Váš názor – Jak to vidíte se starty SLS?

T+8 min 14 s, výška 157 km. Motory RS-25 jsou vypnuty a sestava ICPS/Orion se odděluje od centrálního stupně SLS. Centrální stupeň poté setrvačností vystoupá do výšky 1600 km.

Tento článek se tak trochu vymyká standardům, našeho webu. Pravidelní čtenáři už vědí, že Vám čas od času přinášíme články, ve kterých informujeme o nové anketě, která je pak několik měsíců k dispozici v pravém sloupci našeho webu. Dnes to však bude jiné. Všimli jsme si totiž, že diskuse pod články o nové americké raketě SLS a lodi Orion velmi často sklouzne do diskusí o budoucnosti a možnostech tohoto systému. Proto jsme si řekli, že Vám přineseme článek, ve kterém budete mít možnost projevit své názory – najdete v něm hned deset anketních otázek!

Start rakety SLS Block 1B

Start rakety SLS Block 1B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Zatímco běžně bývají ankety na našem webu aktivní několik měsíců, v těchto deseti budete moci hlasovat pouze týden. Možnost přidávat hlasy skončí 24. února ve 23:59:59 SEČ. Tyto ankety budou k dispozici pouze v tomto článku. Z historie víme, že čtenost článku od jeho vydání postupně klesá s tím, jak vychází stále nové a nové články. V případě anket vložených v pravém sloupci je to něco jiného – ty jsou na očích pořád, ale vzhledem k počtu anketních otázek v tomto článku nepřipadá v úvahu jejich vložení do pravého menu.

Vaše hlasy poslouží jako základ pro článek, který sepíše kolega Jiří Hošek. Zaměří se na výsledky jednotlivých anket a doplní je jejich rozborem. Svými hlasy tak dáte najevo nejen svůj názor, ale zároveň nám poskytnete materiál pro analytický článek. Anketní otázky jsou si navzájem hodně podobné. Prvních devět otázek se týká devíti zvažovaných misí rakety SLS, přičemž v nadpisu každé otázky je uveden aktuálně očekávaný termín. Jednotlivé možnosti pak symbolizují, kdy si myslíte, že k misi dojde, tedy jaké zpoždění (v letech) bude mít oproti uvedenému termínu, případně zda tato mise vůbec poletí.

Mise EM-1 (nepilotovaný let Orionu k Měsíci)

  • 1 rok skluz EM-1 (43%, 448 hlasů)
  • 2 roky skluz EM-1 (26%, 273 hlasů)
  • Start EM-1 v roce 2020 (16%, 166 hlasů)
  • 3 a více roků skluz EM-1 (10%, 100 hlasů)
  • SLS s EM-1 nepoletí (5%, 55 hlasů)

Celkem hlasů: 1 042

Nahrávání ... Nahrávání ...

Mise EM-2 (pilotovaný let Orionu k Měsíci)

  • 2 roky skluz EM-2 (33%, 337 hlasů)
  • 1 rok skluz EM-2 (29%, 289 hlasů)
  • 3 a více roků skluz EM-2 (20%, 201 hlasů)
  • Start EM-2 v roce 2022 (11%, 115 hlasů)
  • SLS s EM-2 nepoletí (7%, 72 hlasů)

Celkem hlasů: 1 014

Nahrávání ... Nahrávání ...


Mise Europa Clipper 2023

  • 2 roky skluz EC (26%, 246 hlasů)
  • SLS s EC nepoletí (21%, 201 hlasů)
  • 1 rok skluz EC (19%, 185 hlasů)
  • 3 a více roků skluz EC (18%, 176 hlasů)
  • Start SLS s EC v roce 2023 (15%, 145 hlasů)

Celkem hlasů: 953

Nahrávání ... Nahrávání ...


Mise EM-3 (Orion, moduly DSG ESPRIT, Utilization Module) 2024

  • 3 a více roků skluz EM-3 (33%, 302 hlasů)
  • 2 roky skluz EM-3 (30%, 274 hlasů)
  • 1 rok skluz EM-3 (15%, 142 hlasů)
  • SLS s EM-3 nepoletí (14%, 126 hlasů)
  • Start EM-3 v roce 2024 (8%, 77 hlasů)

Celkem hlasů: 921

Nahrávání ... Nahrávání ...


Mise EM-4 (Orion, mezinárodní obytný modul DSG) 2025

  • 3 a více roků skluz EM-4 (42%, 383 hlasů)
  • 2 roky skluz EM-4 (26%, 233 hlasů)
  • SLS s EM-4 nepoletí (17%, 153 hlasů)
  • 1 rok skluz EM-4 (10%, 88 hlasů)
  • Start EM-4 v roce 2025 (6%, 54 hlasů)

Celkem hlasů: 911

Nahrávání ... Nahrávání ...


