Ukrajina stojí o vlastní kosmodrom

Firma, která je hlavním výrobcem ukrajinské raketové techniky, představila plány na kosmodrom, který by mohl vyrůst u pobřeží Černého moře. Pokud by se plány zhmotnily, bylo by to poprvé, kdy tato postsovětská republika získá možnost dosáhnout oběžné dráhy z vlastního území. Společnost KB Južnoje v únoru letošního roku předložila návrh úřadu v ukrajinském městě Dnipro. Tento návrh počítá s tím, že by z nového kosmodromu startovaly nové rakety. Mělo by jít o lehké nosiče označované jako Cyklon-1M, které by podle dostupných informací mohly mít dva raketové stupně, přičemž ten první by poháněl jediný motor.

I kdyby kosmodrom překonal všechny technické, finanční a společenské problémy, které se mu postaví, bylo by možné jej využívat pouze k letům na polární dráhy. Důvodem je samozřejmě střelecký prostor, který z bezpečnostních důvodů nemůže mířit nad obydlené území a tak by rakety mohly letět pouze směrem k jihu. To ale není zase takové mínus, jak se může zdát. Oběžné dráhy, které vedou nad póly, nebo v jejich blízkosti, umožňují družicím pokrýt celý povrch Zeměkoule. Malé družice, které by odsud mohly létat, by mohly sloužit jak k pozorování Země, tak i komunikaci.

Vizualizace rakety Cyklon-1M

Vizualizace rakety Cyklon-1M
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com

Ale zpět k samotnému návrhu. Pravděpodobně jde o první veřejně dostupný plán na stavbu vlastního ukrajinského kosmodromu. Ukrajina za tři desítky let nezávislosti většinou doplácela na to, že neměla vlastní kosmodrom, což výrazně brzdilo značné úsilí o vývoj kosmických technologií. Ukrajinci sice „zdědili“ nemalé zkušenosti a technologický odkaz z éry sovětské kosmonautiky, ale to v poslední době již nestačí. Místní společnost KB Južnoje se za poslední roky vypracovala na jednoho z hlavních dodavatelů pro ruské, ale i některé americké a evropské projekty. Právě tato firma by měla hrát při stavbě nové ukrajinské brány do vesmíru hlavní roli.

Podle návrhu by měl kosmodrom vzniknout ve venkovské oblasti severního pobřeží Černého moře v Mykolajivské oblasti. Přesné souřadnice nového kosmodromu mají být 46,36° severní šířky a 32,03° východní délky. Areál by se měl částečně rozkládat v deltě řeky Dněpru, což by bylo pro logistiku velmi výhodné. Naskytla by se možnost přímého lodního spojení nového kosmodromu s výrobním závodem firmy Južnoje, která může sloužit jako alternativa k dopravě po pevnině, která by byla komplikovaná vinou nekvalitních silnic.

Letový profil rakety startující z navrhovaného kosmodromu jsme již nakousli na dřívějších odstavcích, ale teď se na ni podíváme podrobněji. Nosič by po startu začal sklánět špičku k jihu, přeletěl přes Černé moře a následně zamířil nad Turecko. První stupeň by však tento stát ohrozit neměl – jeho dopadová zóna má ležet ve Středozemním moři mezi Krétou a Kyprem zhruba 1300 kilometrů od místa startu. Zbytky aerodynamického krytu by dopadly relativně nedaleko od prvního stupně – do Středozemního moře severně od Egypta zhruba 1500 kilometrů od místa startu. Druhý stupeň by pak dosáhl oběžné dráhy a po dokončení jednoho oběhu by se celá sestava vrátila nad území Ukrajiny.

Teoretická dráha rakety startující z ukrajinského kosmodromu s vyznačenými dopadovými oblastmi prvního stupně a aerodynamického krytu.

