fakt, je to o ekonomice. A je mi úplně jasné, že se nenahrnou všechny peníze jenom na Mars. To bych ani nechtěl. Protože objev v jedné vědecké disciplíně akceleruje nepřímo objev u zcela odlišných cílů výzkumu. Abych upřesnil, kde by byla například medicína bez mikroskopu ? Čili optika pomohla i biologii a chemii. Nutné je tedy financovat a tlačit na pilu rovnoměrně. Nicméně ono těch peněz na výzkum moc nejde. Je to pouhý zlomek. Drtivá většina jde úplně jinam. A to mi vadí.

    • zdeněk s napsal:

      Přesně máš naprostou pravdu. Maximální souhlas.

    • 3,14ranha napsal:

      1. Mars není jediná destinace hodná zkoumání a omezené nejsou jen finance, ale i lidské zdroje (už teď protestují někteří vědci, že budou mít problém zapojit se VČAS do vědy na pouhé stanici Gateway, natož při průzkumu Marsu) Bavíme se o dekádách stálého úsilí !

      Myslím že někteří (zejména mladší) si velmi rychle zvykli jako na samozřejmost na trvale obydlenou stanici ISS.
      Přitom ISS je tady teprve 20 let a jde o multibilionový projekt nejvyspělejší třetiny lidstva, jde o třetí generaci stanice ke které vedl 60 let souvislý vývoj pilotovaných letů. Přitom jde o stanici pro 6 stálých obyvatel, který létá ve výšce 400 km nad Zemí a evakuační časy se počítají na pouhé desítky minut.

      2. „K čemu je dobré lézt na hory, kde už někdo jiný byl?“
      – je to dobré tehdy, když na té hoře stál naposled váš dědeček a vy jste teprve vylezl z obchodu se sice moderní, ale nevyzkoušenou goretexovou bundou a sám jste vylezl nanejvýš na Petřín.

      • Goodman napsal:

        Netvrdím, aby byl Mars jedinou destinací hodný k výzkumu. Jenom to, aby se už zbytečně neodalovalo přistání na něm. Jinak to bude tak, jak píše Zubrin – ani ne v roce 2133.
        Evakuační plán z ISS je sice super, ale popravdě není to hlavní. Všechny ztráty na životech byly buď na Zemi nebo při vzletu/přistání.
        Co se týče ekonomické životnosti projektu, tak hlavním problémem dneška (i přes znovu použitelnost prvního stupně) je stále cena vynášeného kilogramu. V tomto směru si dělám (možná plané) naděje s SHS. To opravdu může být revoluce v létání do vesmíru.

      • 3,14ranha napsal:

        Ale pokud z toho chcete mít skutečný užitek, tak pouhé přistání bude mít užitek nula nula nic. Jedenkrát přistát na Marsu (ve stylu Apolla) by teoreticky šlo během pěti, maximálně deseti let (ode dneška).
        Ale obrovské lidské, materiální i finanční zdroje na takové zbytečné zapíchnutí vlaječky by byly prostě NEOSPRAVEDLNITELNÉ.

        Je potřeba tu pyramidu obrátit vzhůru nohama a nechtít po NASA aby nahrazovala nedostatek nadšení ve zbytku společnosti.

        Na marsu lidstvo přistane ne až bude chtít NASA, ale až bude chtít a bude si to moci dovolit(!) lidstvo (nebo jeho část), protože na takový průzkum Marsu bude potřeba podstatně zvýšit všechny kapacity (od otevření středoškolských technických oborů po renesanci jaderné technologie – protože bez spolehlivých a výkonných reaktorů se v hlubokém vesmíru žít nedá). Bude potřeba tomu věnovat souvislou kampaň zasahující docela velký počet lidí (tak jako projekt manhattan, nebo apollo).

        Finance jsou důležité, ale určitě ne na prvním místě. Bude potřeba „ideologicky“ přesvědčit nejednoho odborníka, že vývoj technologií se zaměřením pro Mars je důležitější (má mít přednost) než vývoj technologií pro: letectví, armádu, nebo JINÉ OBORY ZKOUMÁNÍ VESMÍRU.

        PS: Západní civilizace je ve zkoumání vesmíru nejdál, ale zároveň se stala na Zemi doslova vymírající menšinou kterou nad vodou drží věda, kultura a vojenská převaha nad případnými oponenty. Naštěstí nejsem prezident USA abych musel rozhodovat kam směřovat prostředky. Muset vybírat mezi prostředky pro NASA, nebo třeba na modernizaci jaderných hlavic asi bych se z toho zbláznil…

    • tycka napsal:

      „K čemu je dobré lézt na hory, kde už někdo jiný byl?“
      Drahý koníček toho koho to baví – podobně jako cesty do exotických krajin nebo i lyžování. Tedy on si to sám plně platí.

      • Goodman napsal:

        Ale to není úplně pravda. Když třeba na ty hory poletíte letadlem, tak si to úplně sám nezaplatíte. Letenku ano, ale vynález letadla jako takového ne. Abych to lépe vysvětlil, každý technicky náročnější vynález staví na něčím obejvu. A teď nemyslím patent. Třeba takový mobilní telefon. Bez výzkumu šíření rádiových vln byste jej dneska neměl. Prakticky stavíme na něčem, co bylo pracně objeveno a zafinancováno o desítky roků dříve. To co dneska umíme a považujeme za samozřejmost, je na základě již dosažených znalostí, za které dnes nic neplatíme. Trochu mě to připadá sobecké, říct si tak a šlus, od teď budeme investovat jenom do svého (resp. své generace), ale přitom si budeme užívat plnými doušky znalostí našich předků.

