Sonda Parker Solar Probe dnes v 18:09 překonala hranici 42,728 milionů kilometrů od povrchu Slunce – ještě žádná sonda se k němu nedostala blíže.
29. října 19:05
Sonda Parker Solar Probe dnes v 18:09 překonala hranici 42,728 milionů kilometrů od povrchu Slunce – ještě žádná sonda se k němu nedostala blíže.
29. října 19:05
Ruský výstup na ISS
Dnes v 16:55 SELČ je naplánován začátek výstupu VKD-62 ruských kosmonautů do volného kosmického prostoru z přechodové komory modulu Poisk. Výstup má provést Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub. Délka výstupu je plánována na 6 hodin a 36 minut.
25. dubna 10:00
Jádro Ariane 6 stojí na rampě
Na nové rampě kosmodromu CSG byla dnes vztyčena spojená sestava centrálního a horního stupně rakety Ariane 6 určená k premiérovému letu tohoto evropského nosiče.
24. dubna 23:25
SLIM opět obživnul
Japonský lunární lander se včera ozval i po třetí přečkané noci! Původně byl stavěný pouze na přečkání jednoho lunární dne a navíc přistál v nestandardní pozici.
24. dubna 13:05
Start rakety Electron
Z kosmodromu Mahia nosná raketa Electron. Rakety vynesla dvě družice na rozdílné retrográdní oběžné dráhy. Vynesena byla jihokorejská družice NeonSat-1 a experimentální solární plachetnice NASA ACS3.
24. dubna 10:00
Informační podpůrné síly
Čína spustila 19. dubna Informační podpůrné síly (ISF) Lidové osvobozenecké armády (PLA). ISF fakticky nahrazuje Síly strategické podpory (SSF), které velely vesmírným silám PLA.
24. dubna 8:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
Jak moc rychle asi klesají ke Slunci Heliosy. Bylo by zajímavé zjistit, o kolik blíže jsou od té doby, co ukončili činnost a výše uvedený rekord se uzamkl na této hodnotě.
Je otázkou, zda vůbec klesají. Nenapadá mne důvod, proč by se jejich vzdálenost od Slunce měla snižovat.
No tak ne, no 🙂 To znamená, že i heliocentrický pohyb Heliosu se řídí stejnými zákony jako pohyb planet? Slunce zakřivuje prostor a sonda má pocit, že letí rovně. Takže nepadá směrem k centru. Atmosféra ji nebrzdí, mascony nejsou… davá to smysl?
Přesně tak, jako komety, asteroidy či planety. Ovlivnit její dráhu by mohly jen gravitační manévry u planet, ale to by musela být opravdu pořádná klika. 🙂
A sluneční záření. Není to moc velký vliv, ale u sond blízko Slunce bude silnější než ty ostatní. I díky tomu, že sondy mají oproti přírodním tělesům velký poměr plochy k hmotnosti. Heliosy se nejspíš budou od Slunce velmi pomalu vzdalovat.
Vojta> Když píšeš o tom poměru povrch / hmotnost, ono by to mohlo fungovat jako u solární plachetnice a klidně by Heliosy mohly i zpomalovat a pomalu padat do Slunce, záleželo by na úhlu natočení sondy vůči Slunci.