Mise EM-5 (Orion, lunární vzletový modul) 2026

  • 3 a více roků skluz EM-5 (44%, 389 hlasů)
  • SLS s EM-5 nepoletí (26%, 229 hlasů)
  • 2 roky skluz EM-5 (17%, 152 hlasů)
  • 1 rok skluz EM-5 (8%, 75 hlasů)
  • Start EM-5 v roce 2026 (5%, 42 hlasů)

Celkem hlasů: 887

Nahrávání ... Nahrávání ...


Europa Lander 2026

  • SLS s EL nepoletí (35%, 311 hlasů)
  • 3 a více roků skluz EL (33%, 297 hlasů)
  • 2 roky skluz EL (17%, 152 hlasů)
  • 1 rok skluz EL (8%, 70 hlasů)
  • Start EL v roce 2026 (6%, 57 hlasů)

Celkem hlasů: 887

Nahrávání ... Nahrávání ...


Mise EM-6 (Orion, americký obytný modul DSG) 2027

  • 3 a více roků skluz EM-6 (44%, 380 hlasů)
  • SLS s EM-6 nepoletí (27%, 231 hlasů)
  • 2 roky skluz EM-6 (17%, 145 hlasů)
  • 1 rok skluz EM-6 (7%, 63 hlasů)
  • Start EM-6 v roce 2027 (6%, 52 hlasů)

Celkem hlasů: 871

Nahrávání ... Nahrávání ...


Mise EM-7 (Orion, přechodová komora DSG, pilotované přistání na Měsíci)

  • 3 a více roků skluz EM-7 (47%, 419 hlasů)
  • SLS s EM-7 nepoletí (31%, 272 hlasů)
  • 2 roky skluz EM-7 (11%, 97 hlasů)
  • 1 rok skluz EM-7 (6%, 54 hlasů)
  • Start EM-7 v roce 2028 (5%, 45 hlasů)

Celkem hlasů: 887

Nahrávání ... Nahrávání ...


Kolik DALŠÍCH startů (po misi EM-7) se podle Vás uskuteční?

  • 0 - 4 (72%, 670 hlasů)
  • 5 - 9 (18%, 165 hlasů)
  • Více než 10 (11%, 98 hlasů)

Celkem hlasů: 933

Nahrávání ... Nahrávání ...


Ještě jednou Vám všem děkujeme za Vaše hlasy a už se moc těšíme na výsledky, které nám tyto ankety přinesou.

Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/5stO7ZAQHvk/maxresdefault.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/2017-09-22-203119-350×241.jpg

Váš názor - Jak to vidíte se starty SLS?, 5.0 out of 5 based on 25 ratings
Pin It
(Visited 4 885 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (25 votes cast)
(Visited 4 885 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


81 komentářů ke článku “Váš názor – Jak to vidíte se starty SLS?”

  1. Viktor napsal:

    Po roce 2025 to je opravdu uz jen hadani..

  2. Pajuc napsal:

    Analytické články mi na kosmonautiku trochu chybí, ale nejsem si jistý, jak úspěšně se dají dělat na základě takových anket. Já bych to udělal spíš naopak – nejprve analýzu a pak anketu jako zpětnou vazbu.

    • Dušan Majer napsal:

      Pokusíme se o to a snad se Vám to bude líbit. K tomu návrhu na opačný postup – nemyslím si, že by lidé změnili názor po přečtení nějakého článku.

      • Pajuc napsal:

        Určitě se mi to bude líbit ☺️ Víte, když napíšete článek, ve kterém představíte nějakou vizi, např. DSG, tak mě také napadne, jak je to reálné vzhledem k finančním a technickým možnostem atd.
        A pod pojmem analýza si nepředstavuji přesvědčování. Analýza by měla být podkladem pro rozhodování, aniž by nutně musela obsahovat jednoznačný závěr.

    • jregent napsal:

      Neřekl bych že je anketa zbytečná před analýyou.
      Existuje, tuším, i sociologický pojem instinkt davu.
      V tomto případě o instinkt davu fanoušků kosmonaitiy.
      Díky za zajímavé otázky a dokumentaci výsledků pro léta příští..
      🙂

      • Pajuc napsal:

        V mém případě ty anketní otázky nebyly sociologický průzkum, ale věštění z křišťálové koule. Nejdřív bych potřeboval informace, jak na tom ty projekty jsou, a podle toho bych pak odpovídal. Samozřejmě nečekám, že pan Hošek je jasnovidec, takže bych spoléhal na vlastní úvahu.

        • Dušan Majer napsal:

          Samozřejmě, hlavně u těch vzdálenějších misí je ve hře mnoho faktorů a v současné době ty projekty nejsou rozpracované prakticky vůbec. Je pravděpodobné, že se harmonogram a úkoly jednotlivých misí mohou za pár let změnit.
          Spíše nás zajímalo, například to, jak se se vzdálenějšími roky mění očekávání – zda jsou třeba očekávání odkladů konstantní, případně kde se mění. Nebo také, u které mise lidé začínají věřit, že projekt bude ukončen a tak dále.