      • tycka napsal:

        „Letenku ano, ale vynález letadla jako takového ne. “
        Z letenky jde zisk a ten je nepřímo použit k nákupu letadel.
        Výrobce má svůj zisk ze kterého umořuje vývoj letadla. Takto je tomu i v automobilovém průmyslu například.
        A stejně jako se zaplatil vývoj předchozích modelů aut tak stejně se zaplatil vývoj předchozích modelů letadel.
        GSM to samé – je tam například spousta poplatků za patenty.

        Takže v letence platíte i vývoj letadla jako takového – stejně jako v cené nového auta !

      • 3,14ranha napsal:

        Tak mě zase přijde trochu krátkozraké povýšeně kádrovat vědecké obory na ty „užitečné“ a na ty „konzumní“. Protože s nadsázkou bez počítačů, bez počítačových her a bez segwayů by neexistoval reusable Falcon 9 ani samořiditelná Tesla.

        Je potřeba se pokorně smířit s tím že vědecko-technický vývoj nejde vždy tam kde tomu nejvíc fandíme.

        Exponenciální vývoj počítačů (až po dnešní hrátky s umělými inteligencemi) zná každý…

        Ale mohu vám ukázat jak vypadala moje první bateriová svítilna (spíš „lucerna“ :-D) na skautském táboře, jak vypadala první co jsem koupil za kapesné, jak vypadala moje první s technologií LED a jak vypadá moje současná značková se špičkovým výkonem blížícím se dálkovým světlům u aut. (přitom cena očištěná o inflaci bude podobná u všech)

        A liší se nejen světelný výkon, ale i celková kvalita zpracování (od reznoucí plechové krabice se špatnými kontakty, až po lehoučké, „nezničitelné“ vodotěsné zpracování té dnešní.

        Přenosné svítilny urazily za 20 let cestu „od kánoe po jadernou ponorku“ aniž by to někdo mohl věrohodně předpovědět…

  19. Jiří Hošek Redakce napsal:

    V době, kdy byl zákon o financování NASA pro rok 2017 schválen, NASA ještě sledovala politiku Obamovy administrativy, jejímž záměrem bylo dosažení oběžné dráhy Marsu ve 30. letech. Tato politika považovala přistání na Měsíci za zbytečné plýtvání časem a penězi. STPI dokončila návrh své zprávy o Marsu 2033 v prosinci 2017, ale po Trumpově směrnici SPD-1 byla požádána, aby ji na základě SPD-1 aktualizovala. Závěrečná zpráva STPI byla dokončena v letos únoru, a neodráží tedy aktuální požadavek na urychlení pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 na rok 2024. Jim Bridenstine ve svých dubnových projevech zmínil STPI a argumentuje, že lunární přistání v roce 2024 podporuje urychlení mise k Marsu.
    V článku je chybka – položka 33,7 miliard z celkových 120,6 miliard USD není pro další vývoj SLS a Orionu, ale jde o částku, která již byla vynaložena. Částka 120,6 miliardy obsahuje necelých 6 miliard na Gateway a necelých 8 miliard dolarů na nepilotovaný test a sérii pěti pilotovaných přistání na Měsíci v letech 2028 až 2032 + 12 miliard na SLS a Orion zajišťující přepravu osob a nákladu pro program lunárních přistání. Zpráva je velmi podrobná. Její plný text je tady:
    https://www.ida.org/idamedia/Corporate/Files/Publications/STPIPubs/2019/D-10510.pdf

  20. Jan Jančura napsal:

    Krátkodobý výlet na Měsíc nebo Mars ve stylu Apolla nemá valný vědecký přínos, spíš je to jen propaganda a to velmi nákladná. Význam má pouze vybudování stálé vědecké základny, ale náklady na její zřízení, ale hlavně udržování budou obrovské. NASA si je dobře vědoma, že při stávající úrovni svého rozpočtu má tak akorát na zopakování Apolla, na ostatní už ne. Nemůže se spoléhat, že ji politici dlouhodobě budou financovat zvýšený rozpočet na lidské mise. V současné době taky neví, zda a kdy by mohla počítat ze soukromé sféry s raketami o vysoké nosnosti. Poněvadž nemůže na ty rakety čekat a nic nedělat tak, staví „svou“ raketu SLS, přičemž si je vědoma, že tato raketa není vhodná na udržování trvalé měsíční či marsovské základny. Proto vydává takové neurčité plány.
    Osobně si myslím, že si ještě hodně dlouho počkáme na základnu na Měsíci, natož na Marsu. To není jen raketa, ale i celá životaschopná infrastruktura, jejíž vývoj bude nákladnější, než vývoj vlastní rakety.

    • 3,14ranha napsal:

      Přesně tak! Myslím že část lidí je tak trochu hypnotizavaná čísly, když se začne mluvit o velkých částkách o miliardách či bilionech.

