Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

Americké sondy MMS

Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.

Fotka z výroby družice MMS

Fotka z výroby družice MMS
Zdroj: https://mms.gsfc.nasa.gov/

MMS odhalují nové turbulentní procesy
Možná se Vám to už také někdy stalo – bydlíte na nějakém místě dlouhé roky a někdy se vydáte na krátkou procházku, díky které objevíte něco, co byste nečekali. NASA nyní zažívá něco trochu podobného. Její sondy MMS totiž neobíhají nijak daleko od Země a přesto se pohybují v oblasti plné skrytých tajemství a neviditelných jevů. Podle nové studie zveřejněné v časopise Nature se jejich operátorům podařilo v blízkosti Země objevit nový typ magnetických jevů. K objevu pomohla inovativní technika umožňující vymáčknout z dat informace navíc.

Magnetické přepojení je jedním z nejdůležitějších procesů, které probíhají v okolí Země. Tento proces rozptyluje energii a pohání nabité částice, což ve výsledku vytváří dynamický systém vesmírného počasí, který by vědci rádi lépe prozkoumali a jednou dokonce i předvídali. K přepojení dochází ve chvíli, kdy se přeruší překřížené siločáry magnetického pole a okolní částice jsou explozivně vystřeleny velkou rychlostí pryč. Nový objev zjistil, že k přepojení dochází i tam, kde jsme jej nikdy nepozorovali – v turbulentním plasmatu.

„Ve světě plasmatu existují dva důležité fenomény – magnetické přepojení a turbulence,“ vysvětluje Tai Phan z University of California v Berkeley, který je hlavním autorem nové studie a dodává: „Tento objev spojuje oba tyto procesy.“ V magnetosféře bylo magnetické přepojení pozorováno již nesčetněkrát, ale vždy za klidných podmínek. Nově však byl tento jev sledován v takzvané přechodové oblasti (magnetosheath), jen kousek za vnější hranicí magnetosféry, kde je sluneční vítr silně turbulentní. Vědci dříve vůbec netušili, že by tu mohlo probíhat přepojování, protože plasma je tu velmi chaotické. Data z družic MMS však dokázala, že k tomuto jevu opravdu dochází, ovšem v měřítkách mnohem menších, než co mohly sondy dříve měřit.

Čtyři družice MMS jsou identické a v prostoru se pohybují ve formaci čtyřstěnu, aby měřily údaje o magnetickém přepojování kolem Země ve třech rozměrech. Družice letí od sebe (na kosmické poměry) mimořádně blízko – průměrně je od sebe dělí jen sedm kilometrů – a díky své těsné formaci mohou pozorovat jevy přesněji, než jakákoliv sonda před nimi. Ve srovnání s minulými projekty sondy disponují i přístroji, které zachytávají údaje až stokrát rychleji.

Čtyři družice MMS připravené ke startu

Čtyři družice MMS připravené ke startu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

I přes nesporný pokrok v kvalitě a rychlosti senzorů jsou stále tyto přístroje moc pomalé na to, aby zachytily turbulentní přepojení v akci. K tomu je potřeba pozorovat úzké vrstvy rychle se pohybujících částic po přepojených siločárách. Ve srovnání se standardním přepojením, kde se široké výtrysky iontů ženou pryč od místa přepojení, u turbulentních přepojení je pás vyvrženého materiálu široký jen pár kilometrů a obsahuje pouze elektrony.

„Usvědčujícím důkazem jejich přítomnosti je měření opačně směřujících elektronových výtrysků současně. Všechny čtyři sondy MMS měly štěstí a dokázaly zaměřit místo přepojení i detekovat oba výtrysky,“ popisuje Jonathan Eastwood z londýnské Imperial College a spoluautor studie. Důležité bylo, že vědci dokázali využít přístroj Fast Plasma Investigation k vytvoření nové techniky. Ta se používala k interpolaci naměřených dat. Zjednodušeně řečeno umožňovala doslova číst mezi řádky a získat tak bonusové informace, které pomohly rozluštit záhadu výtrysků. „Klíčová událost, na které stojí naše studie, trvala pouze 45 milisekund. To by byl jeden datový bod se základními údaji,“ říká Amy Rager z Goddardova střediska, která pomáhala vyvíjet novou techniku a dodává: „Místo toho jsme získali šest datových bodů z tohoto regionu, takže bylo možné pochopit, co se tam děje.“ Nová metoda by mohla sloužit i jinde. Vědci by s ní rádi prošli již vytvořené databáze, aby v nich objevili více podobných jevů a možná i nějaké další dosud neobjevené fenomény.

