Kosmotýdeník 259 (28.8. – 3.9.)

Některé týdny jsou doslova napěchovány událostmi z kosmonautiky. Tento byl právě jedním z nich. Událo se spoustu drobných i velmi významných událostí a Kosmotýdeník vám nabídne jejich přehled. V hlavním tématu se podíváme na výbuch indonéského telekomunikačního satelitu Telkom 1. Svým výbuchem ohrožuje další aktivní družice. Zamíříme také za děním kolem Falconu Heavy – právě kolem něj je v posledních dnech poněkud živo. Podíváme se i na Mars a nevynecháme tradiční rubriky, kterými jsou snímek a video týdne. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Další výbuch na geostacionární dráze

Geostacionární dráha je velmi žádaná destinace, protože nabízí zcela specifické podmínky, které umožňují umístěnými satelity sledovat jedno místo na Zemi. Jsou proto využívány jak armádami, tak hlavně telekomunikačními společnostmi. Tato dráha má také tu vlastnost, že nabízí omezený prostor pro umístění družic, a když dojde v oblasti této dráhy k nehodě, je to vždy velký problém. K jedné došlo v červnu, psali jsme o tom zde. No a v srpnu se k tomu připojil další satelit.

Satelit Telkom 1 při přípravě na start v roce 1999

Satelit Telkom 1 při přípravě na start v roce 1999
Zdroj: https://cdn.arstechnica.net/

Tentokrát nehoda potkala satelit Telkom 1, který provozovala indonéská společnost PT Telkom. 25. srpna zaznamenala  problémy na své družici a ve spěchu přesměrovala většinu svých služeb na svůj novější satelit Telkom 2 a čerstvý přírůstek Telkom 3S. Bohužel se nepodařilo přesměrovat úplně všechny služby a například některé bankomaty na menších indonéských ostrovech přestaly fungovat.

Původně se předpokládalo, že se podaří družici uvést zpět do provozuschopného stavu, nicméně další zkoumání ukázalo, že šlo zřejmě o nehodu fatální spojenou s výbuchem. Samotný satelit vyrobila společnost Lockheed Martin a byla garantována jeho životnost 15 let. V době výbuchu však družice již tři roky přesluhovala, což dle výrobce není nic zvláštního a telekomunikační satelity by měly bezpečně zvládnout nějaký čas sloužit i přes plánovanou životnost. Lockheed uvádí, že by u tohoto konkrétního satelitu měl být garantován provoz až do roku 2019.

Oblak trosek satelitu AMC9

Oblak trosek satelitu AMC 9
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Na místo, kde satelit Telkom 1 obíhá, se se svými optickými prostředky zaměřila společnost ExoAnalytic Solutions, která v místě pozice družice nalezla oblak tvořený plynem a nejméně dvěma velkými kusy, z čehož jeden je hlavní částí satelitu. Celý tento oblak doprovází několik menších zaznamenaných objektů. Je tedy jasné, že na palubě došlo k selhání, které mělo za následek explozi. Zatím není jasné, co by tento problém mohlo způsobit, protože na vině může být hned několik systémů. Podobné závěry ostatně doposud panují i u nehody z června a zatím nikdo netuší, co se vlastně přesně stalo.

U obou družic byla výrobcem společnost Lockheed Martin a ta nyní pracuje na objasnění problémů. Samotný satelit byl postaven na rozšířené platformě A2100 a při startu vážil 2 765 kilogramů. Startoval na raketě Ariane 4 12. srpna 1999. Byl vybaven 24 transpondéry v pásmu C a dalšími dvanácti C-Band rozšiřujícími transpondéry.

Oblast, kterou pokrýval signálem satelit Telkom 1

Oblast, kterou pokrýval signálem satelit Telkom 1
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Aktuálně se Telkom 1 pohybuje v okolí geostacionární dráhy o 0,14 stupňů za den směrem na západ. Pohyb je to tedy poměrně značný a byl zcela jistě způsoben energií uvolněnou při výbuchu. Ukazuje to na sílu výbuchu, ale nic to nenapovídá o možné příčině. Pozorování dále prozradila, že z družice nadále uniká nějaká kapalina nebo plyn. Hlavní oblaka tvořená tímto plynem nebo kapalinou jsou dvě a neustále rozšiřují oblast trosek. Navíc bylo během dní zaznamenáno, že únik ze satelitu zesílil a utrhl z něj další kusy, které se nyní od něj dále vzdalují. Ostatně podobně se chovala i družice AMC 9 při červnové nehodě.

