Proton se vrací po roční pauze

Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.

Loňský start probíhal dobře až do chvíle, kdy předčasně zhasnul jeden ze čtyř motorů na druhém stupni. Sice to bylo jen o pár sekund, ale i to stačilo na to, aby se výkon rakety dostal do skluzu, který pak musel pracně dohánět horní stupeň. Družice Intelsat 31 sice dosáhla oběžné dráhy, ale problém při letu vyvolal sérii rozhodnutí na jejichž konci bylo rozsáhlé vyšetřování. Jeho výsledky byly bez přehánění šokující. Podařilo se totiž odhalit rozsáhlé problémy v kvalitě kontroly při výrobě a právě jejich odstranění trvalo několik měsíců. Ale pojďme si to rozebrat detailněji.

Start Protonu-M s družicí Intelsat 31

Start Protonu-M s družicí Intelsat 31
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Aktuálně startující Echostar 21 tehdy měl startovat v srpnu, kam se posunul z dříve plánovaného přelomu let 2015 a 2016. Po problémech při startu s Intelsatem se vypuštění Echostaru odsunulo nejdříve na listopad a následně na prosinec. Družice 22. prosince dokonce dorazila na kosmodrom, byla natankována palivem a připojena k raketě Proton-M. Před vývozem na rampu se ale objevil problém na prvním stupni.

První týdny roku 2017 byly divoké. Objevovaly se stále další problémy včetně vyšetřování prosincové havárie rakety Sojuz-U s lodí Progress MS-04. Podezření tedy padlo na Voroněžský strojírenského závod (VMZ), který vyrábí jak motory pro třetí stupně Sojuzů, tak pro druhé stupně Protonů – tedy díly, které selhaly. Rusové už po nehodě Sojuzu svolali do výrobního závodu všechny motory RD-0110 a v lednu padlo rozhodnutí stáhnout i motory RD-0210/0211 a RD-0213/0214, které na Protonu zlobily při startu s Intelsatem 31, ale i v roce 2015 při vynášení družice MexSat-1.

Motor RD-0211 z druhého stupně rakety Proton

Motor RD-0211 z druhého stupně rakety Proton
Zdroj: http://spaceflight101.com

Zjistilo se, že pájený spoj spojující vstřikovač paliva s plynovým generátorem nebyl tvořen materiály, které jsou uvedené ve výrobní specifikaci rakety. To vytváří potenciální slabý článek na kriticky důležitém systému, ve kterém se kapalné palivo mění na silně natlakovaný horký plyn pohánějící turbočerpadla. Místo očekávané pájky byl objeven materiál, který se používá k pájení na motorech RD-0110 ze Sojuzu. Tato slitina má ale nižší teplotu tání, než jaká je potřebná pro hypergolická paliva používaná na Protonu.

Nakonec se ukázalo, že nesprávný materiál byl použit jen u malého množství motorů pro Protony, ale nebylo v lidských silách vystopovat konkrétní exempláře obsahující nekvalitní pájku. To způsobilo, že celkem 71 motorů pro dohromady 14 raket, které vznikly v letech 2015 a 2016 bylo určeno k rozebrání a výměně plynového generátoru. Následně byla jednotka na místo připojena správným materiálem a mohlo se začít testovat.

Roskosmos využil toho, že jsou Protony dlouhodobě uzemněné a spustil rozsáhlou revizi celého výrobního procesu ve všech jeho detailech. Cílem bylo odhalit jakékoliv nesrovnalosti – ať už ve fázi designu, nebo výroby. Rusové sami přiznávají, že je to poprvé, kdy se desítky let fungující procesy produkující raketové díly dočkaly revize skutečnou moderní technikou.

Snímek z Voroněžského strojírenského závodu (VMZ)

Snímek z Voroněžského strojírenského závodu (VMZ)
Zdroj: http://spaceflight101.com

První várka „nových“ motorů byla doručena do Chruničevova závodu, kde vznikají rakety Proton, v březnu a dubnu. Po instalaci na nosič se jednotlivé díly rakety vydaly po železnici z Moskvy na Bajkonur, kde 27. dubna začalo sestavování a závěrečná inspekce. Samotný satelit EchoStar 21 byl po celou dlouhou pauzu v bezpečí a na konci května se připojil k hornímu stupni Briz-M. Třetího června se tato sestava spojila s raketou Proton a následovalo plnění Briz-M téměř 20 tunami pohonných hypergolických hmot pro pět plánovaných zážehů.

