Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

Zájem o Europu poslední dobu stoupá, protože se připravují hned dvě velké mise, které k ní zamíří. Americká Europa Clipper by měla při dodržení aktuálního harmonogramu odstartovat již v roce 2022. Právě pro Europa Clipper jsou aktuální zjištění velmi důležitá, protože přináší nezávislé potvrzení dat z Hubbla, že skutečně dochází k výronům vody a dalších plynů z pod ledu Europy. V takovém případě je na místě plánovat nejen průlety skrz tyto gejzíry, ale také je možné s budoucím landerem přistát v místě trhliny pro gejzír a zkoumat okolní vzorky vodního ledu, které mohou pocházet z hloubky, kam by se jinak lander neměl šanci dostat. O misi Europa Clipper ani Europa lander se však nyní podrobněji bavit nebudeme. Zatím jim schází přesné určení nosiče (vláda USA podporuje SLS, která by tam sondy poslala rychlejší dráhou letu) a mise Europa Clipper řeší problémy například s vhodnými solárními panely, nebo vhodným radarem, který by prostoupil až sto kilometrů mocný led Europy a přinesl zajímavá data. Pojďme se nyní podívat na data z mise Galileo.

Anomálie, které zaznamenala sonda Galileo nad Europou

Anomálie, které zaznamenala sonda Galileo nad Europou
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Vědce zaujaly zajímavé údaje sondy Galileo z roku 1997, kdy sonda proletěla velmi nízko nad povrchem měsíce Europa. Vzali naměřená data a nechali je projet pokročilými počítačovými simulacemi. Tato data vykazovala náhlou a krátkodobou změnu magnetického pole, kterou v době výzkumu sondy nemohl nikdo spojit s žádným jevem, a bylo konstatováno, že příčina této anomálie je nejasná. Tehdejší výzkum s gejzíry vystupujícími z měsíce nepočítal. Poprvé takový jev pozoroval zmíněný Hubbleův teleskop v roce 2012. Při dalším výzkumu těchto gejzírů se zjistilo, že dochází ke krátkodobému výkyvu magnetického pole. Když vědci usedli ke starším datům ze sondy Galileo, věděli již, co mají hledat. A také našli. Teprve spojení těchto dvou výzkumů přináší relevantní důkaz, že gejzíry z Europy skutečně tryskají. Nicméně údaje sice byly dostupné, ale k jejich přesné identifikaci bylo potřeba vytvořit sofistikovaný modelovací program, který teprve potvrdil vědeckou domněnku.

Tým, který na tuto skrytou vědeckou informaci přišel, vede Xianzhe Jia, fyzik, pracující na univerzitě v Michiganu v Ann Arboru. Jeho tým byl pověřen, aby prozkoumal i další data z mise Galileo a své závěry přednesl týmu Europa Clipper. Při této přednášce zdůraznil, že pro dobré naplánování další mise k Europě je třeba dalších pozorování Hubbleova kosmického dalekohledu, který může zpřesnit zajímavá místa pro další výzkum.

Vraťme se zpět k analyzovaným datům. Po prvotní analýze bylo jasné, že se celý tým musí vrátit k většímu objemu dat a všechna prozkoumat, zda se nepodaří detekovat něco zajímavého. Při zmíněném průletu v roce 1997, se sonda Galileo pohybovala pouhých 200 kilometrů nad povrchem Europy a byl to její nejbližší průlet.

Gejzíry na Europě

Gejzíry na Europě
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Sonda Galileo nesla výkonný plazmový vlnový spektrometr (PWS) pro měření plazmových vln způsobených nabitými částicemi v plynech kolem atmosféry měsíce Europa. Jiaův tým prozkoumal tato data a zdálo se, že i ta podporují teorii průletu skrz oblak gejzíru. Samotná čísla však nemohou vytvořit ucelený obrázek. Tým proto kombinoval data z magnetometru a signály ze zaznamenané plazmové vlny do nového výše zmíněného 3D modelovacího programu, vyvinutého jeho týmem na Univerzitě v Michiganu. Ten simuloval interakce plasmatu s planetami a měsíci. Navíc měli i údaje z Hubblu, které dávaly představy o velikosti zaznamenaných výtrysků.

