Kosmotýdeník 257 (14.8. – 20.8.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Byl plný zajímavých událostí. Na některé z nich se dostane i v Kosmotýdeníku. Krom shrnutí zpráv, o kterých jsme vás již informovali, přijde na řadu i jedna opravdu pečlivě izolovaná nádrž, která má otevřít okno náročným úpravám dráhy v hlubokém vesmíru. Podíváme se také na fotografie ze startu Atlasu 5, na přistání Falconu 9 a na řadu přijdou i další události. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

SHIIVER – proklatě izolovaná nádrž

Desátého srpna dorazila do Marshallova kosmického střediska v Alabamě jedna zajímavá testovací nádrž. Možná vám povídání o nějaké nádrži nepřijde zajímavé, ale věřte, že tato je. Až se totiž jednou budeme chtít vypravit někam dál do sluneční soustavy a třeba i jen k Marsu, bude potřeba mít sebou dostatek paliva. To není nic překvapivého. U současných palivových směsí určených pro dlouhodobé lety je však problémem jejich menší účinnost. Ta je dána tím, že nemůžeme uskladnit jakékoli palivo po dostatečně dlouhou dobu. Například velmi účinná směs vodíku a kyslíku musí být udržována při velmi nízkých teplotách. To vyžaduje od nádrží, aby po dlouhou dobu udržely nízké teploty i v případě, kdy na ně dopadá sluneční svit, nebo na ně působí teplo ze samotné konstrukce lodi či sondy. No a to je zatím problém. Testovací nádrž SHIIVER to má změnit.

Testovací nádrž při doručení do Marshallova střediska

Testovací nádrž při doručení do Marshallova střediska
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„Musíme se dostat do bodu, kdy budeme schopni měsíce uchovávat tekuté kryogenní pohonné látky, abychom mohli využít výkonnější systémy pro cestování ve vzdálených částech soustavy. Nejmodernější způsoby skladování kapalného vodíku na oběžné dráze nám dávají několik hodin na udržení dostatečně nízké teploty. To v současnosti stačí pro naše operace na nízké oběžné dráze Země. Budeme však potřebovat mnohem sofistikovanější systémy pro příští cestování dále od Země.“ Řekl k zahájením testů Arthur Werkheiser, manažer integrace nádrže v Marshallově středisku pro projekt Evolvable Cryogenics Project (eCryo), což je společný projekt Marshallova střediska a Glenn Research Center NASA v Clevelandu v Ohiu. Nádrž SHIIVER byla vyrobena firmou Didion’s Mechanical v Bellevue v Ohiu. Projekt eCryo se například také zabývá zlepšením izolačních vlastností nádrží pro budoucí druhý stupeň rakety SLS.

V současnosti rakety využívající podchlazené kapalné směsi počítají s postupným ohříváním paliva a jeho odpařováním. Nosiče jsou tak vybaveny ventily, které vypouštějí odpařené palivo z nádrží, aby při jeho akumulaci nedošlo k roztržení těchto nádrží. Část paliva natankovaná do rakety je tak již během příprav na start, startu i dalšího působení na oběžné dráze, nevyužitelná.

Logo eCryo

Logo eCryo
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V Marshallově kosmickém středisku bude na testovací nádrž umístěno velké množství čidel, která budou měřit tepelnou výměnu mezi povrchem a vnitřkem nádrže. Později ji čeká nástřik izolační pěnou SOFI, která by měla snížit teplotní ztráty na minimum. Nástřik bude proveden pouze na hlavní tělo nádrže, horní a spodní kopule zůstane bez izolace. Ta bude nanesena v druhé fázi testů. Po nanesení izolační pěny a otestování, zda je pěna nanesena v rovnoměrném množství po ploše nádrže, se nádrž podrobí tepelné zkoušce ve vakuové komoře. Testovat se bude vstřebávání tepla z konstrukce nádrže izolační pěnou. Až se testy dokončí, bude nádrž izolována i na obou koncích a podstoupí test jako celek. Po dokončení testů bude nádrž předána NASA pro budoucí další kryogenní testování.

Izolační pěna je jedním z možných způsobů, které mohou chránit nízkou teplotu paliva a okysličovadla. Sekundárním systémem, jehož testování se také dělá pod hlavičkou tohoto projektu, je zachycování odpařeného paliva a jeho jímání. Takto chycené a velmi studené plyny by se pak daly využít v motorech, které pohání další systémy lodi. Ideální však je zkombinovat co nejlepší izolaci a právě tento systém. Druhotné využití odpařených plynů vyvinula známá firma ULA a jeho další testování převzal projekt eCryo.

Kosmický přehled týdne:

Raketa Atlas 5 vynesla 18. srpna telekomunikační družici TDRS-M, která má za úkol společně s dalšími ze stejné rodiny zajišťovat komunikaci například mezi Mezinárodní kosmickou stanicí a Zemí. Ze startu vznikly moc pěkné snímky, můžete se na ně podívat pod tímto odstavcem.

Start Atlasu 5 s TDRS-M

Start Atlasu 5 s TDRS-M
Zdroj: https://spaceflight101.com/

Start Atlasu 5 s TDRS-M

Start Atlasu 5 s TDRS-M
Zdroj: https://spaceflight101.com/

Atlas 5 vynáší TDRS-M

Atlas 5 vynáší TDRS-M
Zdroj: https://spaceflight101.com/

Na 24. srpna se připravuje start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která by měla vynést družici Formosat 5. Pro tento start bude použit nový první stupeň. Přistávat se bude na plošinu v Tichém oceánu, protože se bude startovat ze západního pobřeží – z Vandenbergovy základny. Respektive u té plošiny je to tak na 99%. Pokud by práce na pozemní přistávací plošině pokročily natolik, že by se tam mohlo uskutečnit přistání, proběhlo by právě tam, raketa bude mít totiž dost paliva na návrat. Nicméně zatím nebude zřejmě ještě dokončena.

