TOP 5: Rakety, na které se můžeme těšit

Kosmonautika je krásný obor, který rozšiřuje naše znalosti o vesmíru kolem nás, ale svým způsobem nás učí poznávat nás samotné. Není proto divu, že má kosmonautika tolik obdivovatelů. Ale ruku na srdce, největší část fanoušků zahořela láskou k tomuto oboru díky raketám. Nejde o nic překvapivého, vždyť pohled na několik desítek metrů vysoká a minimálně několik set tun vážící monstra, která se za hromového rámusu na sloupu dýmu a plamenů derou k obloze, musí oslovit každého, kdo alespoň trochu inklinuje k technice. Dnešní díl našeho letního seriálu se proto zaměří na nosné rakety, které nás čekají – od premiéry některých nás dělí měsíce, od jiných roky. Ale na všechny se z nějakého důvodu vyplatí čekat.

Při sestavování žebříčku jsme se rozhodli řadit rakety podle očekávaného termínu jejich premiérového startu. Ani tentokrát nebyl výběr pěti reprezentantů jednoduchý, protože zajímavých nosičů je určitě více. Nakonec jsem se rozhodl, že do článku zařadím pouze rakety, které už jsou rozpracované a o kterých je k dispozici dostatek informací. Stejně tak bude řeč pouze o raketách určených minimálně pro lety na oběžnou dráhu – stranou tedy necháme suborbitální rakety.

Dlouhý pochod 5

Dlouhý pochod 5
Zdroj: https://i.imgur.com

5) Dlouhý pochod 5
Čína už vloni v září představila svou lehkotonážní raketu Dlouhý pohod 6. Letos v červnu přišla premiéra středně silné rakety Dlouhý pochod 7 a pokud se nic nepokazí, mohl by ještě letos přijít první start těžké rakety Dlouhý pochod 5. Tato trojice nosičů by se měla v příštích letech stát páteří čínské kosmonautiky a postupně nahradí starší verze raket, které používají toxická paliva na bázi hydrazinu. oproti tomu „pětka, šestka a sedmička“ sází na ekologicky mnohem šetrnější zkapalněný kyslík a letecký petrolej.

Středový stupeň bude mít průměr 5 metrů a v případě potřeby je možné připojit čtyři pomocné stupně. Tyto urychlovací bloky budou mít průměr 3,35 metru a za zmínku stojí i „příbuzenské vztahy“ mezi novými čínskými raketami. Urychlovací bloky pro rakety Dlouhý pochod 5 7 jsou vlastně upravené první stupně rakety CZ-7, pohání je i dvojice motorů YF-100. A jen tak pro zajímavost urychlovací bloky pro CZ-7 jsou upravené první stupně  CZ-6.

Fotky ze stavby rakety Dlouhý pochod 5

Fotky ze stavby rakety Dlouhý pochod 5
Zdroj: https://i.imgur.com

Horní stupeň rakety Dlouhý pochod 5 potom používá kryogenní palivo, což této raketě zaručuje opravdu hodně slušnou nosnost. Na nízkou oběžnou dráhu by měla CZ-5 dopravit 25 tun nákladu, na dráhu přechodovou ke geostacionární pak 14 tun. Tím se tato čínská raketa zařadí mezi nejsilnější rakety, které dnes fungují – po bok Ariane 5, Protonu, nebo Delty IV Heavy.

Výhodou tohoto nosiče je modulární konstrukce, která umožňuje postavit nosič přesně podle potřeb aktuálního nákladu. Raketa bude vysoká 62 metrů a průměr jejího těla bude 5 metrů. V plně natankovaném stavu bude vážit 870 tun. Raketa Dlouhý pochod 5 může vynášet moduly kosmických stanic, ale i vědecké sondy – třeba Chang’e5, která v roce 2018 dopraví na Zemi vzorky z Měsíce.

Premiéra této rakety by měla přijít v listopadu letošního roku, přičemž se použije nový kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan. Premiérovým nákladem bude družice Shijian-17 zaměřená na testování nových technologií. V tomto případě by se měla zkoušet spolehlivost nové družicové platformy DFH-4. Ta disponuje řadou inovací včetně možnosti využití elektrického pohonného systému.