  3. Libertarian napsal:

    Pokud se bude dařit Muskovi a Bezosovi, tak SLS skončí někde u 4 nebo 5 misi.

    • Jiří Hošek napsal:

      Tato anketa vznikla na základě pondělního podnětu jednoho diskutujícího. Chceme znát názory čtenářů jako statistického souboru. Děkuji za pochopení.

    • urbis napsal:

      Pochybuju. Ani New Glen, ani Starship nejsou rakety, které by mohli plnit úkoly SLS. Jde hlavně o to, jaké bude mít NASA zadání od vlády.

      • Roman napsal:

        Pokud mate na mysli ukol byt velmi předraženy a zastaraly tak na SLS opravdu nikdo nema.

      • gg napsal:

        “Ani New Glen, ani Starship nejsou rakety, které by mohli plnit úkoly SLS.”

        Pouze pokud počítáte s SLS Block 2 a velkým aerodynamickým krytem (1800 metrů krychlových, jestli se nepletu?). Ve všech ostatních případech to tvrzení nedává smysl.

        • Vojta napsal:

          New Glenn je slabý (podobně jako FH) a StarShip (SHS) není stavěná na vynášení nákladu. Tedy ani jedno řešení nedokáže SLS nahradit. Stavět s nimi Gateway by sice šlo, ale za cenu hodně nepříjemných kompromisů.

        • Martin napsal:

          Starship bude nejspíše existovat i v nákladní verzi, jak tomu bylo v plánu původně pro BFR a není jediný důvod proč by od toho odcházeli.

          • Kamil napsal:

            Starship musí být v nákladní verzi, jinak nestihnou vynést Starlink. A vynese minimálně 100 tun, ale pokud optimalizují Raptory, věřím že zvládne i 150 tun

        • Jregent napsal:

          Ad: Starship bude nejspíše existovat i v nákladní verzi

          Nepochybuji, že bude jako první nákladní verze. Pro Y zkoušení a Starlink

        • gg napsal:

          “New Glenn je slabý (podobně jako FH)”

          NG je zhruba tak silný na LEO, jak je požadováno od SLS ve všech plánovaných scénářích využití. Přitom jakmile jste jednou na LEO, můžete se z LEO dostat, kamkoli chcete.

    • pbpitko napsal:

      Kto bude objednávateľom letov na Mesiac ? Súkromníci určite nie, jediným reálnym objednávateľom bude vláda, nik iný to nezaplatí !

  4. Martin napsal:

    Já se obávám že první 2 mise naberou velké zpoždění a pak bude program SLS ukončen.

    • urbis napsal:

      Velké zpoždění už jaksi mají. Ono se spožďuje všechno tak se to ani nezdá.

    • pbpitko napsal:

      Kto bude objednávateľom letov na Mesiac ? Súkromníci určite nie, jediným reálnym objednávateľom bude vláda, nik iný to nezaplatí !

      • pbpitko napsal:

        Možno nejaký streštený miliardár tam poletí sa kuknúť ale určite nebude financovať žiadny výskum na Mesiaci. Ostane to iba na vládu, a ak to nebude financovať ona, tak to nebude nikto.

        • Martin napsal:

          A preco nie? Uz tu mame jedneho “stresteneho miliardara”, ktory chce lietat na Mars…
          Ale realne. Tak, ako teraz klesaju naklady na let na LEO, tak kludne mozu klesat aj za ine veci. Potom Musk a Bezos mozu poskytovat transport infrastrukturu pre inych miliardarov, ktory by sa chceli za par penazi zapisat v niecom podobnom.
          Zariskuju a budu prvi na novom trhu. Ako pri osidlovani Ameriky.

        • Martin napsal:

          No a proč by to nefinancovala vláda? Pokud se Starship ukáže jako funkční koncept a bude levnější než SLS, tak je to ideální nosič.

  5. tomáš napsal:

    Už se ví jak se bude SLS jmenovat? Před lety ještě prezident Obama uložil ukol vymislet jméno.

  6. urbis napsal:

    Tohle je bohužel dost politická otázka. Existence SLS je dílem Washingtonu a bude záležet prakticky jen na tom, jak se budoucí administrativa rozhodne.

  7. Michal Bursík napsal:

    Trend v odpovědích je zatím celkem jasný. Žádný velký optimismus.
    I když je SLS zatím vlastně jediná super raketa s opravdu reálnou vyhlídkou na start, tak ani já v její dlouhou životnost moc nevěřím.

  8. Miloš Hůla napsal:

    Za záměr napsat článek na toto téma a na základě skepse diskutujích palec nahoru. Jsem zvědav jaké nové pohledy na SLS z článku vzejdou.

    • Jiří Hošek napsal:

      Pro mne znamenají průběžné výsledky hlasování už teď skvělá data od pěti set respondentů!

