Česká družice na světové úrovni

V pátek 23. června zaburácely motory indické rakety PSLV. Tímto okamžikem započala na české poměry zcela ojedinělá mise, která se bez nadsázky řadí šíří svého výzkumu na světovou špičku v dané kategorii. Na vrcholku indické rakety letělo několik desítek družic, mezi kterými byla i česká družice VZLUSAT-1. Nejen, že Česká republika po dlouhých čtrnácti letech měla konečně svoji družici, ale právě vědecké cíle této družice ji zařadily mezi uznávané a přínosné mise světového formátu. Neměla by proto zůstávat ve stínu své slovenské sestřičky SkCUBE a následující článek vám má ukázat, jak velkou vědu dokáže dělat tak malá družice.

VZLUSAT-1 není úplně standardním zástupcem družic, které by vznikaly pouze v rámci výzkumných ústavů nebo univerzit. Družice jako taková byla sice vyvinuta ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu za finanční podpory Technologické agentury ČR a pracovalo na ní i mnoho dalších ústavu a univerzit, ale tentokrát v tom nebyly sami. Jedinečné je zapojení soukromého sektoru, který poskytl nejen část potřebných financí, ale také obdivuhodnou vědeckou náplň. V České republice se tak podařilo velmi cenné spojení komerčního zájmu s vědeckým výzkumem a navíc ještě na vesmírném poli. Pojďme se ale podívat blíže na družici a vědecké experimenty, které nese.

Popis satelitu

Popis satelitu
Zdroj: VZLUSAT

VZLUSAT je zástupcem takzvaných cubesatů, což je standardizovaná platforma malých družic, které jsou tvořeny krychlemi o hraně 10 centimetrů a váze do 1,33 kg. Jejich stísněný interiér pak nabízí možnost pro realizaci vědeckých experimentů. Česká družice je 2U cubesat, což znamená, že je tvořena dvěma bloky klasického cubesatu a má tedy rozměry 10x10x20 centimetrů. Družice váží dva kilogramy a do malého prostoru družice se vešlo krom komunikační aparatury, počítače a energetického zázemí ještě pár velmi zajímavých přístrojů.

Asi nejzajímavějším vědeckým experimentálním přístrojem je velmi malý rentgenový teleskop. Teleskop je schopný detekovat rentgenové záření v rozsahu 3-60 keV a dokáže tedy pracovat s vyššími energiemi, než kterýkoli jiný obdobně malý rentgenový teleskop, který byl kdy ve vesmíru. Optika teleskopu je založena na širokoúhlém systému typu račí oko tvořeného multifóliovou optikou, která byla vyvinuta společností Rikagu. Výroba podobné optiky je extrémně náročná a vyžaduje skládání mnoha vrstev velmi křehkých částí vzdálených od sebe jen na velmi malé vzdálenosti. Optika pak musí být schopna přečkat velmi nepříjemné podmínky během startu rakety a teplotní rozdíly panující ve vesmíru.

Mechanismus rentgenového teleskopu

Mechanismus rentgenového teleskopu
Zdroj: VZLUSAT

Zachycené rentgenové paprsky pak dopadají na pixelový senzor Timepix s rozlišením 256 x 256 pixelů. Tento pixelový senzor byl vyvinut v rámci mezinárodního konsorcia v Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze (UTEF ČVUT). Senzor je schopen zaznamenat dopad záření o jednotkách fotonů. Zajímavostí teleskopu je to, že vyžadoval i specifické mechanické vybavení. Pro dostatečnou ohniskovou vzdálenost musel být cubesat vybaven teleskopickým nástavcem, který se po vynesení do vesmíru rozvinul. Toto řešení je pro cubesaty technologicky náročné a jeho úspěšné fungování je hodno uznání.

Dalším velmi zajímavým experimentem je soubor materiálových experimentů. Jedná se o soubor pokovených kompozitních materiálů, které mají ověřit odolnost proti nebezpečnému kosmickému záření a radiaci. Kompozity jsou zvoleny proto, že při výrobě může být zkombinováno několik materiálů, z nichž každý je schopen odstínit požadované záření, nebo má specifické mechanické vlastnosti. Vzniklý kompozit tak kombinuje všechny potřebné vlastnosti v jednom materiálu. Na družici jsou pak tyto kompozity rozmístěny v různých pozicích, ať už přímo vystaveny kosmickému prostoru, uvnitř družice, či různě stíněné. Cílem je změřit jejich schopnosti v různých prostředích.

