Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016

Je tu další čtvrtina roku a vy už jste si určitě zvykli, že v takové chvíli vychází další shrnutí pokroků Nové éry americké NASA. Jako v prvním čtvrtletí i tom druhém, přinášíme vám článek, který připravil Jiří Hošek – uživatel našeho fóra. Tentokrát se jedná o pořádnou dávku čerstvých a podrobných informací o stavu jednotlivých komponent a systémů, které mají společného jmenovatele: Vypuštění mise EM-1 v roce 2018. Jak na tom je raketa SLS, loď Orion, nebo pozemní vybavení vám již řekne Jiří Hošek.

V předchozím článku z 1. července byly popsány problémy s potenciálem negativně ovlivnit platné datum zahájení připravenosti EM-1 ke startu. Při zachování stejné struktury článku si i dnes popíšeme aktuální a nejbližší práce a pokusíme se o rozbor kritických cest.

Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)

Vzletový stupeň SRB

Vzletový stupeň SRB
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Ve společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah je k 30. září naplněno palivem pět z deseti palivových segmentů letových motorů SRB, určených pro první exemplář rakety SLS. Konkrétně jsou to: z levého SRB – Aft Segment, Forward Center Segment a Forward Segment, z pravého SRB – Aft Segment a Forward Center Segment. Momentálně jsou licí operace zastaveny do výsledku vyšetřování praskání tenké vrstvy lepidla v izolaci, které bylo objeveno během rutinního testování vzorků nesouvisejících se segmenty pro EM-1, ale u vzorků dlouhodobě skladovaných. Předpokládá se, že licí práce budou obnoveny počátkem listopadu na pravém Forward Segmentu. Poté mají následovat Center Segmenty a nakonec Aft Center Segmenty. Nakonec projdou segmenty standardními kontrolami. Převoz palivových segmentů SRB po železnici na Kennedyho vesmírné středisko (KSC) se předpokládá na září příštího roku. Sestavování stupňů SRB v montážní budově VAB má být zahájeno v březnu 2018.

Motory centrálního stupně RS-25

Na zkušebním standu A-1 ve Stennisově vesmírném středisku (SSC) ve státě Mississippi probíhají od července zážehové testy neletového motoru č. 0528. Jde o poslední sérii vývojových testů vztahující se k misi EM-1. Poslední tři testy motoru č. 0528, při nichž budou poprvé testovány i letové řídicí jednotky, jsou plánovány na 9. listopadu (řídicí jednotka FM2 pro letový motor č. 2045), 30. listopadu (FM3 pro č. 2056) a 21. prosince (FM4 pro č. 2058). Pouze jednotka FM5 pro motor č. 2060 nebude testována nyní, ale až koncem příštího roku společně s ostatními při zkušebním zážehu letového centrálního stupně na standu B-2.

Letové motory č. 2045, 2056, 2058 a 2060 pro EM-1 mají být přepraveny z místa dočasného uskladnění v SSC do budovy Michoud Assembly Facility na jaře příštího roku.

Centrální stupeň (Core Stage)

“Mám obavy o SLS, protože neděláme práce v pořadí. Ještě budeme testovat, zatímco letový hardware je již ve výrobě. Co když něco najdeme?“
Bill Gerstenmaier, přidružený administrátor NASA pro Human Exploration and Operations Directorate, 28.7.2016

Jednotlivé díly centrálního stupně jsou vyráběny v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans. Oba válce motorové sekce, neletový kvalifikační i letový pro EM-1, byly svařeny v dubnu. Motorová sekce nebude mít izolační pěnu jako ostatní části centrálního stupně. Oba exempláře jsou natřeny základním nátěrem, a místo pěny probíhá instalace vrstvy korku, který má mnohem vyšší toleranci k výrazně vyššímu okolnímu teplotnímu prostředí než pěna. Korek se následně natře vrstvou bílé barvy. Důvodem svrchního nátěru jsou vlastnosti korku, který má na rozdíl od pěny tendenci absorbovat vodu. Kvalifikační motorová sekce by mohla být už na podzim odeslána do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.

