Sierra Nevada se pochlubila vzorným přistáním

Již v posledním Kosmotýdeníku se objevila informace o tom, že společnost Sierra Nevada Corporation provedla na Edwardsově základně zkoušku přistání miniraketoplánu Dream Chaser. Společnost uvolnila jen čtyři fotky z celé akce s tím, že video zveřejní v pondělí. Nakonec jsme se dočkali kompletního záznamu od shozu z podvěsu pod vrtulníkem ve výšce tří kilometrů až po úplné zastavení. Pro firmu samotnou i pro DreamChaser jde o významný milník na cestě k prvnímu orbitálnímu letu v roce 2020 na raketě Atlas V v konfiguraci 552.

Zdroje informací:
https://vimeo.com

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/DOZSnH2VoAAIukj-678×385.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

32 komentářů ke článku “Sierra Nevada se pochlubila vzorným přistáním”

  1. pbpitko napsal:

    Ten stroj (či skôr strojček) je paráda. Mám ho rád a držím mu palce aby sa čo najskôr úspešne podíval do vesmíru a hlavne aby sa aj úspešne vrátil!
    pb 🙂

  2. edemski napsal:

    To levé zadní kolo se docela nebezpečně vrtělo v cca 2:01… Jinak paráda!

  3. maro napsal:

    Parádní. Jak to krásně doplachtilo. Fakt jsem to měl doteď za nějakou hračku ne úplně bohatých takymilionářů. Ale tohle bylo hodně hezké.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Neznáte někdo pádovou nebo přistávací rychlost Dream Chaseru? Díky.

  5. B.Boruvka napsal:

    Ja myslim ze letel naprosto vzorove! Moc jim fandim-Je to neco neobvykleho precejen

  6. Lukáš Skrbek napsal:

    Díky za článek. Ale upřímně jsem čekal od testu víc.. miniraketoplán shodili v ose dráhy v podstatě „na rovný dokluz“, – kdyby se musel alespoň otočit nebo „vykrátit“ nebo alespoň zatočit, bylo by to alespoň o něčem vypovídající, ale tohle – nevím.. NASA raketoplán dělal vykrácení a jestli si to dobře vybavuji 3 a 4 okruhovou zatáčku.., je to tak??

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Šlo o první letovou zkoušku, která měla ověřit chování orientačních, řídících a navigačních senzorů včetně softwaru. Je logické, že jdou postupně.

    • ventyl napsal:

      Ono na taku skusku uz asi nebude stacit, aby raketoplan zhodili z vrtulnika a ked vam to neplachti a nepristava, tak zbytocne testujete manevrovatelnost v (na pomery plachtiaceho stroja) komplikovanych podmienkach.

      Navyse sa mi paci svojim sposobom „dravost“ SNC, resp. to, ze nehodila flintu do zita, ale snazi sa s konceptom niekde uspiet. Podla mna tento koncept uspech mat bude. Mozno nie v tejto inkarnacii, mozno nie na tejto planete, alebo pri letoch na ISS, ale vidim ho ako dobry doplnok pre misie k exotickym cielom.

  7. BlackSheepOI2 napsal:

    Koncept z roku 1990, resp. BOR-4 z roku 1980…
    Zda sa mi to objavovaním niečoho nového alebo len recykláciou už dávno použitých vecí?
    Vieme niečo inovatívne o konštrukcii?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ano, stopy do historie se vysledovat dají, ale to je podobné jako kdybychom řekli, že raketa Sojuz je vlastně jen modernizovaná R-7. 😉
      V rámci této zkoušky se testovaly hlavní ovládací a řídící prvky, mozek miniraketoplánu je nový, moderní, stejně tak i jeho senzory. Konstrukce jako taková se moc měnit nemusí, protože je to relativně ověřený kus. Je ale potřeba zjistit, jak se miniraketoplán orientuje ve vzduchu, jak ovládá své řídící prvky a podobně.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Sojuz je Sojuz. Uz na prvý pohľad špecifická konfigurácia. Je veľmi pekné čo z konceptu dokázali dostať. Z konceptu, ktorý bol na od začiatku považovaný za nie celkom plnohodnotné riešenie.
        Ja nemam nič proti HL-20/ či BOR-4, otázkou pre mňa ostáva, či je to v zásade rovnaký stroj alebo prepracované riešenie povedzme označiteľné ako HL-20 II…
        Podobne ako Sojuz nie je R7 aj keď …svojim spôsobom je