Umělecká představa startu Falconu Heavy

Umělecká představa startu Falconu Heavy
Zdroj: http://spacex.com/

4) Falcon Heavy
Opravdu nechceme, aby to vypadalo, že skoro v každém díle TOP5 píšeme o plánech SpaceX, ale téhle společnosti se prostě vyhnout nedá. Při rozhodování, kterou raketu zařadím do našeho výčtu, jsem se rozhodl sáhnout po Falconu Heavy, jehož operační nasazení je blíže, než BFR, o kterém navíc máme jen minimum informací.

Raketa Falcon Heavy bude odvozena od nosiče Falcon 9 v1.2, který v současné době dopravuje loď Dragon k ISS, ale vynáší i telekomunikační družice. Hlavní rozdíl bude vidět na první pohled – po stranách prvního stupně budou připojené dva pomocné urychlovací bloky, což ale budou jen minimálně upravené první stupně. To znamená, že raketu požene k nebi 27 souběžně pracujících motorů.

Falcon Heavy při startu

Falcon Heavy při startu
Zdroj: http://i.ytimg.com/

Původně se očekávalo, že Falcon Heavy využije takzvanou funkci cross-feed. To znamená, že palivo z nádrží v postranních stupních nezásobuje pouze „svých“ devět motorů, ale že krmí i tři postranní motory na centrálním stupni. To by znamenalo, že nádrže centrálního stupně by v době  připojení postranních bloků zásobovaly pouze trojici svých motorů, takže by paliva ubývalo pomaleji a po odhození postranních bloků by raketa měla hodně plné nádrže. Postranní bloky by naopak vyhořely dříve a tak by jejich přistání bylo jednodušší díky menší rychlosti a výšce, ve které se oddělí.

Postupem času ale firma SpaceX myšlenku cros-feedu opustila. Je totiž poměrně komplikované zajistit, aby se palivové potrubí při odhození postranních bloků správně oddělilo a aby i do postranních motorů centrálního stupně začalo proudit palivo z centrální nádrže. Falcon Heavy ale zavrhnutím tohoto principu o svou nosnost nepřijde. Za několik let, které uplynuly od prvního návrhu, totiž prošly rakety Falcon 9 mnoha úpravami, které obnášely zvýšení výkonu motorů, nebo použití podchlazeného paliva. To ve výsledku výrazně zvýšilo nosnost, takže Falconu Heavy bude stačit, aby jeho centrální stupeň po startu lehce snížil tah, takže bude spotřebovávat méně paliva a po odhození postranních bloků se výkon centrálního stupně zvýší naplno.

Nosnost Falconu Heavy by měla dosahovat 54 tun na nízkou oběžnou dráhu, 22 tun na dráhu přechodovou ke geostacionární, 13,5 tuny k Marsu a 2,9 tuny k Plutu. Limitujícím faktorem Falconu Heavy je horní stupeň, ale pokud by se opravdu dočkal nasazení motoru Raptor na zkapalněný metan, mohli bychom se dočkat opravdu zajímavých čísel.

SpaceX slibuje, že se bude pokoušet o záchranu obou postranních bloků, které mají téměř souběžně přistávat na pevnině, ale i stupně centrálního, který by podle typu mise přistál na pevnině, nebo na mořské plošině. I v tomto případě Falcon Heavy vydělal na několikaletém odkladu prvního startu. SpaceX zatím nasbírala cenné zkušenosti s přistáváním prvních stupňů, takže Falcon Heavy má ideální podmínky pro první start. Ten je zatím plánován na prosinec letošního roku, ale spekuluje se o skluzu na začátek roku 2017. O nákladu se zatím spekuluje a je možné, že při premiéře poletí raketa bez zátěže, nebo jen s hmotnostní maketou.

Zatím jen počítačově generovaný obrázek rakety SLS

Zatím jen počítačově generovaný obrázek rakety SLS
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

3) SLS
Nová vlajková loď Spojených států, která míří výše, než na nízkou oběžnou dráhu. Tato raketa by měla umožnit lety lidských posádek do hlubších částí vesmíru, ale její gigantická nosnost by se dala využít i pro rozměrné a těžké nepilotované sondy v nejrůznějších částech sluneční soustavy. NASA s ní počítá jako s nosičem pro nově vyvíjenou kosmickou loď Orion, SLS by mohla vynášet díly pro nástupce ISS, který pravděpodobně vznikne u Měsíce a mohla by se použít i pro dopravu sondy pro výzkum jupiterova měsíce Europa.

