Odklady jsou bohužel běžnou součástí kosmonautiky a ani vývoj soukromých lodí pro posádku není výjimkou. Zatímco ještě v březnu letošního roku platilo, že SpaceX pošle na oběžnou dráhu nepilotovaný Crew Dragon letos v lsitopadu a pilotovaný k ISS v květnu 2018, tak teď už je všechno jinak. Aktuální zpráva z NASA ukazuje, že letos se startu Crew Dragonu nedočkáme ani v nepilotované formě. V dnešním článku se tedy podíváme na to, jaké termíny jsou nyní v platnosti a jak si stojí konkurent SpaceX – firma Boeing s lodí Starliner.
Nepilotovaný let Crew Dragonu se posouvá na únor roku 2018 a první posádka by v útrobách této lodi měla letět na oběžnou dráhu v červnu téhož roku. Stále platí, že SpaceX má proti Boeingu několik měsíců náskok. Starliner by totiž měl poprvé bez posádky startovat v červnu 2018 a první pilotovaný let by měl být v srpnu téhož roku. Oproti březnovým plánům se tak posunula pouze SpaceX – Boeing zatím drží avizované termíny obou startů. Nechme se překvapit, jak se bude situace na tomto poli vyvíjet v dalších měsících.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/…/DragonCST_SpaceXBoeingSNLanceMarburger-879×485.jpg
Dotaz k budoucim verzim Dragon: Dragon V2 „cargo“ se bude pripojovat ke starym konektorum? A Dragon V2 Crew k IDA?
Kam smeruji: Na stanici budou jen dva nove konektrory IDA. Pro Crew lode. SpaceX chce Dragon V2 pouzivat i pro cargo mise. Tzn. ale, ze ty dve verze Dragony budou o dost jine, kdyz se budou i Dragon V2 Cargo stale pripojovat ke starym konektroum neumoznujici automaticke dokovani. Soucasne verze Dragonu uz se prece prestavaji vyrabet a CRS-12 bude asi posledni novy. Pak uz budou jen dojizdet znovupouzitelnosti vsechny verze 1.
Nákladní Dragon 2 by měl být schopen automatického dokování se stanicí, z čehož vyplývá, že se bude s největší pravděpodobností připojovat na adaptéry IDA.
To znamena, ze nikdy moc obe Crew lode u ISS zaroven nebudou. Nemel by kam zakotvit Cargo Dragon. Neni plan pridat dalsi IDA adapter? Pokud vzdy Crew lod je u stanice po dobu, kdy je na ISS jeho posadka, tak to pri sdileni pouze dvou IDA znamena, ze se tam prakticky nikdy nepotkaji. Vzdy Sojuz a jedna ze dvou Crew.
Uvidíme, zatím je čas, počkejme si, až se objeví nějaké detailnější plány a termíny.
Tato zpráva se mohla ještě vejít do „videa z bunkru“. 😀
Jinak ten odsun není zas tak zlý.
Dva lety v červnu 2018? To budou pilotovaný Dragon2 a nepilotovaný Starliner připojený k ISS zároveň?
Prstence IDA mají být na ISS dva, ale spíše si myslím, že první (nepilotované) lety obou lodí nebudou mířit k ISS.
Tuto otázku není třeba řešit. Jsou to předběžné datumy.
Na NSF je tento předběžný harmonogram:
2018
March 9 – Dragon v2 (SpX-DM1) un-crewed launch and docking (to PMA-2/IDA2) (or February)
March-April – Dragon v2 (SpX-DM1) un-crewed undocking (from PMA-2/IDA2) and splashdown
NET June – Dragon v2 (SpX-DM2) crewed launch and docking (to PMA-2/IDA2) [Boe, Williams]
NET June-July – Dragon v2 (SpX-DM2) crewed undocking (from PMA-2/IDA2) and splashdown [Boe, Williams]
NET June – CST-100 Starliner (Boe-OFT) un-crewed launch and docking (to PMA-2/IDA2)
NET July – CST-100 Starliner (Boe-OFT) un-crewed undocking (from PMA-2/IDA2) and landing
August 4th quarter – CST-100 Starliner (Boe-CFT) crewed launch and docking (to PMA-2/IDA2) [Hurley, Behnken] (or December)
August 4th quarter – CST-100 Starliner (Boe-CFT) crewed undocking (from PMA-2/IDA2) and landing [Hurley, Behnken] (or December)
2019
January – Dragon v2 USCV-1 (US Crew Vehicle-1) launch and docking [two astronauts]
May (TBD) – Dragon v2 USCV-1 (US Crew Vehicle-1) undocking and splashdown/landing [two astronauts]
June – CST-100 Starliner USCV-2 launch and docking (to PMA-2/IDA2) [two astronauts]
December – CST-100 Starliner USCV-2 undocking and splashdown/landing [two astronauts]
Ja porad vidim problem v tom spani, bez nauky jeden Rus spi v zapadni posteli, a az bude litat Dragon nebo Starliner, tak spi na chodbe.
