Kosmotýdeník 267 (23.10. – 29.10.)

Umístění přístroje SAGE-III ISS na Mezinárodní vesmírné stanici

Pokud se součástí Vaší neděle stal Kosmotýdeník, máme pro Vás jeho další díl. Podíváme se v něm na ISS, kde nově instalovaný vědecký přístroj začal posílat první užitečná data, ale navštívíme také floridský kosmodrom, na kterém se pomalu ale jistě blíží obnovení provozu na rampě, kterou před rokem zničila exploze Falconu 9. Kromě toho se podíváme i na ISS, kde astronauti sklízeli kosmickou zahrádku a obohatili si tak svůj jídelníček. Chybět nebudou ani tradiční rubriky jako je snímek či video týdne.

Plakát SAGE III na ISS.

Plakát SAGE III na ISS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

SAGE III vydává první balík dat

Na začátku letošního roku byl na vnější část ISS nainstalován vědecký přístroj SAGE III (Stratospheric Aerosol and Gas Experiment III) – viz náš článek z února. Jak již můžeme vyčíst z názvu, hlavním úkolem této aparatury je zkoumat složení zemské atmosféry a sledovat koncentraci aerosolů. První vlna nasbíraných údajů je od tohoto týdne volně k dispozici.

Údaje, které jsou dostupné na webu datového centra pro výzkum atmosféry pod křídly NASA se podařilo nasbírat od června do srpna letošního roku. Data se specializují na měření ozonu, aerosolů a oxidu dusičitého. Tým, který za projektem stojí se rozhodl, že data zveřejní ve prospěch celé mezinárodní vědecké komunity, která se zabývá výzkumem atmosféry.

„Úkolem zveřejnění této první várky je snaha o validaci dat,“ vysvětluje Joe Zawodny z Langley Research Center ve Virginii a dodává: „Lidé mohou naše data porovnat se svými měřeními.“ SAGE III je nejmladším zástupcem řady přístrojů SAGE, který v Langley Research Center v minulých desetiletích vznikly. Za zakladatele této série můžeme považovat přístroj SAM (Stratospheric Aerosol Measurement), který letěl v roce 1975 na misi Apollo-Sojuz. SAGE II pak sloužil mezi roky 1984 a 2005 na družici ERBS (Earth Radiation Budget Satellite) a nasbíral data o slábnutí ozonové vrstvy. Právě tento přístroj tak pomohl nasbírat data potřebná k přijetí opatření v jejichž čele je Montrealský protokol, který omezuje používání látek oslabujících ozonovou vrstvu. V dalších letech pak SAGE II ukázal, jak se ozonosféra začíná pomalu obnovovat.

Vizualizace dat z přístroje SAGE III - zde vidíme rozložení ozonu během června letošního roku.

Vizualizace dat z přístroje SAGE III – zde vidíme rozložení ozonu během června letošního roku.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

SAGE III se do vesmíru vydal 19. února letošního roku z Floridy na palubě lodi Dragon, kterou vynášel Falcon 9 a oproti svému předchůdci nabízí více možností. zatímco SAGE II monitoroval pouze stratosféru, SAGE III k ní přidává i mezosféru (vrstva, která leží těsně nad stratosférou). Přístroj disponuje i monitoringem vibrací, které pochází ze stanice – tento systém však ještě v době sběru prvních dat nebyl aktivní a proto mohou být údaje ovlivněny tímto chvěním. „Příští verze budou pravděpodobně obsahovat více dat, než jen pár měsíců, které jsme právě uvolnili,“ uvádí Joe Zawodny a dodává: „Použili jsme poměrně konzervativní filtrování různých podmnožin údajů. Chtěli jsme představit to, co považujeme za reprezentativní vzorek pro potřeby validace.“

SAGE III pro ISS

SAGE III pro ISS
Zdroj: https://fpd.larc.nasa.gov

Samotný princip přístroje je jednoduchý – sleduje světelné paprsky ve chvíli, kdy Slunce nebo Měsíc vychází či zapadá a paprsky tak prochází skrz zemskou atmosféru. Průchod skrz různé chemické látky příslušným způsobem ovlivní šíření paprsku. Aktuálně uvolněná data obsahují údaje z pozorování Slunce, přičemž vědecký tým by do konce roku rád zveřejnil i údaje ze sledování Měsíce. Součástí úvodní datové sady nejsou informace o koncentracích vodní páry, které však budou v budoucnu dostupné. Po úvodních validacích by měly být nové údaje zveřejňovány každý měsíc.