Centrální stupeň bude spalovat zkapalněný kyslík a vodík, na spodní straně najdeme čtveřici motorů RS-25, které poháněly raketoplány, po stranách centrálního stupně budou připojeny dva urychlovací bloky. Nejprve půjde o motory na tuhá paliva, které jsou odvozené z těch, které poháněly raketoplány a později dojde k jejich vylepšení na kapalné palivo. Tady stojí za zmínku, že v tomto případě se použijí na každém urychlovacím bloku dva motory, které budou modernizovanou verzí legendárních motorů F-1 z lunární rakety Saturn V. Horní stupeň se bude postupně vylepšovat, aby zvládal zvyšující se nároky.

Vizualizace startující rakety SLS - na spodní části hlavního těla jsou dobře vidět čtyři motory RS-25

Vizualizace startující rakety SLS – na spodní části hlavního těla jsou dobře vidět čtyři motory RS-25
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Raketa SLS má projít celkem třemi vývojovými stádii. V tom prvním bude její nosnost na nízkou oběžnou dráhu 70 tun, ve druhé verzi už nosnost vzroste na 105 tun a finální verze dopraví na nízkou oběžnou dráhu celých 130 tun. Ale vzhledem k cílům tohoto nosiče nemá údaj o nosnosti na LEO příliš velký význam – SLS míří dál. Vývoj rakety SLS navazuje na projekt Ares V, který byl rozvíjený v rámci již zrušeného programu Constellation. V podstatě se jedná o politický projekt, což mu ale neubírá na zajímavosti.

SLS bude v době uvedení do provozu nejsilnějším nosičem světa a pokud se podaří všechno uchopit za správný konec, může výrazně rozšířit možnosti kosmonautiky. Zatím je letový plán těchto raket nastíněn jen mlhavě, ale známe alespoň první mise. K premiérovému startu by mělo dojít v říjnu 2018, kdy SLS vynese do vesmíru kosmickou loď Orion – zatím ještě bez posádky. Orion vstoupí na protáhlou retrográdní dráhu kolem Měsíce a poté se vrátí na Zemi. Jak již zaznělo v úvodu tohoto bodu, v roce 2020 by mohla SLS startovat se sondou k Europě a nejpozději v roce 2023 by měla poprvé nést loď Orion, ve které bude i posádka. jaký bude další vývoj, to je zatím ve hvězdách. Jisté ale je, že NASA bude chtít zrychlit frekvenci startů, aby SLS startovala minimálně jednou, ale spíše dvakrát do roka. Pro uvažovaný let lidí k Marsu by bylo potřeba minimálně deseti startů, ale to je zatím ještě hodně daleko.

Raketa Vulcan s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem

Raketa Vulcan s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

2) Vulcan
Tato raketa by měla nahradit nosiče Atlas V, které používají ruské motory RD-180. Jedná se o velmi výkonné jednotky, ale Spojené státy chtějí být v této oblasti samostatné. Atlasy totiž vynáší kromě vědeckých sond i družice průzkumné a vojenské, což by se Rusku nemuselo líbit. Ze strategických důvodů je proto vhodné být v tomto směru samostatný. Než aby se technici snažili přepracovat již existující raketu na jiný pohon, rozhodla se firma United Launch Alliance pro vývoj úplně nového nosiče.

Zatím není jisté, jaké motory by měl Vulcan mít na prvním stupni. V úvahu přichází buďto dvojice motorů BE-4 od firmy Blue Origin, které spalují zkapalněný metan, nebo čtveřice motorů AR-1 od Aerojet Rocketdyne na letecký petrolej. Ještě letos by se ULA měla rozhodnout, kterému motoru dá přednost. Výhodou je, že k prvnímu stupni je možné připojit až šest urychlovacích motorů na tuhá paliva. Ty bude možné použít podle hmotnosti vynášeného nákladu.

