ŽIVĚ: Těžký Atlas V startuje

Než se začne používat dvoumotorový horní stupeň Centaur, bude nejsilnější verzí rakety Atlas V konfigurace 551 s pětimetrovým krytem a pěti urychlovacími bloky. Právě v této konfiguraci, která byla použita třeba pro vypuštění mise New Horizons by měla raketa odstartovat z floridské rampy číslo 41 už zítra. Na palubě se nachází družice AEHF 4, kterou pro americké letectvo postavila společnost Lockheed Martin. Jak již název napovídá, jedná se o čtvrtého zástupce systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který ozbrojeným silám zajišťuje spojení po celém světě – ať už jsou na pevnině, moři nebo ve vzduchu. AEHF-4, který bude pracovat na geostacionární dráze, je zástupcem zabezpečené komunikační sítě nové generace a pyšní se třeba vylepšenou odolností proti rušení. Tomu odpovídá i jeho cena – více než 1 miliarda amerických dolarů. Družice s hmotností 6 168 kg se na oběžné dráze připojí k dalším třem satelitům, které vynesly rakety Atlas V v letech 2010, 2012 a 2013.

Předpověď počasí zatím slibuje dobré podmínky s pravděpodobností 80 %, přičemž dvouhodinové startovní okno se otevírá zítra (17. října) v 6:15 SELČ. Pokud by došlo k odkladu o 24 hodin, zhorší se počasí jen na 60% pravděpodobnost. Půjde o 79. start rakety Atlas V celkově a její pátý start v letošním roce.

Zdroje informací:
https://www.ulalaunch.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dpj241LVsAADjkV.jpg:large

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

29 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Těžký Atlas V startuje”

  1. Geo napsal:

    Díky za zprostředkování ! Miluju, jak si Centaur dvakrát zařve 😀 Jak v řecké báji…

  2. Roman89 Redakce napsal:

    Než nějaké animace, ať už live nebo předpřipravené, raději bych tam viděl záběry z kamer, onboard kamery, nebo případně z kosmické lodi. Celkem hezky to má udělane SpaceX, na boku zobrazuje údaje o výšce, rychlosti a ve spod je ještě informační lišta, k tomu zobrazuje záběry přimo z raketya aby šlo vidět přistávání stupňů.

  3. Vladimír Todt napsal:

    Tuším, že Atlas nepoužívá při startu ony Potěmkinovy animace, ale animace dle reálné telemetrie. Tedy zde má ULA plus.

    • Michal Kára napsal:

      Ty nářky nad tím, že je animace předprogramovaná sice částečně chápu, ale moc mi nedávají smysl. Telemetrie rozhodně nepřenáší pozici každého kousku rakety. Takže maximálně mohou podle telemetrie řídit zobrazení stagingu – zapnutí motorů, oddělování stupňů, aerodynamického krytu… Ale v případě anomálie těžko čekat, že ta animace bude ukazovat smysluplný stav.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tyhle dotazy se opakují poměrně často, takže se k tomu vyjádřím a pokusím se to popsat, jak nejlépe umím.
        Nemůžeme si myslet, že by telemetrie zachycovala chování každého kousku rakety a animace to pak reprodukovala – telemetrie je čistě jen a pouze o chování palubních systémů (tahle část je neveřejná, protože těžko by asi někoho zajímal proběh např. tlaku ve spalovací komoře) a o průběhu letu – tato druhá část se využívá k tvorbě vizualizace. Do této vizualizace se přenáší informace o hoření motorů, oddělování stupňů a o orientaci rakety v prostoru. Pokud byste chtěli vědět, jak poznat předpřipravenou animaci od animace na základě telemetrie, tak ULA u svých startů píše LIVE TELEMETRY (nebo podobný text) a hlavně když není telemetrie, tak se animace zastaví, zamrzne. Občas se může stát, že je telemetrie dočasně analyzována špatně, pak sebou může raketa třeba házet, divně se rychle otáčet atd. Všechny tyto jevy jsou důkazem, že jde o živý nepředpřipravený vizuál.

      • Vojta napsal:

        Nejde ani tak o to, že je animace předpřipravená, ale že je zobrazována i v momentě, kdy se údaje evidentně výrazně liší. Střihnout na jiný záběr není nic složitého.

      • Michal Kára napsal:

        Jo, takovýhle postesk dává smysl. Režie rozhodně měla při anomálii animaci schovat.