Síly operátorů a výrobce satelitu se nyní soustředí na zdánlivě nereálnou snahu o to, aby se alespoň na čas a zčásti povedlo s družicí navázat kontakt a přimět jej odletět na takzvanou hřbitovní dráhu. Jedná se o dráhu umístěnou asi 200 kilometrů nad geostacionární, kam jsou umisťovány satelity po skončení své životnosti. Jak už zaznělo, geostacionární dráha není nafukovací a je ideální, když se stárnoucí družice odkloní, dokud toho jsou ještě schopné. V současnosti je na této dráze asi 400 aktivních satelitů a více jak dvojnásobek nefunkčních zombie družic a velkých trosek. Každá další nehoda družic pohybujících se po geostacionární dráze činí její užívání náročnější a společnosti tak na sebe navzájem tlačí, aby nehodám předcházely. Trosky Telkomu 1 aktuálně začnou pomalu ohrožovat čínský satelit Gaofen 4 a také družici AsiaSat 7. Oba objekty jsou poměrně blízko oblasti nehody a jejich řízení bude nyní věnována vyšší pozornost.

Kosmický přehled týdne:

Tento týden bylo až podezřele živo kolem Falconu Heavy. Nyní víme, že by – pokud vše vyjde jak má – měl odstartovat v listopadu letošního roku. Současné kroky, které se k tomuto cíli činí, tomu i dost nahrávají. Například byl na floridském kosmodromu spatřen panel s plánovaným startem FH a datem 28. listopadu. Ten však můžeme vzhledem k podstatě takové věci brát s velkým odstupem. Podstatnějším argumentem byl 56 sekund dlouhý test jednoho z bočních stupňů. Celé video si můžete prohlédnout zde. Boční stupeň, který už jednou letěl při misi CRS-9 byl posledním prvním stupněm ze sestavy pro FH, který ještě nebyl otestován. Stupně jsou tedy v podstatě připravené k letu. Další zajímavou indicií pak je tento dokument od komunikačního úřadu, který uděluje SpaceX povolení pro uskutečnění startu FH v rozmezí od posledního října 2017 do prvního května 2018. Úředních razítek bude ještě několik, ale vše nasvědčuje úspěšnému postupování k naplnění listopadového startu. Musíme však ještě počítat s tím, že se startem může zamávat čas potřebný k dokončení rampy SLC 40 a úpravy na rampě 39A, která ještě pro start s FH není připravená a čas se nehezky zkracuje.

A od SpaceX ještě jedna, poněkud odlehčená zpráva. Elon Musk slibuje, že se dočkáme kompilačního videa všech výbuchů z prvních pokusů o přistání. Více už přímo Elon Musk. Na závěr zpráv o SpaceX se ještě podívejte na vydařený snímek stupně Falconu 9, který právě připlul do přístavu v Los Angeles po úspěšné misi s Formosatem 5.

První stupeň Falconu 9 z mise Fromosat 5 v pondělí dorazil do přístavu

První stupeň Falconu 9 z mise Formosat 5 v pondělí dorazil do přístavu
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Operátoři vozítka Curiosity vyslali roveru příkazy, aby si nafotografoval svá kola. Ta jsou po pětileté misi na planetě bez jediné pořádné silnice značně opotřebovaná, ale zdá se, že ještě nějaký čas vydrží. Snímek kol naleznete pod tímto odstavcem. Snímek pochází z 27. srpna.

Kola vozítka Curiosity z 27. srpna

Kola vozítka Curiosity z 27. srpna
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Fjodor Jurčichin, Jack Fischer a Peggy Whitson včera večer uzavřeli poklopy mezi Mezinárodní vesmírnou stanicí a jejich lodí Sojuz MS-04. Už za pár hodin úspěšně přistáli v kazašské stepi a ukončili tak 52. dlouhodobou expedici. Na palubě stanice zůstal Randy Bresnik, Sergej Rjazanskij a Paolo Nespoli. Video a fotografie z přistání si můžete prohlédnout pod tímto odstavcem.