      Jenže střízlivě uvažující pozorovatel či komentátor si za tím musí představit to co se bude reálně dělat:
      vybírat a cvičit posádky, otevírat obory na školách (technické zaměření, vědecké zaměření, medicínské zaměření). Přetahovat odborníky z jiných oblastí průmyslu a vědy. A taky čekat jestli za X let z těch škol vylezou mladí dospělí schopní zapojit se do programu.

      Jsme na kosmonautixu, tak prosím ostatní ctěné čtenáře ať se podívají na misi Cassini–Huygens co tím přesně myslím.
      O té sondě se začalo vážně mluvit v roce 1982, rozpočet přidělen 1988, startovala 1997 a činnost ukončila 2017. Vědecké zkoumání naměřených dat bude trvat ještě mnoho let.
      Na projektu Cassini–Huygens (jedné jediné sondě) mohl klidně pracovat děd, otec i syn.
      Odborníci na té sondě pracovali souvisle 35 let, zatímco my nevíme kolik zítra budou stát rohlíky a kdo bude příští měsíc premiérem…

  21. Hawk napsal:

    Globalni katastrofy typu silneho gama zablesku nebo erupce supervulkanu se s predstihem predvidaji obtizne. Takze pokud neni druhy domov civilizace bud neprezije nebo se vrati ke klackum a kamenum.
    Sveho casu byl postovni holub tez X krat levnejsi nez kombinace natazeneho dratu a elektrickeho telegrafu. Otazka je kam tato filozofie spolecnost jako celek posouva. Rozpocty kosmickych agentur uz ted jsou naprosto smesne.

    • František napsal:

      Nevím, jestli jsem Vašemu příspěvku úplně porozuměl, ale chtěl jste říct, že cílem misí k Měsíci a Marsu je, že potřebujeme „druhý domov“ pro civilizaci?

    • Vojta napsal:

      Pokud jde o gama záblesk tak je kolonie na Marsu k ničemu. Až tak úzké ty záblesky nejsou, aby trefily jednu planetu vnitřní Sluneční soustavy a druhou nechaly být. Navíc v případě Země by byla sterilizována jen polovina. Došlo by sice k vážnému poškození atmosféry, rozvratu ekosystému a klimatu, ale pořád by tu bylo příjemnější prostředí než na Marsu. Totéž v zásadě platí o většině velkých katastrof jako jsou supervulkány jaderná válka nebo dopad asteroidu (pokud by nebyl tak velký, aby třeba odpařil oceány).
      Na druhou stranu, někde se začít musí a nic lepšího než Mars v okolí nemáme.

      • Hawk napsal:

        „… by sice k vážnému poškození atmosféry, rozvratu ekosystému a klimatu, ale pořád by tu bylo příjemnější prostředí než na Marsu. “

        Nejde ani tak o stav prostredi ,ale nahlou zmenu prostredi. Pokud je nekdo trvale adaptovan na spatne prostredi, tak v nem umi prezit. Tuaregove na Sahare, Eskymaci v Gronsku. Pokud do tech podminek vysadite skupinu Evropanu muze to byt pro ne nebo cast z nich smrtici.
        Jestli nekdo nekdy bude dlouhodobe zit na Marsu tak jiz na ty podminky bude adaptovany. Mimo zakladnu bude samozrejme mused dupat ve skafandru stejne jako eskymak mimo sve obydli v teplem obleceni.

  22. David R. napsal:

    To chce klid… V USA je minimálně jedna významná entita, která dobře chápe rozdíly v ceníku SLS x SpaceX, a to vojáci. Ti si uvědomili, že jim spadl doslova dar z nebes (tedy on nespadl, spíš přistál) – možnost využít bezkonkurenčně levné vynášení nákladu do vesmíru. SpaceX samozřejmě je soukromá firma, a může za stejnou cenu vynést třeba arabský satelit – ovšem pozor, už nikoli ruskou / čínskou špionážní družici, laser nebo kinetickou zbraň. A tyto dvě velmoci v současnosti nemají ani vhodný základ pro zrychlený vývoj čehokoli, co by mohlo konkurovat raketám SpaceX. Že američtí vojáci nenechají tento skvělý náskok ležet ladem, naznačuje nedávné založení Space Force. V podstatě zareagovali dost hbitě. A tím se dostáváme k rozpočtu SpaceX – v další dekádě nejspíš pěkně porostou příjmy z vojenských zakázek. Z těchto peněz by měl být pohodlně financován vývoj Starshipu (který jistě nebude tak snadný, jak nyní vypadá, ale je třeba ho dokončit už jen kvůli Starlinku). Takže na Mars ano, jen trochu oklikou.
    Druhá věc je, co vlastně na Marsu… buďme upřímní: vědu udělají roboti, těžit tam není co, a pro turisty je příliš daleko. Kolonizace? Málo místa na zemi? Ale kdeže! I na té nejdrsnější pozemské poušti se dají postavit doslova rajské zahrady za tisícinu toho, co by stála srovnatelná kolonie na Marsu: doprava za hubičku, vzduch zdarma, příjemné teploty, Slunce není podvyživená chudinka, atmosféra slušně chrání před meteority, gravitace je tak akorát… Snad jedině strach před úplnou zkázou Země, pokud by se transformoval do tučného „dotačního programu“, by mohl kolonizaci nastartovat. Ale stále s otázkou, zda je Mars nějakou výhodou proti stavbě kolonií jen tak ve vesmíru.
    Neplakejme nad Marsem, hlavně když se něco vyvíjí a něco lítá. Nakonec i ty peníze nacpané do SLS se v makroekonomice USA 10x otočí a přinesou nepřímý užitek. Někdo si za ně nakonec koupí sřeba lístek na New Sheparda 🙂 a i to je pokrok.