V pondělí přišla řada na závěrečné kolo kontrol a raketa mohla zamířit z tankovacího stanoviště na bajkonurskou rampu 81/24. Tady byl 58 metrů vysoký Proton vztyčen do vertikální polohy a přisunula se k němu masivní servisní věž, která zajistí technikům dobrý přístup. Raketa pobude na rampě tři dny a podstoupí důkladné testování. Start přijde zítra, ve čtvrtek v 5:45 našeho času, přičemž v Kazachstánu bude o 4 hodiny více.

Družice Echostar 21 obslouží svým signálem Evropu – bude umístěná nad 10,25. východním poledníkem. Výtvor firmy Space Systems/Loral by měl fungovat 15 let. Družice o hmotnosti 6871 kilogramů nabídne komunikaci v pásmu S na frekvenci 2 GHz, čímž zajistí hlasové a datové přenosy včetně standardu 3G. Rozložitelný reflektor navíc dokáže vytvořit stovky „horkých míst“, kterými pokryje velkou plochu.

EDIT: Start proběhl úspěšně – odkaz na přímý přenos jsme nahradili přehrávačem se záznamem.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/131/2017/06/2162951023.jpg
http://spaceflight101.com/proton-intelsat-31/wp-content/uploads/2016/06/3216826213-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/131/2017/06/1271560_orig.jpg
http://spaceflight101.com/…/1800248_1440520306194440_704944879840012171_n.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

46 komentářů ke článku “Proton se vrací po roční pauze”

  1. Robert1 napsal:

    To skoro vyzera ze jeden z motorov nesiel.

  2. Alois napsal:

    Chybí mi tam odpočítávání. Nosič není spojen před startem se Zemí pupeční šňůrou, jak se tedy dostávají data z kontrolních bodů do řídícího střediska, že by radiem ?

  3. cecil napsal:

    impozantný štart. ibaže človek stále ešte nevie, ako celá akcia dopadla. snáď niečo o tom napíšete. dúfam

  4. cecil napsal:

    impozantný štart. ibaže človek stále ešte nevie, ako calá akcia dopadla. snáď niečo o tom napíšete. dúfam

  5. maro napsal:

    No, mají zatraceně velkou motivaci do udělat opravdu pořádně. SpaceX startuje raketu za raketou. To představuje obrovský úbytek obchodních příležitostí. To že nebyl Proton dlouho vidět jsem přičítal právě té velké kadenci startů Falconů.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Uzemnění Protonů bylo možná hlavním důvodem toho, že Rusové po mnoha letech neobhájili prvenství v počtu startů za rok. Přecijen tahle raketa je tahoun, který startuje hodně často.

      • vedator napsal:

        Skor Sojuzy su tie, co tahaju pocet startov ruskych nosicov. Protony su tie, ktore dokazu obsluzit tazke naklady. Poslednych par rokov (Sojuzy spolocne s Arianespace, Protony spolu s ILS):
        2013: R7 – 16ks, Proton – 10ks
        2014: R7 – 22ks, Proton – 8ks
        2015: R7 – 17ks, Proton – 8ks
        2016: R7 – 14ks, Proton – 3ks

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, to je pravda, když najednou přijdete oproti minulému roku o pět startů, je to ve statistikách vidět. Navíc je ve Vaší statistice vidět i snížení u Sojuzů.

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      A to mi to spíš přijde, že si hlavně SpaceX čistí stůl a vynáší již dlouho nasmlouvané kontrakty, co se z různých přičin odkládaly. Samozřejme tím pádem ale vystraší ostatní. 🙂

  6. Pavel K napsal:

    Dělám v japonské firmě, která vyrábí tiskárny. Každá změna konstrukce je dokumentovaná, dostupná servisním technikům a často je i popsaný důvod – třeba něco jako změna materiálu povrchu pryžového válečku, důvod cost saving. Dá se najít, od jakého SN a jestli je změna zpětně kompatibilní.
    Je to ale rozsáhlý systém a technik většinou „jede“ podle původního manuálu, změny nehledá.

