Administrátoři NASA – 1. díl

Administrátoři NASA jsou pro fandy kosmonautiky většinou nezajímaví lidé v pozadí (popředí). Ve skutečnosti měli a mají zásadní vliv na to, jak NASA funguje (i když byla i poměrně dlouhá období, kdy NASA existovala bez nich). Tento, a následujících několik dílů, budou věnovány osobnostem, které postupně stály v čele největší kosmické agentury světa, kterým se ne vše povedlo podle našich přání, ale kteří slavili v čele NASA řadu úspěchů.

Loga NASA (historické od r. 1959 i současné - a logo v období let 1975 - 1992)

Loga NASA (historické od r. 1959 i současné – a logo v období let 1975 – 1992)
Zdroj: https://www.nasa.gov

NASA – National Aeronautics and Space Administration (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) je nezávislá vládní agentura USA odpovědná za civilní vesmírný program a za výzkum v oblasti letectví a kosmonautiky. Prezident Dwight D. Eisenhower ji založil v roce 1958 s civilním zaměřením k podpoře mírových aplikací věd o vesmíru. National Aeronautics and Space Act byl schválen 29. července 1958. NASA zahájila svou činnost 1. října 1958.

Pečeť NASA

Pečeť NASA
Zdroj: https://www.nasa.gov/

NASA absorbovala celou strukturu svého předchůdce, 43 let fungující NACA – Národního poradního výboru pro letectví – jeho 8 000 zaměstnanců, roční rozpočet 100 milliónů USD, 3 velké výzkumné laboratoře (Langley Aeronautical Laboratory, Ames Aeronautical Laboratory, a Lewis Flight Propulsion Laboratory) a 2 malé testovací zařízení. Do NASA byly začleněny části Army Ballistic Missile Agency (zde pracoval W. v Braun a jeho tým) a States Naval Research Laboratory. V prosinci 1958 získala NASA kontraktem kontrolu nad Jet Propulsion Laboratory Kalifornského technologického institutu. Do NASA byly také převedeny výsledky předchozích výzkumů vzniklých v rámci letectva a mnoho raných vesmírných programů ARPA (Advanced Research Projects Agency) rozvíjející vesmírné technologie pro vojenské využití.

Vedoucími pracovníky NASA jsou administrátor NASA a zástupce administrátora NASA (Deputy Administrator) – oba jsou vrcholnými vládními činiteli, které v jejich pozicích musí, na návrh prezidenta, schválit Senát. Zástupce administrátora se stává zastupujícím administrátorem (Acting Administrator) v případě, že není obsazena pozice administrátora. Pokud nejsou jmenováni nebo odstoupili oba vrcholní představitelé NASA, zastupuje je po přechodné období přidružený administrátor (Associate Administrator), nebo další v posloupnosti vedení, v pozici zastupujícího administrátora.

Za období 60 let existence NASA se na pozici administrátora vystřídalo 13 osobností, ve 12 případech vedl NASA zastupující administrátor (po přechodné období o délce 24 – 458 dní). Ve dvou případech vedl NASA jako zastupující administrátor nižší úředník NASA – Christopher Scolese (ředitel Goddard Space Flight Center) a Robert M. Lightfoot Jr. (přidružený administrátor NASA).

Prvním administrátorem NASA byl Thomas Keith Glennan, který sloužil od 19. srpna 1958 do 20. ledna 1961 (885 dní).

Druhým administrátorem se stal James Edwin Webb, po období 24 dní, kdy byl zastupujícím administrátorem Hugh Latimer Dryden. Webb sloužil od 14. února 1961 do 7. října 1968 (2816 dní).

Třetím administrátorem se po období 60 dnů, kdy sloužil jako zastupující administrátor, stal Thomas Otten Paine, sloužil od 21. dubna 1969 do 15. září 1970 (543dní).

Čtvrtým administrátorem byl James Chipman Fletcher. Nastoupil po období 222 dní práce zastupujícího administrátora George Michaela Lowa. Fletcher sloužil od 27. dubna 1971 do 1. května 1977 (2196 dní).

Pátým administrátorem se stal Robert Alan Frosch. Nastoupil po období 49 dní zastupujícího administrátora Alana Mathiesona Lovelace. Frosch sloužil od 21. černa 1977 do 20. ledna 1981 (1309 dní).

Postupně se dostaneme k dalším administrátorům NASA a uveřejníme o nich krátké medailonky.

Thomas Keith Glennan - první administrátor NASA (titulní strana "Zrození NASA - deník T. Keitha Glennana" vydané NASA History Office v r. 1993)

Thomas Keith Glennan – první administrátor NASA (titulní strana „Zrození NASA – deník T. Keitha Glennana“ vydané NASA History Office v r. 1993)
Zdroj: https://history.nasa.gov

Thomas Keith Glennan – první administrátor NASA byl jmenovaný prezidentem Eisenhoverem krátce po schválení zákona o NASA v roce 1958.

Thomas K. Glennan se narodil v r. 1905 v Severní Dakotě. Během studií získal titul v oboru elektrického inženýrství na Yale. Po zaměstnáních v rodícím se zvukovém filmu a ve Western Electric vstoupil v roce 1942 na Kolumbijskou univerzitu jako administrátor a později jako ředitel Underwater Sound Laboratories (Labotatoře šíření zvuku ve vodním prostředí) námořnictva Spojených států. Po druhé světové válce byl mj. prezidentem Case Institute of Technology (CIT) a vypracoval jej mezi 20 nejlepších technický vysokých škol v USA. Mezi lety 1950 – 1952 byl členem U.S. Atomic Energy Commission.