    • Alois napsal:

      Rajské zahrady se již na pozemských pouštích dávno staví – viz třeba Dubaj.

    • František napsal:

      Moc pěkně napsané, kdybych nebyl líný, napsal bych něco podobného 🙂 Předpokládám, že jsme tady všichni tady nadšenci do kosmických letů, ale přiznejme si, že praktické využití pilotované mise na Měsíc nebo dokonce na Mars je velice diskutabilní. A kolonizace? K čemu by to bylo dobré?

      • Hawk napsal:

        „A kolonizace? K čemu by to bylo dobré“ Ty vety znaci kratkozraky pristup k veci.

        „tak či onak, na osídlení dalších planet není ve skutečnosti nic špatného. Měli bychom se do toho pustit co nejdříve, z mnoha důvodů. Nejen kvůli snížení statistické pravděpodobnosti vyhynutí lidstva. Kolonizovat planety bude úžasné dobrodružství. Na své si přijde i věda, v planetárních naukách máme co dohánět. A bude to i velmi přínosné pro rozvoj nových technologií. Kolonizování nových světů přinese bezpočet problémů, které bude nutné vyřešit. A mnohá z těchto řešení se pak nepochybně uplatní i tady dole na Zemi.“

        http://www.osel.cz/9385-proc-hawking-tak-specha-s-kolonizaci-dalsich-planet.html

      • JanHonnza napsal:

        Naprosto souhlasím, i ta cesta na Měsíc, by postrčila technologie obrovským způsobem. Zbytečnost, nadbytečnost, cena – jasně, ale bez výzev to nejde. A při konkurenci/existenci soukromých společností bude NASA muset pohnout zadkem. Zaplať pánbůh, že to jde, tak jak to jde i v politice, nemusí to trvat dlouho, viz tance kolem Muellerovy zprávy. A demokraté vidí náklady na astronautiku trošku jinak.

      • tycka napsal:

        Kolonizace není prostředek zachování lidstva – bez dodávek nezbytného vybavení za Země kolonie dlouho nepřežije.

      • Hawk napsal:

        Sobestacne nebyly ani prvni kolonie v Americe ci Australii. Sobestacnost je postupny proces.

      • Hawk napsal:

        Sobestacne nebyly ani prvni kolonie v Americe ci Australii. Sobestacnost je otazka postupneho procesu resp. casu.

      • tycka napsal:

        Ale velmi dlouhý a nákladný !!!!

      • kuban napsal:

        praktickě využití Měsíce může být docela masivní

        1. relativně levný zdroj paliva (LH2 + LOX) včetně dopravy na orbitu – a to i na GEO, možná i na LEO
        2. možnost vybudovat hypotetickou „odpalovací“ rampu – koleje/MAGLEV, protože 1,72km/s by mohlo být s MAGLEV možné ve vakuu uskutečnit – tzn. orbita bez paliva – speciálně na vynášení masivních konstrukcí – například jako obří kruhové nosné segmenty orbitálních stanic s umělou gravitací (ano, je to vzdálená budoucnost, ale jednou to začít musí)
        3. vůbec první pokusy s umělou gravitací na Měsíci – prakticky „vlak“ na kruhové dráze pod vhodným sklonem (tuším zhruba 80°) – protože výroba jak podozků, tak kolejí bude velice levná ve srovnání s výrobou obdobné pokusné stanice na Zemi (a její dopravou)
        4. pochopitelně těžba a zpracování materiálů, možná i včetně He3
        5. celkově komercializace – někdo bude muset tyto věci těžit a vyrábět, tzn. obměna a zázemí pro pracovní síly – a do toho se jistě časem lehce vejde HQ příslušné korporace -> takže velice atraktivní pracovní cesty na Měsíc (na což budou slyšet i dozorčí rady….) a impresivní obchodní jednání se Zemí za okny …. (nepodceňujme marketing … dnes je třeba HongKong natolik bláznivě drahý, že představa „vedlejší“ měsíční HQ není zcela mimo korporátní možnosti, navíc se to „ztratí“ v celkových výdajích spojených s provozem lunární výroby … navíc s odpisem z daní)
        6. vesmírná turistika – cesta na Mars bude pro bohaté jedince nesmyslná už z toho důvodu, že trvá tak neskutečně dlouho … na druhou stranu na Měsíc – to je jiná – za dva týdny zpět na Zemi, možnost vidět Zemi z povrchu (což z Marsu..), opět večeře se Zemí za oknem – to zní velice lákavě, kdyby vám mělo být pár dní špatně (a opět, může v tom být levná motivace, například „vyfotíte se tam vedle svojí 3Dprint sochy v nadživotní velikosti, protože to nebude moc stát – která tam zůstane stát statisíce let“) …. navíc máte možnost spojit se z Měsíce se svými blízkmi a popovídat si s nimi (Mars – mimo)
        7. pochopitelně výzkum ve všech oborech
        8. levné, případně opakované starty kamkoli jinam do systému

        cesta na Mars je sice podobně delta-V náročná, ale všechno ostatní je mimo – včetně komunikace

      • David R. napsal:

        U Měsíce bych souhlasil s tou turistikou. Vše ostatní bude enormně ztíženo pekelnými podmínkami (výkyvy teplot, abrazivní prach, radiace), natolik, že to ekonomicky nebude dávat valný smysl.