Cílem je vytvořit materiály, které by kosmickou radiaci co nejlépe odstínily. Výsledný materiál pak může být použit pro stínění počítačů velkých družic, drahých přístrojů, ale tvůrci tohoto materiálu nezůstávají při Zemi. Výsledný produkt experimentů by mohl být použit i pro lety s lidskou posádkou, nebo jako ochrana budoucích stanic na povrchu Měsíce a Marsu. Obzvláště u Marsu bude radiační ochrana vzhledem k současným plánům s kolonizací této planety velmi důležitá.

Detail zázemí materiálových experimentů

Detail zázemí materiálových experimentů
Zdroj: VZLUSAT

Tento experiment však nezůstává jen u měření úspěšného stínění radiace daných kompozitů, ale měří také jejich mechanické a tepelné vlastnosti, především pak uvolňování těkavých látek z testovaných kompozitních materiálů, tedy odpařování materiálu ve vakuu. Výsledky pomohou předpovědět vliv uvolněných prvků na okolní přístroje. Tato měření jsou velmi náročná a dokazují vyspělost experimentů na palubě družice.

Posledním velkým experimentem je měření atomárního kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry přístrojem FIPEX. Tento experiment spadá do mezinárodního projektu sítě malých družic QB50. Cílem je měření takzvané termosféry, která obsahuje malé množství aktivního atomárního a molekulárního kyslíku. Termosféra se nachází ve výškách 500 – 700 kilometrů. Když se zmíněný kyslík střetne s pevným objektem, vyvolá chemickou reakci.  To má za následek stárnutí a korodování konstrukčních materiálů sond, které se v této oblasti oběžné dráhy pohybují. Projekt QB50 má tuto oblast zmapovat a určit, kde jsou popsané procesy jak silné. Celý projekt počítá se starty asi čtyřiceti cubesatů, které budou v průběhu let termosféru zkoumat.

Řídicí středisko na plzeňské pozemní stanici v době startu

Řídicí středisko na plzeňské pozemní stanici v době startu
Zdroj: Plzeňská pozemní stanice

VZLUSAT je dále vybavena laserovým koutovým odražečem, který slouží pro přesné měření vzdálenosti pomocí odrazu laserového paprsku. Takové měření však vyžaduje extrémně přesnou laserovou optiku a zaměření místa na satelitu ze Země na milimetry přesně. Takto vyspělá laserová optika se však nachází nejblíže v Německu a koutový odražeč bude využit až v pozdějších fázích letu. Vzhledem k tomu, že koutový odražeč funguje pasivně a nezávisle na ostatních systémech družice, může být použit i ve chvíli, kdy už družice nebude aktivní.

Družice má výklopné panely, které jí dodávají dostatek energie. Má také antény, skrz které komunikuje s plzeňskou pozemní stanicí, která je umístěná na budově Fakulty elektrotechnické. Právě tým z Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni se podílel na vývoji komunikačních prostředků družice. Na webových stránkách plzeňské pozemní stanice pak dokonce můžete sledovat aktuální stav družice, její telemetrii a v době přeletu aktuální přenesená data.

Na závěr bych chtěl poděkovat vedoucímu vědeckého týmu projektu Ing. Vladimíru Dánielovi, Ph.D., který nám zprostředkoval kontakt s plzeňským týmem zajišťujícím komunikaci s družicí. V tomto týmu pak především Doc. Ing. Jiřímu Masopustovi, CSc a jeho kolegovi Ing. Ivo Veřtátovi Ph.D, kteří poskytli všechny podrobné informace. Již nyní vám můžeme slíbit, že o Plzni a tamějších kosmických plánech neslyšíte naposledy. Týmu VZLUSATu pak přejeme hodně naměřených dat a bezproblémový chod jejich výjimečné družice.

Antény plzeňské pozemní stanice skrz které VZLUSAT komunikuje

Antény plzeňské pozemní stanice skrz které VZLUSAT komunikuje
Zdroj: Plzeňská pozemní stanice

Zdroje informací:
https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/
http://vzlusat1.cz/cs/

Zdroje obrázků:
Archiv VZLUSAT1
Archiv FEL ZČU

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

52 komentářů ke článku “Česká družice na světové úrovni”

  1. Bill napsal:

    Zde aktuality:
    http://vzlusat1.cz/cs/aktuality/

    „…. Ke dnešnímu dni bylo staženo 30 000 chunků.“ (13. 07. 2017)