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ono hrozně záleží na tom, jak si člověk nastaví parametry – co je pro jednoho ještě stejný stroj s drobnými úpravami, je už pro jiného přepracované řešení. Snad si rozumíme. Já osobně to mám nastavené tak, že Dream Chaser bych rozhodně nepovažoval za stejný stroj jako byli jeho „předchůdci“ a to ani v zásadě. Ostatně tato ilustrace to ukazuje moc hezky.
        http://g15.picoodle.com/ltd/img15/5/11/19/coldevil/f_dp_174_u6wh9.jpg

      • Asdf napsal:

        Mno, první stupeň Sojuzu a R7 se konstrukčně v podstatě neliší. Zatímco DreamChaserem a HL-20 se liší docela dost. Mají jen podobný design.

    • Android napsal:

      Vona ta fyzika je tak ňák furt ta stará a nemoderní, jak jí uplácal velký třesk před cca 14Groky.

      Ale ano, ono to jde udělat designově krásnějc. Ale pak se to nebude samo tak snadno stabilizovat a bude to o hodně víc potřebovat pomocnou ruku počítače.

      Jo a taky je to o penězích.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Fyzika nepustí, o tom bez debaty, nejde mi ani o dizajn ako taký, ale skôr o technologické spracovanie a elektroniku. Ak dokázal pristáť v automatickom režime Buran, čo dokáže tento maly počin?
        Aké nové materiály boli použité? Je tam ofukovanie na ochladzovanie a la Buran, alebo keramika podla Shuttle?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Systém tepelné ochrany sází na ablativní materiál.
        To, že se autonomní přistání podařilo Buranu, nebo X-37 nijak nesnižuje význam aktuálního úspěchu. je to důležitý krok k ostrému nasazení, však tento test NASA považuje za jeden z důležitých milníků při vývoji stroje.

      • Vítek napsal:

        Buran pravděpodobně nepřistával sám, podle neoficiálních informací ho měl pomocí dálkové konzole při finálním navedení na runway řídit kosmonaut Igor Volk.

      • Android napsal:

        žjova! Zajímavá informace! Dík.

      • maro napsal:

        Prachy, finance, úspory.
        Klidně ať to funguje úplně stejně jako ten Buran. Ale je zatraceně poznat, když se to povede za desetkrát menší peníz. O to jde především. A ty ušetřené peníze se pak mohou použít dál. To je celé.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        to Vítek: toto zmiňoval ve v jedné přednášce i Petr Tomek, tuším že říkál, že to řídil z okolo prolátávajícího Migu, ale nepodařilo se mi to nikdy nic nikde dohledat.

    • Samo napsal:

      Ide o to že sa zistilo že telo BOR-4 malo vynikajúce vlastnosti pre vstup do atmosféry na základe „reverse engineering“ v NASA Langley podľa fotiek BOR-4 z austrálskeho prieskumného lietadla P-3 Orion pri výlove z Indického oceánu takže všetko čo ma spoločné Dream Chacer s BOR-4 je len aerodynamika/fyzika ktorá je všade rovnaká. Dream Chacer má omnoho viac má spoločné s HL-20 pre ktorý je v podstate pokračovaním/znovuzrodením kedže na ňom pracujú aj ľudia z HL-20.
      https://www.nasa.gov/pdf/602108main_44s_dream_chaser.pdf

