Máme za sebou neskutečně natřískaný kosmický týden, během kterého se stalo několik významných událostí a který zaznamenal posuny startů plánovaných misí. A to posuny ne dozadu, ale dopředu. Alespoň v případě sondy Psyché jde o pořádný kus. Ale o tom v přehledu článků. V tomto Kosmotýdeníku se dočtete o zcela unikátní fotografii ze sondy LRO, která zachytila, jak do ní nabouralo vesmírné těleso. Podíváme se také na ruský vojenský start a nevynecháme tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemnou neděli a hezké čtení.

LRO přežila a vyfotila srážku s kosmickým objektem.

Ačkoliv je událost, o které budeme mluvit, už přeci jen nějaký ten pátek stará, informace o ní vyšly až nyní. Na oběžné dráze Měsíce se pohybuje známá sonda LRO a to již od roku 2009. 13. října 2014 ji však potkala událost, která ve většině případů znamená ztrátu, nebo výrazné poškození sondy. Střetla se s kosmickým objektem. Ten objekt narazil přímo do oblasti kamer LROC. Sonda nejenže náraz přežila bez poškození, ale dokonce se naprosto nepravděpodobně podařilo zachytit otřesy nárazu na snímku z této kamery. Pojďme se na tuto výjimečnou náhodu podívat blíže.

Oscilacemi poznamenaná fotografie Měsíce
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Všechno začalo příchodem fotografie, která je nad tímto odstavcem. LRO ji vyfotila v inkriminovaný den 13. října 2014. Po příchodu bylo vědeckému týmu jasné, že je něco v nepořádku. Systém tří kamer LROC dodává velmi detailní černobílé fotografie s vysokým rozlišením. Podezřelé zvlnění obrazu okamžitě odstartovalo vyšetřování, co se vlastně u LRO stalo. Systém tří kamer LROC se skládá ze dvou černobílých kamer NAC a jedné širokoúhlé kamery, která navíc kombinuje různé filtry a proto umožňuje na povrchu Měsíce rozlišovat i jednotlivé barvy. Kamery NAC pořizují snímky tak, že vykreslují fotografii po jednotlivých vodorovných řádcích. Na fotografii s vlněním je vidět okamžik, kdy byl řádek ještě vykreslen v pořádku a chvíle, když už kamerovým systémem kmitaly oscilace způsobené nárazem tělesa.

Systém kamer LROC byl před startem testován na vibrační plošině. Čekal jej start na raketě Atlas 5 a bylo třeba, aby po startu fungoval stejně precizně jako předtím. Kamery LROC jsou tak robustní a tato událost jen potvrzuje důvtip, s jakým byly zkonstruovány.

NAC na vibračním stole
Zdroj:

Podle Marka Robinsona, profesora a hlavního ředitele kamer LROC na ASU School of Earth a Space Exploration došlo k silné oscilaci, kterou může vysvětlovat pouze náraz cizího tělesa. V době pořizování snímku nepracovaly žádné motory, ani se neprováděly pohyby solárních panelů, které by mohly se sondou zahýbat. I tak by ale oscilace nebyla tak silná. Lidé z týmu proto vzali dostupná data a záložní model systému LROC a jali se simulovat, jak velký objekt a s jakou razancí do sondy narazil, že způsobil takové vychýlení obrazu.

Pro výpočet velikosti a rychlosti tělesa, které dopadlo na sondu, byly použity i počítačové simulace z doby, kdy se systém LROC testoval na vibrační stolici. Tento test nebyl jen prostou zkouškou vibrací a ověření, zda kamery stále fungují, ale provádělo se při něm snímkování pomocí míhajících se barevných terčů, které při vibrování měla kamera zachytávat. Výsledky těchto testů pak mohly nyní být použity na to, aby se zpřesnily simulované výpočty.

Dle výsledků těchto podrobných modelů bylo určeno, že do sondy narazilo těleso o velikosti 0,8 milimetru, které putovalo rychlostí přibližně 7 kilometrů za sekundu. Hustota tělesa byla odhadnuta na 2,7 g/cm³. Hustota byla určena z průměrné hustoty obyčejného chondritického meteoritu. Rychlost dopadu tak byla podstatně vyšší, než rychlost letící kulky. Těleso sondu zasáhlo zřejmě právě někde v oblasti stolice, na které spočívají kamery LROC.

Robinson dodává, že taková fotografie je opravdu raritní, protože LRO fotí jen na denní straně Měsíce a to ještě jen asi v 10% doby přechodu nad osvětlenou části kvůli dobrému světlu. Pravděpodobnost, že se malé kosmické těleso střetne se sondou v době pořizování snímku, otřesy budou zaznamenány a sonda přežije je takřka nulová.

Sonda LRO nadále pokračuje ve své vědecké práci a tento incident nezanechal na jejím technickém stavu žádné památky. Tým proto tuto zprávu zveřejnil až nyní, jako důkaz preciznosti s jakou byla sonda i její kamery postaveny a také jako ukázku toho, jak mohou být vědecké přístroje (zde kamery), použity pro zcela jiné účely (zjišťování velikosti tělesa, které se střetlo se sondou).