„V současné době se zdá, že existuje dostatek důkazů, které nás vedou k potvrzení existence vodních výtrysků z nitra Europy na povrch a do blízkého kosmického prostředí,“ řekl Robert Pappalardo, projektový vědec projektu Europa Clipper z laboratoře Jet Propulsion Laboratory (JPL) NASA v Pasadeně v Kalifornii. „Tento výsledek znamená skutečný průlom v dosavadním průzkumu Europy.“

Výše uvedená zjištění jsou dobrou zprávou pro misi Europa Clipper. Sonda bude totiž prolétávat velmi nízko nad Europou, což jí umožní mít ideální pozorovací podmínky právě pro zkoumání gejzírů stříkajících z měsíce. Pokud gejzíry opravdu začínají v jezerech, či mořích vnitřní Europy, může Europa Clipper zkoumat zamrzlé částice kapaliny a prachu, skrz které bude prolétat. Tým mise se nyní připravuje na to, aby se podíval na potenciální ideální oběžné dráhy, které by podporovaly právě tento výzkum.

„Pokud existují gejzíry a můžeme díky nim přímo zkoumat materiál z nitra Europy, pak můžeme snadněji zjistit, zda má Europa podmínky vhodné pro život, anebo zda se na ní život přímo nenachází,“ řekl Pappalardo. „To je naše hlavní poslání pro misi Europa Clipper.“

Europa Clipper

Europa Clipper
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/04/2018-04-22-194206.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21922.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DdNLxZJVwAE_dZO.jpg:large
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-Galileo_spacecraft_leaves_the_Orbiter.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

26 komentářů ke článku “Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper”

  1. Kamil napsal:

    Galileo a pouhá kapitola? Ne, pro mě je to legendární sonda. Vnímal jsem ji jako začátek nové éry výzkumu sluneční soustavy. První na oběžné dráze obřích planet.

  2. Alois napsal:

    Voda z výtrysků nemusí nutně pocházet z oceánu pod ledovou vrstvou. Na Zemi, se též povrchová vrstva trhá a okolo jsou činné sopky, které však neberou magma ze vrstev pod zemskou kůrou, ale z magmatických krbů umístěných v zemské kůře.
    Na Europě mohou být zdrojem výtrysků podobné “ krby“ podél zlomů v ledové kůře, ale umístěné nikoli pod, ale v této kůře. Pak by voda ve výtryscích nepocházela z “ oceánu“, ale z gravitačně ohřátých lokalit v ledové kůře.

    • Petr Šída Redakce napsal:

      Celé je to mnohem složitější, většina sopek na zemi má sice původ magmatu v kůře, ale to souvisí s deskovou tektonikou a třením

      Vedle toho je ale spousta sopek s plastovým původem magmatu ( všechny hot spot s, oceánské hřbety)

      Situace na Europě je diametrálně odlisna, není tu desková tektonika, jiná gravitace

      Pokud slapové síly otevírají zlomy, tak patrně voda jimi pronikající má původ až v oceánu

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Sleduju prednasky Alese Spicaka a Petra Broze na youtube a ceskem rozhlasu, takze te stiham. Zajimava tematika:-)

      • Petr Šída Redakce napsal:

        ještě bych dodal jednu podstanou věc

        na zemi je magma roztavenou směsí mnoha silikátů, každý z nich má jinou teplotu tavení, jiné podmínky krystalizace, jinou viskozitu

        z toho plyne, že při výstupu a ochlazování postupně krystalizují různé minerály v jiném čase, to může vést a vede k různým diferenciacím, změnám složení taveniny, změnám viskozity atd. atd.

        proto je na Zemi variabilita vulkanitů tak obrovská

        na Europě je to vždy voda, možná slaná, ale voda, sůl tam bude jenom jako minimální příměs

        takže efekty diferenciace, jaké známe na Zemi tam nepřipadají v úvahu

        onen magmatický krb, se kterým pan Alois operuje je samotný oceán

      • Jiný Honza napsal:

        Teda nechci rejpat, ale že by zrovna různé solné roztoky neměly odlišnou teplotu tání a viskozitu?