Kosmický přehled týdne:

Mike Pence před čistou místností se sondou InSight.

Mike Pence před čistou místností se sondou InSight.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Americký viceprezident Mike Pence v průběhu týdne navštívil halu firmy Lockheed Martin Space Systems v coloradském Denveru, kde vzniká sonda InSight. Ta má již příští rok vyrazit k Marsu, jehož vnitřní strukturu bude studovat.

Dlouho se o tom spekulovalo, ale teď už je to oficiální – zásobovací mise SpaceX CRS-13 odstartuje v prosinci z floridské rampy číslo 40. Poslední misí, která poletí z aktuálně používané rampy 39A by tak měla být spekulacemi opředená Zuma.

O tom, že mise Iridium 4 a Iridium 5 využijí již jednou použité stupně raket Falcon 9 jsme psali už minulý týden. Nyní se ale objevila informace o misi Iridium 6 – na ní by měl být použit nový první stupeň, ale již z finální verze Block 5 – více na webu elonx.cz.

Ruská agentura Roskosmos zveřejnila na Twitteru sérii fotek z příjezdu vlaku na kosmodrom Vostočnyj. 28. října sem dorazily díly rakety Sojuz 2-1B, která má ze zdejší rampy odstartovat v průběhu listopadu.

27. října si posádka ISS pochutnala na čerstvé sklizni. Joe Acaba totiž z experimentální zahrádky Veggie sklidil japonskou zelenou hořčici, zelený salát a římský salát. Astronauti si ze sklizně udělali čerstvý salát, kterým si zpestřili jídelníček. Astronauti v tomto týdnu navíc provedli instalaci pokročilejšího zařízení pro pěstování rostlin – Advanced Plant Habitat – viz náš starší článek.

V zařízení Veggie rostly hned tři druhy plodin.

V zařízení Veggie rostly hned tři druhy plodin.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Přehled z Kosmonautixu:

Ani v tomto týdnu jsme se nenudili a mohli jsme Vám přinést dva články z kosmonautiky každý den. Nejprve jsme se podívali na první evropský kompletně elektrický satelit, který dosáhl finální dráhy, věnovali jsme se zážehu metanového motoru BE-4, v rámci přímého přenosu jsme s Vámi oslavili osmé narozeniny našeho diskusního fóra a ukázali jsme si, že mise Psyche bude ještě zajímavější, protože bude testovat laserovou komunikaci. Pozvali jsme Vás na Kosmoschůzku a nabídli jsme Vám rozhovor s bývalým astronautem Michaelem Coatesem. Rusové by se chtěli příští rok vrátit ke třem kosmonautům na ISS a rover Curiosity se snaží vyřešit problém s vrtačkou. Na ISS uniklo malé množství freonu, ale posádka nebyla v ohrožení. Na poslední cestu se vydal další významný astronaut – Paul Joseph Weitz. Evropská firma vyvinula velmi přesný a přitom levný způsob měření času, který by se dal použít při přistávání na Měsíci, Falcon 9 zapálil své motory a blíží se jeho další start. A pokud by Vás zajímalo, co prozradil Elon Musk na Redditu ohledně svého systému BFR, oceníte tento článek.

Snímek týdne:

28. října jsme si připomněli historický okamžik založení Československa. Ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, který momentálně pobývá na ISS, poslal do našeho státu blahopřání, ke kterému připojil i fotografie Prahy pořízené na ISS. Nevíme, zda vznikly v tomto týdnu, ale i přesto si myslíme, že si zařazení do rubriky snímek týdne zaslouží obě.

Noční Praha pohledem z ISS.

Noční Praha pohledem z ISS.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Praha při pohledu z ISS.

