Hrubá topografická mapa Bennu

Díky datům, která nasbíral laserový výškoměr OLA na sondě OSIRIS-REx, mohl vzniknout trojrozměrný model planetky Bennu, který vědcům ukazuje topografii různých oblastí tohoto malého světa. Tento kanadský přístroj provedl mezi 12. a 17. únorem více než 11 milionů měření vzdálenosti mezi sondou a povrchem planetky. OSIRIS-REx byl v té době na oběžné dráze kolem Bennu ve výšce méně než 2 kilometry nad terénem, což je mimochodem historicky nejnižší oběžná dráha jakékoliv kosmické sondy. Nasbíraná data pak sonda poslala na Zemi, kde z nich byl složen hrubý trojrozměrný model planetky. Není dokonalý, některá místa zůstala nezmapována, ale i přesto slouží jako dobrý odrazový můstek. V průběhu letošního roku bude přístroj OLA pokračovat ve sběru dat, aby mohl vytvořit podrobnější mapu planetky.

Hrubá topografická mapa povrchu planetky Bennu. Přístroj OLA k tomu potřeboval 11 milionů měření. Modré oblasti jsou zhruba o 60 metrů níže než ty červené.

Hrubá topografická mapa povrchu planetky Bennu. Přístroj OLA k tomu potřeboval 11 milionů měření. Modré oblasti jsou zhruba o 60 metrů níže než ty červené.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

OLA sbírá informace jednoduchým procesem – vysílá k povrchu laserové pulsy, z nichž část se odrazí zpět. Přístroji pak stačí přesně měřit čas, který uplyne od jejich vyslání do přijetí. A jelikož známe rychlost paprsku (rychlost světla), dá se z informace o čase přesně určit dráha, kterou urazil. Ve spojení se známou oběžnou dráhou je pak možné určit, kde se nachází povrch, od kterého se paprsek odrazil. Pozemní operátoři následně vytvořili trojrozměrný model, ve kterém jsou pro lepší přehlednost použity výrazné barvy.

OLA při zkouškách v Goddardově středisku

OLA při zkouškách v Goddardově středisku
Zdroj: spaceflight101.com/

Jednotlivé barvy symbolizují vzdálenost daného místa na povrchu od těžiště Bennu. Tmavě modré údolní oblasti se nachází o zhruba 60 metrů níže, než vrcholky vyznačené červeně. Tato mapa však ještě není finální. Operátoři chtějí ještě změřit údaje o chybějících částech a pak se bude celá mapa zpřesňovat. Celkově se počítá s více než miliardou měření, která se budou provádět během celého roku 2019. Výsledkem bude historicky první trojrozměrná lidarová mapa blízkozemní planetky ve vysokém rozlišení.

A planetky Bennu se týká ještě jedna novinka – Operátoři sondy by v květnu rádi spustili akci pro veřejnost. Zájemci budou moci na fotkách vyhledávat oblasti s malým množstvím kamenů, která by mohla být vhodná pro odběr vzorků. O spuštění celé akce a jejích detailech Vás budeme včas informovat.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/…/2019/04/20190307-Southern-Boulder-Region.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bennuola1.gif
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/OLANASA.jpeg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Hrubá topografická mapa Bennu”

  1. Matej Klimo napsal:

    kdy odstartuje a nebo odstartoval teleskop Jamesa Webba ?

    • pbpitko napsal:

      Tá vyvýšenina čo sa objavuje dole vľavo je hora (kopec)
      alebo iba veľký balvan ?

      • MartinH napsal:

        Záleží na definici. Bennu je tak malý svět, že velký balvan se může stát malou horou a naopak. 😉

      • Ladislav Chalupa napsal:

        Vycházím z laické představy, že je planetka tvořena kompaktními balvany různé velikosti, vzniklými v nitru kamenných planet Sluneční soustavy za vysokého tlaku a teploty, které z nich byly po srážkách vyvrženy. Když totiž vznikaly těžké prvky v jádru pradávné superhvězdy, které pak byly jejím výbuchem rozmetány, horniny to ještě dle mého názoru nebyly. I když často čteme, že Země vznikla z poletujících kamenů a prachu, nikde není psáno, kde ty kameny vznikly.

      • Dan napsal:

        Psáno to je, vznikly akrecí v plynoprachovém protoplanetárním disku 🙂

        K rozdílu hora/velký šutr, probíranému výše – hora by podle mě (nejsem geolog, takže laicky) měla být součástí horninového masivu, který je součástí zemské kůry. Kámen, byť sebevětší, pokud je jasně ohraničený, není horou. Například Ayers Rock v Austrálii vnímám jako hodně velký šutr, ale nikoli jako horu.

Napište komentář k Matej Klimo

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.