    🙂

  2. Amper napsal:

    Neplanuje se nahodou nejaky „den otevrenych dveri“ ? Dcerku (13) pomerne zajima spousta veci kolem kosmonautiky a vesmiru a videt na vlastni oci anteny atd… by bylo urcite hoodne zajimave a motivujici 🙂 A pro vas by to byla dlouhodoba investice az se bude rozhodovat zda ma jit na FEL, FAV a nebo bude opravdu trvat na tom ze chce byt ucitelka fyziky a biologie a skonci na FPE 🙂

  3. Adam O. napsal:

    Gratulace celému týmu okolo VZLUSAT-1 a díky za trpělivost s dotazy zde 🙂

    Chtěl jsem se ještě zeptat jak funguje orientace v prostoru a jaká je předpokládáná živostnost?

  4. Petr Kasan napsal:

    Skvělý úspěch! Gratuluji a přeji hodně zdaru celému týmu. Také děkuji Kosmonautixu za články kolem projektu VZLUSAT-1.

  5. Racek napsal:

    Tak tohle opravdu potěší. Mnoho sil a štěstí do další práce!

  6. ptpc Redakce napsal:

    Gratulujem a držím palce! 🙂

  7. Jiří Masopust napsal:

    Poznámka k pozemnímu segmentu (řídícímu centru) PilsenCUBE na FEL ZČU v Plzni:

    Z reakcí v předchozí diskuzi mi vyplývá překvapení na jednoduchostí našeho centra komunikace a povelování VZLUSAT-1. Nepředstavujte si ho jako na obrázcích z doby Sputniku či největší slávy v Houstonu. Když se podrobně podíváte na fotky z prehistorie vesmírných letů, vidíte CRT znakové displeje sálových a komunikačních počítačů, prakticky žádná grafika, omezený procesing, řada úkolů pro dispečery a operátory.
    V porovnání s tehdejšími možnostmi výpočetní a zobrazovací techniky jsme někde jinde. Několik sálových počítačů nahradilo výkonné PC a mikrokontrolery, na displeji máme v pokročilé grafice kvalitně předzpracovaná data. O předzpracování a komunikační protokoly se stará i výkonný palubní počítač VZLUSAT-1 (OBC), který kromě toho řídí i experimenty na palubě.
    Úžasný pokrok!
    Kvalita a výkonnost výpočetní techniky, internetové propojení a vzdálené řízení a správa dat nám umožnily to, že HW našeho „Houstonu“ je umístěn více méně v prostorách 4 m2 v blízkosti relativně malého anténního systému s rotátorem na osmipatrové budově FEL ZČU v Plzni.
    Zobrazovací systémy pro povelování a vyhodnocování dat můžeme umístit prakticky kamkoli, kde máme k dispozici potřebný displej nebo projektor, počítač a připojení k internetu. Většinu operací můžeme provádět i z notebooku, tabletu či chytrého telefonu.
    Úžasná změna!

  8. Rhinox napsal:

    Urcite jde o 2U? Vypada to spis na 3U. Alespon na te prvni fotce…

  9. Alois napsal:

    Stát dává na “ kosmický výzkum“ ročně miliardu, která kamsi mizí a univerzity, které jsou schopné vstupovat do kosmu reálně musí shánět prostředky jakoby žebrotou. Zajímalo by mne, kolik z té miliardy přišlo na tuto reálnou družici k níž se jak se zdá ex post stát hlásí, nebylo správnější družici označit jako soukromou ? Není tu něco k zamyšlení ?

  10. Jiří Masopust napsal:

    Komunikace mezi subsystémy pozemní stanice je samozřejmě prostřednictvím celé řady spojení nejen s 230 V :). Kromě zmiňované WiFi je to několik koaxiálních kabelů k anténnímu systému a LNB jednotkám. Pro VZLUSAT-1 využíváme jen frekvence v pásmu 435 MHz, tedy jednu YAGI anténu s LNB na anténním stožáru a tedy jeden koax na střechu. Pro napájení rotátoru a jeho ovládání je zde další vícežilový kabel. Další kabel máme např. pro připojení on-line kamery.
    Napájení řídícího střediska je prováděno ze silového rozvodu budovy FEL přes UPS a přepěťové ochrany. Připojení k internetu je provedeno optikou do univerzitní sítě a dále do CESNETu.
    Celý sw systému pozemního segmentu v Plzni je navržen tak, aby jednotlivé konzole bylo možné realizovat prostřednictvím internetu kdekoli (vzdálený přístup). To, co vidíte na fotce je situace v prvních hodinách po vypuštění, kdy jsme se soustředili v jednom místě v 7. NP budovy FEL ZČU v Plzni, abychom mohli operativně reagovat na nepředvídané situace. V standardním provozu je řídící středisko bezobslužné u komunikačního transceiveru. Obsluha komunikace probíhá buď automaticky (plánované úkoly) nebo ručně přes vzdálené terminály jednotlivých subtýmů s přidělenými odpovídajícími právy.