V minulém článku byla informace o více než tříměsíčním skluzu ve svařování neletové kvalifikační nádrže na kapalný vodík, určené ke strukturálním zkouškám. Nádrž o délce 39,6 metru byla vyjmuta ze svářečky Vertical Assembly Center (VAC) teprve 14. července a nyní je vybavována vnitřními strukturami a klempířskými prvky, sérií tenzometrů k měření mechanického napětí na povrchu prostřednictvím měření jeho deformace, různými druhy teplotních čidel, tlakových senzorů a souvisejícími kabelovými svazky pro potřeby shromažďování dat.

Kvůli napjatému časovému plánu bylo rozhodnuto o jeho optimalizaci změnou pořadí ve sváření dalších dílů. Jak je vidět v použitém zdroji č. 1 na str. 33, měla následovat výroba kvalifikační nádrže na kapalný kyslík, a teprve po ní obě letové nádrže. Skutečnost je však jiná. Ve VAC se v červenci začala svařovat letová nádrž na kapalný vodík. Její svařování bylo dokončeno 15. září. Po ní přijdou na řadu letová kyslíková nádrž a nakonec kvalifikační kyslíková nádrž. Sestavení letových dílů do raketového stupně o hmotnosti přibližně 94 tun v prázdném stavu si totiž v příštím roce vyžádá určitý čas, zatímco kvalifikační díly budou testovány jednotlivě. Současně bylo rozhodnuto, že kvalifikační kyslíková nádrž na rozdíl od všech ostatních dílů centrálního stupně nemusí mít v MSFC dokončenou strukturální kvalifikaci před zážehem letového stupně na standu B-2 ve Stennisově vesmírném středisku (SSC). Podmínka mít data z testů ostatních dílů pro pochopení chování prvků při namáhání simulujícím nejen vzlet z rampy 39B, ale i budoucí zážeh centrálního stupně na standu B-2 v SSC, zůstává. Kyslíková nádrž však takovou prioritu nemá, protože její letové dvojče nebude v SSC tolik namáháno – zde bude umístěna nad úchyty v intertanku, které budou sloužit pro sešroubování se zkušebním zařízením, a na rampě 39B pro spojení s SRB.

Svařená letová nádrž na kapalný vodík, 15. září (nezaměňovat s kvalifikační nádrží, která byla svařena v červenci)

Svařená letová nádrž na kapalný vodík, 26. září (nezaměňovat s kvalifikační nádrží, která byla svařena v červenci)
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Všechny strukturální testovací díly budou mít stejný systém tepelné ochrany jako jejich letové protějšky, tedy základní nátěr pro ochranu proti korozi a na většině prvků nástřik pěny. Tyto exempláře budou totiž v MSFC také ochlazovány na kryogenní teploty. Místo vodíku však bude z důvodu jeho hořlavosti použit tomto konkrétním případě jako náplň dusík. Dosažená teplota sice nebude tak nízká jako u vodíku, ale bude dostatečná pro dokončení analýz. Podle plánu měl být zahájen proces stříkacího nátěru kvalifikační nádrže LH2 na konci září po provedení vývojových nástřiků na ověřovací kyslíkovou nádrž a po nakonfigurování a přípravě kvalifikační nádrže LH2. Celý proces přípravy, nátěru, nástřiku a vyčištění okolí má trvat řádově dva měsíce vzhledem k délce nádrže, která sama o sobě zabírá téměř dvě třetiny délky centrálního stupně.

Panely kvalifikačního intertanku i jeho letového protějšku, který bude spojovat obě kryogenní nádrže, se již šroubují dohromady.

V létě byly do MAF dopraveny čtyři kolové dopravníky určené pro transport centrálního stupně. Jejich prvním úkolem bude ve spojení s člunem Pegasus přeprava výše popsaných kvalifikačních dílů k testům do MSFC. Nádrže budou plně vybavené a připravené na jaře příštího roku. Včetně podpůrného vybavení pro testy se však společně do člunu Pegasus nevejdou, a proto se uskuteční dvě samostatné cesty. Na jaře příštího roku opustí továrnu vodíková nádrž, a po návratu člunu Pegasus zamíří na stejné lodi do MSFC i kyslíková nádrž.