  7. Rudolf Šíma napsal:

    “ ale nebylo v lidských silách vystopovat konkrétní exempláře obsahující nekvalitní pájku.“ To mi zní opravdu neuvěřitelně. Nedělám si iluze o úrovni průmyslu v Rusku, ledničku nebo kolo bych si od Rusů nekoupil, ale pořád mám představu, že výroba raketových motorů je „něco extra“. Vystopovatelnost produktu na lince je samozřejmý požadavek evropských odběratelů u řádově méně složitých výrobků, než jsou raketové motory.
    V době masového rozšíření počítačů je zadání do procesu každého sériového výrobku „jako originálu“ jen organizační problém. Jistě s tím má mnoho čtenářů Kosmonautixu osobní zkušenosti. Ale na start se těším. Je to něco jako jízda na silné (a nebezpečné 🙂 ) motorce.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Je pravda, že to zní neuvěřitelně, ale asi používají nějaký jiný systém, který to neumožňuje. Každopádně snad bude vše v pořádku.

      • Milan Somora napsal:

        Myslím si že nebol problém dohľadať motory ako také. Problém asi bol zistiť ktoré kusy sú znehodnotené nekvalitnou spájkou. Bolo asi rozumnejšie rozobrať všetky ,ako riskovať že niektorý chybný prehliadnu.

      • hixaxon napsal:

        Ono velmi záleží co sledujete a jakým systémem. Třeba nikoho nenapadlo dávat sledovatelné ukazatele na reálně použité spojovací materiály (sledujete sériové čísla součástek, ale už ne „podružných materiálů)“. Co kdo označí za podružné materiály u raketových motorů je jiná otázka. Procesy nefungují vždy optimálně. Často je to pokus/omyl/debata.

    • ventyl napsal:

      Osobne si myslim, ze vecny vyznam toho zdelenia je v tom, ze v konecnom dosledku je rovnako pracne a len o malo drahsie proste vymenit tie komponenty na vsetkych motoroch. A vysledok je 100%.

    • Dan napsal:

      Nedělám si iluze, že ve výrobní dokumentaci zanesli informaci o tom, který motor ošulili a který ne 🙂 To by bylo i na ruský průmysl příliš.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Připomíná mi to přednášku jednoho pána o raketoplánech (tuším že v roce 2006-2007, o zkáze Columbie. Výslovně zmiňoval jeden dost zajímavý bod, který se při RTF měl dát do pořádku. Zajistit, aby provedené změny v konstrukci byly zaneseny ve výkresech. Člověk by řekl, že alespon v raketové technice, natož v USA je toto standard. Já nechápu už to, že s tím je problem v automobilovém průmyslu.

      • Rudolf Šíma napsal:

        A on je s tím opravdu v automobilovém průmyslu problém? Nemyslím si. Mám zkušenost s výrobou součástí automobilů pro jednoho evropského výrobce. Každý automobil je konfigurován přesně podle přání zákazníka. Automobil vlastně „vznikne“ jako originál zaškrtáním požadavků kupujícího ve formuláři u prodejce. A změny v konstrukci nebo technologiích jsou ve výrobě vždy narušením „pohodičky“, ale určitě lze dohledat, kdy ke změně došlo a jaký kus změně podléhá. Když si necháte ve značkovém servisu opravit auto, mechanik si vytiskne výkres (pokud ho potřebuje) opravované oblasti přesně podle výrobního identifikátoru vozu.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Materska firma s tim opravdu problem ma.:-) je to smutne, ale ano. To mi to tam jak blazni vse musime nechat dokreslovat.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Přece proboha nepoužili pájku, kterou našli někde v rohu v krabici od bot. Někdo ji musel třeba vyskladnit na konkrétní operaci a někde by o tom měl být záznam. Určitě to „ošulení“ někdo rozhodl. Nebo si myslíte, že svářeč Váňa přišel z oslavy a jal se pájet materiálem, se kterým se mu lépe dělalo? Vyloučit to nelze, ale pořád si myslím, že se Rusové nechovají k raketové technice jako k pečení housek. Podle mého názoru tam těch problémů bylo víc a kontrola a zdržení se svedly na nedohledatelné nekvalitní spoje.