  11. pbpitko napsal:

    Na tej fotke „riadiaceho strediska” vidím iba sieťový kábel, dátový nevydím. So strechou to komunikuje cez Wi-Fi ?

    • Vertat napsal:

      Síťový (napájecí) kabel vede z protější místnosti z jiného rozvodu, nechtěli jsme si přetěžovat energetický rozvod ve vlastní místnosti s technikou a při prvním kontaktu si udělat blackout :-). Na kvalitu některých spínaných zdrojů připojovaných notebooků nehledě. Datový kabel jde pod stolem přímo do místnosti s technikou. Počítače na stole byly vizualizační, běžela nám na nich jen mírně rozšířená webová vizualizace proti té veřejně dostupné (www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1). Jinak cesta vlastního datového signálu začíná v řídícím PC s USB připojeným modemem. Zde v modemu vzniká baseband modulace v akustickém pásmu, která následně vstupuje do FM modulátoru radiostanice. Odtud již jde cca 80 W RF výkonu do kabelu k anténě. V cestě je ještě přemostění LNA při vysílání (v takové té světlé krabici přímo na stožáru u antén).

  12. Spytihněv napsal:

    Díky za popis družice a díky taky předem za budoucí info o výsledcích. Zvláště ten velmi zajímavý rtg. teleskop. Pokud jde o ono řídící středisko na chodbě u výtahu, tak proč ne? Prostor jako prostor. Když nic jiného není. Asi nejde o žádný průchoďák, kde by jim přes rameno nahlíželi géniové a kladli nezodpověditelné dotazy 🙂 Hádám, že žebřík v otevřené místnosti vpravo vede na střechu k anténě.

  13. Al napsal:

    Gratulácia. Naozaj skvelé. Verím že družica splní všetky úlohy.

    • Jirka Hadac Redakce napsal:

      Napodobne, kdyz sem si tak precetl clanek, tak sem si uvedomil, ze to informacni ticho o ni je logicke. Ty jeji ukoly nejsou na den ani na tyden, ale delsi. Neco casu zabere kalibrace, a vyhodnocovani taky spolkne spoustu casu. Jak se rika, na jednu hodinu mereni, 100 hodin vyhodnocovani a sepisovani. Moc ji drzim palce, a verim ze bude vzorem a prikladem pro dalsi tymy, ktere chteji neco dokazat. Long live VZLUSAT!

      • Veřtát napsal:

        Je to také dáno hodně velikostí týmu a pracovním vytížením. Cena kosmických projektů je enormní a musí se kombinovat finance ze soukromého sektoru a státní podpora. Takže neustále nějaké uzávěrky na podávání grantů a aby granty měly šanci, musí se neustále publikovat v zahraničních impaktovaných čaopisech. Člověk neví, co dřív. A věřte, grantové přihlášky nejsou o dvou stranách s popisem hlavní myšlenky, ale třeba o 50 stranách tabulek, formulářů a příloh s technickou stránkou věci nesouvisející. Sranda byla, když se měla dokládat kolaudace budov (a ještě přeložená do AJ) všech institucí do jedné grantové přihlášky zapojených. Tak jsme si z toho už dělali srandu, že Univerzita Karlova má jen zakládací listinu v trezoru :-).
        Navíc také jako „zažranci“ do určité oblasti těžko odhadneme, co by širší veřejnost mohlo zajímat a co ne.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Dovedu si to predstavit, delal sem doktorat:-) o to vic to obdivuju. Mimochodem, ten strucny popisek, co si zverejnil, je skvely. Jestli byl toto strucny popis, tak podrobny tezt budu cist cely vecer, a ver mi, cist to u more z hotelu je parada.
        A minimalne tady na serveru bude zajemcu o novinky prehrsel:-) Hlavne vsichni doufame, ze je druzice v poradku a slape jak ma.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        O stavu družice vyjde tento týden další článek, který rozebere aktuální vývoj.