Mezitím bude v MAF pokračovat aplikace tepelné ochrany na letové prvky. Z nich se potom v budově 110 ve svislé poloze smontují dvě podsestavy. Protože je však centrální stupeň SLS příliš vysoký i na ty nejvyšší budovy v MAF, proběhne jejich konečné spojení ve vodorovné poloze v budově 103. To už mluvíme o časovém horizontu květen – červen příštího roku. Nakonec budou připojeny i poslední prvky, například čtyři motory RS-25 a dvě vnější přívodní potrubí o průměru 40 centimetrů pro okysličovadlo. Dokončení plně integrovaného letového centrálního stupně a odeslání lodí Pegasus do SSC je cíleno na konec září 2017.

Ještě před tím, než bude na zkušebním standu B-2 v SSC testován letový centrální stupeň, bude sem v červenci 2017 dopraven neletový Pathfinder. Jde o nízkonákladovou ocelovou hmotnostní a rozměrovou maketu centrálního stupně bez motorů a avioniky, vyráběnou v zařízeních firmy Dynetics v Huntsville a ocelárny G&G Steel v Russellville (obě Alabama) a svařovanou v závodě G&G Steel v Cordově na břehu řeky Black Warrior. Společnost Barnhart Crane & Rigging zajistí lodní přepravu do MAF ke zkouškám pozemních zařízení. Poté bude dopraven na SSC k dvoutýdenním zkouškám zvedacích procedur, usazování na standu, ověřování konstrukční vůle a podobně. Nakonec bude Pathfinder odeslán na KSC ke zkouškám tamních pozemních zařízení.

Letový centrální stupeň stráví v SSC od konce září 2017 přibližně šest až osm měsíců, ve kterých bude provedena celá řada testů, například simulované odpočítávání, demonstrační simulace zážehu včetně softwarových simulací poruch, zkoušky tankování a vypouštění pohonných látek a hydrauliky, a poté bude proveden první osmiminutový zážeh čtyř motorů RS-25 v historii. Stupeň pak vyčká na standu na dokončení analýzy dat ze zážehu, a mezitím proběhne standardní servis motorů a opravy systému tepelné ochrany. Bude-li rozhodnuto o nutnosti dodatečných dat, uskuteční se ještě druhý zážeh. Pokud se operace v SSC stihnou za šest měsíců, bude stupeň odeslán lodí Pegasus na KSC na konci března 2018. Sice jde o dvouměsíční skluz (původní termín byl leden), nicméně při zavedení opatření, kterým se budeme věnovat v závěru článku, je to stále postačující pro dodržení současného termínu startu.

Adaptér pro spojení centrálního stupně a horního stupně (Launch Vehicle Stage Adapter – LVSA)

V Marshallově vesmírném středisku (MSFC) probíhá výroba letového exempláře LVSA. Dokončení je plánováno na první čtvrtletí příštího roku, přeprava na KSC na únor 2018.

Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)

V září začala v Marshallově vesmírném středisku instalací simulátoru části centrálního stupně (díl Forward Skirt) na testovací stojan montáž tzv. „Integrated Upper Stage STA“. V nejbližší době bude připojeno dalších pět prvků tohoto testovacího exempláře horní části rakety SLS – například adaptér LVSA, horní stupeň ICPS a adaptér OSA. Od prosince 2016 do února 2017 zde mají proběhnout integrované strukturální testy zátěže, jaká nastane během skutečného letu. Testovací data se následně porovnají s počítačovými modely integrity hardwaru této sestavy.

Ve výrobním závodě společnosti ULA v Decatur v Alabamě pokračuje stavba letového exempláře ICPS. Termín jeho dokončení sklouzl z ledna příštího roku na únor. Doručení na KSC se předpokládá na leden 2018.

Adaptér pro spojení stupně ICPS a Orionu (Orion Stage Adapter – OSA)

V MSFC pokračují práce na letovém adaptéru OSA. Adaptér má být dokončen v srpnu 2017 a přepraven na KSC v lednu 2018.

