Kosmotýdeník 316 (1.10. – 7.10.)

Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Superlaser úspěšně měřil led

ATLAS bude měřit s milimetrovou přesností především sílu ledové pokrývky na Zemi. Data z této družce bude nejkomplexnějším souborem dat tohoto zaměření. Díky nim bude možné konečně přesně zmapovat celkový stav zalednění planety a jeho případného úbytku.

ATLAS bude měřit s milimetrovou přesností především sílu ledové pokrývky na Zemi. Data z této družce bude nejkomplexnějším souborem dat tohoto zaměření. Díky nim bude možné konečně přesně zmapovat celkový stav zalednění planety a jeho případného úbytku.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přístroj ATLAS na družici ICESat-2 je malý technologický zázrak. Aby to neznělo jako přílišné přehánění, tak jen ve zkratce: Každou sekundu vyšle deset tisíc laserových pulsů v šesti svazcích, dohromady tedy šedesát tisíc, což dělá několik bilionů fotonů (přibližně 300 bilionů), které během té jedné sekundy odrazem od povrchu Země dokáže zaznamenat a u každého uložit čas, za který se vrátil zpět do přístroje. Díky tomu dokáže ICESat měřit i ty nejmenší změny výšky povrchu, nad kterým prolétá. Primární zaměření je na mapování celkových změn zalednění naší planety, ale využití tohoto extrémně výkonného přístroje je širší, dá se použít pro měření přírůstku lesů, anebo měření výšky vln moří a oceánů. ICESat se však do vesmíru vydal před necelým měsícem a teprve nyní můžeme konstatovat, že skutečně funguje!

ICESat-2 (Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2) odstartoval 15. září a byl vlastně posledním nákladem rakety Delta II. Od data vynesení družice se pracovalo na jejím postupném zprovoznění, které vyvrcholilo úspěšným testem laseru ATLAS, jenž proběhl 3. října. „Všichni jsme čekali se zatajeným dechem, až se přístroj poprvé aktivuje a pokud možno zaznamená dávku odražených fotonů,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka jediného vědeckého přístroje ICESat-2 Advanced Topographic Laser Altimeter System neboli zmíněného přístroje ATLAS. „Vidět všechna ta koncentrovaná data nasbíraná za tak malou chvíli, je neuvěřitelně vzrušující. I přesto, že jde o extrémní přístroj, u něhož nebylo jisté, že bude fungovat, vypadá to, že to všechno funguje perfektně.“

Poslední start rakety Delta II vynesl družici ICESat-2

Poslední start rakety Delta II vynesl družici ICESat-2
Zdroj: https://ichef.bbci.co.uk/

Důvod, proč byl ATLAS poprvé otestován až více jak dva týdny po vynesení do vesmíru je jednoduchý. Pokud by na skle optiky byly nějaké nečistoty nebo odpařené látky, či vlhkost, mohlo by to znehodnotit měření, anebo dokonce poškodit měřící zařízení. „Je velmi důležité, aby když aktivizujete laser, není kontaminovaný průhled, protože byste tím mohli poškodit celou optiku,“ řekla Douglas-Bradshaw. „Čtrnáct dní je o dost více, než jsme ve skutečnosti potřebovali, ale chtěli jsme mít naprostou jistotu, že je vše v pořádku.“

Během prvních dvou týdnů operační tým ICESat-2 zapnul a otestoval různé systémy a subsystémy družice a pomocí vlastních motorů družice také zvýšil dráhu, aby byl ICESat-2 umístěn na správné polární oběžné dráze, která se nachází přibližně 500 kilometrů nad Zemí.

Předtím, než byl aktivován samotný laser, tým dychtivě očekával další důležitý milník v přípravě, řekla Douglas-Bradshaw. Krytka, která chránila dalekohled a detekční prvky při startu, musela být odklopena. Tým musel uvolnit dvě západky dvou pružinových zámků, aby otevřel tento poklop. To se úspěšně povedlo 29. září. Následující den byl zase na řadě již přímo ATLAS a jeho první aktivace. Inženýrský tým společně s operačním týmem, který se stará o provoz samotné družice na oběžné dráze, připravily sadů příkazů pro aktivaci ATLASu – nejprve zapnout samotný laser, čekat, až se zahřeje a podá zpětnou vazbu, aby se přepnul do aktivního režimu.

První soubor dat zachycených fotonů se dá zobrazit takto. Každá tečka znamená jeden zaznamenaný foton.