  9. Jan Jančura napsal:

    Myslím si, že ta anketa bude spíše souboj fanoušků SHS a SLS a navíc věštění s křišťálové koule, ale i tak z respektu k práci redaktorů tohoto webu tu anketu vyplním.

  10. David napsal:

    Já už NASA nevěřím vůbec nic. Přijde mi že jen chtějí dát lidem práci než prozkoumávat vesmír. Podle mě SLS poletí 2-3krát než se celý program zruší. A to ještě záleží jestli příští president bude mít blíže k republikánům nebo socialistům.

    • Jan Jančura napsal:

      Co je to věřit resp. nevěřit NASA? Bez NASA by jsme ve výzkumu vesmíru nebyli zdaleka tak daleko jako dnes. NASA financováním tzv. „předražených“ projektů financuje základní a aplikovaný výzkum v oboru, jeho prostřednictvím vychovává odborníky a rozvíjí výrobní základnu oboru. To je pro USA velmi podstatné pro bezpečnost země. Všechny soukromé firmy z toho těží. Jak NASA, tak armáda tyto soukromé firmy potřebuje a proto podporuje. V USA je to jak kongresu, tak presidentu jasné a proto schvalují rozpočty NASA. Tak proč to zpochybňuje u nás?

    • gg napsal:

      “k republikánům nebo socialistům”

      Tak to rozhodně není ani trochu demagogická dichotomie. 😀

  11. Hawk napsal:

    Skepse je logicka, ale neni zrovna fer se kvuli tomu navazet do Amiku a NASA. Jine staty, snad az na Cinu, nedelaji v oblasti pilotovane kosmonautiky skoro nic. A lunarni program v podobe DSG je jedina logicka navaznost na ISS, Mars je velke sousto.
    DSG se bez SLS neobejde a jiny nosic na obzoru pred dokoncenim v soucasne dobe neni. Zrusenim SLS se niceho nedosahne, bez toho se muzeme placat na nizke obezne draze dalsich 50 let.

  12. yamato napsal:

    ja som dost pesimista co sa tyka “narodnych” nosicov ako SLS. Vznikla pomerne dost agilna alternativa v podobe komercnych dodavatelov, vedla ktorej klasicke narodne programy vyzeraju ako pozlateni dinosauri krizeni so slimakmi. Zda sa ze tato era definitivne odchadza, a je to tak dobre.

    Uvedene sa netyka narodnych vesmirnych programov ako takych. Tam sa mozno blyska na lepsie casy, vdaka moznosti outsourcovat kompletne celu dopravu na komercny sektor. Narodne agentury sa tak mozu zamerat na vyskum, a nemrhat peniazmi na veci, ktore uz zvladaju lepsie komercni dodavatelia.

    • Martin napsal:

      Toto som chcel napisat.
      V tomto verim, ze Americania dokazu urobit ten krok a nechat transport na sukromnu sferu. Toto uz preukazali pri STS a dufam ze to bude aj pri SLS.
      Su to tazke rozhodnutia, ale prave take kroky su velke. Mozu peniaze investovat do vyskumu. Transport bude uz “standard”.

  13. pave69 napsal:

    U kosmonautiky obecně je problém s otázkou “co z toho?” Dušan někdy dřív argumentoval obecně rozvojem technologií, což je sice správný argument, ale je otázka o kolik vyspělejší technologie je potřeba vyvinout pro “návrat na Měsíc”, oproti tomu, co je pro ISS/bylo pro Apollo.
    Takže asi hlavní argument budou Číňané.
    A samozřejmě Musk prostě na Mars chce (což je velmi dobrý argument pro někoho, kdo na to má).
    Ale stále chybí vize nějakého cíle typu – helium3 vyřeší energetickou krizi na Zemi, nebo alespoň “teleskop na Měsíci umožní prozkoumat život na exoplanetách” nebo tak něco.

    • yamato napsal:

      takých argumentov “čo z toho” sú mraky, bohužiaľ sa ale vždy ukážu až po, nikdy nie pred.

      Vráťme sa do roku 1950, keď Koroľov celou váhou svojej osobnosti presviedčal politbyro, aby dalo peniaze na vesmírny program. Asi sa ho vtedy tiež pýtali “čo z toho” a Koroľov im asi vykresľoval budúce orbitálne fabriky na ultrašpeciálne materiály, lieky, pilotované orbitálne pozorovacie stanice, možno aj to hélium3 a vyriešenie energetických potrieb pracujúceho ľudu.

      Dnes už je “po” a my vieme, že sa asi netrafil s ničím. Nemohol totiž vedieť, že nastane boom spotrebnej elektroniky, čo vytvorí celý nový priemysel telekomunikačných satelitov. Nemohol vedieť, že elektronické snímače umožnia fotiť bez filmu a posielať snímky na zem v reálnom čase, čo povedie k meteoroligickým, špionážnym a iným “fotografickým” satelitom, ktoré prinesú revolúciu napr. v poľnohospodárstve. Tiež nemohol vedieť, že vďaka miniauturizácii bude každý civilista schopný využívať geolokačnú satelitnú konšteláciu.