      • Racek napsal:

        Třeba použili „ekologickou“ pájku podle norem EU :-)) Ty mají vypočtenou životnost přesně 25 měsíců po koupi, jak dobře všichni víme. No a Rusové se řídili heslem „dohonit, předhonit“ jak za komoušů.

      • Racek napsal:

        Mimochodem, Proton je moje oblíbená raketa.

      • Dan napsal:

        Nerozporuji fakt, že to musel někdo zodpovědný Váňovi nařídit.

      • vedator napsal:

        Pekna uvaha 🙂 Do uvahy pripadaju rozne scenare a my mozeme len fantazirovat ako to vlastne bolo a ako to je teraz. Pre kozmonautiku a nas, fanusikov, by bolo najlepsie, keby sa sudruhovia zotavili a poskytovali nam co najviac podarenych startov 🙂

      • tyčka napsal:

        „přesně 25 měsíců po koupi,“
        Alespoň zde nechte ty konspirační teorie. Když je možné si u mnoha výrobků dokoupit záruční dobu až na celkových 5 let a to ještě až po určité době po jeho koupi.

      • tyčka napsal:

        “ vyskladnit na konkrétní operaci“
        Úplně není vyloučené, že tu drahou někde tajně prodali a místo toho použili nějakou levnou.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Dan: Pravda, omlouvám se za podsunutí tvrzení. Viděl (chtěl vidět?) jsem ho tam implicitně vyjádřeno. 🙂

      • Petr Kasan napsal:

        Před časem, kdy se psalo o vyšetřování, jsem četl, že chybně použitá pájka byla dražší, s vyšším obsahem drahých kovů.

      • Racek napsal:

        Milý přítei Tyčko, to nejsou konspirační teorie, to je bohužel fakt. Zrovna moje dva posllední telefony odesly přesně po těch 25 měsících. No a až budete chodit každé dva roky vyměnit vydrolenou plombu, tak si na to vzpomenete. Zrovna tohle nás čeká od nového roku. Zakázali amalgám a kvalitní náhrada není.

  8. Zdeněk napsal:

    No né, první důkladná revize motorů v Rusku- to my zní jako ( velký) zázrak. Těch chyb co museli najít.

  9. Kamil napsal:

    To, že při letech na geostacionární dráhu je výhodné použít kosmodrom v menší zeměpisné šířce, nejlépe na rovníku, je známo. Platí nějaká výhoda i pro zeměpisnou délku? Např. pro umístění nad východem startovat z východních kosmodromů?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To nehraje vůbec žádnou roli.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Logicky mě napadá, že v případě jiné zeměpisné délky stačí jen prodloužit přeletovou fázi. Stačí se jen podívat na některé vynášení telekomunikační družice ze záznamu. Ideální případ je, když se vynáší 2, a komentátor (autor článku) tam vysvětluje, na které dráze každá bude, pak zjistíš čas vypuštění a prodlevy mezi tím a je to.

      • Takto astrodydnamika nefunguje, na zeměpisné délce opravdu nezáleží.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Samozřejmě souhlasím, že na zeměpisné délce nezáleží. V tom určitě nejsme ve sporu a tak zněla I má první odpověd 🙂

      • gg napsal:

        „Takto astrodydnamika nefunguje, na zeměpisné délce opravdu nezáleží.“

        Tak má pravdu, nebo nemá pravdu? Souhlasíte s ním, nebo nesouhlasíte? 🙂

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Na zeměpisné délce záleží jen v případě, že jsi stát Izrael, chceš startovat z vlastního území a vedle tebe jsou sousedi (co tě opravdu nemusí), a tvoji vlastní občané, oběma by se totiž nemuselo líbit, když by jim na hlavu padaly zbytky raket, proto startuješ retrográdně. A nevyužíváš rotace Země. Ale jinak opravdu ne.

    • Dan napsal:

      Berte to tak, že zeměpisná délka se zdánlivě kontinuálně mění, jak planeta rotuje. Na tomto skutečně nezáleží.

      • skeptik napsal:

        Zemepisna dlzka je vzhladom k poziciam geostacioarnej drahy nemenna.

      • Dan napsal:

        Ano, krapet mi utekla zmínka o GEO. Pak tedy záleží pouze na délce přeletové fáze.

Napište komentář k cecil

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.