Maketa horního stupně SLS připravena ke zkouškám

Do prvního startu rakety SLS už zbývají „jen“ dva roky a pár měsíců. Přípravy proto nabírají na obrátkách. při misi EM-1 se použije horní stupeň Interim Cryogenic Propulsive Stage, zkráceně ICPS. Jeho testovací exemplář určený ke strukturálním zkouškám byl v minulých dnech převezen z areálu společnosti Uited Launch Allinace v Decaturu na Marshallovo středisko. Cesta po vodě trvala jen asi pět hodin. V Marshallově středisku bude ICPS spojen s dalšími prvky a už na konci roku podstoupí komplexní strukturální zkoušky. V tomto článku najdete fotografie z přesunu.

Zároveň bych Vás chtěl na náš web pozvat na začátek července – dodržíme tradici a seznámíme Vás s tím, jaké pokroky udělala NASA v rámci příprav na novou éru za druhé čtvrtletí letošního roku – souhrn připravuje jako již tradičně náš externí spolupracovník Jiří Hošek.

Nakládání na transportní loď v Decaturu

Nakládání na transportní loď v Decaturu
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Na prám najel celý kamion i s cenným návěsem

Na prám najel celý kamion i s cenným návěsem
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Vzhůru dolů po proudu. Příští zastávka: Hunstville

Vzhůru dolů po proudu. Příští zastávka: Hunstville
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

O pár hodin později už prám dorazil do cíle

O pár hodin později už prám dorazil do cíle
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Strukturální testovací exemplář horního stupně ICPS

Strukturální testovací exemplář horního stupně ICPS
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Jeřáb vykládá horní stupeň ICPS

Jeřáb vykládá horní stupeň ICPS
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/elg_6408.jpg

https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…586db6357178d33a8bdbae24c9fb0dc1&oe=57C0F6D0
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…fef9926d5f33bc017e5b3072ad62cd27&oe=57DC2627
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…8d5836b322d8df09aaa45404dace8f9d&oe=57DDC2C9
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…b7ad37531c1573184d95c11375e95129&oe=57CDE034
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…b687649e7486e3841c7a22e8936eb15f&oe=57DA2607
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…68bd908f55e75b8e16a81d40b7aa6a9b&oe=57C6B96A

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

26 komentářů ke článku “Maketa horního stupně SLS připravena ke zkouškám”

  1. Jaroslav Alois napsal:

    Aby SLS mohla vůbec létat musí mít nějaký smysluplný náklad. Doprava balvanu z asteroidu na dráhu kolem Měsíce a následně pilotovaný “ průzkum“ tohoto balvanu je čirý nesmysl. Postavit sondu třídy “ orbiter a lander na Europu“ je otázka deseti let. Z toho plyne, že v oblasti meziplanetárního automatického výzkumu by SLS letěl jednou za 10 let. V oblasti pilotovaných letů jsou dva možné cíle, Měsíc a Mars. Stálá stanice na Měsíci představuje finanční zátěž srovnatelnou s ISS. Pilotovaný průzkum Marsu finanční zátěž ještě o řád vyšší. Vědecké cíle v žádném případě tuto finanční zátěž neodůvodní, neb roboticky lze cíle u Marsu dosáhnout o několik řádů levněji.
    Politické důvody pro pilotovaný let k Marsu též zatím neexistují , Rusko a ESA je zcela mimo hru a Čína je též v oblasti sci-fi.
    Zbývá stálá stanice na Měsíci, pro tento cíl hovoří i čínské ambice ohledně Měsíce.

  2. Jaroslav Alois napsal:

    SLS bude sloužit prakticky jen pro pilotované lety k a na Měsíc, nebo pro vypuštění vyspělé stálé stanice. Pro sondy k planetám je její nosnost zbytečná, jedině by musela nést dvě sondy. Postavit sondu o váze 10-15 tun není jednoduché, potrvá to min. 10 let. I pro vojáky je moc velká. Tak opravdu zbývá jen Měsíc. Stálá stanice tam nebude dražší než ISS a bude daleko smysluplnější.

    • Spytihněv napsal:

      O SLS se uvažuje pro sondu s landerem na Europu, takze bychom tam byli rychleji. Je to sice také nějak spojeno s naplňováním požadavků na certifikaci pro pilotovaný let, ale proč ji nevyužít.

      • gg napsal:

        Je otázkou, jestli by ji tam rychleji a levněji nedostal Vulcan/ACES/“distributed launch“ (www.ulalaunch.com/uploads/docs/Published_Papers/Extended_Duration/Distributed-Launch-2015.pdf).

