Další posila systému Glonass

Ruský kosmodrom Pleseck se dnes v 10:44 našeho času stal svědkem startu rakety Sojuz 2.1B s horním stupněm Fregat-M. Nosič měl za úkol vynést do vesmíru navigační družici Glonass M-53. Celý systém Glonass se začal vyvíjet v roce 1976 a první družice letěla do kosmu roku 1982. Vypouštění družic trvalo deset let a od té doby je systém v provozu. Satelity ale stárnou a je potřeba je nahrazovat novějšími modely. Takový je i úkol aktuálně vypuštěné družice.Sojuz pracoval bezchybně a zatím se zdá, že neselhal ani horní stupeň, který měl za úkol provést tři zážehy. První, který zakulatí oběžnou dráhu, druhý, který vytáhne nejvyšší bod dráhy do výšky 19 100 kilometrů a třetí, který provede závěrečné zakulacení.

Družice z řady Glonass-M

Družice z řady Glonass-M
Zdroj: spaceflight101.com

Každá družice systému Glonass má tělo ve tvaru kvádru o rozměrech 2,4 × 3,7 metru a na šířku taková družice měří s roztaženými solárními panely 7,2 metru. Stroj disponuje 12 anténami v pásmu L a také laserovými odražeči pro přesné zaměření na oběžné dráze. Znalost přesné polohy je klíčová pro přesné určení parametrů dráhy, po které satelit obíhá. Tyto údaje jsou nezbytné pro správné fungování celého navigačního systému.

Srdcem družice jsou pak cesiové atomové hodiny pro přesné určení času. Systém Glonass dosahuje pro civilní použití přesnosti 100 metrů, přičemž armádní složky mají přístup k jeho vylepšené verzi s přesností okolo 10 – 20 metrů.

Družice z řady Glonass-M

Družice z řady Glonass-M
Zdroj: spaceflight101.com

Vývoz rakety Sojuz na startovní rampu

Vývoz rakety Sojuz na startovní rampu
Zdroj: spaceflight101.com

Raketa Sojuz s navigační družicí Glonass-M53

Raketa Sojuz s navigační družicí Glonass-M53
Zdroj: spaceflight101.com

Kosmodrom Pleseck je situován v hustých lesích

Kosmodrom Pleseck je situován v hustých lesích
Zdroj: spaceflight101.com

Start rakety Sojuz s družicí Glonass-M53

Start rakety Sojuz s družicí Glonass-M53
Zdroj: spaceflight101.com/

Sojuz stoupá k obloze

Sojuz stoupá k obloze
Zdroj: spaceflight101.com

Pohled na start z větší vzdálenosti

Pohled na start z větší vzdálenosti
Zdroj: spaceflight101.com

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com…/05/251208-1.b131e2325852f559be033d20c06340a51779.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/5331588_orig.jpg
http://spaceflight101.com/…/05/120808-2.b131e2325852f559be033d20c06340a51779.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/3-9004.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/8-900-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/11-9001.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/12-9003-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/13-9002-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/14-9001-1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

28 komentářů ke článku “Další posila systému Glonass”

  1. marduk napsal:

    Presnosť Glonass pre civilné použitie je kvôli čomu obmedzená na 100m?
    Mimochodom nemá GPS pre vojenské účely presnosť aj pod 5m?

  2. ptpc Redakce napsal:

    Horný stupeň Fregat-M nezlyhal a odviedol prácu na ktorú bol určený.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Mám v iPadu i čip na Glonass, takže hurá. 🙂

      • Jakub sobotka napsal:

        To má pokud vím většina dnešních zařízení (alespoň od applu urtčitě).
        Mě zaráží ta přesnost pro civil jen 100m to je skoro zbytečné a navigaci to přece nijak nepomůže.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Já si to představuji tak, že se to může hodit někde v lese při omezených možnostech příjmu. Čím více družic, tím větší šance na zachycení signálu.
        Jinak bych nechápal, proč by ty čipy Apple do svých zařízení cpal. Ta (ne)přesnost mne taky překvapila. Upřímně, nejsem fanda Glonassu, snažím se najít nějaká pozitiva pro sebe a moc jich nevidím.

      • Cateye napsal:

        Ta přesnost 100m je nejmenší garantovaná, v praxi je přibližně stejná jako NAVSTAR, což můžu potvrdit i z vlastních zkušeností z geocachingu. Největší výhoda je ale v kombinaci obou systémů, což dnes zvládá většina navigací a mobilů se správnou aplikací. V husté zástavbě a v lese se přesnost zvedne až o padesát procent.

  3. Janda napsal:

    Dobrý den,

    možná to bude znít hloupě, ale všiml jsem si, že při vztyčování rakety je na ní takové šedivé pouzdro, které tam pak není. Nejdřív jsem si myslel, že jsou to dvě rozdílné rakety. Je to nějaká forma ochrany, proti „poškrábání“, která se pak sundává?

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Dobrý den všem, mám několik neodborných dotazů. Proč potřebují Rusové Vostočnyj, když mají na svém území Pleseck? Vždyť Vostočnyj není zrovna blízko rovníku. Jaká je přesnost systému GPS, uvolněná pro civilní využití? Další dotazy spolknu, ať nejsem za úplnou trubku. 🙂
    Díky za případné odpovědi.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Neexistují hloupé otázky, jen hloupé odpovědi. 🙂
      Pleseck je spíše vojenská střelnice, která má specifická pravidla – například přímé přenosy odtud jsou jen výjimečné. Jde ale i o to, že jde o poměrně starý kosmodrom, jehož modernizace by nebyla lehká. Vostočnyj je zároveň součástí ruských plánů na oživení Dálného Východu.
      GPS má přesnost okolo 10 – 15 metrů bez nějakých dodatečných systémů, které mohou přesnost zvýšit.