      • kuban napsal:

        předpokládal bych, že prach bude ta první věc, co se bude těžit a zpracovávat

        ohledně radiace a výkyvů teplot si nemyslím, že by se jednalo o drahá řešení – jenom moje domněnka

      • Tomáš P napsal:

        Souhlasím. Měsíc má velký plus v těžbě. Běžné materiály jsou oxidy hliníku, křemíku a titanu. Což se dá dobře použít pro stavbu infrastruktury, konstrukcí. Samotný prach na budování základen, které pod dostatečnou vrstvou budou chráněni před mikrometeory i zářením. Dále zde je meteorické železo ( Fe s příměsí Ni ) což může být základ pro nerezovou ocel i tepelně, chemicky odolnou ocel, co je součástí turbín, vysokotlakých potrubí, reaktorů. Jediný problém, nikde jsem neviděl uhlík. Na Zemi ho máme v fosilních palivech a všude. Sice lze kovy tavit i elektricky, ale bez 1% obsahu uhlíku není ocel ( není to zbytek po tavení, dokonce se musí někdy dodávat zpět ). Dále na Měsíci najdeme lanthanoidy, zlato, platinu, ale i uran a thorium. Což je plus pro zdroj energie pro kolonii nezbytný, nepochybuji, že i většina vesmírných lodí bude mít jaderný zdroj. Opět problém s surovinami na zpracování ( při flor ) nebo na odstínění ( bor a olovo ), ale to se vyřeší.
        Dost surovin na výrobu téměř všeho od obydlí přes zdroje energie až po elektroniku a vesmírné lodě.

        Samotné podmínky na Měsíci jsou na výrobu příhodné. Např. pro výroby za nízkého tlaku nebo 1/6 gravitace. Toto mám inspiraci z knížky Artemis, ale dává mi to smysl. Tuhnutí kovu nebo Si v nižší gravitaci umožní výrobu lehčích konstrukcí nebo materiálů s nižším odporem.

        Technologie užité budou mít rozhodně přínos pro Zemi. Účinná recyklace vody a jiných odpadů, kompaktní jaderné reaktory, co se nyní intenzivně zkoumají, vysokokapacitní hydroponie.

        Obtíž je nízká gravitace. Ale s tím mám řešení. Na Měsíci je materiálově proveditelný výtah. Pokud by cesta netrvala příliš dlouho, mohli by ho obyvatelé využívat. Měsíc by obíhaly cylindrické stanice, kde by se buď plně žilo a vše by bylo automatizováno nebo by tam aspoň pracovníci jezdili na „ozdravné pobyty“, párkrát ročně.

        Měsíc a jeho kolonizace nám pomohou na Zemi, uspokojit naše potřeby na další staletí a vytvořit první kroky k pořádné expanzi dál.

      • jregent napsal:

        „vytvořit první kroky k pořádné expanzi dál.“
        Souhlas, bez základny na Měsíci se nepohneme reálně dál do vesmíru

      • kuban napsal:

        výtah(česky vejtah ;)) sice na Měsíci je v technologických možnostech, ale (je tady ale)
        1. výstavba bude náročná – velice velice náročná (to bych si nechal na pozdější dobu, kdy už bude Měsíc značně osídlen)
        2. https://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_space_elevator – vypadá to, že jenom do L1 a L2, hodilo by se to jenom na dopravu z/na povrch

        podle mě jednodušší/levnější by byla mnou navrhovaná kolejová/MAGLEV dráha s urychlením na 1,75km/s

      • pbpitko napsal:

        A. „Dále zde je meteorické železo”, Áno budú tam toho celé hory, len si nabrať.
        B. Alebo bude tam toho o mnoho menej ako na Zemi, drvivú väčšinu meteoritov vychýtá o mnoho vyššia gravitácia Zeme. Ak by sme na Zemi pozbierali všetko meteorické železo vystačí to na niekoľko hodín produkcie železa stredne veľkej železiarne. Čo je asi bližšie pravde ? A. alebo B. ?
        😮

    • jregent napsal:

      „porostou příjmy z vojenských zakázek.“
      to by bylo skvele pro vyvoj SpaceX

      • Michal napsal:

        vzhledem k modni vlne protestu zamestnancum proti urcitym vojenskym zakazkam, viz Google a Microsoft, bych to zas tak nadejne nevidel

      • jregent napsal:

        Rozumin, sleduji to zevnitr IT sveta, v US firme
        Jsem mirnym optimistou, ze dalsi zdroj bude 🙂
        Napr. v pripade Boston Dynamics slo o otevrene utocne roboty,
        U kosmo carga se bude jen spekulovat, jako o X-37

      • Racek napsal:

        No, ty útočné roboty s umělou inteligencí považuji za horší nápad než jadernou pumu … a to já jsem milovník military a mám syna v armádě. Ten si to ale myslí také. On zažil a viděl dronovou válku přímo u zdroje a bylo mu prý z toho špatně. No, musíme doufat že objednatelé vědí co dělají. Ale nějak už nedoufám.