  14. Kamil napsal:

    Kolik tak stála výroba a vypuštění toho cubesatu? Doufám totiž, že i další univerzity mají dost nápadů a financí, aby mohli své vypustit. Hlavně se těším na ČVUTsat, má alma mater.

  15. Bill napsal:

    https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/

    Ještě jedna myšlenka. Jestli by třeba nešel natočit krátký instruktážní film tutoriál (jen snímáním plochy webu) o tom, co která tabulka řídícího střediska ukazuje a jak to všechno dohromady pracuje. Myslím, že je to velký potenciál pro to, jak přitáhnout zájem lidí zajímajících se o vědu. Anglická verze téhož, šířená těmi správnými informačními kanály také vykoná své. 🙂

      • Bill napsal:

        Děkuji. 🙂

      • PM napsal:

        Taky díky 🙂 Jestli by byla nějaká zjednodušená verze webu se základní infografikou, jak jsme se osobně bavili, bylo by to dokonalé! 🙂

      • Vertat napsal:

        V zásadě mohu dle domluvy jakákoliv data zobrazená na webu strukturovat do textového souboru a periodicky aktualizovat na univerzitním webu. Obdobně to mám uděláno s daty pro veřejné stránky, aby každá návštěva webu neznamenala přímo přístup do databáze k datům a zátěž pro naše PC. Takto se data exportují pouze jednou nezávisle na počtu lidí sledujících stránky. Když by tu byl zájemce nebo zájemci, můžeme se domluvit, co a v jaké formě exportovat. Kdokoliv si pak může vytvořit jakoukoliv vizualizaci. Koneckonců na středních školách nám vyrůstá spousta dobrých programátorů (pravidelně jsem porotcem na SOČ), mohou si vzájemně zasoutěžit v rámci ročníkových prací o nejvydařenější vizualizaci.

  16. Bill napsal:

    Velice děkuji za informaci o naší družici. Také bych chtěl skrz Kosmonautix poslat poděkování všem lidem, kteří se na tomto úspěchu podíleli.

    Ptáte se, jestli jsem hrdý na to co jste dokázali? Ano, jsem! 🙂

  17. Jouzef88 napsal:

    To pozemni sledovaci stredisko je nejaky Joke? Dyt sedej nekde na chodbe se schodistem a vytahem 😀

    • Fantasta napsal:

      No, asi co nejblíže anténímu systému. Ale na střeše by to taky bylo cool. 🙂

    • Lukáš Houška Redakce napsal:

      Úplně nejpřesněji je, že sedí na posledním odpočívadle schodiště budovy FEL ZČU. České podmínky nedovolují mít nějaké speciální podmínky. Pro zbytek dní jsou systémy sledovací stanice v tom malém kumbálu vedle výtahu, což je ostatně vidět na zmíněné fotce. 🙂

      • ventyl napsal:

        Nuz, podla mna by nieco take umiestnene na trocha frekventovanejsej chodbe na technicky orientovanej univerzite fungovalo aj ako propagacia. Len by bolo treba najst kompromis medzi mierou propagacie a rozptylenim generovanim velkym davom zvedavcov.

      • Kenny007 napsal:

        Souhlasím, pokud je to na FELu tak proč ne, ostatně ty experimenty a teleskop nevyžadují výstavbu kopie řídícího střediska NASA. Jsem zvědavý na výsledky z RTG teleskopu. Je fajn mít zase kus českého železa na orbitu.

  18. fistr napsal:

    To „řídící středisko“ je někde na chodbě ne? 😀

    • Roman napsal:

      Je to nutné? Jejich úspěchy vám přijdou malé, že musíte takto rýpat?

      • Lukáš Houška Redakce napsal:

        Věřím, že to lidé nemyslí jako rýpání. Jen je to hezká imaginace toho, v jakých podmínkách čeští vědci často pracují. Je to konstatování holého faktu. I proto v tom článku ta fotka byla. Zbytek textu ukazuje, že tento fakt neovlivnil nijak vyspělost vědeckých experimentů, které jsou na palubě družice. 🙂

    • Vojta napsal:

      Pro běžný provoz to asi mají připojené přes nějakou VPN a sledují situaci pěkně z kanceláře. Ale v kritických okamžicích bych taky chtěl být co nejblíž ke zdroji, abych se nemusel spoléhat, že té spoustě ajťáků, co se starají o sítě mezi anténou a kanceláří, kteří o projektu mnohdy ani neví, bude fungovat všechno bez problémů. Je to nízkonákladový projekt, tak si těžko mohou dovolit vybudovat reálné řídící centrum s dedikovanou sítí spravovanou lidmi od projektu.