První soubor dat zachycených fotonů se dá zobrazit takto. Každá tečka znamená jeden zaznamenaný foton.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

To se skutečně povedlo, ATLAS se aktivoval s ním i dva různé nezávislé indikátory, které laser používá. Včetně citlivého časovacího zařízení, které je nutné pro správný záznam vracejících se fotonů. „Byli jsme všichni neuvěřitelně vzrušeni a šťastní, všichni fotografovali obrazovky zobrazující data,“ řekla Douglas-Bradshaw. Někdo poznamenal: „Nyní skutečně začala mise, nyní máme nový skvělý přístroj.“

Jakmile došlo k prvnímu měření, čekalo vědecký tým mise docela dost práce. Pokoušeli se ověřit velkou část ze zachycených fotonů. Zkoumala se jejich výsledná pozice vůči Zemi, čas zpětného navrácení a místo, od kterého se odrazily. „Bylo to úžasné,“ řekl Tom Neumann. „Měli jsme ATLAS konečně ve vesmíru, a již jsme se nemuseli spoléhat jen na simulace dat z počítačů na Zemi, je to prostě úžasné.“

Jakmile vědci analyzují předběžná data ICESat-2, zkoumají něco, co se nazývá „fotonový oblak“, dalo by se říct, že zkoumají graf a cestu každého fotonu, který detekuje ATLAS. Mnoho bodů na fotonovém mraku pochází z fotonů v pozadí – vytvořených přirozeným slunečním světlem, které se odráží od Země v přesně stejné vlnové délce jako laser, který vysílá ATLAS. Nicméně pomocí počítačových programů, které analyzují data, vědci mohou extrahovat signál okolního šumu a určit naprosto přesnou výšku směrem k Zemi, kterou foton urazil. Část vyslaných fotonů k Zemi se zase ztratí při své cestě tam a zpět a špatným odrazem od povrchu.

První fotonový oblak vygenerovaný ICESat-2 ukazuje úsek elevačních měření z východní Antarktidy, procházející poblíž jižního pólu asi 88 stupňů jižně, mapující oblast mezi ledovcem Thwaites a ledovcem Pine Island v západní Antarktidě.

Přehled z Kosmonautixu:

Čtvrtého října se na Zemi úspěšně vrátila kosmická loď Sojuz MS-08, která přivezla tři astronauty z Mezinárodní kosmické stanice. Byli to Rus Oleg Artěmjev a Američané Richard Arnold a Andrew Feustel. Na fotografie z jejich úspěšného přistání se můžete podívat níže.

Sojuz MS-08 se snáší na padáku k Zemi

Sojuz MS-08 se snáší na padáku k Zemi
Zdroj: https://www.flickr.com/

Okamžik zážehu přistávacích motorů těsně před přistáním Sojuzu MS-08

Okamžik zážehu přistávacích motorů těsně před přistáním Sojuzu MS-08
Zdroj: http://www.collectspace.com/

Andrew Feustel po přistání

Andrew Feustel po přistání
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Společnost Blue Origin představila novou podobu jejich těžkotonážní rakety New Glenn, kterou budou pohánět motory BE-4 (první stupeň) a BE-3 (druhý stupeň) a bude schopná znovupoužití. První stupeň bude přistávat na lodi. Změna designu je znakem, že se na této raketě skutečně pracuje. Těšíme se, až New Glenn, ale také BFR vstanou z vizualizací a konečně poletí.

Nová podoba rakety New Glenn

Nová podoba rakety New Glenn
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Spolčenost Lockheed Martin reagovala na plány a výzvu NASA, aby aerokosmické firmy představily své návrhy modulů schopných přistávat na Měsíci. Tyto moduly mají být schopné donést na Měsíc posádku, která bude složena ze čtyř astronautů působících na mezinárodní stanici u Měsíce, kterou by během dvacátých let měla NASA a mezinárodní partneři začít budovat na oběžné dráze Měsíce. Modul, který navrhl Lockheed Martin je tedy schopen dopravit na Měsíční povrch 4 astronauty a přibalit k tomu jednu tunu vybavení a nákladu. Astronautům má poskytnout zázemí na dva týdny a pak je opět dostat ke stanici u Měsíce.

Lunární modul od Lockheed Martin

Lunární modul od Lockheed Martin
Zdroj: https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