Evropský servisní modul (Service Module – SM)

Na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio probíhají na stole Mechanical Vibration Facility vibrační testy neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. Po nich mají následovat šokové testy při odhazování ochranných krytů, šokové testy adaptéru, a nakonec testy solárních panelů na plně poskládaném servisním modulu.

Letový servisní modul, 24. srpna

Letový servisní modul, 24. srpna
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). Na 15. listopad je plánována přeprava PQM do NASA. Ve White Sands Test Facility (WSTF) v Novém Mexiku v USA bude do PQM zabudován hlavní motor OMS z raketoplánu. Zážehový test pro prokázání funkce integrovaného pohonného systému na stanovišti 301 WSTF je plánován na 11. dubna 2017.

Kostra letového exempláře byla koncem dubna dopravena do montážní haly společnosti Airbus Defence and Space v německých Brémách. V montážní hale byly ve spodní části modulu nainstalovány vzpěry a po obvodu centrální části některé nosné prvky. Servisní modul dělá plánovačům největší vrásky. Teprve po čtvrt roce, koncem srpna, byl převezen do čisté místnosti k instalaci vnitřních systémů. Některé řídicí systémy, nutné k fungování modulu, ovšem nebudou dodány subdodavatelem společnosti Airbus v dohodnutém listopadovém termínu, ale až na přelomu února a března příštího roku. Termín dodání SM na Kennedyho vesmírné středisko tak sklouzl z ledna příštího roku na 30. dubna. Přitom už v létě 2017 má být spojením CM a SM vytvořena kompletní loď CSM. Ta by měla být na podzim odeslána do stanice Plum Brook k testům, z nichž by se měla vrátit na KSC na přelomu dubna a května 2018. Evropský servisní modul je tak aktuálně nejkritičtějším rizikovým prvkem v dodržení termínu startu.

Modul pro posádku (Crew Module – CM)

Letový Orion, 20. září

Letový Orion, 20. září
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Kabina letového Orionu, kterou se podařilo vyrobit s hmotnostní úsporou 450 kg oproti EFT-1, se nachází v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku. Ve třetím čtvrtletí byla vybavována různými systémy včetně prvního vedení palivového systému na vnější straně tlakové kabiny. Toto vedení je určeno pro dopravu hydrazinu z nádrží do trysek modulu. Nyní probíhá montáž dalších palivových vedení. Poté, co se tlakovou zkouškou ověří jejich těsnost, se začnou instalovat elektrické systémy. Jejich oživení se předpokládá na leden.

Dne 26. srpna byl na KSC letecky přepraven tepelný štít Orionu. Štít je nyní umístěn ve stejné budově jako Orion. Zatímco pro EFT-1 byl na titanovou kostru tepelného štítu připojen celistvý kus monolitické konstrukce voštinové struktury ručně vyplněné ablativním materiálem Avcoat, štít pro EM-1 je vylehčený, a voštinová struktura s Avcoatem se bude lepit ve 180 blocích. Tato změna umožnila při splnění všech požadavků na pevnost a úspoře nákladů zkrátit výrobní časovou osu o dva měsíce. Na KSC nyní technici stráví příštích šest měsíců instalací bloků z Avcoatu, senzorů a vícevrstvé izolace tepelného štítu. Jakmile budou práce hotové, bude tepelný štít připojen na Orion. Tepelný štít pro EFT-1 byl při návratu z vesmíru rychlostí 8941 m/s vystaven teplotě 2200 °C. Návratová rychlost EM-1 bude 11000 m/s a očekávaná teplota 2482 °C.

Letový tepelný štít, 26. srpna

Letový tepelný štít, 26. srpna
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Lepení dlaždic tepelné ochrany na backshell panely Orionu, 8. července

Lepení dlaždic tepelné ochrany na backshell panely Orionu, 8. července
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)

Testovací Jettison Motor uskutečnil v létě v Sacramentu v Kalifornii několik krátkých zkušebních zážehů.

V říjnu má být dokončena výroba hmotnostních simulátorů motorů Abort Motor (AM) a Attitude Control Motor (ACM) pro letový exemplář záchranné věžičky LAS. Jediný funkční motor, Jettison Motor, určený pro standardní odhození věžičky, má být přepraven na KSC v květnu 2017, simulátory AM a ACM v lednu 2018.

