Webbův teleskop je opravdový gigant

V kosmonautice často chybí měřítka, která by umožnila divákům plně pochopit, jak velká technika ve skutečnosti je. Výjimku netvoří ani Dalekohled Jamese Webba, který disponuje primárním zrcadlem o průměru šest a půl metru. Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, základní konstrukce teleskopu v tajnosti opustila Goddardovo středisko, kde byly v minulých měsících instalovány segmenty primárního zrcadla a provedeny základní zkoušky. Cestu citlivého nákladu ve speciálním kontejneru STTARS na Johnsonnovo středisko ale monitorovaly kamery a díky nim se nyní můžeme podívat na to, jak obtížně se s takovým kolosem manipuluje. Na náhledové fotce tohoto článku navíc můžete vidět opatrnou manipulaci s tělem teleskopu, který se ukládal do největší vakuové komory A-1. I na tomto snímku máme porovnání s velikostí lidské postavy, což dokresluje velikost primárního zrcadla.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…bf48a2891525187cfeff283adea597d5&oe=59B3E4D6

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

23 komentářů ke článku “Webbův teleskop je opravdový gigant”

  1. David napsal:

    Mám dotaz, zda je vyroben jen jeden exemplář a počítá se se 100 úspěchem při vysláni do kosmu? Marsovské rlvery se přeci dělají vícekrát.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ne tak docela. Dvojitá porce byla jen u vozítek MER – Spirit a Opportunity. Kosmická technika – ať už samotné teleskopy, sondy, ale i jednotlivé přístroje se vždy vyvíjí v několika exemplářích. Jeden letový kus a pak několik dalších – tzv. inženýrský exemplář, strukturální exemplář, elektronický exemplář a tak dále. Jsou to testovací exempláře, které slouží inženýrům k tomu, aby si ověřili, zda přístroj pracuje správně a přežije start, namáhání atd. Letový hardware se samozřejmě také testuje, ale nejde se u něj až tolik „na krev“. Testovací exempláře není důvod šetřit a proto se mohou při zkouškách poškodit. Bylo by proto riskantní je vypravovat do vesmíru.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Pokud se letový exemplář rozbije, např. při startu, tak se musí vyrobit nový. To nejdůležitější, tedy výkresy a výrobní postupy, zůstává bez poškození. Samozřejmě nikdo nechce, aby se to muselo dělat znovu, ale výroba dalšího prototypu je už o dost jednodušší.

  2. Adam napsal:

    Tak já bych minimálně do startu doufal, že jim nespadne nějaký kus hardware na zem jako u SLS 🙂
    Potom už „děj se vůle boží“…

  3. varle napsal:

    Jak daleko ten teleskop dohlédne? Uvidíme konec velkého třesku? 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To od něj už z vlastní fyzikální podstaty čekat nemůžeme. Jeho oborem bude infračervené pásmo spektra. Nahlédne tedy dál než Hubble – uvidí události, které se staly zhruba několik set milionů po Velkém třesku.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Konec Velkého třesku sledoval naposledy dalekohled Planck. Je třeba pozorovat i jiné objekty.

      • Honza napsal:

        Ne tak docela, mezi velkým třeskem a dobou, kdy vznikalo mikrovlnné pozadí, se toho stala spousta, byť to byl časově krátký okamžik. Ovšem předtím vesmír nebyl průhledný, takže se všechno záření v té době absorbovalo. Mikrovlnné pozadí je z doby, kdy vesmír konečně zprůhledněl. Předchozí vývojové fáze prostě světlo nezanechaly, dál tedy v elektromagnetickém spektru, pokud vím, vidět nejde. Mám dojem, že by to mohlo teoreticky jít neutrinovými detektory, ale tady jsem si hodně nejistý a dost možná si to špatně pamatuju.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Zprůhlednění Vesmíru je považováno za konec Velkého třesku. Otázka zněla „Uvidíme konec velkého třesku?“, tedy zda uvidíme, jak vypadal Vesmír v době jeho zprůhlednění. Odpověď na tuto otázku nám poskytla již sonda Planck.

