Čína vynesla další dvě snímkovací družice

Čína včera provedla již svůj 27. start letošního roku, když z rampy 94 na startovním komplexu 34 kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Dlouhý pochod 2C. Jejím nákladem byly dvě družice Yaogan Weixing-32, které tvoří první díl z plánované větší sítě družic, o které se má starat čínské ministerstvo zemědělství. Úkolem těchto družic by podle všeho měl být specifický druh dálkového průzkumu Země. Podle oficiálního prohlášení „družice vstoupily na plánované oběžné dráhy a jejich úkolem bude průzkum elektromagnetických vlastností a s tím spojené technologické zkoušky.“ Je pravdou, že v minulosti dostávaly družice generické označení Yaogan Weixing (číslo série) z jediného důvodu – tím bylo jakési skrytí jejich vojenské podstaty. Svým způsobem tedy můžeme v mnoha případech (čest výjimkám) považovat označení Yaogan za jakýsi ekvivalent sovětského označení Kosmos.

Ale pojďme k samotnému startu. Výjimečný byl určitě v tom, že se při něm poprvé v ostrém provozu použil horní stupeň Jangčeng-1S (Yuanzheng-1S – česky Expedice 1S). Raketa Dlouhý pochod 2C byla schopna doručit na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů náklad o hmotnosti 1,2 tuny. S novým horním stupněm však nosnost na tuto dráhu vyrostla na dvě tuny. Tento stupeň je navíc schopen provádět vícenásobné zážehy, takže může být použit i k vynášení více družic na různé oběžné dráhy.

Samotná raketa Dlouhý pochod 2C je nosičem, který vynáší náklady pouze na nízkou oběžnou dráhu a kdybychom pátrali po jejím původu, dostaneme se k mezikontinentální vojenské střele DF-5. Tato raketa momentálně startuje z ramp na kosmodromech Ťiou-čchüan a Tchaj-jüan, ale některé vylétly i z kosmodromu Si-čchang.

Raketa ve svých dvou stupních spaluje hypergolickou palivovou směs. Dlouhý pochod 2C měří na výšku 35,15 metru, její průměr je 3,35 metru a při startu váží 192 tun. První stupeň je vybaven čtveřicí motorů YF-20A, měří na výšku 20,52 metru a hoří 122 sekund. Druhý stupeň disponuje jedním motorem YF-22A, na délku měří 7,5 metru a hoří 130 sekund.

Kosmodrom Ťiou-čchüan bychom našli v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko – právě odsud startovala první čínská družice a kosmodromu se také říkalo startovní oblast Šuang Čeng Ce. Na kosmodromu se nachází technologické středisko, dva startovní komplexy, řídící středisko, systémy pro manipulaci paliva a jeho skladování, sledovací a komunikační systémy, zařízení pro manipulaci s plyny, středisko pro předpověď počasí a chybět nemůže ani logistické zázemí.

Start rakety z rampy 94.

Start rakety z rampy 94.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Ťiou-čchüan byl původně postaven k vypouštění vědeckých a návratu schopných družic na středně vysoké a nízké oběžné dráhy s vysokým sklonem vůči rovníku. V současné době jde také o jediné místo, odkud Čína vypouští své pilotované mise. Startovní komplex číslo 43, ze kterého se včera startovalo, bývá někdy označován také anglickou zkratkou SLS. V tomto případě však nejde o Space Launch System, ale o South Launch Site (Jižní odpalovací místo). Tento startovní komplex disponuje dvojicí startovních ramp. Ty jsou označeny čísly 91 a 94.

Zatímco rampa 91 slouží k pilotovaným startům, které obsluhují rakety Dlouhý pochod 2F vynášející lodě Šenčou nebo laboratoř Tiangong. Oproti tomu rampa číslo 94 je určena pro starty nepilotovaných nákladů, které zajišťují rakety Dlouhý pochod 2C, Dlouhý pochod 2D a Dlouhý pochod 4C. Pokud by Vás zajímalo, k čemu slouží další startovní komplexy na tomto kosmodromu, tak vězte, že odsud létají rakety Kuaičou, Kiatuo nebo Dlouhý pochod 11. Vůbec první let na oběžnou dráhu z tohoto kosmodromu přišel 24. dubna 1970, kdy raketa Dlouhý pochod 1 vynesla první čínskou družici Dongfanghong-1 (v katalogu COSPAR má označení 1970-034A a samotná družice má v katalogu NORADu číslo 04382).

