Atlas vynesl dva armádní hledače cizích lodí

Jak jsme Vám ve středu odpoledne slibovali, vracíme se k úspěšnému startu rakety Atlas V na misi NROL-79. Mise NROL spadají pod Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office) a všechny jsou z logiky věci tajné. Provozovatelé raket, výrobci ani státní agentury nezveřejňují o tomto typu nákladu žádné informace. Ostatně i přímé přenosy na internet končí ve chvíli, kdy se odhazuje aerodynamický kryt. I přesto se ale dá nepřímo odhalit, k čemu je která mise určená a o stejnou detektivku se pokusíme i dnes. Mise NROL-79 patří mezi ty snáze prokouknutelné. Při hledání účelu nových družic se zaměřujeme na veřejně dostupné informace, které se nedají utajit – odkud se startuje, jaké je startovní okno, jaký typ rakety se použije a jakým směrem se nosič vydá (což souvisí s místem, odkud startuje). Někdy může být nápověda ukrytá v logu mise a hlavně se po startu hledači družic snaží najít na obloze novou „pohyblivou hvězdu“.

Některé mise se odhalují snáze, jiné jsou naopak složitější. U mise NROL-79 není moc o čem pochybovat – zřejmě jde o osmé kolo třetí generace systému Naval Ocean Surveillance System se zkratkou NOSS. Jako nosná raketa se použil Atlas V 401, startovalo se z Vandenbergovy základny v Kalifornii, odkud se létá na polární a retrográdní dráhy. Už jen tohle výrazně zužuje okruh potenciálních kandidátů.

Teoretická podoba starších verzí družic NOSS

Teoretická podoba starších verzí družic NOSS
Zdroj: http://www.globalsecurity.org

Momentálně známe tři typy NRO projektů, které startují na Atlasech z Kalifornie. Kromě systému NOSS je to systém Trumpet Electronic Intelligence Satellites a FIA-Radar pro radarové snímkování. Družice trumpet ale používaly Atlas 411 (s jedním urychlovacím blokem) a Deltu IV M+ (4,2), zatímco FIA-Radar startovaly na Atlasu V 501 (s pětimetrovým aerodynamickým krytem) a Deltě IV M+ (5,2). Jelikož aktuální start využil Atlas V nejzákladnější verze 401 (4 metrový kryt, žádný urychlovací blok), je zřejmé, že jde o pokračování systému NOSS.

Dodatečné potvrzení přichází při pohledu na načasování startu. Zjistilo se totiž, že dvojice satelitů NOSS 3 se obnovují v desetiletém časovém rámci. To se prokázalo v roce 2011, kdy startoval NOSS 3-5, který nahradil deset let starou dvojici NOSS 3-1. Stará dvojice opustila formaci osm měsíců po vyslání náhradních družic. Stejný scénář se opakoval u dvojice NOSS 3-6, která nahradila dosluhující NOSS-3-2 po devíti a půl letech služby. Jako přes kopírák to bylo i u NOSS-3-7, která vystřídala deset a půl roku fungující dvojici NOSS 3-3. Aktuální start, který můžeme označit jako dvojici NOSS 3-8 by tak měl nahradit satelity NOSS 3-4, které fungují necelých deset let – startoval v červnu 2007.

Stopa dvou družic NOSS, jak ji vyfotil Marco Langbroek

Stopa dvou družic NOSS, jak ji vyfotil Marco Langbroek
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Program NOSS pochází už z roku 1976, kdy došlo k vypuštění první trojice satelitů tohoto typu. Návrh vychází z programu Poppy, který od roku 1971 fungoval jako předchůdce pro NOSS. Účelem družic v tomto programu je určit polohu cizích lodí a letadel, čímž Spojené státy získají cenné taktické informace pro armádu. Satelity zachytávají radiové signály z lodí a letadel a určují jejich polohu. Jelikož družice NOSS nelétají samy, mohou díky časovému rozdílu v přijetí signálu velmi přesně vypočítat polohu zdroje, který signál vyslal. Funguje to podobně jako systém GPS, kdy pozemní přijímač určuje svou polohu podle signálů z několika družic.

Satelit NOSS prošly třemi generacemi vývoje. Při nich rostly schopnosti a klesala hmotnost. První generace létala v letech 1976 až 1987, druhá přišla v letech 1990 – 1996 a třetí započala v roce 2001. Třetí generace přinesla výraznou změnu – místo trojic satelitů začaly létat pouze dvojice. Změnila se i oběžná dráha – dříve družice NOSS létaly na oběžné dráze ve výšce 1110 km, která je skloněna o 63,4° vůči rovníku. Nyní obíhají po lehce eliptické dráze 1000 × 1200 km, přičemž sklon dráhy zůstal stejný.