  3. Jiří Hošek Redakce napsal:

    gg napsal:
    „Ano, už jsme mohli být na měsíci. Třeba kdyby takové finanční zdroje …… bývaly byly investovány do progresivních nosičů a infrastruktury.“
    „A o rozjetí SLS rozhodl současný stupidní Kongres.“

    Česká lidová moudrost říká:
    „Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.“
    „Je lepší hrst jistoty nežli pytel naděje.“

    • gg napsal:

      No ano. A SLS/Orion je ten holub na střeše.

      • Vojta napsal:

        Teď už ne, když se kompletuje letový hardware. Spíš vyvstane nerudovská otázka „Kam s ní?“ (respektive spíš „Co s ní?“). SLS není špatný stroj, špatné jsou úkoly, které má plnit. To se nemusí ale může změnit (k lepšímu i k horšímu). Pokud však bude vůle podniknout nějaký pořádný projekt, SLS může být velmi užitečná. Jasně, nakonec může jít do důchodu předčasně, protože ji předstihne BFR nebo něco podobného, ale s tím, jak SpaceX neustále odkládá FH a nikdo jiný nic srovnatelného neplánuje, to nevidím až tak pravděpodobně. Nebo se zjistí, že je jednodušší pomocí menších raket vynášet nafukovací moduly, které zvládnou to samé levněji. Ale to je vždy riziko, pokud se pokoušíte o něco většího v době výrazného rozvoje nových technologií.

      • gg napsal:

        Vzhledem k tomu, že letový hardware SLS se bude kompletovat příších čtrnáct let, letový hardware FH je v podstatě hotový, a navíc se teď ukazuje, že nejen FH, ale i BFR by tu mohla být před SLS Block II, tak opravdu nevím, z jaké perspektivy se holubí status SLS může měnit na vrabčí.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        gg: „opravdu nevím, z jaké perspektivy se holubí status SLS může měnit na vrabčí.“

        Reagoval jsem na Vaši větu, že bychom už mohli být na Měsíci, kdyby finanční zdroje použité na Constellation byly investovány do progresivních nosičů a infrastruktury. Chápal jsem to tak, že uvažujete perspektivní nosiče v režii NASA (protože v té době nebyl znám ani FH, natož BFR). Na to jsem aplikoval ono přísloví.

      • gg napsal:

        Progresivními nosiči jsem měl na mysli širokou podporu projektů jako je AR-1, BE-4, RS-25E/F, Skylon nebo podobné (XS-1 podle mě míří téměř správným směrem!) atd., plus obecné investice do lidí se zajímavými nápady.

  4. Andrej Vrbenský napsal:

    Človek vs robot, ja si myslím že ako skoro vždy najlepšia je stredná cesta a poslať na planétu/mesiac robotov a po nich človeka, pretože človek má oproti strojom obrovskú univerzálnosť. A ak nič iné aspoň by opravoval robotov 🙂

    • Jaroslav Alois napsal:

      Tady nejde o otázku robot, nebo člověk, ale o fakt, že lidská expedice na Mars bude mít jen omezenou časovou využitelnost. Astronauti budou zkoumat povrch ze skafandru, který bude omezovat nejen jejich pracovní schopnost, ale i bezprostřední styk s okolím a zejména pobyt mimo kosmickou loď. Každý výstup bude vlastně EVA do krajně životu nepřátelského prostředí. Romantici si představují Mars jako dvojníka Země od níž se liší “ jen “ růžovou“ oblohou, ale Mars je stejně nepřátelský životu jako Měsíc.
      Pokud se podaří realizovat návrat vzorků povrchu na Zem, budou roboti v jejich sběru ve výrazné výhodě díky možnosti jejich sběru bez časového omezení.
      Z uvedených důvodů by základna na Měsíci velice dobře simulovala případnou expedici na Mars. Současně by jistě nebylo od věci dopravit na Měsíc automatického “ sběrače“ a porovnat výsledky.

      • Andrej Vrbenský napsal:

        Preto hovorím že najlepšia by bola kombinácia. Rover pozbiera vzorky a posádka ich vyzdvihne a preakúma. Človek má vyhodu aj v tom že sa dosane na miesta kam rover nie. Dokáže riešit problem ak nastane a tak dalej.

      • Daniel Bozner napsal:

        Člověk má nevýhodu hlavně v tom že je to živý tvor a tím jsou spojeny značné problémy. Táhnout s sebou systémy pro udržení života je značně nákladné a při současných nosičích nereálné.

    • Skudlik napsal:

      Při „průměrné“ době letu k Marsu kolem půl roku, je let člověka po všech stránkách problém. Měsíc je v tomto směru pohoda. Hlavně když něco neklapne, tak jsou šance to přežít (Apollo 13). Při letu k Marsu s obávám, že v případě problémů těm chudákům již nikdo nepomůže .. ale chápu, že výzva je výzva.