      • Robert1 napsal:

        Mne to pride ze su niekde na najvyssom poschodi tesne pod strechou kde su len technicke miestnosti a hlavne priame spojenie s technikou na streche. Drzim palce !

      • Veřtát napsal:

        Přesně. Kvůli délce kabeláže musíme být co nejblíže k anténě, ale zase mít nějaké zázemí, takže servisní místnost v nejvyšším.

    • Veřtát napsal:

      Řídící středisko je skutečně na chodbě :-). Ale ne, teď vážně. Samotné vybavení (počítač, radiostanice, modem, zdroje, kontrolér rotátoru)je v té malé místnosti se žebříkem (cca 1.5m x 2.5m). Tam si ale sedne maximálně jeden člověk. Když jsme potřebovali ze začátku být na místě ve více lidech, sedělo se provizorně na chodbě. Nyní už ani to nemusíme, stanici máme pod vzdálenou správou a jen když měníme některé parametry komunikace, musí se fyzicky nastavit úrovně na modemu.

      • Pospíšil Redakce napsal:

        Díky za vysvětlení.
        Určitě to některým čtenářům trochu více otevřelo nové obzory… 🙂
        Můžete prosím popsat, jak vypadal/-dá tým na ZČU, který je do projektu zapojen? Kolik bylo maximum v přípravné fázi a po startu, kolik lidí obsluhuje/dozoruje dnes? Kolik hodin denně se práci na tomto projektu „Plzeňské komunikační centrum“ zabývá? Je to stálá „posádka“, nebo „plovoucí“ složení týmu?
        Předem díky za odpovědi.

      • Jiří Masopust napsal:

        Celý tým kolem satelitu VZLUSAT-1 čítá desítky odborníků a studentů.
        Na FEL ZČU v Plzni se aktuálně tým skládá z těchto pracovníků: J. Masopust, R. Linhart, A. Voborník, I. Veřtát, M. Pokorný, P. Fiala, J. Mráz a L. Dudáček. Toto složení se ale časem trochu měnilo, i když jádro zůstává od počátků space aktivit našeho pracoviště (asi tak před třinácti lety) zhruba stejné. Vše začalo účastí na projektu CZ-CUBE, pokračovalo to vlastním projektem PilsenCUBE (podpořeno GA ČR), v rámci kterého jsme vybudovali pozemní segment, a vedlo to až k dosavadnímu vyvrcholení v projektu VZLUSAT-1 (podpořeno TA ČR). Měnil se významně podíl studentů na projektu. V minulosti byla zapojena řada dalších lidí včetně studentů s 6 bakalářskými, 13 diplomovými a 5 dizertačními pracemi.
        Co se týká personální náročnosti obsluhy pozemního segmentu z Plzeňského týmu, není to tak kritické. Pokud vše funguje, stačí kontrola přes internet a základní povelování z notebooku či mobilního telefonu třeba i v jenom člověku. Pokud se však vyskytne problém, řeší se vícečlenným kolektivem buď přes vzdálený přístup (hlavně modifikace SW) nebo na místě, pokud je problém v HW. Vše se většinou koncentruje do několika minut v rámci obletů v dosahu pozemního segmentu – obvykle 6x za den na asi 10 minut – dnes např (datum, čas UTC, délka v s, max.elevace):.
        2017-07-18 07:07:10 346 3
        2017-07-18 08:39:01 689 43
        2017-07-18 10:13:09 619 18
        2017-07-18 17:51:13 401 4
        2017-07-18 19:21:37 683 37
        2017-07-18 20:55:54 645 20
        Kromě toho jednotlivé firmy i vedení projektu na VZLÚ připravují a vyhodnocují experimenty s využitím komunikace se satelitem přes vzdálený internetový přístup (podle fáze projektu i několik lidí)

      • maro napsal:

        Můžu se zeptat? Jak přesně musíte zaměřovat anténu při každém „vynoření“ družice? Předpokládám, že máte v počítači simulaci s přesným místem, kde bude družice. Ale její dráha se postupně mění a model se musí upravovat. Je to stejné jako když se používá „satellite finder“, tedy dolaďování podle intenzity signálu, nebo používáte nějaké jiné pomůcky?

      • maro napsal:

        Aha, tak vidím, že o kousek níž už je informace o směrování antény a odkaz na webovou stránku, paráda.

Napište komentář k Veřtát

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.