Teoretická podoba družic NOSS ze začátku programu.

Teoretická podoba družic NOSS ze začátku programu.
Zdroj: http://www.designation-systems.net/

Technické detaily těchto družic jsou známy jen velmi slabě. O jejich výrobu se postaral Lockheed Martin a provoz zajistí americké námořnictvo. To používá pro tyto družice krycí označení Intruder – tahle informace unikla na veřejnost v roce 2013. Oba satelity mohly mít hmotnost do šesti a půl tuny. Za zmínku stojí i to, že velmi podobný systém jako NOSS používá i Čína. Její družice Yaogan létají v trojicích a jedná se o první čínskou sestavu průzkumných satelitů. Vypuštěné byly v roce 2010 a létají po dráze, která je velmi podobná těm, které využívaly první dvě generace NOSS.

Ale zpátky ke středečnímu startu. Pro společnost ULA byl jubilejní, jelikož šlo o 70. misi rakety Atlas V. Nosič vysoký 58 metrů se zvedl z rampy SLC-3E v 18:49 SEČ. Z Vandenbergovy základny zamířila směrem k jihovýchodu, přičemž dráha letu byla jednou z nejvýraznějších nápověd při určování původu nákladu. Motor RD-180 na prvním stupni pracoval lehce přes čtyři minuty, načež předal službu motoru RL-10C na horním stupni Centaur. Ten s pomocí dvou zážehu poslal náklad na kruhovou dráhu ve výšce 1000 kilometrů. To už ale nikdo neviděl – odhození krytu znamenalo konec přenosu a úspěšný start byl potvrzen hodinu a půl po oddělení od rampy.

Na chvilku ještě zůstaňme u jubilejního 70. startu Atlasu V. Během své patnáctileté služby si připsal pouze jedinou chybu, když vynesl jednou starší dvojici družic NOSS na lehce odlišnou dráhu, než měl. Verze 401 je sice nejslabší, ze všech variant Atlasů V, ale je nejpoužívanější – vždyť ve středu si připsala už 35. start. tvoří tedy polovinu všech misí Atlasů V. Zárveň šlo o 14. použití tohoto nosiče pro úřad NRO.

Snímek ze startu Atlasu V na misi NROL-79.

Snímek ze startu Atlasu V na misi NROL-79.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Původně měla mise NROL-79 odstartovat 1. prosince 2016, ale následně se start odsunul na konec ledna letošního roku. Důvodem byly masivní požáry, které postihly Vandenbergovu základnu. Oheň tehdy zničil velké množství komunikačních a elektrických linek, které jsou nezbytné pro řízení startovních a letových operací. V polovině ledna navíc předletová inspekce (konkrétně tzv. Wet Dress Rehersal (WDR), tedy simulace přípravy na start) odhalila technickou závadu na horním stupni Centaur. Oprava trvala téměř měsíc a byla zakončena opět zkouškou WDR, kdy byly nádrže rakety cvičně natankovány.

Po požárech a technickém problému tak už startu nebránilo vůbec nic. Meteorologové dávali startu málo vídaných 100% a technici tak mohli pokračovat v přípravách na start. Dvě hodiny před startem začalo tankování paliva – během devadesáti minut nateklo do prvního stupně 185 000 litrů kapalného kyslíku o teplotě -185°C. Už z minulého dne se v nádržích ukrývalo 94 600 litrů leteckého petroleje. Horní stupeň dostal 15 700 litrů kapalného kyslíku a 48 100 litrů kapalného vodíku o teplotě -253°C.

Následovaly tradiční zkoušky včetně kontroly destrukčního systému, nahrání letového profilu a zkoušky pneumatických a hydraulických systémů. Půl hodiny před startem přišlo hlasování, které ověřilo správný stav rakety i tajného nákladu. Automatická startovní sekvence podle plánu zahájila tlakování nádrží, převedla raketu na vnitřní baterie a ve chvíli zážehu klaplo všechno podle plánu. Dvoukomorový motor RD-180 s tahem 392 tun zvedl raketu o hmotnosti 335 tun přesně v 18:49:51 SEČ. Není se co divit, že se nosič zvedal od rampy jen pomalu – poměr tahu vůči váze nebyl moc vysoký.