Pozemní vybavení

Uvnitř VAB, 9. září

Uvnitř VAB, 9. září
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

V průběhu uplynulého čtvrtletí byly v sekci High Bay 3 montážní budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku pomocí těžkotonážního jeřábu nainstalovány další tři úrovně ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS. Celkem bude instalováno deset úrovní plošin, značených zdola nahoru K až A, přičemž v tomto pořadí se plošiny instalují. Plošiny jsou připojeny k systému kolejnic, které jim poskytují strukturální podporu, podobně jako například kuchyňské zásuvky. Každá úroveň se skládá ze dvou plošin, severní a jižní, přičemž každá polovina plošiny má rozměry 19 x 11,5 metru a hmotnost od 136 do 147 tun. Samotný proces instalace trvá asi čtyři hodiny. Instalace plošin je za plánem v důsledku počátečních problémů s instalací první plošiny úrovně K. Data instalací jednotlivých plošin jsou rekapitulována v této tabulce (úroveň – první polovina / druhá polovina).

A – ve výrobě v nedalekém Oak Hill (výrobce Sauer Corp.)
B – ve výrobě v nedalekém Oak Hill (výrobce Sauer Corp.)
C – —– (přivezena k VAB 04.08.2016) / —– (přivezena 30.08.2016)
D – 29.08.2016 / 09.09.2016
E – 26.08.2016 / 06.09.2016
F – 15.07.2016 / 19.07.2016
Data instalací spodních plošin G, H, J, K lze nalézt v minulém článku.

Na věži mobilní vypouštěcí plošiny Mobile Launcher (ML) byly obnoveny práce, dosud však nebylo instalováno žádné obslužné rameno, takže zpoždění dosáhlo již půl roku. Přitom v testovacím zařízení Launch Equipment Test Facility (LETF), kde se pracuje na dvě směny, se v různých fázích testování nachází již devět obslužných zařízení. Testování ramen je závislé na dokončení prvního z nich, ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU), kde probíhaly práce na odstranění zjištěných závažných rizik při odpojování plnicí hadice. Už v srpnu 2017 musí být kompletní ML v hale VAB pro manipulační práce s Pathfinderem.

Mobile Launcher (vpravo), 31. srpna

Mobile Launcher (vpravo), 31. srpna
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Zástupce přidruženého administrátora NASA pro Exploration Systems Development Bill Hill věří, že za předpokladu dodávky centrálního stupně nosné rakety SLS na KSC na konci března 2018 a kompletní kosmické lodi Orion včetně servisního modulu na přelomu dubna a května 2018 dokáže jeho tým připravit veškerou techniku ke startu včas. Jedním dechem ale dodává, že bude nutné zavést v montážní hale VAB dvou- nebo dokonce třísměnný provoz šest dnů v týdnu místo původně uvažovaného jednosměnného provozu pět dnů v týdnu, případně provést generální zkoušku nosiče na rampě 39B bez nákladu, a ten instalovat později. Tím budou všechny rezervy v plánu vyčerpány a pro dodržení záměru NASA vyslat Apollo dnešní generace na svoji první cestu k Měsíci a zpět v říjnu 2018 již nesmí nastat žádný významný dílčí skluz.