Na druhém stupni by se mohl v prvních letech použít osvědčený Centaur, který již létá na Atlasech. V dalších letech by se měl na Vulcanech používat nový horní stupeň označovaný jako ACES (Advanced Cryogenic Evolved Stage). Tento horní stupeň má oproti Centauru dosahovat delší funkční doby a zároveň bude jeho výkon dostatečný na to, aby nahradil i těžkotonážní Deltu IV Heavy, která často vynáší těžké armádní družice přímo na geostacionární dráhu. Horní stupeň ACES by mohl být vybaven jedním až čtyřmi motory od firem Aerojet Rocketdyne, XCOR, nebo Blue Origin. O tom, který dodavatel se použije, by se měla společnost ULA rozhodnout až později. zatím je totiž na všechno čas, protože premiéra horního stupně ACES by měla přijít v roce 2023.

Nový horní stupeň Advanced Cryogenic Evolved Stage

Nový horní stupeň Advanced Cryogenic Evolved Stage
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Schéma záchrany motorů rakety Vulcan.

Schéma záchrany motorů rakety Vulcan.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Překlad: Autor

Důležité je, že společnost ULA uvažuje o tom, že by na raketě Vulcan sáhla ke znovupoužitelnosti. Na rozdíl od SpaceX ale nebude zachraňovat celé první stupně a ani se nebude pokoušet o motorické přistávání. Firma ULA vychází z myšlenky, že nejdražší jsou samotné motory. Plán je takový, že první stupeň po vyhoření pomocí speciálních pyrotechnických náloží odstřelí potrubí a kabeláž, které spojují motorovou sekci se zbytkem prvního stupně. Před poškozením konstrukce při vstupu do atmosféry budou motory chráněny nafukovacím štítem a ve finální fázi dojde k vystřelení padáku. Za tento padák by měla klesající náklad zachytit helikoptéra vybavená hákem, která se zavěšeným motorem přistane na lodi, nebo zaletí na pevninu, aby mohla být motorová sekce použitá opakovaně.

K prvnímu startu rakety Vulcan by mohlo dojít v roce 2019, přičemž zatím ještě není znám vynášený náklad. Při tomto prvním startu se ještě použije horní stupeň Centaur a firma se nebude snažit o výše popsanou záchranu motorů – to vše přijde až v dalších letech. Cílem je, aby byla co nejdříve k dispozici alternativa k Atlasu V. Vzhledem k modularitě, která umožňuje různou nosnost a s přihlédnutím k dalšímu plánovanému vývoji, nabízí raketa Vulcan hodně zajímavé možnosti a i když jí na poli znovupoužitelnosti ujíždí vlak, každá snaha se cení.

Vizualizace startu rakety Ariane 6

Vizualizace startu rakety Ariane 6
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

1) Ariane 6
Raketa Ariane 6 by měla v první řadě nabídnout úspory. Její start má oproti momentálně používané Ariane 5 stát jen polovinu. Ariane 5 je sice silná a spolehlivá, ale její cena ji v současné době začíná limitovat. Nevýhodou je paradoxně i její nosnost. Jelikož vynáší telekomunikační družice, bývá pro jednu družici většinou zbytečně silná (a navíc drahá). Družice se pak musí poměrně složitě párovat, což zdržuje jejich přípravu.

Nová Ariane 6 prošla v červnu posouzením návrhu a ukázalo se, že zatím nestojí nic v cestě dalšímu vývoji, aby mohlo v roce 2020 dojít k prvnímu startu. V roce 2023 by pak mělo dojít k vyřazení raket Ariane 5, jelikož je plně nahradí nové „šestky“. Společnost Arianespace odhaduje, že výrobní linky a kapacity startovních zařízení by umožňovaly 11 až 12 startů Ariane 6 ročně.

Motor Vulcain 2 pro raketu Ariane 5

Motor Vulcain 2 pro raketu Ariane 5
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Tato raketa by měla mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni by měl pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. Oproti momentálně používanému motoru HM7B může být nový Vinci zapalován vícekrát, díky čemuž umožní vynášení více nákladů na různé oběžné dráhy. Uplatní se i při vynášení telekomunikačních družic, které bude moci dopravit blíže k jejich finální geostacionární dráze, čímž satelitům ušetří palivo nutné pro dosažení finální dráhy.

