Kosmotýdeník 217 (7.11. – 13.11.)

Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Čína vyslala do vesmíru novou generaci meteorologické družice

Hned dva starty během tří dnů si připsala Čína, když ve čtvrtek úspěšně vyslala raketu Dlouhý pochod 11 s velmi zajímavou družicí XPNAV-1, o které jsme psali více zde. A hned v sobotu v 0:11 SEČ úspěšně odstartovala raketa Dlouhý pochod-2D s novou generací čínských meteorologických družic Yunhai-1. Bohužel se o technických parametrech této družice moc nedozvíme, protože Čína o tomto nákladu vypustila velmi málo informací. Přesto se dá však něco odvodit a něco víme. Pojďme se na to podívat.

Start rakety CZ-2D

Start rakety CZ-2D
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Start rakety CZ-2D proběhl z kosmodromu Jiuquan ze startovací rampy LC-43/603. Raketa se svým nákladem směřovala na heliosynchronní dráhu, což je dráha podobná polární (polární je ta dráha, která je skloněna přesně o 90 stupňů k rovníku), avšak je od ní ještě více skloněná. Konkrétně při tomto letu skončil náklad na dráze s parametry 760 – 778 kilometrů výška dráhy a 98,5 stupně sklon vůči rovníku. Tato dráha je hojně využívání pro meteorologické a výzvědné účely proto, že satelity jsou zde stále osluněny.

Pokud jde o samotnou družici Yunhai, dle čínských médií má poskytovat data pro předvídání přírodních katastrof a čerstvé meteorologické poznatky. Dle dílčích informací by se však mělo jednat o novou generaci (číslo jedna v názvu) environmentálních družic, které pro svůj průzkum využívají rádiových odrazů od mraků v zákrytu. Tomu napovídá její čínské označení, které se dá přeložit jako Oblaka-moře. Takto získaná data poskytují informace o znečištění v různých výškách atmosféry a složení plynů, které se v atmosféře nachází. Čínská média pak ještě dodala, že družice testuje také nové technologie v oboru dálkového průzkumu Země. Může se jednat jak o nové kamery, tak vědecké přístroje.

Startovací komplex kosmodromu Jiuquan

Startovací komplex kosmodromu Jiuquan
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

To je asi tak vše, co o tomto stroji víme. Další informace nám může poskytnout raketa. Pro tento start byla využita raketa CZ-2D, která poprvé vzlétla v roce 1992 a byla vyvíjena právě jako prostředek vhodný pro dopravu nákladů na žádanou heliosynchronní dráhu. Pro tuto dráhu je schopna do výšky 600 kilometrů vynést až 1 300 kilogramů těžký náklad. Družice Yunhai tak s velkou pravděpodobností vzhledem k dráze a nosiči bude vážit přibližně tunu nebo méně.

Mimochodem, raketa CZ-2D je 41 metrů vysoká, má průměr 3,35 metru a má dva stupně. V prvním stupni se nachází motory YF-21C poskytující tah 2 962 kN. Druhý stupeň je osazen motory YF-24C dodávající raketě sílu 742 kN. Raketa při startu váží 192 200 kg. Startovací komplex pro tuto raketu se nachází na již zmíněném kosmodromu Jiuquan a krom rampy pro tyto rakety je zde ještě rampa pro rakety CZ-2F, které z tohoto kosmodromu vynesly všechny čínské pilotované mise (ShenZhou a Tiangong).

Kosmický přehled týdne:

Podle informací od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře byl posunut start evropsko-japonské sondy k Merkuru Bepi Colombo z dubna 2018 na říjen 2018. To znamená, že sonda bude muset místo sedmi gravitačních manévrů prodělat celkem devět gravitačních manévrů a k Merkuru dorazí v prosinci 2025. Na vině jsou problémy s Power Processing Unit.

Americká sonda MAVEN zaznamenala jako první snímky globální světélkující atmosféry noční strany Marsu. Je to vůbec poprvé, co byl takzvaný nightglow efekt na Marsu zaznamenán. Globální snímky byly pořízeny v ultrafialovém spektru a díky tomu bylo odhaleno, jak proudí vítr ve vysokých výškách atmosféry. Nightglow efekt je jev, při kterém obloha slabě světélkuje bez zřejmého zdroje osvětlení. U Marsu to je konkrétně způsobeno emisemi oxidu dusičného, který je důsledkem jevu na osvětlené části planety, kde UV záření ze Slunce ovlivňuje oxid uhličitý v atmosféře. Vítr ve vysokých vrstvách atmosféry pak přenáší ovlivněný oxid uhličitý na noční stranu Marsu, kde klesá a spojuje se s atomy kyslíku a vzniklá energie září pod UV světlem. Díky tomu jsme schopni vidět, jak vítr v marsovské atmosféře cirkuluje právě v noci.  Ale dost popisu, podívejte se na samotné video.

Sonda Cassini se chystá na další průlet nad měsícem planety Saturn Titanem. Konkrétně se zaměří na studium severního moře tekutých uhlovodíků. Pro průzkum použije své radiové přístroje, aby mohla proniknout skrz hustý mlžný obal atmosféry tohoto měsíce. Ze tří severních moří Titanu Punga mare, Ligeia mare a Kraken mare se při průletu vědci zaměří hlavně na Punga mare a Kraken mare – to je zároveň největší severní moře.