Harmonogram

Harmonogram
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/sites/default/file … of_esd.pdf
http://gao.gov/assets/680/678694.pdf
https://oig.nasa.gov/audits/reports/FY16/IG-16-029.pdf
https://www.nasaspaceflight.com/2016/09 … ification/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/09 … ight-srbs/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/08 … ng-flight/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/09 … atic-fire/
http://blogs.esa.int/orion/2016/09/21/g … tem-tests/
https://www.nasa.gov/feature/orion-crew … sa-s-space
https://www.nasaspaceflight.com/2016/08 … nedy-em-1/
http://www.spaceflightinsider.com/missi … pacecraft/
http://phys.org/news/2016-08-major-over … a-sls.html
https://www.nasaspaceflight.com/2016/08 … ace-coast/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/08 … 018-debut/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CdCa3ubUkAIk4KP.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/14125757_10153779473720667_2401675900644501196_o.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/msfc_2016_xp_sls_p_0003_maf_20160926_sf02_sls_em1_lh2_move_cell_a-80.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/technology/2016/20160920_orion-em1.jpg
https://c1.staticflickr.com/9/8501/29305674861_7fef057468_b.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13710532_1011935315542867_3144228939899741898_o.jpg
https://c1.staticflickr.com/9/8605/29034755483_ff96149c3a_c.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/14203232_627040724137298_2458100730138950553_n.jpg?oh=a78d66dc518fccd17c1bdd6057be53b9&oe=586D7817
https://pbs.twimg.com/media/CoN64GOUIAAeGdO.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

25 komentářů ke článku “Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016”

  1. MiraH napsal:

    „bude nutné zavést v montážní hale VAB dvou- nebo dokonce třísměnný provoz šest dnů v týdnu místo původně uvažovaného jednosměnného provozu pět dnů v týdnu“.

    Nechápu, proč se tak snaží dodržet termín startu. Vždyť jde jen o zkušební let a další let bude až za pár roků. Prostě když není cíl, tak není důvod lpět na termínu.

  2. Karl napsal:

    Jsem velký fanda SpaceX a taky všech ostatních, ale…

    1 – Myslím, že NASA odvádí kus pořádné a poctivé práce na všech frontách a že jich je. SLS je jenom jeden z mnoha desítek projektů, akorát je největší a njedražší.
    2 – Myslím, že to Elon minimálně po stránce termínů hodně přepísknul.
    3 – Mám velké obavy, že to neskutečné tempo které SpaceX má/měla musí nutně klesnout. Celé mi to připomíná styl startupů ze Silicon Valley. To prvotní nadšení všech zaměstnanců s třista-čtyřista hodinama měsíčně to nejde do nekonečna. Moc jim fandím, ale pokud zvládnou polovinu toho co Elon představil do desíti let tak budou rádi a já smeknu klobouk.

  3. dolph1888 napsal:

    Baví mě neustálé srovnávání těžkého nosiče a hračky F9 Elona. Až mu bude startovat a opět bezpečně přistávat jeho nosič (42 motorů, proč ne rovnou 100 nebo 420, kde je problém aby odstartoval celý mrakodrap, že to ještě nikoho nenapadlo, vše je přece tak snadné a konstrukčně jednoduché?) za ty minimální náklady, pak smeknu. Až bude mít pro ty stovky lidí pohodlné skafandry a zázemí na Marsu, smeknu podruhé. Zatím vše vypadá na animace snů a Elon bude rád, když se jako vetchý stařec (s plenou) dožije startu rakety, alespoň na obrazovce, jako divák. Třeba se pletu, ale jeho harmonogram (nedodělaný v mnoha směrech) je čirá dětská fantazie. Svět tak nefunguje, NASA rozhodně jak se zde mnoho lidí domnívá, nezneužívá státní peníze. Podívejte se kolik automatických misí se musí platit z rozpočtu, a její činnost je bedlivě sledována. Zatímco Muskova „hra“ může být je velmi velká bublina.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Pekny clanek. Jsem zvedav, jestli lidstvo „uzivi“ vice tezkych nosicu. Dela to na mne dojem, ze zadny je malo a jeden uz je hodne. Nevymyslime pro nej praci. Mars bude jednorazova akce jako Mesic.

  5. vedator napsal:

    Pekny clanok a osobne mam rad dlhsie clanky, lebo obsahuju vela uzitocnych informacii.

    SLS je pekny a zaujimavy projekt no nema dostatocny pocet planovanych startov a preto bude velmi predrazeny a to plati aj pre Orion. Vedel by som si predstavit tie miliardy preinvestovat efektivnejsie. Only time will tell…. ako to bude.

  6. KarelTv napsal:

    Pěkný článek, člověk by ani na rvní pohled neřekl jak se to všechno okolo SLS náročné !