      Klidně se ptejte dál, rádi Vám odpovíme. 😉

      • Rudolf Šíma napsal:

        To byl fofr. 🙂 Zatím díky moc.

      • Daniel Heřt Redakce napsal:

        V současné době je ta přesnonst GPS dokonce trochu lepší, při dobrých podmínkách klidně okolo 5 metrů. 16 metrů je pak přímo garantovaná přesnost (mimochodem, funkčnost GPS je přímo vynucena zákonem :D, takže pokud se američanovi něco stane protože nefungovala GPS, může žalovat stát). Pokud vstoupí do hry nějáké zpřesňující systémy, klidně se můžeme dostat na přesnost v řádech centimetrů.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Díky za doplňjící informace. Zákon na každý prd zrovna na Američanech neobdivuji, ale zbývá toho hodně na inspiraci jejich kulturou. Přesnost v řádech centimetrů je pro mne nepředstavitelná. Princip GPS znám, ale bod na mapě v telefonu pořád považuji za kouzlo. 🙂

      • jregent napsal:

        „klidně okolo 5 metrů“

        uz pred 2 lety nas mapy googlu upozornovaly na to ze jedeme v nespravnem pruhu,
        pri prijezdu do Prahy. takze presnost je asi vyssi?
        (z mobilu)

      • Daniel Heřt Redakce napsal:

        Na takové upozornění by i ona 5 m přesnost stačila, jen by bylo potřeba chvilku sbírat data a pak zprůměrovat.

      • Fantasta napsal:

        Nejsem odborník, ale vím že GPS je vojenský systém a jeho skutečná přesnost pro vojáky je myslím tajná. Pracuje na různých frekvencích a je různě zakódovaný. Pro civilní sektor se zavádí nepřesnost, rozostření, což dá těch cca 5-6 m. Jo a signál se musí korigovat podle Einsteinovy obecné i speciální teorie relativity, jinak jsme mimo desítky i stovky metrů.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ono je to trochu jinak. Ta nepřesnost pro civilní sektor byla dříve, před několika lety byla odstraněna a v tu chvíli se mohlo GPS začít používat. Rozdíl mezi civilním a vojenským systémem je ten, že civilní využívá jeden kanál, zatímco armádní mají dva. Díky tomu mohou provádět dodatečné výpočty a korekce pro zpřesnění místa určení. Detaily by Vám vysvětlil Daniel Heřt, který tento obor studuje.

      • Daniel Heřt Redakce napsal:

        Přesně jak píše Dušan, ta omezená přesnost (okolo 100 m) byla vypnuta už v roce 2000. Armáda má, mimo jiné, více kmitočtů, takže dokáže odstranit vliv ionosféry a tím získat přesnější údaje. Ale nové družice GPS (už cca polovina) a taky Galileo budou používat více kmitočtů i pro civilisty, takže přesnější navigace bude dostupná všem.

        (Jinak družicová navigace byla jenom část jednoho předmětu co jsem studoval, určitě to není moje zaměření :D)

      • Rudolf Šíma napsal:

        to Fantasta: Jo, o korekci kvůlivá dilataci času jsem něco zaslechl, ale nic o tom nevím. Představuji si tupý výpočet rychlosti družice na kružnici oběhu a trvalé „posouvání“ palubních atomových hodin. Pokud o tom něco víte, hrňte to na nás. Díky.

      • Fantasta napsal:

        Čím rychleji se od pozorovatele vzdaluje satelit vzdaluje, tím pomaleji na něm čas běží – tedy vůči pozorovateli na Zemi. Při přesnosti v nanosekundách to již má velký význam a výpočet se neustále koriguje podle toho, jaká jeho rychlost vůči pozorovateli. K tomu se musí přidat korekce v proměnlivém gravitačním poli Země, ale i Slunce. Na víc si netroufám…

      • Fantasta napsal:

        Ještě jeden graf k časové dilataci na orbitu https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Orbit_times.png

      • Rudolf Šíma napsal:

        Díky moc za snahu, přesunu se na Wikipedii a zkusím se do toho ponořit. Ale moc šancí si nedávám. 🙁

      • MartinH napsal:

        My jsme ve škole měli GPS systémy celkem podrobně a s přesnými GPS dělám denodeně, takže o tom něco vím. Dnes už je ale pozdě a zítra se k tomu asi taky nedostanu, tak zkusím něco podrobnějšího sepsat ve středu, uvidím jak bude čas.

      • gg napsal:

        „Čím rychleji se od pozorovatele vzdaluje satelit vzdaluje, tím pomaleji na něm čas běží – tedy vůči pozorovateli na Zemi.“

        Tak on se nemusí zrovna vzdalovat. A kromě toho má v případě družicové navigace výrazně větší vliv OTR než STR (koneckonců ty navigační družice létají pomaleji, zato ale výše v potenciálové jámě Země, než družice na LEO), takže na těch družicích ve skutečnosti běží čas rychleji, ne pomaleji.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.