Sojuz MS-04 úspěšně dosedá v Kazachstánu

Sojuz MS-04 úspěšně dosedá v Kazachstánu
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/

Peggy Whitson po úspěšném přistání

Peggy Whitson po úspěšném přistání
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Ani tento týden nebude scházet přehled všech článků, které na našem webu za týden vyšly. Jelikož vám připravujeme minimálně dva články o kosmonautice denně, bude to pořádný nášup. Ještě v neděli jsme se vypravili podívat za sondou OSIRIS-REx, která úspěšně provedla korekční manévr. Zajímavý experiment probíhal u Marsu. Sonda TGO si hrála na poraněnou a její šepot se pokoušeli zachytit na Zemi. Společnost SpaceX zase představila plány rozvoje floridského kosmodromu, kde u přistávacích plošin chtějí postavit zázemí pro Dragony 2. Na orbitální dráze Země se také děly věci. Například se z ruské družice nečekaně oddělil její malý pomocník. Sonda Cassini se s námi pomalu loučí, její pozorování a neuvěřitelně povedené snímky nám však budou ještě dlouho ukazovat, jak velkolepá mise to byla. Sonda InSight jako pták Fénix vstává z popela a pomalu se připravuje na start v roce 2018. Malý raketoplán Dream Chaser se tento týden podíval do vzduchu. Sice jen v podvěsu, ale i tak to byl pěkný pohled. Dalším z komponentů určených pro první let rakety SLS byl dokončen. Tentokrát šlo o adaptér LVSA. Tento týden také vyšel první díl seriálu o statistikách SpaceX. Název StatistiX o něm říká vše. Smůlu si tentokrát vybrala Indie, její velmi spolehlivá raketa PSLV nedokázala doručit náklad, protože se neodhodil aerodynamický kryt. První září je pro náš blog velmi významný den. Slavíme totiž narozeniny. Tentokrát jsme slavili už pět let s vámi. Důležitou událostí týdne bylo i představení dokončeného Pathfinderu centrálního stupně rakety SLS. Podívali jsme se blíže také na jeden velmi prestižní start, který čeká raketu Falcon 9. Už brzy totiž poletí s X-37B. Na závěr jste mohli v noci ze včerejška na dnešek sledovat živě odpojení lodi Sojuz od Mezinárodní vesmírné stanice.

Snímek týdne:

Dream Chaser podstoupil tento týden letové zkoušky, při kterých ověřoval své navigační a orientační systémy. Pod závěsem vrtulníku tak zkoušel systémy, které později budou na skutečných letových exemplářích. Z tohoto testu také vznikla velmi povedená fotografie, která se stává snímkem týdne. Záznam ze živého vysílání si můžete pustit zde.

Dream Chaser

Dream Chaser
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

NASA vydala novou animaci startu rakety SLS. Poprvé se v takové animaci objevuje design, se kterým raketa bude nakonec létat. Nově tak můžeme vidět úpravu postranních urychlovacích bloků, které mají praktické černo bílé pruhy používané pro přesné pozemní sledování trajektorie letu ve vyšších výškách.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/08/telkomlockhhed.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/08/DDvG_6eVYAEb7dr.png-large.png
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/08/108E-C-1.jpg
https://cdn.arstechnica.net/…/ESpOC_View_Telkom-1_zoom-2-1440×782.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/telkom-1__1.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…a80dc2336486fd562efe6dd23f18c4f3&oe=5A6041EA
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=41904
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…4f065d2dc733db78eeae8725edc45544&oe=5A212304
https://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/08/geoorbit-800×445.jpg

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 259 (28.8. – 3.9.)”