  7. hansnasa napsal:

    Doufám,že ESA dožene skluz s tím servisním modulem.Jinak výborný článek s vyčerpávajícím množstvím informací.Díky moc.

  8. HnD napsal:

    Koukám, že všichni diskutujíci si drží vysokou úroveň. Ach jo.

    Perfektní článek. Díky

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Děkuji za pochvalu a těším se na další zamyšlení nad postupem v přípravě mise EM-1 zase za čtvrt roku. Snad s dalším pokrokem už bude příští článek kratší. Tenhle měl přes 2500 slov.

      • Racek napsal:

        No, byla to dřina, ale o to větší rozkoš to číst. Taky mě potěšilo, že i přes mé už značně zastaralé znalosti technické problematiky jsem všemu bez problému rozuměl.

  9. Jaroslav Alois napsal:

    Celá Amerika má s raketou práce až nad hlavu. Jsem zvědav na Muska, který hodlá sám stavět ještě mohutnější nosič.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Takže 305 000 000 američanov pracuje na SLS a Elon sám na ITS. Vaše číselné argumenty opäť v kvalite rodeného pesimistu.
      Osobne sa veľmi teším na rok 2018. Ak všetko pôjde po poriadku a ešte sa nájde zopár amíkov, ktorí pomôžu Elonovi – zradcovia, tak v tomto roku poletí Red Dragon na Mars, SLS/Orion obletí Mesiac a bude štartovať JWST.

    • maro napsal:

      No jak ten Elon sám dokázal postavit Falcon 9 a dokonce s prvním stupněm i několikrát přistát na jím samotným vyrobenou plošinu na moři, to je prostě neuvěřitelné, viďte?
      A ještě si dovolí jen tak sám postavit hned druhý raketový motor, navíc vysoce efektivní a ještě na metan. No to už je nepochopitelný vrchol pro našeho sýčka!

      • KarelTv napsal:

        A teď si představte, že i menší firma jako Blue Origin to dokáže taky ! 🙂

      • gg napsal:

        Bohužel BO je motorářsky poněkud méně aktivní. Raptor by při stejných parametrech měl mít příznivější pracovní podmínky (metan se pumpuje sám, nemusí ho pumpovat oxidační plyn, tudíž ten může mít nižší teplotu, poněvadž se od něj nečeká tak velká mechanická práce), takže buď budou mít stejnou provozní životnost/ekonomičnost provozu, ale BE-4 bude mít horší parametry, nebo budou mít parametry podobné, ale pak BE-4 bude poněkud víc extrémní co do provozních podmínek. Zatím to vypadá spíš na to první.

    • maro napsal:

      Ale možná mám odpověď. Že on, ten bídák, stáhl všechny nejlepší americké raketové odborníky k sobě? A v NASA zůstala jen druhá liga. Nebo ne?

    • Petr Blaschke napsal:

      Vysvětlení je prosté: státní zakázky se nedělají, aby se práce udělala rychle, ale aby se zaměstnalo co nejvíc lidí v co nejvíce volebních obvodech na co nejdelší dobu (tj. snížila se nezaměstnanost).

      Soukromé zakázky se zase dělají tak, aby se práce udělala co nejrychleji v co nejmenším počtu lidí (lidi jsou drazí).

    • Racek napsal:

      Fandění je hezký, pánové, já sám když … no raději ne 🙂 ale nesmí vést k dokonalému zatmění, ke kterému jsem tenkrát dospěl.
      Tohle je totiž práce o několik řádů nad úrovní podniku p. Muska, i když všechna čest.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Som presvedčený že Musk a spol sa nemá za čo hanbiť a NASA určite nie je rádovo lepšia. A o efektivite by som sa radšej nebavil, tu má Musk určite navrch. Ale dôležité sú výsledky a ako som napísal, ak všetko dobre pôjde tak v roku 2018 sa NASA s veľkou pompou vráti tam, kde už bola a Musk pristane na Marse kde ešte nikto nebol. Tomu proste verím.

      • Racek napsal:

        No, na Marsu už byla NASA před 40 lety.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Nemal som na mysli automatické sondy ale motorické pristátie s modulom určeným pre posádku.

Napište komentář k Karl

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.