Po tom, co 1. října 1957 Sovětský svaz vypustil Sputnik I, vyvolalo to v USA šok a v široké veřejnosti dojem, že USA technologicky zaostávají za svým rivalem. Prezident Eisenhover byl kritizován za nečinnost, dokonce se objevily i politické básničky poukazující na jeho zaspání, popř. na to, že raději hraje golf, než se věnuje průzkumu vesmíru (a čemukoli vážnějšímu).

Zároveň se objevilo volání po neodkladných akcích. Vážnější reakcí bylo slyšení vyvolané senátorem Lyndonem B. Johnsonem (D) k prozkoumání všech vesmírných a vojenských aktivit. Při slyšení se prokázalo výrazné podfinancování a nekoordinovanost amerických vesmírných aktivit. Administrativa USA v reakci na to rozhodla o řadě opatření, které by měly vrátit iniciativu v průzkumu kosmu na stranu USA. Jedním z nich (a nejpodstatnějším) bylo založení NASA, mj. na doporučení nově vytvořeného Prezidentského vědeckého poradního výboru.
Po tom, co byla vetována kandidatura dosavadního ředitele NACA, oslovila prezidentova administrativa Glennana a ten, po setkání s prezidentem, souhlasil s převzetím vedení NASA s podmínkou, že Dryden se stane jeho zástupcem. Glennan byl pro Senát přijatelnou osobou a po slyšení začátkem srpna 1958 byli oba během několika dní odsouhlaseni.

Glennan zajistil rozjezd NASA, převedení NACA a řady dalších aktivit a personálu, a postupný její rozvoj v nejdůležitější organizaci v kosmickém průzkumu – mimo špionážní satelity, balistické rakety, a několik dalších vesmírných projektů, většinou ve studijní fázi, které kontrolovalo ministerstvo obrany. Pod jeho vedením došlo ke zvýšení rozpočtu NASA z 0,1% na 0,9% státního rozpočtu. Za jeho vedení byl mj. proveden první výběr astronautů pro program Mercury.

Glennan učinil z NASA živoucí organizaci, schopnou uskutečnit výjimečně komplexní a náročné vědecké a technologické úkoly. Je ironií, že jeho zásluhou vznikla federální agentura jako obrovský podnik, což odporovalo jeho názoru na podnikání státu. Další ironií je, že NASA vybudoval jako nástroj soupeření se Sovětským svazem v závodu o vesmír, což podle jeho názoru nebylo v nejlepším zájmu USA. Po svém odstoupení řekl na adresu Kennedyho urychlení programu Apollo, že „přistoupení na soutěžení (o Měsíc), které bude nesmírně nákladné, je velmi špatné využití té malé části rozpočtu, kterou můžeme mít pod kontrolou…“.

Po odchodu z NASA se vrátil do CIT a uskutečnil jeho sloučení univerzitou Western Reserve a vytvoření Case Western Reserve University. Do důchodu odešel v roce 1966, poději žil ve Virginii a v Marylandu, kde v roce 1995 zemřel.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/
https://ntrs.nasa.gov/

Zdroj obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/s62-08774.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/256357main_Symbols1-xltn.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/256358main_Symbols2-xltn.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/256359main_Symbols3-xltn.jpg
https://history.nasa.gov/SP-4105/cover.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Administrátoři NASA – 1. díl”

  1. Alois napsal:

    Vrcholem činnosti NASA byl nepochybně projekt Apollo. Podíval jsem se kolik veteránů z něho dosud žije. Je jich 14 a jen čtyři z nich se “ procházeli “ po povrchu Měsíce, mezi nimi je i druhý muž na Měsíci Aldrin.

    • Vítek napsal:

      Když jsem vzal Apollo 7 až 17, vyšlo mi jich dokonce patnáct.

      • Alois napsal:

        Máte pravdu, je jich 15.
        Z toho u Měsíce jich bylo 12.
        4 na Měsíc vystoupili – č.2 – č.7 – č.10 a č.12.
        Úplné posádky jsou u A8 a A9.
        A10, A12 a A14 jsou opuštěna.

      • TP napsal:

        Pokud je „jsou opuštěna“ myšleno tak, že „posádky již vymřely“, pak A10 ještě „není opuštěno“ – velitel Thomas Stafford je stále mezi námi.

  2. jregent napsal:

    Diky, to je opomijene tema,
    tesim se na pokracovani 🙂

  3. Alois napsal:

    Před Sputnikem 1 běžel drahná léta v USA kosmický program ve vojenské oblasti, byl však roztříštěn na jednotlivé složky armády. Příkladně letectvo připravovalo špionážní satelity. Pozemní vojsko mělo dokonce nosič schopný dva roky před sputnikem dostat satelit na LEO. Při finální zkoušce nosiče byla na rampě dokonce speciální komise, která dohlížela na to aby poslední stupeň byl jen maketou, aby nebyla vojenská družice vypuštěna “ omylem“. Civilní sektor měl jen raketu Viking / 5 tun – 200 km /. Ostuda s Vanguardem v prosinci 1957 byla zaviněna snahou vypustit vlastní družici co nejdříve, ačkoli vývoj nosiče nebyl ukončen, harmonogram vývoje končil v březnu 1958, což se později též stalo.
    Zřízení NASA vše ihned nevyřešilo, neb se čekalo na silné nosiče v nichž měli Sověti zhruba pětiletý náskok.
    První sondou v režii NASA byl 6-ti kilový Pioneer-4, který ihned vytvořil rekord v dálkovém spojení a naznačil americkou cestu – vysoce výkonnou a spolehlivou miniaturizaci, díky níž USA kosmonautiku během několika let zcela ovládly, což trvá dodnes. NASA měla v tomto úsilí rozhodující úlohu.

Napište komentář k jregent

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.