        Vzhledem k tomu, kolik toho o Europě víme nebo spíš nevíme bych se do takhle odvážných hypotéz nepouštěl.

      • Racek napsal:

        Jako myslíte to nechat povolanějším? K čemu pak by byly diskuse? A zrovna tady proběhla diskuse docela na úrovni, nemyslíte?

      • 3,14ranha napsal:

        Jenom čistě hypoteticky, led při krystalizaci „vytlačuje“ sůl do roztoku, takže pokud na Europě led tvoří relativně významné objemové procento vody, tak zbylý kapalný oceán, může být slaný (záleží kolik soli/í se do oceánu vymyje z hornin.)

      • Petr Šída Redakce napsal:

        To: Jinýhonza: to samozřejmě ano, ale pořád je to řádově jednodušší systém, než i ta nejjednodušší silikátové tavenina, navíc té soli v roztoku může být jenom velmi omezené množství, variabilita silikátových tavením je mnohonásobně vyšší

      • Jiný Honza napsal:

        Racek:
        Já to nemyslel tak striktně. 🙂

        Navíc ve skutečnosti ty gejzíry jsou jenom doprovodný efekt při každém startu europanské kosmické lodi.
        Jediná otázka je, jestli létají na H+O, nebo používají jaderné palivo a vodu mají jen jako pohonnou látku.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        To myslíte vážně?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já byl řekl, že to byl svérázný humor. Škoda, že tam není smajlík, pak by to bylo jasné.

      • Spytihněv napsal:

        No určitě šlo o vtip. Europanské kosmické lodi přece už asi 30 let používají antigravitaci.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        No v kontextu kritiky vědeckých poznatků to pak působí dost hloupě…

      • Jiný Honza napsal:

        No jo, jenže antigravitaci přeci nesmí používat blízko planet a měsíců. Takže pro start mají pořád „klasiku“.

        Pro pana Šídu, ano pořád je to vtip. Ale teď už i díky Vám úplně o něčem jiném než na začátku.
        🙂

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Tak to jo, napříště Vás nebudu brát vážně

        Ale v ničem ….

  3. Spytihněv napsal:

    Škoda, že Galileo nebyla vybavena na pátrání po stopách života. Mohli jsme mít možná jednu z otázek odškrtnutou. Nebo aspoň důvodné podezření a nekonečně bychom spekulovali jako u výsledků Vikingů. Každopádně výtrysky a výrony vody z pod ledu jsou cestou, jak se dožít nějakého rozboru toho, co je pod ledovou vrstvou Europy, protože vrtání nebo tavení skrz led je podle mého názoru reálné až za desítky let.

  4. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Velice zajímavá mise. Rozhodně souhlasím. A líbí se mi to, že jsou schopni se vrátit ke starším měřením a znovu a tentokrát správně je interpretovat.
    Co se týká průzkumu Europy a vůbec těchto misí, na youtube jsou dvě moc hezké přednášky paní Julie Novákové – jedna z roku 2015 – Oceány ledových měsíců, a druhá – naprosto čerstvá – Planetární ochrana (květen 2018). Doporučuju, moc hezky přednáší.

  5. pbpitko napsal:

    Skutočne dobrá správa pre Clipper aj pre celú misiu. A štart už v 2022 !
    pb 🙂

Napište komentář k Jirka Hadač

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.