      • Jan napsal:

        Můj názor na tohle je, že by OSN mělo urychleně přijmout dohodu, že armádně použitý robot (s AI nebo bez) nebude používán k zabíjení lidí, že jeho hlavním a jediným účelem bude pasivní obrana a účelem záchrana života. Ale vzhledem k lásce USA k útokům drony to je asi jenom sen.

      • pbpitko napsal:

        Skvelá perspektíva, stále viac a viac peňazí na zbrojenie aby v SpaceX sa mohli hrať so svojimi víziami.
        Turisti sa na Mesiac len tak budú hrnúť, budú na Mesiaci sedieť za okienkom habitatu a budú sa 7 dni rozplývať pohľadom na more prachu a kamenia kde sa za celý ten čas nič nepohne ani o tisícinu mm. Budú mať k tomu pohodlných 3 m3 kde si možno občas budú mať možnosť na pár sekúnd vystrieť nohy.
        Môžeš si to skúsiť hoci aj okamžite, nájdi si nejakú fotku peknej mesačnej krajinky, zobraz si ju na monitor a dívaj sa na ňu od rána do večera, celú noc, dnes, zajtra, celý týždeň. Kde sa ani za tisícročia nič nepohne, a určite sa tam budeš s potešením vracať a vracať (nazdávam sa že budeš viac zvracať ako vracať). Veď prečo nie, za tých zopár 100 miliónikov $ to bude stáť za to.
        😮

    • bill napsal:

      Přesně toto mi docvaklo, když jsem seděl na písečné duně v Noordvijku. Krátce nato jsem téma Mars opustil. Projekt Mars je děsivě drahá myšlenka, která by vysála spoustu peněz, ale prakticky by přinesla jen málo. Věřím, že se toto všechno nějak přerodí v méně bombastické a o to praktičtější projekty. Dnes už mi vyvolává úsměv na tváří každý obrázek skleníku se 160 hlávkami salátů nebo prosklené mega skleníky, kde se lidé nesmyslně prochází ve startrekových overalech. Stane se toho hodně, ale bude to všechno mnohem pragmatičtější. Základem všeho bude ale třeba udržet na uzdě lidskou agresi a bezohlednost a také musíme být připraveni na vše podstatné letíci v kolizním kurzu se Zemí.

    • duro napsal:

      „bezkonkurenčně levné“

      v porovnani s inymi(a aj to len s niektorymi) americkymi raketami ano, ale v porovnani s ruskymi urcite nie
      rusi za proton pytaju 65mil., za sojuz 48mil. a to su komercne ceny, ale pre ich interne pouzitie su ceny nizsie co, ale neplati pri spacex ktora pre nasa a armadu uctuje podstatne vyssie ceny ako pri komercnych misiach
      takze ruska armada si vynasa naklady lacnejsie ako americka

      a naco by si vlastne rusi, alebo cinania mali davat nieco vynasat americkymi raketami? oni si to snad nevedia vyniest sami? nieco sa stalo s ich raketami? o nicom neviem, mas nejake tajne informacie? rad si ich precitam tak sem s nimi

      priznaj sa, ze si ty cital ten clanok na idnes resp. armadnych novinach 🙂

      ale s tym zvysnym ohladne marsu s tebou naprosto suhlasim

      • duro a duro napsal:

        Falcon 9 je bezkonkurenčně levný.
        Falcon 9 stojí 50 mil USD a vynese 22 tun nákladu na LEO. (znovu použitý)
        Falcon 9 stojí 60 mil USD a vynese 22 tun nákladu na LEO. (nový)
        Sojuz stojí 48,5 mil USD a vynese 8,5 tun na LEO.
        Takže Falcon 9 má poměr cena/náklad poloviční, tj. bezkonkurenčně levný.

      • Racek napsal:

        Kolik vynese Proton, jistě víte a se stupněm Briz je schopen dopravit družici na LEO. To Falcon neumí. Je to dost dobrá komercní raketa s rozumnou cenou, ale kromě opětovného použití a dosud málo známou ekonomikou(samozřejmě, průkopnický čin) pořád jen jedna s mnoha v nabídce. Konkurence je samozřejmě též znevýhodňována embargy na některá zařízení. Nic proti tomu. Je to jejich právo.

      • duro napsal:

        to su ale ceny so zachranou prveho stupna a tam je nostnost minimalne o tretinu nizsia
        a je viac ako pravdepodobne, ze spacex krizovo dotuje komercne starty z tych vladnych, ktore su za uplne iny peniaz a pri crs2 spacex zdvihlo cenu o 50%, pritom aj ta nenazrana ula isla o 30% dole oproti prvemu kolu 🙂
        takze americka armada/vlada rozhodne nema vynasanie nakladov za bezkonkurecne ceny, ruska armada/vlada si vynasa naklady lacnejsie ako dokaze ponuknut spacex americkej armade

      • Racek napsal:

        -vlastně nic o ekonomice Elonových projektů nevíme. Tesla .. nechci rozebírat, baterie .. atd. Space X je ale velmi úspěšný projekt a doufám že … však víte.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Ako sa máte nick Peter a potom Europa? Teraz ste duro?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To, že SpaceX dotuje nějaké starty je čistě vaše a ničím nepodložená domněnka.