Ariane 62 (vlevo) a Ariane 64 (vpravo)

Ariane 62 (vlevo) a Ariane 64 (vpravo)
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Průměr obou stupňů bude téměř 5,5 metru, tedy stejně jako v případě Ariane 5, což je důležité, aby výrobci nemuseli složitě předělávat výrobní linky. Nová Ariane 6 by mohla mít k prvnímu stupni připojené buďto dva urychlovací bloky na tuhá paliva (pak se nosič označuje jako Ariane 62), nebo čtyři (pak půjde o Ariane 64). Tyto urychlovací bloky přitom budou odvozeny od evropského nosiče Vega C, což je vylepšená, silnější verze nejslabší evropské rakety, která má začít létat v roce 2018. Ariane 6 by měla na výšku měřit 63 metrů a měla by umožnit lety na nejrůznější oběžné dráhy – od nízkých, přes polární až po přechodové ke geostacionární a únikové od Země.

Vizualizace motoru Vinci na horním stupni Ariane 6

Vizualizace motoru Vinci na horním stupni Ariane 6
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Za vývojem nové rakety stojí především Francie a Německo, částečný podíl má také Itálie. Častěji má létat verze se čtyřmi urychlovacími bloky, jejíž nosnost na dráhu přechodovou ke geostacionární dosahuje 10,5 tuny, což ocení hlavně komunikační družice. Ariane 62 by mohla vynést až sedmitunový náklad na nízkou, nebo polární dráhu, což zase potěší především vědecké sondy.

Nově připravovaná raketa by navíc mohla někdy v budoucnu používat motory na zkapalněný metan a kyslík, přičemž společnost Airbus by ráda v dalších letech dotáhla k operačnímu nasazení program znovupoužitelnosti pojmenovaný Adeline. Ten počítá s tím, že po vyhoření prvního stupně dojde k odhození již nepotřebných nádrží, motorová sekce na svých křídlech doplachtí na ranvej, na které přistane. Zatím není jisté, zda se podaří tuto myšlenku realizovat, ale je chvályhodné, že se různé firmy snaží o znovupoužitelnost, která byla ještě před pár lety považována za zbytečnou.

Návrh záchrany motorů podle projektu Adeline

Návrh záchrany motorů podle projektu Adeline
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
http://www.spaceflightinsider.com/
https://sinodefence.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/
http://www.universetoday.com/
http://spaceflight101.com/s
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
http://www.space.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.ulalaunch.com/
http://spacenews.com/
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.esa.int/
https://airbusdefenceandspace.com/
http://www.bbc.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/ariane6.jpg
https://i.imgur.com/uDHfumK.jpg
https://i.imgur.com/EwwSuWi.jpg
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/fheavy_product_page1.jpg
http://i.ytimg.com/vi/4Ca6x4QbpoM/maxresdefault.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/11/2015-11-11-163349-350×225.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/800px-Orange_tank_SLS_-_Post-CDR.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/04/Vulcan_441413201565332PM63.png
http://spaceflightnow.com/…/NC2_AdvancedCryoEvolvedStage413201561612PM63.jpg
http://spaceflightnow.com/…/2015/04/NC3_SMARTReuse413201561546PM63.jpg
http://spaceflightnow.com/…Ariane_6_using_four_boosters_A64_node_full_image_2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SAF2014_0133934_0.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/ariane6_diagrams.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/vinci.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/visuel_adeline1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

43 komentářů ke článku “TOP 5: Rakety, na které se můžeme těšit”

  1. Jirka napsal:

    Co přesně myslíte tím, že SLS je pouze politický projekt?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      SLS vznikla v Kongresu, nikdo se neptal vědců, zda potřebují tak silnou raketu. NASA byla de facto postavena před hotovou věc. To znamená, že SLS má zatím jen málo naplánovaných letů. Odborná veřejnost teprve zjišťuje, jak by mohla tuhle raketu využít. Až se dostane do provozu, bude to určitě přínos, ale to nic nemění na tom, že tento projekt vznikl pokynem shora.