Kosmický přehled týdne:

Ve čtvrtek odstartovala raketa Sojuz 2-1B z ruského kosmodromu Plesetsk a vynesla vojenskou družici EKS-2. Po nezvykle dlouhé pauze trvající celý jeden rok, tak ruská armáda zaznamenala další kosmický start. V minulých letech nasazovaly ruské ozbrojené složky až čtyři satelity ročně. EKS-2 doplní flotilu ruských sledovacích družic včasného varování, které mají vyslat varovný signál, kdyby někde na světě došlo ke startu rakety směřující na ruské území. Rusko ke startu sdělilo pouze to, že dopadl normálně. Družici udělilo nicneříkající označení Kosmos 2518. Družice je však druhým zástupcem nové generace sledovacích družic EKS. První letěla v roce 2015. Na záznam ze startu se můžete podívat níže.

Již v pátek měl proběhnout statický zážeh rakety Falcon 9 v1.2 na startovací rampě 39A na Floridě. Nicméně statický zážeh byl nejdříve odložen na sobotu a posléze až na dnešek. Falcon je určený k vynesení nákladní automatické lodě Dragon při misi CRS-11. Zajímavostí je, že při tomto letu poletí poprvé částečně recyklovaný Dragon. O startu samotném, který by měl proběhnout zatím prvního června, vás budeme ještě podrobně informovat.

Bez bližšího upřesnění by měl proběhnout druhý test přečerpávání paliva a provozních látek mezi první čínskou zásobovací lodí TZ-1 a druhou čínskou kosmickou stanicí TG-2.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden, i tento jsme vám přinášeli minimálně dva články denně, jejichž tématem byla kosmonautika. Pojďme se podívat, jaké události tvořily posledních sedm dní. Ještě minulou neděli přišla nepříjemná zpráva z ISS, přestal fungovat jeden z počítačů. Vesmírná mise Thomase Pesqueta se pomalu blíží ke konci, ale i toto pondělí jste mohli obdivovat jeho povedené fotografie. Smutná zpráva pro pozorovatele odlesků družic Iridium a naopak dobrá zpráva pro jejich uživatele. Jejich obměna bude velmi rychlá. Již patnácté pokračování seriálu o orbitálních stanicích Saljut nás zavedlo na palubu Saljutu 7. Porouchaný počítač na stanici z neděle potřeboval vyměnit. Nacházel se však vně stanice a musel být proto proveden neplánovaný výstup do prostoru. Ohlédli jsme se také, jak se střílely rakety v roce 2016 a kolik výbuchů jsme zažili. Do kuchyně společnosti SpaceX nahlížíme velmi rádi. Mnoho zajímavých poznatků jsme si odnesli i tentokrát. Prezidentova administrativa navrhla rozpočet NASA na FYI 2018. Velkolepá novinka z Nového Zélandu! Poprvé odstartovala raketa Electron, nosič vyrobený z kompozitních materiálu, s motory tisknutými na 3D tiskárně a s elektrickými čerpadly. Sonda Juno představila první várku vědeckých dat! Ze společnosti SpaceX ještě jednou. Dorazilo několik velmi potěšujících zpráv. A další potěšující zpráva týdne. Očekávaná sonda Psyché poletí dříve, než se plánovalo. Na závěr přišla ještě jedna příjemná zpráva. Skončilo plnění motorů na tuhé pohonné látky pro premiérový let SLS.

Video týdne:

Videem tohoto týdne bude bezesporu první start rakety Electron. Z Nového Zélandu vyslala firma RocketLab první raketu, která je kompletně vyrobena z kompozitních materiálů a její motory jsou tisknuté na 3D tiskárnách. Nabízíme hned tři pohledy na tento výjimečný start, který sice nedopadl jako 100% úspěch, ale data z něj firmě poslouží jako velmi cenný materiál.

Snímek týdne:

S výběrem snímků pro tento týden také nebyl problém. Vyhrávají to upravené snímky Jupiteru, které pořídila sonda Juno a prošli úpravou, jenž zvýraznila detaily. Díky sondě Juno se Jupiter stává ještě vizuálně krásnější, než jsme jej doposud vídali.

Fantastický pohled na Jupiter ze zatím posledního průletu (pátého vědeckého a celkově šestého), který proběhl v květnu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Zpracovaný snímek Jupiteru ze zatím posledního průletu (pátého vědeckého a celkově šestého), který proběhl v květnu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2017/camera-on-nasas-lunar-orbiter-survived-2014-meteoroid-hit
http://lroc.sese.asu.edu
https://spaceflightnow.com/2017/05/25/russia-sends-military-satellite-into-orbit-for-missile-warnings/

Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/5/4275/34849417925_de347dce59_b.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4223/34037367123_3ca39f34f2_b.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nac_on_fixture_20080208.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/m1167874395le_tr_str01_952px_sq.jpg
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/obrazky/2014/06/lro_probe.jpg