Teoretická dráha rakety startující z ukrajinského kosmodromu s vyznačenými dopadovými oblastmi prvního stupně a aerodynamického krytu.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com

Dráha letu byla zřejmě navržena tak, aby přelet přes Malou Asii byl co nejbezpečnější. Nad území Turecka by měla raketa vstoupit u úžiny Bospor a dále má letět nad hornatou oblastí, takže by se vyhnula hustě obydleným oblastem v okolí Instanbulu. U každé rakety samozřejmě existuje nenulová pravděpodobnost havárie – v určitých fázích letu by proto nevyhnutelně došlo k dopadu trosek nosiče na tureckou pevninu. Právě proto bude nutné uzavřít dohodu mezi Kyjevem a Ankarou, která by řešila podobné situace. Tato dohoda by řešila přeletová práva a případné kompenzace v případě nehody.

Pro firmu KB Južnoje to není první oznámený plán na kosmodrom. Už před dvěma lety její zástupci avizovali stavbu startovní rampy v Kanadě, ze které měla startovat těžší raketa Cyklon-4M. Vývoj nové rakety i rampy byl však neustále prodlužován kvůli finančním a technickým problémům. V únoru firma slíbila, že první kopnutí do kanadské země přijde na konci letošního roku. Obě zvažované startovní rampy mohou existovat společně, jelikož z každé mají startovat jinak silné rakety. Jisté však je, že vývoj obou nosičů bude muset překonat významné finanční a technické překážky. Ostatně dřívější plány na stavbu startovní rampy pro rakety Cyklon 4 v Brazílii byly zrušeny v roce 2015 kvůli politickým problémům.

Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
https://n.sinaimg.cn/sinacn08/377/w1200h777/20180625/f3a2-heirxyf3892824.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/tsyklon/tsyklon1m/tsyklon1m_iso_2.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/centers/mykolaiv/mykolaiv_1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Ukrajina stojí o vlastní kosmodrom”

  1. maro napsal:

    Podívejte se na Marinetraffic.com. V tom prostoru pod Krétou a Kyprem vede jeden z hlavních koridorů námořní dopravy spojující Evropu s Asií přes Suez. Tam je provoz jako blázen. To se nedá zastavit kvůli raketce z Ukrajiny.
    https://www.marinetraffic.com/en/ais/home/centerx:27.7/centery:34.3/zoom:6

  2. maro napsal:

    Dopadová oblast mezi Kyprem a Krétou. No tak to jo. To už vidím Turky a Řeky jak vesele přikyvují na nějaké ukrajinské pokusy a nechávají si ohrožovat velice lukrativní odvětví, tedy turistiku. Kdyby to bylo jen v prostoru Černého moře tak by to ještě šlo. Ale přeletět Turecko a trefovat se do mořského „plácku“ za ním, to je sci-fi.

  3. Petr napsal:

    Na Ukrajině kosmodrom? Ten kdo jen trochu sleduje ekonomickou situaci musí kroutit hlavou. Dám ruku do ohně, že ani za 10 let nebude mít Ukrajina svůj kosmodrom – za svoje peníze. Jsou to jen předvolební kecy…

  4. Michal Kára napsal:

    Já bych se bál, že vzhledem k husté lodní a letecké dopravě v Černém ale hlavně ve Středozemním moři bude často docházet k narušení dopadových zón a tedy nutnosti odkladu startu.

  5. Petr Poruban napsal:

    Proč to nezkusit. Zkušenosti mají a nevyužít velice konkurenceschopné ceny práce obzvlášť v jejich ekonomické situaci by bylo chybou.
    Na Ukrajinu by se ale měla zaměřit ESA a nabídout program dlouhodobé spolupráce. Pokud ve spolupráci postupně nahradí Rusko Evropou můžou na tom jen vydělat. Jak ekonomicky, tak technologickým růstem.
    Ukrajina je jednou z kandidátských zemí na členství v ESA a nějaká spolupráce již běží například na nosiči Vega.
    https://strategeast.org/european-vega-light-launch-vehicle-with-ukrainian-engine-puts-european-space-agencys-earth-explorer-aeolus-satellite-into-orbit/

    • Racek napsal:

      Zkušenosti? 30let postupně tlumili aktivitu vč. investic až k nule. Většina lidí z kosmického průmyslu odešla a nebo zestárla a pro nové není práce. Nebo pracují na západě či v Rusku. A zem co nemá ani nemůže mít vlastní kosmodrom asi naději na prosazení na trhu nemá. I když fandím všem kosmickým mírovým aktivitám (samozřejmě i ty vojenské chápu, bez nich by ty civilní asi nebyly), tady vidím vývoj úplně černě. Je to škoda, byla to země geniálního konstruktéra Gluška i Jangela. Ta zem je bohužel úplně rozvrácená a stálé zásahy zvenku jí zcela zničily. Nicméně, hodně si zavinili sami. Mě tyhle věci jako bývalého ekonoma vždy strašně bolí. Potenciál byl přitom z celého SSSR nejlepší.