      • duro napsal:

        no tak skus tu domnienku vyvratit, nemas s cim, lebo faktom je, ze spacex sa musela uchylit ku kreativnym uctovnym trikom aby sa musk mohol pred potencionalnymi investormi predvadzat aku ziskovu firmu ma, ale pritom vskutocnosti ta firma bola v strate a ziskova bola len preto, ze nezapocital niektore vydaje ktore mal a na druhu stranu zapocital niektore prijmy ktore sa zapocitat nemali

        nieje to prvy a ani posledny krat kedy firmy dumpingovali ceny svojich produktov s cielom ovladnut trh a spacex robi presne to iste

        musk komercne ceny znizuje a vladne ceny zvysuje o 50% a nenazranci z ula znizuju o 30%
        kde sme sa to dostali, ze super pokrokova spacex zvysuje ceny a nenazrani kravataci z ula znizuju? 🙂

      • tycka napsal:

        „ch vladnych, ktore su za uplne iny peniaz“
        Protože jsou utajené – je s tím zřejmě plno práce navíc – už jen bezpečnostní prověrky techniků.

        A on má klidně plno výdajů do nových technologií – i firma ve které jsem pracoval hledala investory na nové technologie a to i přesto, že byla v zisku – chtěli se prostě rychlejc rozvíjet.

      • duro2x napsal:

        Shrnutí fakt a čísel, které tady padly:
        Falcon 9 je bezkonkurenčně levnější.
        A navíc je Falcon 9 bezkonkurenčně levnější i při vynášení na GTO 8,3 tun.

    • ventYl napsal:

      Odpisat Mars ako zdroj nerastneho bohatstva a/alebo zaujimavu destinaciu na ludsku vypravu na zaklade (prevazne dialkoveho) robotickeho prieskumu svrchnych niekolko desiatok cm jeho povrchu je dost odvazne.

      Dovodov, preco sa pokusat dostat dalej a/alebo s vacsimi, alebo chulostivejsimi nakladmi je prosty: dovod pre rozvoj.

      Keby nam stacilo pre ludsku pritomnost LEO a cesta dlha 10 rokov k Plutu, tak v podstate mozeme cely raketovy priemysel zamrazit a nemusime nechavat desiatky firiem liat miliardy dolarov do vyvoja novych generacii rakiet. Rusi budu sekat Sojuzy ako parky, ESA Ariane, americania Delty a vsetci budu spokojni.

      Nesuhlasim ani s tym, ze na zemi je dostatok miesta. Pri sucasnom tempe narastu poctu oybyvatelstva nam zemska sus nevystaci na dalsich 100 rokov, ani keby sme teraz obyvali iba 50% obyvatelneho povrchu. Aj keby sme spomalili rast populacie (zastavit ho je nerozumne, pretoze taka civilizacia podla historickych podkladov spravidla vyhynie) a masivne osidlili oceany, pripadne koncentrovali argovyrobu na mensiu plochu, stale tento problem odlozime maximalne o jednotky storoci.

      Vzhladom k tomu, ze s rozumne velkymi investiciami (tak velkymi, aby to nemalo negativny dopad na tradicnu ekonomiku) nam trva vyse 50 rokov dostat sa znovu na Mesiac je asi celkom rozumne pomaly vyvijat sposob expanzie do hlbookeho vesmiru, aby to v pripade, ze to bude nutne, bolo odskusane.

      • tycka napsal:

        „. Pri sucasnom tempe narastu poctu oybyvatelstva “
        Nejednodušším a hlavně jediným možným řešením je prostě ten nárůst omezit – nikdy nepošlete do vesmíru nějakou větší než zanedbatelnou část populace.

  23. Alois napsal:

    SLS umožní posílat na Mars a jinam natolik sofistikované sondy včetně návratových, že přítomnost člověka na palubě bude zbytečná. Let člověka na Mars může invokovat pouze politická nutnost, tedy konkurence, ale tak intenzivní jako za dob Studené války. Zatím není nikdo krom USA jehož pilotovaný program sahá dále než na LEO. Pokud se tak stane nebude to dříve než za 10 let, pak bude cílem Měsíc, což zabere dalších 10-15 let.

    • Tonotime napsal:

      …Zatím není nikdo krom USA jehož pilotovaný program sahá dále než na LEO…
      Ale už neúprosne nastupuje Čína. Napríklad…Čínske lunárne vozidlo nazvané Nefritový králik 2 už jazdí po mäkkom povrchu odvrátenej strany Mesiaca a zanecháva na ňom stopy. Link:https://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/497285-nefritovy-kralik-2-uz-jazdi-po-temnej-strane-mesiaca/
      Ak na ten Mesiac nepôjdu USA, onedlho si tam výhodné územia budú zaberať Čínania pre svoje mesačne základne. Práve Čínska mesačná hrozba znovu oprášila debaty v USA pre urýchlenie návratu svojích aktivít na Mesiaci. Čína už v mnohých ekonomických smeroch dobehla USA. Rusko je pre USA vojenská hrozba, ale nie ekonomicky súper. Zatiaľ čo Čína je ekonomický súper a vojenská hrozba. Práve USA zablokovali účasť Číny na ISS, Gateway. Rusko im ani tak nevadi v daných projektoch, hoc je mohutné embargované.
      Samozrejme v dosahu základní na Mesiaci majú aj EU-ESA, Japonsko-Jaxa, Rusko, India. Rusko a India to asi v súčasnosti nezvládnu ekonomicky.Aj keď svetové ceny ropy začali rásť, čo možno napumpuje ruské vesmírne aktivity, za predpokladu že im tie ruble zase nezoberú na armádné účely. Neviem ako ESA.Rôzne aplikácie na Mesačnú základňu síce vyvíjajú.
      Navigačnú sieť Galileo už rozbehli, po nekonečných odkladoch, lebo v EU si začali uvedomovať hrozbu, že danu sieť si môžu postaviť aj iné štáty.A tých výhodných orbitov na danú sieť navigačných satelitov tam už nie je veľa. Asi preto dali časový limit v USA SpaceX na postavenie satelitnej siete Starling.
      https://www.elonx.cz/spacex-bude-poskytovat-internet-v-roce-2019-zacne-vynaset-satelity-pro-svou-obri-konstelaci/
      Jedním z mnoha grandiózních plánů SpaceX je kromě kolonizace Marsu a rapidní znovupoužitelnosti raket také vybudování obří satelitní konstelace na nízké oběžné dráze, jejímž prostřednictvím by společnost chtěla zajišťovat levný a rychlý internet doslova po celém světě.
      Ak ho nepostavia urýchlene USA súkromníci raz dva to môžu postaviť napríklad Čínania, Japonci a ťažiť rôzné výhody, ako aj špehovanie internetu.

      • tycka napsal:

        „to dali časový limit v USA SpaceX“
        Spíš proto, aby zbytečně dlouho neblokoval bez využití potřebné frekvence. I zde v ČR je například časový limit na spuštění mobilní sítě.

    • Racek napsal:

      No, pane Alois, docela s Vámi souhlasím, i když nerad. Ještě bych dodal, že výprava na Mars bude tak dlouhá, že není jisté, v jakém stavu to lidé přežijí. Zatím nikdo nezkusil žít v beztíží potřebné cca 3 roky a můžeme být proto nepříjemně překvapeni. No a co se píše o Gateway, je dost kruté, zase, bohužel, možná realistické. Ach jo. Taky bych v mládí rád lítal na Mars.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Pro jistotu upřesňuji, že stanici Gateway dlouhodobě kritizuje Robert Zubrin, nikoli institut STPI ve své zprávě.

      • Racek napsal:

        Děkuji za upřesnění. Jsem trochu pesimista, ale budu velmi rád a příjemně překvapen, když se to uskuteční. Sice to cestu na Mars asi oddálí, ale současně asi získá větší podporu. Jo mimochodem k ceně, v roce Apolla se odhadovala cesta na Mars na 100mld dolarů. Tehdy to bylo moc. Dnes — jen sedmina vojenského rozpočtu USA.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        To jste vystihl přesně. Zdá se, že Gateway má nadstranickou politickou podporu. V podobném duchu ostatně argumentuje i zpráva STPI na straně 3 – autoři neuvažovali o alternativních architekturách (například o přímé cestě k Marsu bez Gateway nebo o použití alternativních pohonných systémů) proto, že podle jejich názoru reprezentuje posuzovaná architektura pravděpodobnou budoucnost pilotovaných kosmických letů.

      • Aois napsal:

        Proč nerad ? K Číňanům : Nic moc, kopírují Sojuzy a Saljuty, což je technologie stará 50 let. V oblasti sond na Měsíc je to totéž, jediná inovace je použití retranslační družice v bodě L. K Marsu se zatím vůbec nedokodrcali.
        K pilotovaným letům do vzdáleného Vesmíru mají hodně daleko, dále než Rusové, kteří za Sovětské éry alespoň postavili superraketu i LEM, že superraketa nefungovala a let na Měsíc v lodi jejímž základem byl Sojuz byl čiré šílenství je v tomto smyslu nepodstatné.

  24. viktor napsal:

    podle mne klic k uspechu jak u marsu tak mesice spociva ve spolupraci NASA a Space X,FH se da urcite pouzit k vynaseni modulu stanice k mesici a snad i Dragon na FH by tam dostal posadku..spaceship potom bude nezbytny alespoň jako nakladak při budovani stanice na povrchu mesice..verze spaceship pro mars bez komplexních letitých zkusenosti NASA nepujde postavit pokud chteji letet uz ve třicátých letech..SLS bude ale uzitecna..pro vynaseni superdrahých „flagship missions“ pro zakladni výzkum a pruzkum dalekého vesmiru kam je potřeba nyní jiz dostavat sondy rychleji diky jejimu pripravovanemu velmi výkonnému druhemu stupni..kde cena rakety je druhotna a zasadni je spolehlivost,ale jinak si myslim,ze se to takhle da zvladnout i s relativne mensim rozpoctem rekneme polovicnim nez mělo v prepoctu apollo..

  25. vencour napsal:

    Jak říkal starý dobrý Sir Humphrey Appleby o politicích: oni politici tu nejsou od toho, aby vedli ministerstvo. Oni mají jen přinést peníze a nechat úředníky být.

    Jako by to platilo i o NASA, dejte nám peníze a my je rádi utratíme.

Napište komentář k Kamil

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.