Kosmický přehled týdne:

Pouhé dva týdny po startu na raketě Rokot poslala družice Sentinel 3B na Zemi své první fotografie. Výsledky překonaly očekávání, protože kvalita prvních fotek byla velmi vysoká. Vůbec první snímek byl pořízen 7. května ve 14:33 SELČ na přechodu dne a noci nad Weddelovým mořem u Antarktidy. Ve stejný den pak sonda vyfotila i vířící kry u pobřeží Grónska nebo vzácný bezoblačný výhled na severní Evropu.

Západ slunce nad Antarktidou - první fotka z družice Sentinel 3B.

Západ slunce nad Antarktidou – první fotka z družice Sentinel 3B.
Zdroj: https://www.esa.int

Víření ledových ker u Grónska.

Víření ledových ker u Grónska.
Zdroj: https://www.esa.int

Severní Evropa pohledem Sentinelu 3B.

Severní Evropa pohledem Sentinelu 3B.
Zdroj: https://www.esa.int

Dlouhý pochod 4C startuje s družicí Gaofen 5.

Dlouhý pochod 4C startuje s družicí Gaofen 5.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Čína vypustila 8. května ve 20:28 z kosmodromu Tchaj-jüan raketu Dlouhý pochod 4C. Nákladem byla družice Gaofen 5, která má studovat globální stav pozemských i vodních zdrojů, ale i rozložení látek znečišťujících ovzduší, skleníkových plynů i dalších environmentálních parametrů. Mise družice má trvat osm let a jde o dalšího zástupce čínského programu sond sledujících Zemi pro civilní využití. Na palubě nese hyperspektrální snímkovací zařízení, které by mělo kromě jiného sledovat i změny v pokrytí povrchu, nebo v průhlednosti vodních ploch.

Gaofen 5

Gaofen 5
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Gaofen 5 se díky svému vybavení šesti přístroji stal nejschopnější čínskou družicí pro dálkový průzkum Země. Operátoři by z jeho dat chtěli vytvořit globální mapu znečištění atmosféry – tyto údaje sice už poskytují přístroje evropských, amerických či japonských družic, ale Čína chce být v tomto směru nezávislá. Gaofen 5 krouží kolem Země po polární dráze ve výšce 680 kilometrů. a jeho vypuštění bylo 14. letošním čínským startem. Pro Čínu je letošní rok zatím velmi úspěšný, protože průměrně startuje jednou za devět dní.

V pátek 11. května ve 22:14 našeho času odstartovala z floridské rampy 39A první raketa Falcon 9 ve finální verzi Block 5. Po odkladu o 24 hodin kvůli chybnému pozemnímu počítači šlo všechno jako po másle. První stupeň, který by měl být bez údržby schopen deseti použití, dokázal perfektně přistát na mořské plošině. Horní stupeň pak pomocí dvou zážehů vynesl svůj náklad – první bangladéšskou družici Bangabandhu-1 na správnou oběžnou dráhu. V blízkosti startovní rampy byly jako vždy připraveny fotoaparáty, které se aktivují hlukem startující rakety a v bezpečné vzdálenosti pak číhali pohotoví fotografové. Díky nim Vám můžeme představit výběr opravdu povedených fotografií.

Tímto snímkem se pochlubil Brady Kenniston.

Tímto snímkem se pochlubil Brady Kenniston.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Povedený snímek udělal i Tom Cross.

Povedený snímek udělal i Tom Cross.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

A ještě jedna povedená od Brady Kennistona.

A ještě jedna povedená od Brady Kennistona.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Ani John Krauss nezklame.

Ani John Krauss nezklame.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Pokud preferujete spíše video, případně dokonce ve formátu 360°, kde se můžete volně rozhlížet, pak Vás Erik Kuna jistě potěší. díky jeho videu totiž budete přímo v centru dění.