      • Petr Poruban napsal:

        Taky Koroljov se narodil na Ukrajině.
        A možná se tam narodí další podobní:). Nebojte, určitě tam jsou.
        Proč ten pesimismus jakmile jde o Ukrajinu?
        Měli hold smůlu, že byli pod vlivem Ruska příliš dlouho. Podívejte se na nás po pouhých 40 letech o co jsme přišli. Jejich tragickou historii známe. Řízené hladomory a cílená likvidace pro zlomení odporu a totální podrobení se, má své následky.
        Nicméně je to země o velikosti Francie, tedy po Rusku největší rozlohou v Evropě a s emigrací všude po světě (jen u nás jich je cca 120 000 největší menšina, víc než Slováků) mají přes 50 milionů obyvatel což je víc než třetina Ruska.
        Pokud si tentokrát poprvé v historii udrží prozápadní směr a odolají současné agresivní snaze o opětovné navedení pod ruskou nadvládu, můžou za pár let být se západem v zádech velice rychle se rozvíjející evropskou mocností. I Irsko patřilo kdysi k nejchudším zemím v Evropě, než vstoupilo do EU (EEC tenkrát).
        Potenciál určitě mají, jsou velcí ve srovnání s trpaslíkama, co zbyli ve střední Evropě po rozporcování Rakouska-Uherska.

  6. Petr Šída Redakce napsal:

    já bych viděl obrovský problém ve velmi omezeném střeleckém prostoru takového kosmodromu

    Evropa se prostě na kosmodromy nehodí, je na severozápad od oceánů a velmi zalidněná, o Krymu ani nemluvě

  7. ventYl napsal:

    Ja s tymto vidim asi len dva problemy:
    1. to miesto v stredozemnom mori je dost, ale fakt ze dost rusna namorna cesta. byt majitelom lode asi sa nechcem nachazat nikde po priamke letu stupna.
    2. vstup na trh v tejto dobe, ked zacina byt pomalicky nudza o vynasane naklady moze byt sam o sebe aj s vhodnym streleckym priestorom problematicky.

    kazdopadne… ak to neskusia, ich koniec je asi isty.

  8. frank napsal:

    Držím palce ale myslím si, že praktickou šanci to, díky mezinárodní politice, mít nebude, Turci,Řekové, Egypt a Kypřané mají příliš silné vazby na Rusko, které se to celé celkem pravděpodobně pokusí zarazit( politika a konkurence )

    Pro Ukrajinu by bylo lepší domluvit se Finskem nebo Norskem nebo s Švédskem či „Skotskem“ mající střelecký prostor k pólu, nebo přijít s řešením typu „první stupeń letadlo“ :), s velkými letouny mají Ukrajinci neskutečné zkušenosti….

    • Risa123 napsal:

      Souhlasím a navíc by se potom rusové mohli (celkem oprávněně) obávat nahrazení
      družice nějakou hlavicí.

    • Goodman napsal:

      Osobně vidím spíš problém v obrovské korupci. Bohužel nemá šanci na úspěch. Ukrajina se nachází v ekonimickém i společenském úpadku. Zatím ještě nesvítí to pověstné světlo na konci tunelu, težko se něco v náledujíchc letech pro ukrajince změní. Spíš to považuju za tlachání ála ruská základna na Měsíci nebo Mars-One projekt.

      • mrf napsal:

        Nebyl bych zase tak příkrý nebo skeptický. Problémy jsou ohromné, měna slaboučká.Ale Ukrajina může fungovat na nízké cenové bázi a nastavovat si tak konkurenceschopnost.Dělá to tak mnoho zemí. Ekonomika v posledních několika letech soustavně roste a národ se snaží udržet parlamentní republiku.Což na danou oblast zaslouží pochvalu..
        Projekt kosmodromu by potřeboval zahraničního investora , třeba někdo z ČR ?
        A proč se vůbec někdo od nás třeba nepokusil kapitálově vstoupit do ukrajinského raketového průmyslu ? Nebo ze středoevropského regionu ? Spojit se s Ukrajinou k rozvoji vojenské i civilní raketové techniky.. ? Tam jsou technologie, zde jsou prachy.