      • Jirka napsal:

        OK, ale neplatí pak to samé pro Saturn V a Ares V? Všechny tyhle rakety ale vznikly pro potřeby pilotovaných letů, takže s „vědou“ to nemá moc společného. V celém programu SLS/MPCV NASA v podstatě jen plní zadání prezidenta/kongresu ale tak je to už od dob Apolla, ne?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, Ares byl něco podobného, ostatně SLS je v podstatě jen trochu upravený Ares. Saturn už tolik ne, protože měl jasně daný cíl.

  2. asdf napsal:

    Tak mě tak napadá, uvažují vůbec číňani o znovupoužitelnosti svých raket?

  3. asdf napsal:

    Nejvíc se stejně těším na SLS, i když je to jen politický projekt. Konečně bude mít Satrun V důstojného nástupce.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Pořád mi přijde ten argument pro vzdání se cross feedingu, že díky zvýšení tahu motorů nepřijde FH o svoji nosnost, divný. Prostě je to obtížné provést a proto se do toho nechtějí pustit. Vždy by při úspěšné realizaci dosáhli větší nosnosti a to nemůže být na škodu.

    • Adam Trhoň napsal:

      Jenže oni už tu nosnost zvýšili modernizací raket a motorů. Další zvyšování omezuje druhý stupeň. Pokud by modernizovali i druhý stupeň, tak by se cross-feedem zabývat mohli, ale kam budou tu nosnost zvyšovat? K BFR? Nebude lepší, když ty prostředky raději do BFR investují rovnou?

      • Rudolf Šíma napsal:

        Jo, to zní logicky. Dík.

      • Vojta napsal:

        Spíš mi přijde, že chtěli mít stupně i boostery univerzální a to by s cross-feedem asi těžko prošlo. Zvlášť, pokud chtěli krmit přímo motory. Původně jsem si myslel, že tam bude turbočerpadlo, které bude jen přečerpávat mezi nádržemi. To by bylo řešení asi jednodušší (nebylo by třeba po odpadnutí boosterů přepojovat přívod paliva ke krajním motorům), ale asi s nepřiměřenou hmotností navíc.
        Jestli nakonec budou stupně opravdu univerzální (použitelné jen s drobnými úpravami na libovolné pozici FH i na F9), uvidíme.

  5. ptpc Redakce napsal:

    Len na doplnenie – s prvým štartom rakety CZ-5 sa počíta do konca októbra tohto roka.
    Inak, super článok!

  6. hansnasa napsal:

    Ještě bude hodně dlouho trvat,než něco překoná v parametrech raketoplán.Minimálně poměr startovní hmotnosti k hmotnosti dopravené na orbitu.

    • maro napsal:

      On je to ale úplně nepodstatný parametr. Daleko důležitější je cena za vynesený kilogram při dané hmotnosti nákladu a dané bezpečnosti, tedy pravděpodobnosti dopravení na oběžnou dráhu, či v případě neúspěchu pravděpodobnost přežití, pokud tím nákladem jsou i lidé.

    • Petr napsal:

      Podle toho co bereš za hmotnost vynesenou na orbitu. Logický přístup je nebrat hmotnost nosiče, ale pouze nákladu. A v tom byl raketoplán tragický. Vynesl 27t a přitom celková hmotnost byla přes 2kT. Pro srovnání Falcon 9 má jen o málo nižší nostost na LEO (22t) a zhruba čtvrtinovou hmotnost. Navíc jak už bylo napsáno tak z pohledu ceny to bylo ještě horší (někdy bývá přirovnávána cena startu ke startu Saturnu V(!), i když doufám, že to je přehnané).
      Z mého pohledu byl raketoplán to nejhorší, co kosmonautiku potkalo – technologický zázrak, na který byli američané tak hrdí, že neviděli jeho neživotaschopnost. Proto 40 let sál peníze, které by šly využít ke skutečnému pokroku v kosmonautice. O to horší bylo, že v něm sověti viděli vojenský projekt, který taky museli mít a tak sál na obou stranách opony.