Plakát pro misi NROL-79

Plakát pro misi NROL-79
Zdroj: http://www.hjkc.de

Po 17 sekundách svislého vzestupu zahájil Atlas předprogramovanou sekvenci, která způsobila postupné sklánění špičky k jihozápadnímu horizontu.Každou sekundu Atlas spálil 1 150 kilogramů paliva a 81 sekund po startu překonal rychlost zvuku a o dalších osm sekund později přišla fáze maximálního dynamického namáhání. Zatímco výkon RD-180 rostl až k vakuovým 422 tunám, začalo chlazení trysky horního stupně a tlakování hydrazinového korekčního systému.

Atlas V několik sekund před vypnutím prvního stupně snížil jeho výkon, aby nedocházelo k poškození konstrukce vinou silného přetížení. První stupeň byl vypnutý 4 minuty a 3 sekundy po startu a o dalších šest sekund později byl první stupeň, označovaný také jako CCB (Common Core Booster), odhozený a předal vedení hornímu stupni Centaur.

Jeho motor RL-10C s tahem 10,4 tuny se zažehnul deset sekund po odhození prvního stupně a jeho prvním úkolem bylo udělat ze suborbitální dráhy dráhu eliptickou, parkovací. Osm sekund po zážehu horního stupně se čtyřmetrový aerodynamický kryt rozdělil vejpůl a odhalil slunečním paprskům vynášený náklad. Jak už bylo uvedeno výše, v tuto chvíli skončil i přímý přenos. Zbytek tedy bude už pouze očekávaný průběh, který se odehrál u minulých startů systému NOSS.

Aerodynamický kryt mise NROL-79.

Aerodynamický kryt mise NROL-79.
Zdroj: http://spaceflight101.com

První zážeh měl za úkol dosáhnout nejvyššího bodu dráhy 1 000 kilometrů nad Zemí. Následovala přeletová fáze na druhou stranu Země s vypnutým motorem. Tady mělo dojít k druhému zážehu, který dosáhl dráhy 1 010 × 1 200 kilometrů se sklonem 63,4° vůči rovníku. Tím, že hodinu a půl po startu přišlo oznámení o úspěšném splnění mise, byla zveřejněna poslední veřejná informace o této misi. Do budoucna se o ní už mluvit nebude. Nezbývá tedy než čekat na hlášení lovců družic, kteří by měli definitivně potvrdit spekulace o oběžné dráze nových družic.

Společnost ULA si ale příliš neodpočine, protože březen je v jejím kalendáři hodně nabitý. Už příští týden (8. března) nás čeká start rakety Delta IV s armádní komunikační družicí WGS-9. A pak přijde ještě jeden start Atlasu. Tentokrát z Floridy, odkud by měla 20. března vynést zásobovací loď Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/143/2017/02/NROL-79_Logo.jpg
http://www.globalsecurity.org/space/systems/images/noss2.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/143/2017/02/140808NOSS3_2.jpg
http://www.designation-systems.net/dusrm/app3/1976-038a.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/03/av_nrol79_l331201772237PM63.jpg
http://www.hjkc.de/c5uf508xuae5zti.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/143/2017/02/nrol-79.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Atlas vynesl dva armádní hledače cizích lodí”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Jak již před téměř 200 lety informovala babička Barbary Pankel (provdané Němcové), není na světě člověk ten, jenž by se zavděčil lidem všem. Mně osobně avizovaný detailnější popis mise NROL-79 udělal radost. Zvláště pak ve světle vjezdu americké Task Force s letadlovou lodí Carl Vinson do Jihočínského moře.

  2. Lubomír napsal:

    Pane Majere , “ jak jsem Vás již minulý rok informoval “ , děláte Vy i celý kolektiv portálu Kosmonautix svoji práci skvěle ,děkuji. (reakce na jistý diskuzní příspěvěk zde , kterému moc nerozumím) . Luba

  3. marian Redakce napsal:

    „Nezbývá tedy než čekat na hlášení lovců družic, kteří by měli definitivně potvrdit spekulace o oběžné dráze nových družic.“
    Stalo sa, oba satelity našli na dráhe veľmi blízkej predpokladanej už pol dňa po štarte. 😉

  4. MichaelM napsal:

    Zpovědi malířů ULA, kteří ručně malují loga na aerodynamické kryty:

    Ten 4 metrový žebrovitý jim dá pěkně zabrat – na 4 minuty letu. Takže horní část krytu je opravdu pokryta korkem? Protože při MaxQ je pěkně zahřatá? Aluminium by roztálo? Aha:

    https://en.wikipedia.org/wiki/Aerodynamic_heating

  5. honza napsal:

    Ahoj, dobrý den. Nedá mi to, musím se s něčím svěřit. Prosím, neberte to jako kritiku, spíš jako námět do diskuze pro ostatní. Hrozně mě dráždí, když článek začíná slovy „Jak už jsme vás informovali“. Považuji to za techniku bulvárních médií. Možná se na to jiní budou dívat jinak, ale já pamatuji zpravodajství za totáče a tam si podobnými konstrukcemi nepotřebovali pomáhat. Tou konstrukcí se vlastně odvádí pozornost čtenáře (diváka) od vlastní zprávy k osobě redaktora či redakce. Ne „jak již bylo řečeno“ nebo podobně nevtíravě, ale „MY jsme vám říkali“. Kosmonautix tohle rozhodně nemá zapotřebí, jeho práce se prodává sama. Ale jak už jsem napsal – jsem stará škola a vím, že se to stává běžnou praxí. Samozřejmě i přesto všechny vaše články přímo hltám, včetně tohoto.

    • honza napsal:

      Možná mne to dráždí taky proto, že je tam to „vám“ – „jak jsme VÁM slibovali“. Tedy, že se to příliš soustředí na MNE, místo na zprávu, na fakta. 🙂

    • Al napsal:

      Tak ak sa nemýlim tento článok začína slovami „Jak jsme Vám ve středu odpoledne slibovali….“.
      A aj keby sa začínal slovami „Jak už jsme vás informovali“ (ako neviem prečo uvádzate) jeho informačná hodnota tým absolútne neutrpí.
      Za totáča si nepotrebovali pomáhať ničím, to bol problém.

      • honza napsal:

        Souhlasím. Informační hodnota je, jako obvykle, velmi vysoká a tou první větou netrpí. Ano, první věta je kapánek jiná, než jsem použil ve svém (prvním) komentáři, ale myslel jsem to obecně. A to také proto, že to není první článek Kosmonautixu, ve kterém jsem se s tím setkal.

      • Spytihněv napsal:

        Myslím, že mnoho z nás si pamatuje „zpravodajství“ za totáče 🙂 A obrat „jak už jsme vás informovali“, který kritizujete, používají i normální média, nejde o bulvární frázi.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Děkujeme za zprávu, ale musím se přiznat, že mne to překvapilo. Ta věta rozhodně neměla mít bulvární účel. Podobné fráze se používají z jednoduchého důvodu – propojují. V dnešní době se velmi snadno stane, že čtenáři splyne více věcí do jednoho, nebo naopak se jedna věc roztříští na více malých témat. Kupříkladu, když v rozmezí pár hodin startovala Ariane 5 a PSLV, jeden náš čtenář si to omylem pomíchal a ptal se, kdy bude Ariane 5 vypouštět cubesaty – jestli před nebo až po dosažení GTO. V dnešní době člověk dostává mnoho zpráv, ale často je těžké si v nich udržet přehled. Naším úkolem je (kromě jiného) tyto informace propojit. A k tomu slouží právě tyto úvodní věty. Čtenář si může říct: „Jo a aha, to je ten start, na který jsem se díval ve středu večer, tak to už jsem doma.“ Tato fráze se nehodí vždy, ale u některých článků je nezastupitelná. někteří čtenáři by bez ní mohli nabýt dojmu, že se se jedná o nějaký jiný start a podobně. Tato věta s propojovacím účelem tomu předchází.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Na toto existuje nádherný výraz – hnidopich. Nemôžem si pomôcť, tak to na mňa pôsobí.

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Naprosto souhlasím. Když jsem ten první komentář četl poprvé, myslel jsem si, že si pisatel dělá legraci. Pak jsem s překvapením zjistil, že to myslí vážně.
        To opravdu budeme muset při psaní pozor na každé slovíčko, abychom někoho neopopudili? Naprosto mi nevadí, pokud někdo upozorní na nevhodné použití jazykového prostředku (sám mám za sebou epizodu s „díky/kvůli“), ale tohle je opravdu moc.
        Psát o něčem, co je navýsost subjektivní a navíc to se článkem nemá vlastně nic společného – to mi přijde jako ztráta času a energie jak pisatele, tak těch kteří daný koment čtou. A to dráždí zase mě.
        P.S.: Zpravodajství za totáče jsem zažil taky, ono spojení tam také padalo, moc nechápu ten příměr.

Napište komentář k honza

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.