Přehled z Kosmonautixu:
Říkali jste si, na začátku týdne, že se toho kromě premiéry Blocku 5 až tak moc nestane? Tak to jste se mýlili. Novinek bylo jako vždy hodně a naše redakce mohla pokračovat v nastoleném trendu dvou článků denně. V neděli jsme Vás vzali na Mars, kde jsme mohli vidět Milankovičův kráter na videu ve 4K rozlišení. Hned vzápětí jsme se podrobně věnovali popisu očekávané mise družice Bangabandhu-1, která letěla na prvním exempláři finální verze Falconu 9. Prostřednictvím otitulkovaného videa jsme se poučili, proč je Mars červený a další článek se zaměřil na přípravy stanice u Měsíce, do kterých se možná zapojí i Falcon Heavy. Součástí kosmonautiky jsou i lidské osudy – teď zrovna stávkuje část zaměstnanců společnosti ULA. Do vesmíru poletí až po roce 2030, ale už teď představila Evropa tři kandidáty na pátou misi středního rozsahu. Mnohem blíže, jen pár týdnů, je start sondy ICON, která již dorazila na Vandenbergovu základnu. Dalekohled Jamese Webba si vybral další nepříjemnost, která komplikuje jeho stavbu a komplikace potkaly i Falcon 9 Block 5, který na první pokus neodstartoval. Americká raketa SLS se bude vyvíjet a k tomu potřebuje vylepšené urychlovací motory – jejich premiéra přijde nejpozději při deváté misi. Druhý pokus o start prvního Blocku 5 se podařil a my jsme jej vysílali živě a česky. U SpaceX ještě zůstaneme i v tématu dalšího článku. Elon Musk měl totiž povídavou náladu a podělil se s veřejností o mnoho zajímavých novinek. začínající víkend nám ještě zpříjemnila zpráva o tom, že NASA pošle za dva roky k Marsu první létající zařízení – Mars Helicopter dostal zelenou.

Snímek týdne:
Těžká volba! Byli jsme doslova bombardováni krásnými fotkami z premiéry Falconu 9 ve verzi Block 5 a zkuste mezi nimi vybrat tu nejlepší. Dilema srovnatelné s rozhodováním Jiřího Korna při volbě Miss Moskva nakonec rozhodl jednoduchý faktor. Ne vždy sice větší znamená lepší, ale pro snímek týdne jsme se rozhodli vybrat mimořádně velkou fotku. Dokonce tak velkou, že k prohlédnutí všech detailů potřebujete hodně zazoomvat – její rozlišení je 7 881 x 27 806 pixelů a vytvořil ji mozaikovým způsobem Brady Kenniston – klobouk dolů! Níže vidíte pouze výřez zachycující čelisti TELu obepínající horní část rakety. Originál najdete zde.

Výřez ze superdetailní fotky prvního Blocku 5.

Výřez ze superdetailní fotky prvního Blocku 5.
Zdroj: https://easyzoom.com

Video týdne:
Tady už jsme lákadlům Blocku 5 odolali a místo toho jsme sáhli po evropských pohyblivých obrázcích. Je sice pravda, že materiál nebyl natočen tento týden, ale již dříve, ale video samotné bylo zveřejněno až před pár dny. Pokud se tedy chcete podívat, jak se díly projektu BepiColombo přesouvaly z Evropy do Jižní Ameriky, je to video pro přesně pro Vás. Volba na něj padla především proto, že málokdy je vidět, jak přesně probíhá balení kosmických sond a na tomhle videu je procesu balení věnována slušná pozornost.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://iphone22.arc.nasa.gov/public/iexplore/missions/pages/images/mms-1.jpg
https://mms.gsfc.nasa.gov/images/observatory_pics/obs3/obs3_02_lg.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/mmsstacked_beauty_small.jpg
https://www.esa.int/…/Antarctic_sunset_from_Sentinel-3B.jpg
https://www.esa.int/…/greenland_swirls/17503411-2-eng-GB/Greenland_swirls.jpg
https://www.esa.int/…/northern_europe/17503448-2-eng-GB/Northern_Europe.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-201834.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/05/1525806429154_432.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dc_slryVAAI5_nK.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Dc8lPbnVMAA6QZ6.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Dc_slkxV0AAWPgZ.jpg:large
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…4cb0fae9359cf31761e98bc898e32491&oe=5B98F3E0
https://easyzoom.com/image/110651

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)”

  1. Honza napsal:

    Já vždycky ty siločáry považoval za berličku pro zobrazení plynulého gradientu, něco jako vrstevnice. Dokázali byste mi někdo vysvětlit (nebo odkázat na vysvětlení, angličtina zcela vyhovuje), jak rekonekce vypadá, když neuvažujeme o jedné siločáře, ale o celém poli? Nějak si to neumím představit.

  2. Spytihněv napsal:

    Co dělají Queqiao a obě Longjiang? Za týden mají letět a Čína se asi ani nesnaží udržovat fanoušky v pohotovosti. V Pacifiku už je připravena sledovací loď, takže je to vážné.

Napište komentář k Spytihněv

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.