  7. CBDave napsal:

    Aloha, dotaz k SLS a jejich SRB. Až tady jsem se dozvěděl, že uvažují přechod z tuhých na kapalný. Předpokládám, že to bude hrozný hovado, když F-1 je určitě větší než RS-25 a to chcou na každým bloku 2 motory. Jsou někde skicy porovnání SRB na tuhý paliva a SRB s 2xF-1? Diky

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nasazení urychlovacích bloků na kapalná paliva je zatím daleko a tak ani ilustrací mnoho není. Nejlepší, co jsem našel, je tohle: http://www.spaceflightnow.com/news/n1204/18dynetics/sls_f1.jpg

      • CBDave napsal:

        Přesně jak sem předpokládal, to bude fakt strašný hovado, ale jak jste psal, to je moooc daleko. Budem rádi, když bude vše fungovat s klasickym pevnym SRB. Už se těším na další novinky:-)

      • Vojta napsal:

        Je na tom krásně vidět, jak jsou relativně malé SRB silné oproti motorům na kapalná paliva. Dvakrát F1 (upgradovaný) to celé dvakrát je minimum, aby se to rozumně odlepilo od země. SLS je nosností porovnatelná se Saturnem 5 a ten měl pět F1. U kapalinové SLS ten pátý nahrazuje čtveřice RS-25. Ostatně je na tom vidět i to, že raketoplán nebyl o moc slabší než Saturn 5, což si jen málokdo uvědomuje, když dojde na jeho kritiku.

      • maro napsal:

        Vojta: což o to. Jenže ten jednou zapálený SRB už v případě havárie prostě nezastavíte. Pro von Brauna bylo použití SRB předem vyloučené pokud raketa vezla lidskou posádku. To prostě nešlo dohromady.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Navíc v té době ještě motory na tuhá paliva nebyly tolik propracované jako dnes – navíc Saturn V by potřeboval opravdu velké bloky, na které ještě nebyla technika.

      • gg napsal:

        „navíc Saturn V by potřeboval opravdu velké bloky, na které ještě nebyla technika.“

        S takovými tvrzeními bych byl opatrnější. 🙂 Tenkrát bylo větší všechno: http://www.astronautix.com/a/aj-260-2.html – hmotnost 830 tun, 17,7 MN tahu, Isp ~2,6 kNs/kg.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, vyjádřil jsem se nepřesně. Měl jsem na mysli tak velké SRB s dostatečnou bezpečností pro pro pilotované lety.

      • asdf napsal:

        Takhle s těmi F1 vypadá hodně dobře. No, snad se to skutečně jednou zrealizuje.

  8. tonda napsal:

    Dík za skvělé shrnutí,pěkně se to čte,ale kdyby to šlo rychleji realizovat.Myslím,kdyby už to všechno lítalo!Jen u CZ-5 ti v 2odstavci asi něco vypadlo,Dušane,dvě verze,průměr 5m a ta druhá?Nebylo to myšleno jako verze se 4boostry a druhá se dvěma?Nebo to blbě chápu?

  9. Adam Trhoň napsal:

    Díky za 5* článek. Měl bych návrh k Top 5 (brzo, co?). Co kdyby se přidala sekce „Co se do Top 5 nevešlo“ a do ní se jmenovitě, třeba jen s odkazy na fórum, daly další zajímavé projekty?

    Například:

    * BFR (Big Falcon Rocket, nebo též Big Fu**ing Rocket): zatím málo informací, ale v září bude mít Musk přednášku, na které snad poodhalí další plány. http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=88&t=1554

    * Very Big Brother: orbitální brácha suborbitální rakety New Shepard. První stupeň bude motoricky přistávat. Zatím jen odhalený na konferenci. http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=60&t=1669

    * Rakety od Copenhagen Suborbitals: amatéři, co dodat 🙂 http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=41&t=292

    Mě třeba na kosmonautice baví právě ty inovace nosičů (nejen raket). Nejdřív byly rakety, potom přišel raketoplán… a pak jsme se zase vrátili k raketám. V tomto bodě ty inovace tak nějak ustaly (že má raketa nový motor, který vynese o 10% víc nákladu… ok). Máme SLS, ale to je „jen“ hodně velká raketa. Máme Vulcan, ten pro mě doteď nebyl zajímavý vůbec. O Dlouhém Pochodu nemluvě. Ariane je aspoň „naše“.

    Největší inovací mezi raketami bylo, že jednu zabalili do americké vlajky.