      S Googlom by som mohol pokračovať a vymenovať milión ďalších, menej viditeľných “čo z toho”. Dokopy sa tu bavíme o biliónoch dolárov a miliónoch pracovných miest. Zrejme viac ako by prinieslo to hélium3.

      Takže “z toho” je veľmi veľa, len to nejde pomenovať jedným slovom, takže sa to ťažko “predá” verejnosti.

      • tycka napsal:

        “telekomunikačných satelitov”
        Telekomunikační satelity jim klidně mohl slibovat – konec konců SSSR svojí rozlohou a hustotou obyvatel byla velmi vhodná pro přenos TV vysílání přes družici – alespoň na místní TV vysílače – což se později i stalo.
        A o telekomunikační družici se uvažovalo i v USA – koneckonců Clark to již dávno předtím navrhl.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Arthur_Charles_Clarke

        • Kamil napsal:

          Koroljov byl sice vizionář, ale pracoval pro vojáky, takže hlavní věc, co jim sliboval, bylo doprava jejich bomb na hlavy Američanům. Velikost lodí Vostok, 5 tun, není náhodná, přesně tak velké byly první sovětské jaderné bomby a přesně tolik unesla R-7.

    • Aurelius napsal:

      my vlastne zatiaľ nič z vesmíru až tak nepotrebujeme, dokonca ani to hélium 3, nakoľko prvá generácia fúznych reaktorov má fungovať na deutériu/tritiu, o héliu 3 sa uvažuje až v druhej (ale to skôr čisté deutérium), či tretej generácii, ktorá by mala prísť na rad až ku koncu 21. storočia, vtedy bude možné čerpať napríklad z Mesiaca, teraz čerpám z prednášky čo bola na technickej uni. v Bratislave

    • Aurelius napsal:

      a výskum exoplanét by vám vyriešil dobrý interferometer, povedzme nejakých 5 teleskopov… netreba na to stavať na povrchu Mesiaca

      • Jan Jančura napsal:

        Jak určitě víte, tak zemská atmosféra nepropouští všechny části elektromagnetické spektra, takže výstavba dalekohledů pro infračervenou oblast, radioteleskopů pro milimetrové vlny apod. zejména v oblastech pohlcovaných zemskou atmosférou ve vesmíru je nezbytnou cestou. Přístroje na Zemi je nemohou plnohodnotně nahradit. Je jen otázkou efektivity, zda je výhodné stavět ve „volném“ vesmíru nebo např. na Měsíci. Na Měsíci je možné, v případě na něm vybudované vědecké osady, tyto přístroje snáze servisovat. Také na odvrácené straně Měsíce je místo odstíněné od elektromagnetického záření ze Země.

        • Aurelius napsal:

          samozrejme, ale ja som skôr narážal na tie exoplanety (reagoval som na komentár vyššie), kde by sa fakt hodilo skôr niečo ako kedysi plánované projekty TPF alebo Darwin, nakoľko na Mesiaci je trochu menší rozhľad ako vo voľnom priestore, inak áno určite máte pravdu

        • Aurelius napsal:

          aha, vy ste asi mysleli, že na Zemi, nabudúce tam musím dať, že niekde v priestore L1/L2

        • Jan Jančura napsal:

          OK. L1/L2 jsou podstatně dále než Měsíc, ale nemám dost znalostí, abych posoudil, která varianta je výhodnější.

  14. Radek.M napsal:

    No osobně si myslím že jak zjistí kolik stojí jeden start BFR od Space X, či toho od plánovaného nosiče od Blue Origin tak SLS alias Ares V pošlou do důchodu jako neperspektivní a předražený počin….

    • Dušan Majer napsal:

      New Glenn nebude svou nosností stačit ani na FH, natož na SLS.

    • Jan Jančura napsal:

      Základním problémem Vašeho tvrzení, že bude platit, až k té „nízké“ ceně se SHS dostane, až se plně rozběhne Starliner a zejména kolonizace Mars, kdy budou moci být opakovaně jednotlivé stupně SLS opakovaně používané. Pokud to nenastane a SLS bude závislá jen na NASA, tak jsem zvědavý na opakované použití rakety SLS při více než ročních intervalech vypouštění.

  15. Jan Jančura napsal:

    Komerční firmy mohou vznikat jen tam, kde existuje reálně nebo alespoň potencionálně trh pro jejich produkci. Prozatím trh pro super rakety vytvářela jen NASA a v době zadání zakázky pro SLS byl k dispozici asi jeden dodavatel – Boeing, který garantoval reálnost dodávky, spolu s ostatními subdodavateli. Vždyť je zřejmé, že do průzkumu vesmíru a budování výzkumných osad ve vesmíru budou investovat pouze státní instituce. Pro raketu SHS se snaží vytvořit SpaceX trh sama – koncepcí Starlineru a kolonizace Marsu – žádná jiná firma se do toho prozatím nezapojila. Jen na zakázkách NASA by SpaceX raketu SLS asi nepostavila a když tak, ne moc levněji než Boeing.