Přehled z Kosmonautixu:

Je za námi další týden, který nám opět přinesl mnoho zajímavých kosmických událostí. Pojďme si je připomenout pomocí článků, které každý den vycházely na našem portále. Minulou neděli jsme se ještě stihli podívat, kolik států se bude podílet na stavbě nové evropské rakety Ariane 6, abychom se hned v pondělí potěšili pohledem na pěknou sbírku gifů s tématikou Mezinárodní vesmírné stanice. Sonda Cassini nám zaslala velmi pěkná data o měsíci Titanu a jeho oblačnosti. Pokusili jsme se vám polopatě vysvětlit další z odborných kosmonautických termínů, kterým je specifický impuls. Na 25. listopadu se vás i touto formou dovolujeme pozvat do Valašského Meziříčí, kde proběhne další seminář Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie. Z malého Česka k malým satelitům. Už i NASA objevila kouzlo a našla důvěru ke cubesatům. Zdá se, že bychom se brzy mohli dočkat nového startu rakety Falcon 9, která se do služby možná vrátí z Kalifornie. Program SLS dál postupuje na svém vývojovém žebříčku. Podívali jsme se, jak probíhá zkoumání toho, jak se SLS bude během letu zahřívat. Raketu Ariane 5 čeká velký start. Na svém vrcholu ponese hned čtveřici navigačních satelitů systému Galileo. Ve čtvrtek Čína vyslala satelit, který bude zkoumat nový způsob kosmické navigace pomocí pulsarů. V pátek se k obloze vznesl zase Atlas 5 s družicí WorldView-4. NASA a SpaceX prozradily, co za náklady bude vozit Dragon ve svém trunku k Mezinárodní vesmírné stanici na dalších jedenácti misích. Převozník rakety SLS – člun Pegasus je již připraven na svůj první náklad.

Snímek týdne:

Pro dnešní den bude snímek týdne opravdu originální. Málokdy se stane, aby v této rubrice byl odkaz na něco českého. Nicméně dnes uděláme výjimku. V sobotu to totiž bylo přesně osm let, co Česká republika vstoupila do Evropské kosmické agentury. Profil European Space History to připomenul fotografií české vlajky vlající v holandském ESTECu. Česká republika se stala osmnáctým státem ESA. Vzhledem k významnosti této události jsem se rozhodl oslovit Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, aby vám odpověděl na otázku co přinesl vstup do ESA České republice. Jeho odpověď je zde:

Členstvím České republiky v ESA jsme získali ohromné množství příležitostí podílet se na vědeckých, výzkumných a vývojových aktivitách, na které bychom bez toho členství nikdy nedosáhli. Máme ale také možnost ovlivnit chod agentury a podílet se na jejím směrování. Od vstupu České republiky do ESA se naše pracoviště podílela na několika stovkách projektů, z nichž velkou část musela získat v těžké mezinárodní konkurenci. Členství v ESA ale není jednorázová akce, je to nekončící proces, který vyžaduje neustále sledovat celosvětové dění v kosmonautice a reagovat na něj. Mluvit o konkrétních přínosech domácímu průmyslu, vědecké komunitě, vysokých školám, studentům i veřejnosti by bylo na tisíce stran, proto odkážu zájemce na stránky České kosmické kanceláře nebo na náš časopis Czechspace.

Česká vlajka v ESTECu

Česká vlajka v ESTECu
Zdroj: Michal Václavík

Video týdne:

Tentokrát nás video týdne vezme na Mezinárodní kosmickou stanici. Klasická ISS Tour nám byla zprostředkována již mnohými astronauty a i když se pohled do útrob stanice neomrzí, tak video, které jej dokáže posunout o kousek dál, přidat dobré záběry a pěknou hudbu je rozhodně vítané. Čeká vás osmnáct minut opravdu fantastické relaxace.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/2016/11/long-march-2d-launches-weather-yunhai-01/
http://spaceflight101.com/yunhai-1-01-launch-success/
http://www.space.com/34424-mars-nightglow-nasa-maven-orbiter.html?utm_source=facebook&utm_medium=facebook&utm_campaign=socialfbspc&cmpid=social_spc_514630
http://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/Czech_flag_raised_over_ESA

Zdroje obrázků:
Michal Václavík
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/11/135824103_14789169529171n.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/11/101326kc6bzlasivmvbhxb.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/08/2016-08-14-230914-350×245.jpg

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 217 (7.11. – 13.11.)”

  1. Spytihněv napsal:

    U BepiColombo je o už nejméně páté oddálení startu. Původně se mělo letět už v srpnu 2013. Přál bych si, aby tento poslední odklad na říjen 2018 byl konečně opravdu poslední. Myslím, že už toho bylo dost.

    • slappy Redakce napsal:

      Přesně! Mrzí mě, jak se s tím v tichosti šoupe… No hlavně ať nakonec odstartují zdravé a plně funkční družice a ať přečkají všechno to manévrování, než vůbec doletí k cíli! Devět gravitačních manévrů.. To bude asi rekord, že?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Určitě je to jeden z nejvyšších počtů. Jestli přímo rekord, to nevím. Kupříkladu MESSENGER měl jeden kolem Země, dva kolem Venuše a tři kolem Merkuru.

      • Spytihněv napsal:

        BepiColombo a jeho devět gravitačních manévrů rekordní počet bude. Pokud tedy nechceme (jako že nechceme), počítat třeba Hiten a jeho deset průletů kolem Měsíce na geocentrické dráze před navedením na selenocentrickou dráhu.

  2. ptpc Redakce napsal:

    Ďakujem za kopec nových informácii!

  3. marian Redakce napsal:

    Len drobnosť, hneď na začiatku je preklep:
    „…náklad čínské rakety CZ-11, která vynesla tajemnou meteorologickou družici.“ Má tam byť CZ-2D 😉

  4. endemit napsal:

    Už se aspoň něco ví, jak bude pokračovat kosmický program USA za D. Trumpa? Někde jsem četl, že bude chtít oživit lety na měsíc s lidskou posádkou a víc podporovat „soukromníky“.

Napište komentář k Spytihněv

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.