Milanu Antošovi se podařilo vyfotografovat přelet první slovenské družice SkCube. Fotka sice moc nenadchne, ale zachytit z takové vzdálenosti objekt o velikosti 10 x 10 centimetrů letící skoro 28 000 kilometrů v hodině, to už si zaslouží uznání.

Jako čárka zaznamenaná dlouhou expozicí je na obrázku přelet SkCube

Jako čárka zaznamenaná dlouhou expozicí je na obrázku přelet SkCube
Zdroj: http://www.astrofotky.cz/

Dle twitteru Elona Muska představí společnost SpaceX příští týden své skafandry pro pobyt posádky na palubě pilotovaného Dragonu. Aktuálně probíhají jejich testy během přistávání na hladinu oceánu.

Přehled z Kosmonautixu:

Pravidelní čtenáři vědí, že na našem portálu vychází minimálně dva články o kosmonautice denně. A zde v Kosmotýdeníku je ideální příležitost si je shrnout. První zpráva uplynulého týdne byla trochu smutná. Mohli jste se podívat, jak budou vypadat poslední manévry veleúspěšné sondy Cassini. Loď Dragon dovezla na ISS přístroj, který nese název CREAM – tato smetana, jak zní český překlad, bude dělat zajímavou vědu. Před přístrojem jste však mohli Živě a česky sledovat start Falconu 9 se jmenovanou lodí Dragon na misi CRS-12. Zato doposud imaginární ruská loď Federace přesedlala z Angary A5 na menší, ale zřejmě o dost reálnější Sojuz 5. Mezitím se objevily pěkné fotky ze startu Falconu 9 s Dragonem. Podívejte se na ně v našem článku. A zase zpět do Ruska. Tentokrát se ke startu chystala raketa Proton s tajnou telekomunikační družicí. Po startu jsme mohli živě sledovat, jak je Dragon CRS-12 úspěšně připojen ke stanici. Jedna sluneční erupce a deset kosmických sond, které jí zkoumají. Tomu se říká řádná kosmická vědecká spolupráce. V tomto týdnu proběhl také ruský kosmický výstup a jeho průběh jste mohli sledovat živě. V článku si můžete pustit jeho záznam. Letní seriál TOP 5 nás vzal do pozemské atmosféry mezi TOP 5 letadel ve službách kosmonautiky. Další ze živě přenášených událostí byl start rakety Atlas 5 s telekomunikační vědeckou družicí. O pražské kosmické noci jste si zase mohli přečíst v tomto článku. Tento týden přišlo na řadu i shrnutí dosavadních snah o kosmický výtah. A na závěr týdne jsme se podívali na test servisního modulu pro Orion, který absolvoval motorické testy.

Video týdne:

Tento týden se podařilo společnosti SpaceX opět úspěšně odstartovat s raketou Falcon 9 a přistát s jejím prvním stupněm. Při tomto letu byla vynesena automatická zásobovací loď Dragon CRS-12. Níže přiložená dvě videa nám ukazují start i přistání. Zejména to první je soubor různých fází letu a na závěr můžeme sledovat závěreční přistávací manévr zpomaleně. Na obou videích je pak slyšet sonický třesk, při kterém první stupeň nad kosmodromem zpomalí z nadzvukové rychlosti a při tom dojde k zajímavým zvukovým efektům. Druhé video tento efekt přenáší asi nejlépe.

Snímek týdne:

Tento týden probíhala na ruském segmentu Mezinárodní kosmické stanice EVA, tedy výstup do volného prostoru. Fjodor Jurčichin a Sergej Rjazanskij strávili mimo stanici celkem 7 hodin a 34 minut. Během tohoto výstupu si Sergej Rjazanskij pořídil tohle moc povedené selfie a stává se tak snímkem týdne.

Ruský výstup z ISS

Ruský výstup z ISS
Zdroj: Twitter Roskosmos

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflight101.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tdm_ecryo_logo.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/elg_7156.jpg
http://www.astrofotky.cz/~MilAN/1502978071.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DHneUQ_XYAACLOM?format=jpg&name=large
https://spaceflight101.com/…/170/2017/08/av_tdrsm_l5-682×1024.jpg
https://spaceflight101.com/…/170/2017/08/av_tdrsm_l2-1-768×512.jpg
https://spaceflight101.com/…/av_tdrsm_l6-683×1024.jpg
https://spaceflight101.com/…35842081123_b181833e71_k-683×1024.jpg
https://spaceflight101.com/…/170/2017/08/av_tdrsm_l8818201732615PM63-683×1024.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 257 (14.8. – 20.8.)”

  1. Luděk napsal:

    Na ruském segmentu ISS probíhá odjakživa VKD, EVA na americkém.

  2. MilAN napsal:

    Jen malé doplnění ke snímku SKCUBE: pod snímkem se píše o dlouhé expozici- ta je skutečně „dlouhá“ 0,5s, za tu dobu jsou zachyceny hvězdy 14.mag a vlastní satelit má odhadem 10 mag.

  3. Tom napsal:

    Myslím si, že tú fotku odfotil Jack Fisher cez tie kvalitné okná, čo sú v ruskej časti. Aspoň podľa tohoto statusu: https://twitter.com/SergeyISS/status/898519547757637632

Napište komentář k Karel Zvoník

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.