      • Honza napsal:

        Aha, tak díky za upřesnění. Měl jsem za to, že Velký třesk je (alespoň z hlediska našeho vesmíru) v podstatě bodová událost na počátku a všechno ostatní (tedy všechno) je po něm. Ostatně mám za to, že když se mluví o počátcích vesmíru, uvádí se v časových intervalech od Velkého třesku, ne?
        Po lehkém nahlédnutí do wikipedie uznávám, že jsem si to nejspíš myslel špatně. Zároveň jsem ovšem nezískal dojem, že jde o nějak jasně definovaný časový úsek. A zaskočilo mě, že by trval 380 000 let, tak se o něm moc nemluví. Neříkám, že nemáte pravdu, nejsem z oboru a v poslední době jsem se moc nevěnoval ani populární teoretické fyzice, jen o tom nejsem přesvědčen. Ale já si to rozhodně myslel špatně, díky za opravu. Aktuálně se mi zdá, že to je prostě název teorie, která nepopisuje přímo ohraničený časový úsek.

      • Vítězslav Škorpík Redakce napsal:

        Pokud to smím upřesnit, pak jde o to, že je tak trochu pravda obojí. Populárně se to rozhodně běžně chápe tak, jak to uvádíte vy, pane Honzo, totiž, že Velký třesk je jediný okamžik před 13,8 miliardami let.
        Nicméně v kosmologii je Velký třesk skutečně chápán jako časový okamžik trvající od počátku vesmíru do oddělení záření od látky, což je právě oněch 380 000 let po počátku, tedy z kosmologického hlediska Velký třesk trval 380 000 let. Je to celkem logické, protože jde o to, že se ty nejdůležitější události pro pozdější formování struktur ve vesmíru udály právě v oněch 380 000 letech a tímto okamžikem tedy skončil jakýsi vznik (v širším smyslu slova) či raný vývoj vesmíru.

        Teorie Velkého třesku je pak teorií, která popisuje vznik a vývoj vesmíru převážně právě v období Velkého třesku.

        Takže shrnuto, Velký třesk je chápán jako doba dlouhá 380 000 let převážně v kosmologii a příbuzných oborech. Přísně vzato bychom tak o něm měli hovořit i jinde, ale při popularizaci se to často redukuje na jeden okamžik, ačkoli to není věcně zcela správně.

      • Honza napsal:

        Aha, to dává smysl. Díky.

  4. Branislav Pecho napsal:

    Len, nech sa preboha nezopakuje história ako pri HST. A nech Ariane V zafunguje aspoň na 110%.

  5. pbpitko napsal:

    Som tiež fanda SpaceX, ale pre mňa to bude ešte omnoho väčšia udalosť 🙂 ako Falcon Heavy.
    Fanúšikovia SpaceX ma snáď nezavraždia !? 🙁
    pb
    P.S. Bude to skutočne Brútus na nervy.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Jakkoliv SpaceX fandím, tak je mi jasné, že JWST je o pár řádů výše. Vždyť jde o vlajkovou loď astronomie pro příští desetiletí!

      • RiMr napsal:

        Souhlasím. Považuju se za SpX magora, ale tohle je jiná liga. Hranice technicky možného a i nejbohatším subjektem (z hlediska výdajů na kosmonautiku) i tak jen taktak ufinancovatelného. I FH je proti tomu (a má být) v dobrém primitivní koloběžka.
        ITS, pokud a zda bude, to stěží možné zase posune dál..

      • Havi napsal:

        Tak ale zasa keby som mal vyberať medzi WT a MCT tak ja by som radšej volil MCT Mars colonial transporter

  6. Spytihněv napsal:

    Škoda, že se (s nejvyšší pravděpodobností) nedočkáme nějakého snímku rozloženého dalekohledu na pracovišti. Nebo třeba později po odložení někam na HD, pokud se tedy k tomu přistoupí.

  7. Štěpán napsal:

    Jak to teď vypadá s tou záclonou proti slunci?

  8. RiMr napsal:

    …to vypuštění a rozkládání po cestě na místo „pochůzek“ by měli vysílat jako „Transformer, weeks of terror“…

  9. Rudolf Šíma napsal:

    Nádherný výrobek. To budou (jsou) nervy …..

Napište komentář k varle

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.