Na řadě je tradiční přehled článků, které na Kosmonautixu vyšly v minulých sedmi dnech. Nabízíme vám minimálně dva denně, tak pojďme na ně! Začali jsme v Evropě. Luca Parmitano nás totiž vezme na své příští misi až za… Uběhlo přesně čtvrt roku od vydání přehledu o aktuálních pokrocích v programu SLS a prvních dvou výpravách lodi Orion na raketě SLS. Jiří Hošek vám připravil další čtvrtletní shrnutí! V Rusku se stále připravuje loď Federace, která má nahradit Sojuzy. Nyní nám byla představena křesla pro tuto loď. Vyšlo také čtvrté a předposlední pokračování obsáhlého článku o připravovaném transportním systému SpaceX BFR/BFS. Tento týden jsme se dočkali dalšího letošního výsadku na povrch cizího tělesa. Tentokrát na planetce Ryuygu přistával evropský lander MASCOT. A zatímco na jedné planetce probíhají výsadky na povrch, ke druhé se nezadržitelně blíží americká sonda OSIRIS-REx. SpaceX se zase chystá na jedno poprvé, tentokrát bychom se při nadcházejícím startu měli dočkat historicky prvního přistání prvního stupně na západním pobřeží Spojených států. Aby toho tento týden nebylo málo, tak krom dění u jedné planetky, prosvištěla jiná sonda kolem planety Venuše. Jedná se samozřejmě o manévr sondy Parker Solar Probe. Matthias Maurer je jméno nového evropského astronauta, který byl zařazen do aktivního oddílu evropských astronautů. No a aby těch opravdu zajímavých zpráv nebylo tento týden málo, tak se Japonsko a Evropa dohodli na další misi, kam ESA dodá svůj lander. Tentokrát se poletí k měsícům Marsu. Pozitivní zprávy dorovnáváme jednou méně veselou. První let Crew Dragonu se odsouvá kvůli dodatečnému papírování na leden roku 2019. V Evropě zase pomalu začíná stavba evropského lovce exoplanet – teleskopu Plato. Netradičně jsme vám také přinesli jednu filmovou recenzi amerického filmu First man. Na závěr týdne jsme se podívali v námi otitulkovaném videu na otázku, zda jsme schopni odklonit případnou planetku letící vstříc Zemi.

Snímek týdne:

Snímkem týdne se stává vlastně něco zcela banálního. Jeden stroj vyfotografoval druhý. Nicméně, jedním strojem, tím, který fotografoval, byla japonská sonda Hayabusa 2, nacházející se více jak 300 milionů kilometrů od Země a letící s asteroidem Ryugu. Druhým strojem byl evropský lander-rover MASCOT, který byl právě ve chvíli pořízení fotky vypouštěn z mateřské sondy vstříc povrchu Ryugu. Neexistuje moc snímků v dějinách lidstva, které by právě takový okamžik mohly zachytit a zachytily. Zde se to povedlo. Připomeňme, že MASCOT již nyní není aktivní. Po 17 hodinách mu došla energie v akumulátorech a přestal fungovat. Odvedl ale jistě pěkný kus práce.

MASCOT vyfotografovaný Hayabusou-2

MASCOT vyfotografovaný Hayabusou-2
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Video týdne:

Pro jednou zůstaneme s videem týdne na Mezinárodní kosmické stanici. Expedice 56 byla skutečně plná sympatických astronautů a astronautek. Je sice již z poloviny minulostí, ale díky videu z historicky prvního hraní tenisu na ISS, si jí můžeme připomenout. Zahráli si nakonec všichni, ale ve videu vynikají nejvíce Andrew Fuestel a Alexander Gerst. Tak příjemnou podívanou.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/goddard/icesat-2-laser-fires-for-1st-time-measures-antarctic-height
https://phys.org/news/2018-10-lockheed-martin-unveils-lunar-lander.html

Zdroje obrázků:
https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/newman/gfx/news/2018/1-lockheedmart.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/ubernode_alt_horiz/public/icesat2concept_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/icesat2firstphotonimagemap.png
https://pbs.twimg.com/media/Dohb-6pW0AE8uhj.jpg:large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/43078550_2279224612297347_5294983322009600000_n.jpg?_nc_cat=110&oh=70750b83b163d33ea6d04ec2d7d248bf&oe=5C4FE3D9
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/43188246_2197200186957823_4573083634054987776_n.jpg?_nc_cat=111&oh=69cf0b21431467b346f60e41d384c2fa&oe=5C5C2175
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/44395132554/in/album-72157701775106894/
http://www.collectspace.com/images/news-100418a-lg.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bannerhorizontal2k.jpg
https://ichef.bbci.co.uk/news/960/cpsprodpb/16779/production/_103452029_gettyimages-1033602460.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 316 (1.10. – 7.10.)”

  1. Spytihněv napsal:

    Tak jo. Sabotéři s vrtačkou už jsou na Zemi. Očekávám společnou tiskovku s Rusem, kde oznámí, že bláboly v ruském tisku byly nesmysly a díra vznikla v Rusku. Každopádně-neměly být už na světě výsledky ruského vyšetřování? Nebo to necháme vyšumět podobně jako jejich jiné „přešlapy“?

  2. ventYl napsal:

    Pri popise funkcie lasera by sa asi oplatilo slovo rychlost vo vete „od povrchu Země dokáže zaznamenat a u každého uložit rychlost, za kterou se zpět do přístroje vrátil.“ vymenit za slovo cas. Rychlost bude asi +- konstantna, ale cas sa v zavislosti od drahy (vysky nad terenom) meni.

    Inac ale super clanok 🙂

  3. Josif napsal:

    Ten lunární modul by měl pendlovat mezi stanicí a povrchem, jen s doplněním paliva?

  4. Alois napsal:

    NH 5.10 navigačně fotil MU69 ze vzdálenosti 110 mil.km, doporučuji “ lovcům pixelů“.

Napište komentář k Josif

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.