  1. Geo napsal:

    SpaceX nemá kompilaci výbuchů při přistání , ale má výtečnou kompilaci vývoje , jak se učil Falcon létat a přistávat 😀

    https://youtu.be/oa_mtakPlfw

  2. Samo napsal:

    V tej animácí o SLS je dobrá disko hudba. Dobre tii NASA

  3. Goodman napsal:

    Dovolím si malou kulturní odbočku. Včera večer jsem se podíval na film Life. Když si odpustím řadu technických úletů (popravdě bez nich by to byla nuda), tak nemůžu skousnout zbytečné chyby. Komandér mise, paní Golovkina, na začátku filmu vyjmenovává státy podílející se na stavbě ISS. Jako hlavní partnery vyjmenovává Rusko, USA a Čínu. WTF? Snad Japonsko nebo EU, popř Kanadu. Tuším, že i Brazílie se podílela. Čína vůbec.
    Druhou minelu jsem zaznamenal u filmu Gravitace, kde sestřelený satelit ohrozil kosmonauty. Ačkoliv v reálu provedla sestřel Čína, tak událost byla filmaři vesele připsána Rusku.
    Otázka za milion, proč takhle zbytečně překrucují fakta? Nevím, jestli to není tím, že se chtějí v hollywoodu zavděčit čínskému dívákovi (a samozřejmě z něj vytáhnout nějaký jüan) nebo hrubá neznalost.
    Nebo se pletu?

    • tyčka napsal:

      EU nikoliv nýbrž ESA. ESA není instituce EU. Čína samozřejmě nikoliv.

      Ten film není dokumentární rekonstrukce. Takže podobně jako akční film ten příběh nemusí odrážet realitu.

      • Goodman napsal:

        Jj, svatá pravda, že ESA není institucí EU. Ale státy tvořící ESA jsou státy evropské unie (ikdyž ne všechny, třeba Polsko členem ESA není), takhle jsem to myslel.
        Tak samo, že stejně jako akční filmy nemusí ani ty z vesmíru přesně kopírovat skutečnost, ale měly by se jí pokud možno alespoň trochu držet. Říct, že ISS vybudovala hlavně Čína je pro mě totéž, jako natočit válečný film z WWII, kde Prahu osvobodí Kuba.

      • Vítek napsal:

        Polsko je členem ESA od roku 2012.

      • Asdf napsal:

        Opět špatně – členem ESA jsou i Norsko a Švýcarsko, které nejsou v EU a přidruženým členem je i Kanada.

      • Goodman napsal:

        to Vitek: ty jo, ten čas běží. Vzpomínám si, jak před lety si můj kamarád z Polska stěžoval na to, že nejsou členy ESA. Nemohu uvěřit, že je tomu už pět let ….no alespoň nějaký progres 😛
        to Asdf: nic proti Kanadě, ale ta je pouze přidružený člen, jak jsi sám správně uvedl. S ESA spolupracuje i JAXA a Roskomos. Byť to není to samé, tak Kanada není pateří zmíněné agentury. Co se týče Švýcarska a Norska, tak to jsou státy úzce spojené s EU, byť členy nejsou. V přeneseném slova smyslu jsem to tedy uvedl dobře (pokud zavřeme obě oči). A pokud bychom měli být opravdu důslední, tak jsem to chybně neuvedl pouze já, ale i ty. Protože jsi zapomněl na Británií. To už taky skoro není EU (její stav vztah k EU bude možná stejný jako Norska). Ať tak či onak, na jednom se asi shodneme všichni. Čína se nepodílela na vzniku ISS.

      • Asdf napsal:

        Goodmane, snažíš se z toho „vykecat“ a to se mi nelíbí 😉 Uvedl jsem to naprosto správně. Británie je stále plnohodnotným členem EU bez ohledu na to, že si v referendu odhlasovali vystoupení. Každopádně Tvoje věta „Ale státy tvořící ESA jsou státy evropské unie“ není prostě správná.

      • Asdf napsal:

        Mimochodem stav Británie asi těžko bude stejný jako Norska vzhledem k tomu, že Norsko je v Schengenu a Británie není a určitě nebude ani po vystoupení.

  4. pbpitko napsal:

    Zdá sa že to ľavé koleso je podstatne zachovalejšie ako to pravé. Alebo sa mi to iba zdá ?
    Čím to je ? Dalo by sa predsa predpokladať že by všetky kolesa mali byť namáhané približne rovnako, pravda, predné by mali byť namáhané o niečo viac. Táto fotka by to mohla potvrdzovať – to koleso vpravo je zrejme predné koleso, to ľavé bude zrejme stredné. Obe kolesá by mali byť na ľavej strane vozítka.
    Hodnotím to dobre ?
    pb 😐

Napište komentář k Asdf

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.