    • yamato napsal:

      silna raketa pre neexistujuci trh vzniknut moze. Trh pre neexistujucu raketu vzniknut nemoze. Tzn. raketa musi byt prva.

      Zo strany jej vyrobcu je to zaiste risk, pretoze nie je istota ze trh pre takyto nosic vznikne. Ale o tom je podnikanie.

      B747 sa tiez projektoval pre vtedy neexistujuci trh (masova lacna letecka doprava na dlhe trate) a takmer Boeingu zlamal vaz. Ale trh nakoniec vznikol a bol to uspech.
      Concorde sa taktiez projektoval pre vtedy neexistujuci trh (nadzvukova letecka doprava), avsak tentoraz skutocny trh nevznikol a Concorde bol komercne neuspesny.

      Keby sa robilo len to pre co je trh, vsetci by robili stale to iste. A keby sa cakalo az ten novy trh vznikne, tak by sa neurobilo nic.

      • tycka napsal:

        “B747 sa tiez projektoval pre vtedy neexistujuci trh ”
        Existovala leteck8 doprava a toto letadlo mělo být na provoz levnější než předchozí stroje – byl tedy předpoklad jeho prodeje.

        • Yamato napsal:

          Nie je letecka doprava ako letecka doprava. Su kratke trate, dlhe trate, male lietadla, velke lietadla, prudove, vrtulove, turbovrtulove…

          Satelitny trh tiez “existuje”

      • Jan Jančura napsal:

        Já to vidím opačně jako Vy. SSSR chtělo poslat na USA jadernou bombu – vyvinuli mezikontinentální raketu. Kennedy chtěl být první na Měsíci – tak postavili Saturn V – vypustili poslední Apollo – raketa neměla použití je v muzeu. Lidé chtěli cestovat nadzvukovou raketu – postavili Concorde, Tu 144 – pak zjistili, že je to nekonkurenční, tak je to dnes v muzeích. V 1. světové válce se potřebovali spojenci dostat přes zákopy – postavili tank. USA se potřebují dostat na Měsíc resp. na Mars – staví SLS. Musk chce na Mars – staví SHS a tak dále a podobně. Pozor! já psal v předchozím příspěvku o reálné resp. potencionální potřebě trhu.

      • Jan Jančura napsal:

        Těžiště problémů kolem superraket je v rozdílu pohledu laické veřejnosti – zejména fandů kosmonautiky a většinou vědecké veřejnosti. Pak jsou tu ještě požadavky armády. Ti první chtějí pilotované lety nejlépe na Mars, Měsíc jim už nestačí. Ti druzí chtějí vědecké sondy, vesmírné dalekohledy apod. A ti třetí špionážní družice apod. Takže chudák NASA a politici musí dělat kompromisy – každému dají něco a pokud možno taky něco každé významné americké firmě. Proto se taky plánuje krátkodobě a na technicky převratné koncepce (např. jaderné motory apod.) nejsou peníze. Takže buďme rádi, že máme jak takž jistou SLS a snad někdy i SHS, a co pak bude, je k vidění v té pověstné křišťálové kouli.

      • Aurelius napsal:

        A380 sa budoval pre existujúci trh, no nakoniec sa zistilo, že je lepšie používať menšie a úspornejšie lietadlá, síce A350 musí letieť 2x oproti jednej A380, ale stále to vychádza lepšie… veľké lietadlá ako to tak vyzerá ostanú len pre Cargo

        • maiden napsal:

          A380 se hlavně konstruovala v době, kdy dvoumotorový letadla musely být v každém okamžiku max. 60 minut k nejbližšímu letišti (kdyby jeden motor selhal). Cesty přes oceán v podstatě pouze se čtyřmotorem. A najednou, v 90-letech šla spolehlivost tak nahoru, že dneska se počítá tato doba na 240 minut. Čili s dvoumotorem i přes oceán. A najednou a380 není potřeba. Stejně jako Jumbo.
          Dneska dá dvoumotorák 15000km na jeden zátah a je vymalováno.

          A stejný to bude i se SLS. Než jí postaví, bude tu něco lepšího a finančně výhodnějšího.

          Nicméně, dokážu si představit, že až se na nás pořítí meteorit a bude třeba k němu poslat Car-bombu, tak se SLS bude hodit.

      • zargos napsal:

        Pokud se nebavíme o státních zakázkách-plnění vizí,tak pro trh opravdu musí být první nosič a pak budou i zakázky. Už jenom taková vesmírná turistika,jinak by se prodávaly pobyty v modulech jako ISS a jinak ze Skylabu 🙂

        Naproti tomu vědecké-drahé mise potřebují spolehlivý nosič,což SHS hned tak nebude,ta se musí nejprve postavit a zalétat,zatímco u SLS bude pět atestů na každý nýt od počátku. Z případné EC bez SLS mne jímá hrůza už jen z toho,jak dlouho se pak bude muset trmácet po soustavě hledaje g.praky,než konečně vystartuje.