        Ale z toho nadšení z „reálné telemetrie“ mám prostě dojem (možná chybný), že si dotyční myslí, že to bude v případě anomálie zobrazovat něco smysluplného. A to nebude. No a v případě nominálního průběhu je rozdíl oproti dobře připravené animaci IMHO zanedbatelný.

      • Vojta napsal:

        To vždy záleží na tom, o jakou anomálii se jedná. Pokud je ztraceno spojení, animace na základě reálných dat se zastaví (tedy nic moc zajímavého, ale bude vidět, že to není „nominal“). Pokud raketa zamíří jinam, selže oddělení stupně, zhasne motor, bude to vidět zcela jasně. Pokud se raketa rozpadne, ale vysílač telemetrie a nějaké senzory to přežijí, může to vypadat všelijak. Ukázku najdete na videu při startu suborbitální Super Strypi.
        Destruktivní scénáře se do animací nedávají z několika důvodů. Z racionálních třeba proto, aby se nezobrazily omylem a proto, že nebudou nikdy přesné, z iracionálních kvůli pověrčivosti.
        Osobně mi stačí predikovaná telemetrie, ale nemám rád, pokud se zobrazuje ještě několik minut po havárii.

      • Vladimír Todt napsal:

        Já ty nářky zcela chápu. Někteří mají nižší toleranci k oblbování.

        Resp. ano, je to dobré pro děti na základní škole nebo laiky, kteří to vidí 1x za 5 let.

        A ano při nastalé anomálii to pak nevypadá, ale je neprofesionální, když pohádka dál běží dle neplatného plánu.

        A když už tam mám Potěmkina, tak nepládám X minut po anomálii, že věe nominal, resp. radši přepnu rychle na obraz na ruch v řídícím středisku a Potěmkina vypnu.

  4. Pavel napsal:

    Mám to obrovské štěstí, že mi služebka na Floridu vyšla na tento termín a mohu tak sledovat tento start na vlastní oči. Právě jsem kousek od KSC a nemohu se dočkat .

  5. zvejkal napsal:

    Pan Majer, preco to potrebuje taky tazky nosic? Je ten satelit taky tazky?
    Prepacte, video som nemohol otvorit kvoli tabletu, mozno ta info je tam.

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Ano, družice je těžká. Váží 6 168 kg a míří na geostacionární oběžnou dráhu, což je velmi vysoko a je proto potřeba silného nosiče.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já jen upřesním, že raketa nedopraví náklad přímo na geostacionární dráhu. Ta dráha bude taková neobvyklá. První zážeh horního stupně dosáhne parkovací dráhy a druhý dráhu protáhne do elipsy – do této fáze vše připomíná klasický let na dráhu přechodovou ke geostacionární. Ale družice se neoddělí. Celá sestava vystoupá na nejvyšší bod dráhy, kde dojde ke třetímu zážehu – to sice připomíná let přímo na geostacionární dráhu, ale taky tomu tak není. Zážeh totiž skončí ještě před zakulacením oběžné dráhy na geostacionární úrovni. Horní stupeň tedy družici pomůže – povytáhne nejnižší bod, ale úplnou GEO z toho neudělá. Svým způsobem je to pořád GTO, protože družice musí vlastními motory dosáhnout GEO, ale většina lidí si představuje lety na GTO tak, jak to dělá třeba SpaceX nebo Arianespace. Třízážehový let horního stupně na GTO není moc obvyklý. 🙂

        P.S. údaj o hmotnosti v článku opravdu chybí – doplním jej tam.

      • Štěpán napsal:

        Škoda že taková zajímavost není napsaná v článku. Tip pro příště 😉

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To už je taková perlička nad rámec.

      • zvejkal napsal:

        Vzhladom na iste (chabe) poznatky nadobudnute v KSP som vas absolutne pochopil!

      • Dan napsal:

        Ona to technicky vzato asi GTO bude, jen s malým číslem.

      • Michal Schwarz napsal:

        Co se pak stane s tím horním stupněm? Zůstane už na té vysoké oběžné dráze, nebo má možnost (=dost paliva) na to, aby se vrátil zpět a shořel v atmosféře?
        Nemám představu, jak náročný by takový návratový manévr byl, takže se omlouvám za možná hloupou otázku.
        Předpokládám ale, že na rozdíl od vynesených satelitů (které mají možnost manévrovat, a určitě jsou trvale sledované) by se z toho horního stupeň stal na oběžné dráze už jen neovladatelný balast, který může potenciálně působit problémy.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Bylo by to velmi náročné. Horní stupeň zřejmě na této dráze už zůstane. Vzhledem k jeho velikosti není jeho sledování složité.

Napište komentář k Vladimír Todt

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.