Jak se ukázalo, bez Nauky je v ruské části práce jen pro dva. Ti mají své kóje ve Zvezdě.
Pokud se Rusům podaří vypustit Nauku, bude nejen práce, ale i nová kóje také pro třetího.
Chápu to tedy tak, že standardně posádky budou Sojuz Rusové a Commercial crew NASA, ESA… a nebudou vždy kombinované? Pak by mě zajímalo jak vlastně bude lety v rámci Commercial crew probíhat? Crew Dragon vynese čtyři osoby a Sojuz dvě a ti stejní pak přistanou se stejnou lodí po několika měsících a tudíž vždy bude nějakou dobu západní nebo ruský segment ISS neobsazený? Nebo se počítá s úplně rozdílnými způsoby rotace posádek, samozřejmě chápu, že jistého zatím nic není.
Začnu od konce – ano, jistého zatím není nic. 🙂
Mělo by to být tak, že se posádka vrátí v lodi, ve které startovala. Jak jsem psal u jiného komentáře – Pokud stále platí dřívější plán, tak i po zavedení soukromých lodí do služby občas nějaký Američan poletí v Sojuzu a naopak Rus v soukromé lodi.
Čistě technicky a organizačně :-).
Soukromé lodě budou mít k dispozici dva dokovací porty. To umožní plynulé střídání posádek bez nutnosti využívat Sojuz.
Ale minimálně kvůli bezpečnosti však budou všechny strany pravděpodobně využívat všechny tři lodě.
Mám otázku ohľadom crew programu. Momentálne (a aj počas dôb raketoplánov) to fungovalo tak, že na ISS bolo dlhodobo max 6 ľudí a každý mal svoje miesto v sojuze keby niečo. Bude to tak aj naďalej? Alebo to už bude kombinácia jeden sojuz a jeden dragon/starliner?
V souvislosti se zahájením soukromých letů se dříve hovořilo o tom, že se zvýší počet obyvatel stanice na sedm. Bylo to zdůvodňováno tím, že člověk navíc umožní větší podíl výzkumu. Do hry teď vstoupilo snížení počtu ruských kosmonautů a volná místa v Sojuzech nahradí Američané. Nejsem si tedy jistý, zda posádka po zavedení soukromých lodí bude stále šestičlenná. Při sedmi členech (a trvajícím omezení ze strany Rusů by byl poměr západního a ruského segmentu 5:2).
Boeing aj SpaceX uvádzajú, že dokážu dopraviť až 7 ľudí na ISS. Nebolo by lacnejšie zobrať 5 ľudi na ich lodiach ako kupovať drahú letenku v Sojuze?
Pokud stále platí dřívější plán, tak i po zavedení soukromých lodí do služby občas nějaký Američan poletí v Sojuzu a naopak Rus v soukromé lodi.
NASA řeší jiný problém – bezpečnost a evakuaci posádky.
Nyní jsou obě pilotované lodě (Sojuzy) vždy zakotveny na ruském segmentu stanice. Pro posádku existují tři hlavní bezpečnostní rizika, která znamenají velmi pravděpodobnou nutnost evakuace:
1) pokles tlaku atmosféry vlivem impaktu kosmického smetí a porušení hermetičnosti některého z modulů.
2) požár v interiéru stanice
3) únik čpavku z chladicího okruhu „západního segmentu“ stanice do interiéru
Hlavně to riziko 3) je u stárnoucí stanice relativně větší, než bylo na začátku jejího provozu. Pokud k úniku dojde, celá posádka se urychleně přesune do ruského segmentu, kde se uzavře a buď řeší menší únik s nasazenými maskami, nebo v případě větší havárie nasedne do Sojuzů a letí domů.
Až budou létat komerční lodě, budou obě připojované k západnímu segmentu, kde je riziko úniku čpavku největší. Proto bude muset být vždy ke stanici připojena alespoň jedna pilotovaná loď na ruské straně. Posádky, ať už budou mít jakékoli složení a počet, budou na stanici vždy létat kombinovaně jednou ruskou a jednou americkou lodí.
Ale do Dragona by se jich těch 7 vešlo v případě záchrany nebo si to pletu s Orionem ?
Myslím si, že v lodi bude při startu menší počet křesel a zbývající prostor vyplní náklad.
Myslím, že SpaceX počítá s variabilitou poměru hmotnost nákladu/ počet astronautů v závislosti na náplni té které mise.