Čína však po svém 27. letošním startu nechce zpomalovat. Na kosmodromu Si-čchang již probíhají přípravy rakety Dlouhý pochod 3B/YZ-1, která by měla vynést další dvojici navigačních družic Beidou. Říjen by měl být pro čínskou kosmonautiku opravdu plodný, protože se chytá také první start čínské soukromé rakety Žuke-1 (Čučchue-1), jejíž start je zatím plánován na 27. října. Jejím úkolem bude vynést malou družici Weilai-1 pro vědecké vesmírné experimenty a dálkový průzkum Země. Tato družice bude patřit čínské televizní stanici CCTV a vynesena bude z kosmodromu Wenčang na ostrově Hainan.

O pouhé dva dny později (29. října) má z kosmodromu Ťiou-čchüan startovat raketa Dlouhý pochod 2C s oceánografickou družicí CFOSAT (China-France Oceanography SATellite). Této družici budou při startu dělat společnost i malé družice Čaošin-1 (Zhaojin-1) a Hongjan-1 (Hongyan-1). Aby toho nebylo málo, tak pořád ještě v říjnu by měla raketa Dlouhý pochod 4B vynést z kosmodromu Tchaj-jüan oceánografickou družici Haijang-2B (Haiyang-2B).

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-09-125137.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-09-125433.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Čína vynesla další dvě snímkovací družice”

  1. tonda napsal:

    Otázka na ten nový horní stupeň.Jaké palivo se používá? Předpokládám,že vodík?Takže Čínský ekvivalent RL-10?Díky,článek super!

  2. ptpc Redakce napsal:

    Dugi, díky za výborný článok! 🙂
    Aj pre mňa bolo použitie nového horného stupňa YZ-1S pomerne prekvapivé ale o to viac sa teším, že bolo úspešné.
    Len by som chcel doplniť, že raketa ZQ-1 nebude štartovať z kozmodrómu WSLC ale JSLC.

    • Nemáš pravdu. ZQ-1 bude startovat z WSLC jak to správně Dugi uvádí v článku.

      • I když jak jsem se teď ještě díval, tak některé čínsky psané zdroje opravdu uvádí JSLC. No bude to zajímavé 😀 Dugi se hold bude muset hlouběji ponořit do zdrojových textů a tento rozpor vyřešit.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Čínsky neumím, nedokážu posoudit kvalitu a důvěryhodnost tamních serverů, proto jsem se rozhodl pátrat po indiciích v anglických textech. Nevýhodou je, že to není původní, ale převzatý obsah, výhodou je, že mohu posoudit, zda danému webu věřit více či méně.
        O startu z WSLC píše třeba Gunterova stránka. Její nevýhodou je, že občas vydá informace založené na starých údajích, které se už ale změnily. Navíc uvádí u místa startu dodatek probably, tedy pravděpodobně. O WSLC se zmiňuje také anglická wiki. Pokud by chtěl někdo namítnout, že wiki není důvěryhodný zdroj, tak na to bych odpověděl, že díky Wiki a jejímu odkazu jsme se dostal na článek z webu SpaceNews, který se také zmiňuje o WSLC. Ba co víc, je tam i tahle pasáž:

        No launch site was named in the Aug. 2 press release but a contract signed by Danish cubesat maker Gomspace and Landspace for a rideshare service in 2018 previously identified the Wenchang Satellite Launch Centre, China’s new coastal launch site, as the location for Landspace’s debut launch.
        Přeloženo do češtiny:
        V tiskové zprávě vydané 2. srpna nebylo upřesněno místo startu. Ale již dříve podepsaný kontrakt mezi dánským výrobcem cubesatů (firmou Gomspace) a společností Landspace ve věci sdíleného startu v roce 2018, definoval právě WSLC jako místo premiérového startu firmy Landspace.

      • ptpc Redakce napsal:

        Raketa ZQ-1 štartovala z JSLC.

Napište komentář k ptpc

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.