        Jumbo je dobrý příklad,ale do problémů v té době Boeing dostal vývoj 2707,nakonec peníze nezbývaly ani pro 747. SLS má zpoždění,ale není to její chyba,otevírá nové možnosti a ve spojení s DSG nastartuje i zájem veřejnosti. Pokud ji po nějaké době koexistence nakonec nahradí SHS či jiný nosič,to už je prostě vývoj,peněz není třeba litovat,v kosmonautice by stejně neskončily,ale bylo by víc tomahawků,standart missile atp.

        NASA sází na sebe,neboť SpX nemá žádnou povinnost vynášet,co jí kdo zadá,je to o smlouvě, nemá ani lhůtu ve které by SHS měla postavit. Upřímně nevím,co by v NASA teď dělali,kdyby si před časem řekli,že vše rušíme,počkáme na ITS.

        • yamato napsal:

          tak kedze NASA nema SLS k dispozicii ani teraz, robila by zhruba to iste co robi teraz.

          A SpaceX sice nie je povinna pre NASA vyniest naklad, ale je to komercna firma a NASA je zakaznik. Existuje len velmi malo dovodov, preco by komercna firma chcela odmietnut stat ako zakaznika… alebo hadam poznate aerolinie co neodvezu statnych uradnikov?

          Inak, kedze SHS bude zrejme lietat nasobne castejsie ako SLS, osobne by som viac vsadzal na raketu, co ma nalietane, data nazbierane a chyby vychytane, nez na raketu co ma milion razitok. Tie mal aj STS…

  16. Miloš Hůla napsal:

    Nevím, jestli mi něco neuniklo, ale v diskusích o transportním systému LEO vyšší orbita se vytratil kosmický tahač. Byl původně součástí plánů v rámci STS. Uvažovali o něm i Rusové. Je nějaký technický důvod, proč je nelze použít při cestě na Měsíc v kombinaci s raketami nižší nosnosti, nebo je opomíjený, protože zadání zní stavět superraketu na technologiích STS a neuvažovat o jiných možnostech?

    • Dušan Majer napsal:

      Zjednodušeně a zkráceně řečeno kvůli nedostatkům zkušeností s dotankováním na oběžné dráze a také kvůli vyšší komplikovanosti letového profilu.

    • Jiný Honza napsal:

      V článku:
      https://www.kosmonautix.cz/2019/02/gateway-unor-2019/

      je v zmíněn i opakovaně použitelný přeletový modul. Je to sice jen z Gateway k Měsíci, ale opakované tankování a spojování by to asi mělo umět.

      Zadání opravdu znělo postavit superraketu ze “zbytků” raketoplánu. A do automatického spojování a tankování družic se američani vlastně nikdy pořádně nepustili. Nevím jistě, ale nebude to teď s prvním Dragonem jejich vůbec první pokus o automatické připojení?

  17. Honza napsal:

    Podle mě by NASA udělala lépe, kdyby se zaměřila na projekty startované z vesmíru a stavěla jen energetické, výzkumné a obytné moduly eventuálně generátory energie a pohoné systémy pro vakuum a svoje technologie si nechala vynášet na oběžné dráhy (jednu dráhu, kde by stavěla větší systém, podobný ISS) okolí Země prostřednictvím subdodavatelů.
    Jak tady Dušan zmínil problém je tankování ve vesmíru. Ok je potřeba tento problém vyřešit a pak snad bude možné mít přepravní prostředek, který lidstvo někam dostane SLS to podle mě, při všech těch politických tahanicích a ve finále zpožděních s dodavateli z celého světa na které evidentně není z jakýchkoliv důvodů moc spoleh) rozhodně není celé DSG by dle mého názoru mohlo být vynášeno subdodavateli a ne SLS. SpaceX vytyčila cestu znovupoužitelnosti, kterou by se NASA měla vydat taky kombinovaným nosičem, který unese nějakou rozumnou hmotnost na některou z oběžných drah země, který by byla dráhou startovací. Neuvažujme nyní o dalším nosiči SpaceX a uvažujme jen nosič, který známe a umí létat kolik startů FH by bylo potřeba aby jsme vynesli do vesmíru znovu stejnou hmotnost co má ISS ? Na znovupoužitých stupních. Nevím v které fázi projektu se do toho vložilo SpaceX, ale strašně se mi líbilo jak rychle dokázali být vyráběny a vynášeny Iridia. NASA by si za mě v tomhle směru měla vzít nějaké ponaučení.

    • Dušan Majer napsal:

      Ty návrhy nejsou špatné, ale není možné na ně skočit rovnou – současná technika potřebuje spíše pozvolnější vývoj.