Praha při pohledu z ISS.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

U tématu pohledů z ISS na Zemi zůstaneme i ve druhé pravidelné kategorii. Když vezmete videa a fotky od Sergeje Rjazanského, Paola Nespoliho a Randolpha Bresnika, složíte je do videa a jako podkres použijete skladbu Sound of Silence od skupiny Disturbed, vyjde vám skutečně velmi působivý výsledek, který je k dispozici dokonce v rozlišení 4K.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://sage.nasa.gov/wp/wp-content/uploads/2015/05/Remote-sensing_SAGE-III_A.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sage_iii_poster_a_16x20.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sage_iii_data_release_0.jpg
https://fpd.larc.nasa.gov/assets/732828main_sage_iii_iotd-full_full.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vp_insight_visit-7227.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/veggie_plants.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…beef86f446a7a35970c1f3f0b11be36c&oe=5A68DB03
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…79a194d44649f857dcc2f938dd3f5d03&oe=5A647A0B

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 267 (23.10. – 29.10.)”

  1. Matouš Klugar napsal:

    Kombinace mé oblíbené kapely a Vesmíru, no sakra, vy víte jak na mě

  2. Jansa Jaroslav napsal:

    Děkuji. Já vím, ani pozemský experiment NASA nevyšel a to byl obrovský skleník z bujnou vegetací a pokus o koloběh vody v jakémsi deštném pralese a taky izolovaný pobyt cvičné posádky nevyšel, lidi by se asi zakously.

    • Tomas Kohout Redakce napsal:

      To byl experiment Biosphere-2. Jestli si vybavuju příčiny neúspěchu, tak se jednalo o problém s betonem, který narušoval rovnováhu kyslíku a taky laxní přístup zaměstnanců, kteří několikrát umožnili interakci s vnějším prostředím. Co se týče různých experimentů s izolací uzavřené skupiny osob, tak výsledkem je, že pokud se čas posádky smysluplně naplní, pak ta izolace může být velmi dlouhá, v řádu roků.

      • pbpitko napsal:

        Biosphere 2 dopadol žalostne. Informácie o príčinách sú rozporuplné a dodnes nie sú jednotlivé zdroje navzájom konzistentné. účastníci obviňujú sponzorov a hlavne seba navzájom. sponzori účastníkov a organizátorov, psychológovia sledujúci chovanie účastníkov hodnotia vzájomné vzťahy ako naprosto agresívne až nenávistné a neschopnosť akejkoľvek spolupráce dvoch sociálnych skupín na ktoré sa osadenstvo rozpadlo.
        Experiment bol prerušený keď účastníci začali ničiť zariadenia a násilým sa chceli dostať von a rozbíjať sklá skleníka.
        Ale všetko je neisté ako do bolo v skutočnosti, všetky informácie sa zásadne rozchádzajú a dodnes sa vierohodne neuverejnili.
        Aspoň čo som sa kde-kade dočítal sa tak nestalo.
        Má niekto nejaké konečné hodnovernejšie info ?
        Mohol by to tu uverejniť.
        pb 🙁 🙁 🙁

      • pbpitko napsal:

        Problém s betónom a maltou bol v biosphere 1 kde sa strácal oxid uhličitý pretože ten sa sorboval do nevytvrdnutej malty. Kolobeh uhlíka sa zastavil pretože CO2 sa nevracal späť do biologického systému. CO2 bolo nutné pridávať z vonku.
        Biossphere 2 bol celý zo skla a ocele a bol takmer dokonale izolovaný. Napriek tomu sa biologický systém začal rozpadať .
        Asi najhoršie to však bolo so psychikou keď totálne skolabovali sociálne vzťahy vo vnútri izolovanej skupiny tak, že absolútne neboli schopní spoluprace navzájom ani s pracovníkmi z vonku.
        Povráva sa na konečnú správa o projekte bolo uvaleé najprísnejšie embargo.
        Ale nikto to nepotvrdil ani nevyvrátil.

  3. Jansa Jaroslav napsal:

    Zdravím všechny fanoušky kosmonautiky z naši pozemské větrné Sváteční neděle. Je tady zmínka o pěstování a konzumaci zeleniny na ISS. Dá se změřit účinnost recyklace kyslíku do ovzduší stanice z této botanické zahrádky?

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.