      • Goodman napsal:

        Situace na Ukrajině je opravdu zlá a má zhoršující se tendenci.
        Nemyslím si, že ukrajinský aerospace průmysl udělá díru do světa. Spíš jenom dojíždí setrvačností. Ono stavět rakety není jen tak. Není to jenom o penězích. Proč si asi Musk vybral Kalifornii a ne Ukrajinu nebo jiný stát? Protože potřeboval schopné a nadané lidi. Ne že by ukrajinci neměli mezi sebou dost chytrých hlav, ale ty chytré hlavy při první příležitosti svoji vlast kvapen opouštějí. Pak potřeboval univerzity a vědecké labolatoře. Na ukrajině, teď použiju slova svého ukrajinského známého, si diplom zásadně kupujete. Univerzitní vzdělání na ukrajinských školách nemá žádný význam. Technická podpora vědeckých pracovišť je navíc z dob SSSR. A proč se nikomu nechce na ukrajině investovat? Protože majetek není právně dvakrát dobře chráněn. Investoři brzo o své peníze přicházejí. Pokud se daří, tak se musíte patřičně „podělit“. Jinak prostě skončíte. A že by na ukrajině byla parlamentní demokracie? Ale kde pak. Tam vládne oligarchie dobře napojená na mafii.

      • Xaver napsal:

        “ A proč se nikomu nechce na ukrajině investovat?“

        Radši si nejdřív zjistěte skutečná fakta a nešiřte svoje domněnky. V r. 2017 byly zahraniční investice na Ukrajině 39 mld USD (o 3 mld víc než v předchozím roce). Hlavní investoři ArcelorMittal, EBRD, Procter and Gamble, Fairfax Financial Holdings atd.

        viz: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ukrajina-zahranicni-obchod-a-investice-19094.html

      • frank napsal:

        nemyslím si, že problém je v korupci nebo údajném úpadku Ukrajiny, ostatně i Rusku se stále nedaří nahradit některé špičkové produkty ukrajinského aerokosmického a lodního průmyslu 🙂
        Ono je legrační, že Medvěděv v prosinci podepsal další sankce na ukrajinské zboží, když se ví, že pak Rusové ani nedokáží po světě servisovat jejich vrtulníky protože si sami zakázali dovážet díly a motory 🙂
        Ostatně Sojuzy stále používají ukrajinskou avioniku :), akorát to neradi slyší…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ohledně Sojuzů – myslím, že to platilo u dřívějších verzí. Nová varianta MS již disponuje plně ruskými výrobky.

      • frank napsal:

        Měl jsem dojem, že pár FG mají dopoužít někdy letos a až od roku 2020 plně přejdou na MS ?

        No každopádně je pořád o Ukrajinu zájem, 27/2 tohoto roku se sešli James Bridenstine ( NASA) se zástupci ukrajinského kosmického průmyslu ohledně spolupráce kolem návratu k Měsíci .

        Mám k tomu tedy jen ruský linky…

        https://topwar.ru/154763-posol-ukrainy-nasa-zainteresovano-v-uchastii-kieva-v-lunnoj-programme.html?

        https://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201902280511-bndf.htm

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        JO Vy myslíte rakety Sojuz, já psal o lodích Sojuz (proto MS)

      • Goodman napsal:

        to frank: o Ukrajinu je zájem z USA na truc Rusům a taky možná na vyzobání posledních vědeckých drobečků. Ukrajina v současném stavu není spolehlivým partnerem do budoucna pro obtížné úkoly. Je to stejné jako prohlášení evropských představitelů, že Ukrajina bude vzata do Europské unie. Nebude. Je to plácání prázdné slámy.

      • frank napsal:

        goodman nemáte pravdu, pak by bylo Rusko jen v těsném závěsu za Ukrajinou, což mi jistě radostně potvrdíte 🙂

Napište komentář k Michal Kára

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.