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Jenže Obama na Mars nechce, možná „později“, nechce ani k asteroidu. Z celé jeho “ vize“ zbylo automatické odebrání několikatunového kamene, jeho automatická doprava na orbit kolem Měsíce a pak tam teprve / k Měsíci/ přiletí astronauté a budou cosi na tom kameni „zkoumat“.
    No není to blbost.
    Dá se předpokládat, že to nový prezident zruší a poletí se stejně na Měsíc a založí se tam základna. To má logiku a smysl i pro pozdější případný let na Mars, pokud se ovšem nepřijde konečně na to, že tam roboti dokážou více než člověk a “ osídlení “ je nesmysl.

  6. endemit napsal:

    Sakra škoda, že byl zrušen Constellation. Za ty dva roky a pár měsíců už bychom se těšili na let na Měsíc. Pořád si myslím, že by „před Marsem“ měla být vybudována základna na Měsíci.

  7. endemit napsal:

    Sakra škoda, že byl zrušen Constellation. Za ty dva roky a pár měsíců už bychom se těšili na let na Měsíc. Pořád si myslím, že by „před Marsem“ měla být vybudována základna na Měsíci.

    • gg napsal:

      Škoda čeho? Toho recyklátu STS, který by nestál o moc méně, než program Apollo, když se ukazuje, že týchž cílů můžeme dosáhnout levnějšími prostředky? Škoda spíš, že taková blbost jako Constellation vůbec někoho napadla. Ano, už jsme mohli být na měsíci. Třeba kdyby takové finanční zdroje, jaké byly vyplýtvány na Constellation, bývaly byly investovány do progresivních nosičů a infrastruktury.

      • Adam napsal:

        No, zato SLS není recyklát ničeho, že?!
        Orion (recyklát Apolla, takže bratru 60 let) zůstal z Constellation (navíc ořezali posádku), SRB (skoro 40 let) také z Con. – s tím rozdílem, že teď musí pouze s kabinou letět 2 SRB oproti Ares I. Tímto nijak nechvalím Ares.
        Místo „relativně“! levných RS-68 vezmeme brutálně drahé RS-25 – v pohodě, poplatník to cvakne. Mimochodem, taktéž skoro 40 let.

        Co dál tam máme… jo vlastně jsem zapoměl, na všem za ty roky nějaké dílčí inovace. No aby taky ne za ty roky a hlavně za ty prachy. V podstatě nic převratného.

        Suma sumárum, Con. se zrušil v 1/4 dejme tomu. $ šly do kanálu (ne všechny). A jedem od začátku (skoro) s novým názvem SLS.

        Inovace za 60 let, blížící se 0.
        O tom, že start nebude za 700 mio, a už vůbec ne za 550 mio (jak se předpokládalo), ani nemluvím.

        Jediný progres vidím (když přivřu jedno oko) u MSL.

      • gg napsal:

        „No, zato SLS není recyklát ničeho, že?!“

        Já přeci netvrdil, že SLS *není* recyklát. :-p Řeč byla o Constellation. 😉

        Jinak RS-68 nejsou zřejmě až tak levné, jinak by se ULA nesnažila poslat do důchodu Deltu (prý o nějakých $30M-$40M dražší než podobně schopný Atlas V, tedy aspoň to tvrdí Bruno). Kdyby aspoň bývali udělali tu regeneračně chlazenou verzi, bylo by to bývalo o něco veselejší (prý extra asi 20s Isp). Samozřejmě by bylo bývalo lepší zahodit všechny ty nesmysly a věnovat se něčemu produktivnějšímu.

        „…No já bych řekl, že Constellation už byl celkem rozjetý…Constellation měl jasný program a jasný cíl s tím, že se mohl dále rozvíjet…“

        Augustinova komise měla trochu jiný názor. A o rozjetí SLS rozhodl současný stupidní Kongres. Ale to už je politika…

      • gg napsal:

        Pardon, ta druhá půlka měla být jinam.

      • endemit napsal:

        No já bych řekl, že Constellation už byl celkem rozjetý a tedy zrušit ho a rozjíždět nový projekt taky nebylo zrovna nejlevnější. Navíc Constellation měl jasný program a jasný cíl s tím, že se mohl dále rozvíjet. A přistání na Měsíci by mohlo lidstvu přinést nový impuls, co se týče vesmírného výzkumu a vůbec vědy. …Já jsem si ale svým prvním příspěvkem spíš posteskl, že pro mnoho z nás to byla jediná naděje dožít se ještě jednou nějakého přistání lidí na cizím tělese. Za dalších 15 – 20 let už bude pozdě. Ale je mi jasné, že za ty prachy potěšit pár dědků by byla trochu drahá sranda.

      • gg napsal:

        „…No já bych řekl, že Constellation už byl celkem rozjetý…Constellation měl jasný program a jasný cíl s tím, že se mohl dále rozvíjet…“

        Augustinova komise měla trochu jiný názor. A o rozjetí SLS rozhodl současný stupidní Kongres. Ale to už je politika…

Napište komentář k gg

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.