      • Honza napsal:

        Vím, že to na úrovni vládou organizovaného podniku takto rychle a jednoduše nejde a není to vítka na NASA, která odvedla kus práce, která bude v dějinách lidstva navždy zapsána, avšak forma jakou nyní pracuje prostě není pokroková k vyřešení problému meziplanetárního letu, je mi zároveň jasné, že když by se teďka řeklo proinvestovali jsme na SLS desítky miliard dolarů (nehledal jsem žádné přesné číslo), ale projekt je zastaralý ukončíme ho, tak v tu chvíli by toho člověka americký kongres za všechny daňové poplatníky asi ukamenoval, takže se budou raději tahat za vlasy kolikanásobek to ještě spolkne než SLS odstartuje, protože už se dostali do spirály ze které není úniku.
        Při vší úctě ke všem ostatním výrobcům raket a jejich pokrokům se opět opřu o SpaceX, jaký tah by byl schopný vyvinout motor Merlin 1D vac eventuálně jeho vylepšená variace (opět podotýkám neuvažuji motory, které se momentálně mílovými kroky vyvíjejí), když by se počítalo s variantou, kterou popíšu dále, resp. otázka zní spíše řečeno jak dlouhý impuls, pokud by k sobě měl nádrž paliva/kombinaci všech potřebných složek nádrží vynesitelnou pod kryty FH (zmiňuji FH kvuli hmotnosti předpokládám, že se od krytu F9 block 5 moc neliší) ? Jednalo by se o technologii, kterou již známe. Kterou dokáže Space X vyrábět “na běžícím páse” (spolehlivé motory za celou dobu co to tu sleduji jsem viděl explodovat jeden a 8 dalších si poradilo 🙂 i přesto, že nižším tahu podle dostupných zdrojů) a ne recyklací skladových zásob motorů RS-25 u kterých by mě tedy také velmi zajímal nějaký plán NASA do budoucna, jestli má momentálně už NASA vyrobené motory RS-25 pro misi EM-25 tak se omlouvám konstruktérům motorů, ale nevěřím, že by tomu tak bylo.

        • Dušan Majer napsal:

          Po vyčerpání zásob z raketoplánů se začnou používat nově vyrobené motory, jejichž díly se již testují. Protože nebudou znovupoužitelné, mohou být levnější a navíc použijí modernější výrobní metody.

        • Honza napsal:

          Poté co jsem si to po sobě znovu přečetl jsem si uvědomil, že jsem asi přeskočil rozsah ankety zaměřené na prvotní mise EM 1-7, protože návrat na měsíc by pro vědce z NASA si myslím byl z osobního hlediska opravdu málo pro SLS.

          Třeba stále nemůžu dostat z hlavy Váš předloňský velmi povedený aprílový vtípek “na výměnu rozpočtu” armády US a NASA.

          Mě prostě problesklo hlavou kam by se za ty prachy mohlo lidstvo dostat a ne dnes je 1.dubna 😀

        • Honza napsal:

          Ještě mě napadlo, že bych Vás požádal pokud budete do článku zahrnovat jednotlivou výrobu komponentů SLS mohli by jste to doplnit nějakou malou mapou Světa popř. i USA pro ty, kteří nejsou v zeměpisných polohách různých druhů výrobních hal celosvětových výrobních partnerů projektu, tak dobří, s vysvětlivkou, co se vozí po moři, co po souši, co Antonovem, co kam, jak dlouho trvá jenom přepravit a tak, děkuji.

          p.s. pokud SLS odstartuje až ve chvíli, kdy bude v Děčíně na Labi dost vody pro plavbu, tak už je pak všechno jasné. 😀

          • Dušan Majer napsal:

            Nápad zajímavý, ale myslím si, že to asi není potřeba. Díky online máme není problém si v mžiku vyhledat pozici libovolného města na světě.

  18. Michal napsal:

    SLS může vyplnit mezeru než bude Spaceship… Jsem fanda Elona a poslední zprávy ve mně budí optimismus, ale pořád můžou při vývoji narazit na problémy o kterých teď ani neví. Nemluvě o dalších věcech jako třeba nehoda rakety, která by SpaceX stála hromadu peněz a času, to NASA řešit nemusí… Snad jsrm nepřivolal nic špatného 🙂

  19. Mira napsal:

    Pochybuju, že ta raketa bude mít smysl. Kamkoliv jinam než na LEO, bude mít starship mnohem vyšší nosnost, když si u země dotankuje.

    • tycka napsal:

      Možná tomu tak bude – pokud se nebude přistání dařit – bude z toho jednorázově použitelný nosič.

  20. Hawk napsal:

    Ted to jen chce pockat do cca roku 2030 a pak to vyhodnotit 🙂

    Ke spojenosti mi bude stacit hotova DSG a alespon jeden vysadek cloveka na Mesic. Vice se toho asi bohuzel nestihne. Zaklad je aby SLS fungovala bez nehody a USA/svet nepotkala vetsi ekonomicka/jakakoliv krize.

Napište komentář k Jan Jančura