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Vďaka za článok. Vie sa prečo došlo k odkladom ? Ide o technické problémy, alebo nedostatok financií?
        „Ahead is a  drop test from a  helicopter or airplane in late
        2012, a  suborbital test in 2013, and an orbital test in 2014,
        depending on how Dream Chaser and Sierra Nevada progress
        through NASA’s winnowing-out process for its space taxi“

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Dream Chaser byl původně plánován jako loď pro posádku. Termíny, které zde uvádíte byly právě pro pilotovanou variantu. Samotný test přistání dopadl dobře jen napůl – stroj si vedl dobře až do kontaktu s ranvejí – přistávací noha selhala a stroj byl po kotrmelcích těžce poškozen. Dream Chaser nakonec NASA nevybrala pro dopravu posádky – přednost dostala SpaceX a Boeing. Sierra Nevada Corporation přepracovala projekt na nákladní verzi a s ní uspěla – po roce 2018 začne druhé kolo dopravy nákladu na ISS a v ní bude i Dream Chaser. NASA ale chce zopakovat zkoušky i když hardware je velmi podobný – došlo ale k výměně přistávací nohy za pokročilejší systém. Aktuální zkouška tedy byla v rámci certifikace nepilotované lodi.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Video z prvniho testu konci pred dosednutim stroje a jine pokud vim zverejneno nebylo. Clovek muze jen spekulovat, co se delo potom. Nazory jsou evidentne ruzne, nicmene podle Nasaspaceflight.com doslo pouze ke kosmetickemu poskozeni jak raketoplan sjel z pristavaci drahy. Test tedy mimodek vyzkousel i tuto neobvyklou situaci a na vybornou. Na tom se shodla SNC a NASA a prohlasily test za uspesny. Tento druhy test nebyl pozadovan NASA, SNC jej chtela uskutecnit na vlastni iniciativu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To je pravda, jiné video není k dispozici a zdroje se liší. Já zase četl o kotrmelcích. Ale samozřejmě pravdu znají jen zainteresovaní lidé a veřejnost může jen spekulovat. Tehdejší test byl úspěšný, protože jeho hlavním úkolem bylo přiblížení stroje k ranveji a zarovnání před přistáním. To se splnit podařilo a přistání už součástí zkoušky nebylo, takže k selhání došlo až po splnění úkolů. Ohledně aktuální zkoušky – nejsem si jistý, že by ji NASA nepožadovala. Mám dojem, že se jedná o jeden z milníků, za který firma dostane příslušné finance.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Tomas Kratochvil:
        Fotografie prvního prototypu Dream Chaser po havárii
        https://pbs.twimg.com/media/CjXp1A7UUAAfaR1.jpg

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Ano, diky za foto. Podle snimku bych to osobne za kosmeticke poskozeni neoznacil, nicmene airbagy to vystreleny nema, posadka by z toho odesla po svych. A to je u pristani to nejdulezitejsi.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky, tuhle fotku jsem ještě neviděl!

  8. Android napsal:

    Hezký, jak se s tím zatáčí na zemi? Tou přední lyží to asi nepůjde co?
    Ale je fajn že tenhle civilní prostředek jede ve vývoji dál. Jednou to poveze i lidi.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      On v podstatě po přistání nepotřebuje zatáčet. Z ranveje jej odtáhne jakýkoliv dostatečně silný automobil.

    • maro napsal:

      Tohle může zatáčet i s tou lyží úplně normálně. Ta lyže je prostě brzda a když se zatočením posune ta kontaktní plocha mimo osu, tak výsledný moment síly této brzdy a setrvačné síly v těžišti raketoplánu celý stroj natočí. Jeń to bude fungovat opačně. Tedy otočení podvozku doleva začne stroj stáčet vpravo (ta dotyková ploška se posune napravo od osy) a bude to dost nestabilní (kladná zpětná vazba), takže to bude muset regulovat počítač, aby neskončil na zádech.

Napište komentář k BlackSheepOI2

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.