    Pak přišel Falcon. Sledovat jeho přistání tu někdo přirovnal k Apollu. Já bych přirovnal spíš k STS. Ale hlavně: inovace!

    Odpověď od Vulcanu: zachraňovat celý stupeň je blbost, zachráníme motory. Přitom se spolehneme na technologii, kterou NASA odepsala. OK, tohle by mohlo být zajímavé (doteď jsem o použití nafukovacího štítu nevěděl).

    Odpověď od Ariane: Adeline. To by bylo *hodně* pěkné, ale nevěřím tomu, že to někdy dotáhnou.

    Jinak k záchraně motorů. Vždycky jsem měl za to, že kromě snížení ceny nám znovupoužitelnost dovolí použít dražší materiály na celý zachráněný stupeň. Na to může Vulcan i Ariane zapomenout…

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Zajímavý nápad, letos už bude mít TOP 5 jen jeden díl, do příštího roku se rozmyslíme, zda v seriálu pokračovat. Pokud ano, není vyloučeno tohle rozšíření.

      • vedator napsal:

        Alebo urobit rovno TOP X, kde X by bola premenna podla toho, kolko kuskov by sa autor rozhodol v clanku popisat. Je fakt skoda, ked sa niektore buduce/minule projekty vynechavaju aj napriek tomu, ze by si zasluzili pozornost. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To se omlouvám, ale do toho se mi moc nechce. Už takhle je TOP 5 poměrně složitý formát vzhledem k objemu textu – tento díl měl okolo 2500 slov. Myslím, že zavedení proměnného počtu projektů by naopak celou situaci ještě zhoršilo. Takhle je dáno, že článek informuje o pěti programech a čtenáři chápou, že se jich tam víc dostat nemůže. Dejme tomu, že bych udělal díl, kde by bylo osm projektů. V diskusi by pak lidé psali a proč tam není tohle, tohle a nebo tohle? 🙂

      • vedator napsal:

        My, citatelia, by sme samozrejme boli za co najpodrobnejsie clanky, ale do redakcnych veci velmi nevidim. S tou diskusiou mate, samozrejme, pravdu. Pekny den.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Vždy se snažíme dělat články co nejlepší, ale upřímně řečeno si myslím, že 3500 slov je horní hranice, delší články už mohou některé čtenáře odradit.

      • Kamil napsal:

        Já bych u top 5 úvítal srovnávací tabulky (jednoduché srovnání parametrů, případně srovnávací infografika, porovnáni velikostí atd). Díky za vaši práci.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za tip, problém je, že u některých raket ještě tyto parametry neznáme, případně se mohu lišit – např. u SLS podle vývojové varianty.

  10. Jaroslav Alois napsal:

    Někde jsem četl, že Saturn 1B měl při váze kolem 600 tun stejnou nosnost, tj. 25 tun na LEO, jako má mít nová čínská raketa a má ruský Proton, jejichž váha je kolem 900 tun.
    Je to možné ?

    • Vojta napsal:

      Zajímavé je, jak se informace o nosnosti této rakety různí. Česká Wikipedie udává 15,3 tuny na LEO, anglická 21 tun a weired.com 18,135 tuny. Vyberte si 😉
      Nicméně nemožné to asi není, 600 tun hmotnosti a 22 tun na LEO se udává i u poslední verze Falconu 9. Jak je to reálné, nevím, tak těžký náklad ještě nenesl.

      • vedator napsal:

        Navyse LEO je dost siroky pojem co sa tyka nadmorskej vysky. Wikipedia udava LEO ako vysku od 160km po 2000km. Presnejsie porovnanie rakiet by si vyzadovalo presnejsi popis nosica, drahy (vysky) a hmotnosti, ktoru je raketka schopna na tu drahu dopravit.

    • vedator napsal:

      Pri takejto formulacii je to absolutne mozne. Wikipedia udava totiz hmotnost Protonu 693.81 t. V tom pripade aj Saturn 1B ma priblizne 900t 🙂

  11. Jindra napsal:

    když Falcon 9 má nosnost 22tun na LEO takže patří k nejsilnějším raketám současnosti

  12. Sierra Redakce napsal:

    Perfektní top 5!!! Moc děkuji a jen nezbývá než se těšit na parádní starty 🙂

Napište komentář k vedator

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.